Středa 18. května 2022
Svátek slaví Nataša, zítra Ivo
Zataženo, déšť 19°C

Tablo Putinovy party: Kdo žene Rusko do války a za „bratrskou pomocí“ Donbasu?

  • Autor: ČTK,sova,simao - 
    1. 3. 2022
    16:30

    Ruský prezident Vladimir Putin uznal podpisem nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Vzápětí vyslal do Donbasu a jen o málo později na celou Ukrajinu ruské tanky. Špičky Ruské federace daly najevo podporu tomuto kroku. Kdo otevřeně podpořil Putinův důležitý krok, čímž de facto dohnal zemi do hrozby střetu se Západem?

  • 1.Vladimir Putin

    Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí 21. února 2022 v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost „lidových republik“, které byly vyhlášeny v roce 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

    Televize vzápětí ukázala, jak šéf Kremlu podepisuje příslušné dekrety a také dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky. Současnou Ukrajinu prezident označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku.

    Sám Putin neváhal a nařídil armádě zahájit misi v obou povstaleckých republikách. Ve čtvrtek 24. února pak nařídil zahájit invazi na Ukrajinu.

    Televizní projev ruského prezidenta Vladimira Putina (21. 2. 2022) Televizní projev ruského prezidenta Vladimira Putina (21. 2. 2022) | Reuters

  • 2.Sergej Lavrov

    Putin pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

    „Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na konto povstaleckých republik.

    Lavrov stojí v čele ruského ministerstva zahraničí již od března 2004. Jeho předchůdcem ve funkci byl Igor Sergejevič Ivanov.

    Sergej Lavrov v Moskvě při jednání s britskou ministryní zahraničí (10. 2. 2022) Sergej Lavrov v Moskvě při jednání s britskou ministryní zahraničí (10. 2. 2022) | Reuters

  • 3.Dmitrij Medveděv

    „Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady.

    Medveděv zastával funkci ruského prezidenta od května 2008 do května 2012. Jeho předchůdcem byl Vladimir Putin, jeho nástupcem taktéž.

    Jednání ruské bezpečnostní rady: Na snímku její místopředseda a bývalý prezident Dmitrij Medveděv (21. 2. 2022) Jednání ruské bezpečnostní rady: Na snímku její místopředseda a bývalý prezident Dmitrij Medveděv (21. 2. 2022) | Reuters

  • 4.Sergej Šojgu

    „Nemáme na výběr, musíme je uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu ohledně republik separatistů v Donbasu.

    Někdejší gubernátor Moskevské oblasti do funkce ministra obrany nastoupil v listopadu 2012, kdy nahradil Anatolije Serďukova. Šojgu je mj. armádním generálem a také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace.

    Ruský ministr obrany Sergej Šojgu Ruský ministr obrany Sergej Šojgu | scom

  • 5.Valentina Matvijenková

    Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková apelovala na to, aby Rusové ochránili spoluobčany v Donbasu před „genocidou“. Slova o údajné genocidě následně použil v projevu také Putin.

    „Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla Matvijenková. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala.

    Matvijenková je ruská politička a členka strany Jednotné Rusko. V letech 2003 až 2011 zastávala funkci starostky Petrohradu.

    Předsedkyně ruské Rady federace Valentina Matvijenková Předsedkyně ruské Rady federace Valentina Matvijenková | Profimedia.cz

  • 6.Vjačeslav Volodin

    Záměr, a sice uznat povstalecké státy v Donbasu, již dříve podpořili ruští poslanci, kteří k tomuto aktu vyzvali Putina. Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, tak rozhodla poměrem hlasů 351 ku 16. „Usnesení bude okamžitě předáno hlavě státu,“ uvedl tehdy předseda dumy Vjačeslav Volodin. „Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ dodal.

    Volodin se v minulosti vyjadřoval mj. i k situaci v ČR v souvislosti s kauzou Vrbětice, kdy mluvil o tom, že ČR „nafukováním“ této kauzy trestá sebe sama. Hájil rovněž i prezidenta Zemana.

    „Měli bychom mu vzdát čest, protože v obtížné situaci, kdy se všichni podrobují Spojeným státům, hovořil zcela objektivně. Nevyloučil, že výbuch ve Vrběticích mohl být také výsledkem neprofesionální manipulace s výbušninami,“ tvrdil Volodin, jenž Čechům vzkazoval: „Zahnali se do kouta, dostali do nepříjemné situace spojence, zničili vztahy, jež diplomaté budovali léta. Teď musejí couvat.“

    Předseda ruské dolní komory Vjačeslav Volodin Předseda ruské dolní komory Vjačeslav Volodin | Reuters

  • 7.Denis Pušilin a Leonid Pasečnik

    Vůdcem Doněcké lidové republiky je Denis Pušilin. Ten vyhlásil 19. února dekretem „všeobecnou mobilizaci“. „Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ uvedl v prohlášení. Vůdcem Luhanské lidové republiky je pak Leonid Pasečnik, který je v čele od listopadu 2017.

    Vlevo vůdce samozvané Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik, vpravo hlava Doněcké lidové republiky Denis Pušilin Vlevo vůdce samozvané Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik, vpravo hlava Doněcké lidové republiky Denis Pušilin | Profimedia.cz

  • 8.Sergej Naryškin

    Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se již stihl nahlas vyslovit pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace.

    Naryškin loni mj. odmítl, že by jeho agentura stála za rozsáhlým hackerským útokem na americké státní instituce a soukromé firmy. „Tato tvrzení jsou jako ze špatné detektivky,“ řekl BBC Naryškin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

    Šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin na Moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti (MCIS). Podle jeho názoru je otrava Sergeje Skripala britskou a americkou provokací (4. 4. 2018). Šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin na Moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti (MCIS). Podle jeho názoru je otrava Sergeje Skripala britskou a americkou provokací (4. 4. 2018). | Reuters

  • 9.Marija Zacharovová

    Ruští představitelé opakovaně zesměšňovali obavy, že by prezident Putin mohl zaútočit na sousední Ukrajinu, do poslední chvíle.

    „Žádost pro americká a britská dezinformační média Bloomberg, The New York Times, The Sun a další - oznamte harmonogram našich ,invazí‘ na nadcházející rok. Chtěla bych si naplánovat dovolenou,“ napsala nedávno mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na sociální síti Telegram. Zacharovová je ve funkci mluvčí od srpna 2015.

    Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí | Profimedia.cz

  • 10.Michail Mišustin

    Po vyostření situace a invazi Ruska na Ukrajinu došlo i ke zmrazení majetku Putina, ale také premiéra Michaila Mišustina a dalších ruských představitelů a armádních velitelů.

    Ekonom a státní úředník Mišustin se stal premiérem v lednu 2020, kdy ve funkci nahradil Dmitrije Medveděva.

    Ruský premiér Michail Mišustin v ruské dumě Ruský premiér Michail Mišustin v ruské dumě | Reuters

Video se připravuje ...
Další videa