Inspiruje se čínský prezident u svého kamaráda Putina? Invaze Tchaj-wanu je reálná hrozba
Ruská invaze na Ukrajinu vyděsila celý svět, možná nejvíc ale ostrovní Tchaj-wan. S napadeným východoevropským státem ho pojí mnoho paralel, také jde o krajinu se západními hodnotami, na kterou si neustále brousí zuby silný totalitní soused. A přibývají obavy, že čínský prezident Si Ťin-pching vyčkává, jak dopadne snaha ruského prezidenta Vladimira Putina a podle toho se rozhodne, zda by se vyplatilo jemu podniknout vpád na Tchaj-wan. Nejde ani o vojenskou sílu, tu má Čína dostatečnou, ale jaké sankce by následovaly.
Jestli něco současná situace ukázala, tak že běsnění autoritářských režimů zdaleka neodzvonilo. Ačkoliv to dlouho vypadalo, že ano. Naopak na mnoha místech světa diktátoři nebo autoritářští politici v posledních měsících utužovali svou moc, stačí se podívat do Maďarska, Turecka, Brazílie nebo Myanmaru, kde došlo rovnou k vojenskému převratu a demokraticky smýšlející vůdkyně skončila za mřížemi.
Rusko do pokusů obnovit zaniklé sovětské impérium vešlo naplno. Západ to rázně odsoudil, ale Čína nikoliv. Naopak Rusku slíbila podporu, že od něj bude nakupovat zboží, když Evropská unie a USA přestanou. Si Ťin-pching a Putin jsou spřízněné duše a sám čínský prezident v posledních letech podnikatel kroky, které byly vnímány jako agresivní. Jeho vztahy s USA se zhoršily, do Jihočínského moře neustále posílá válečné lodě a jakmile se Hongkong nebo Tchaj-wan začnou projevovat demokraticky, hned zvedá výhrůžný prst.
Zvlášť u Tchaj-wanu se Si Ťin-Pching nedokáže smířit s představou, že by se země zcela osamostatnila a byla čistě prozápadní, podobně jako se s tím Putin nedokáže smířit u Ukrajiny. O Tchaj-wanu Čína uvádí, že je „okupován nelegitimní vládou“ a jeho získání zpět považuje za jádro své zahraniční politiky, uvádí server The Atlantic.
Jsou to necelé dva měsíce, co Tchaj-wan ohlásil masivní narušení své vzdušné obrany ze strany Čína, do blízkosti ostrova se podle tamního ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Země reagovala tím, že jako varování do vzduchu vyslala stíhačky a nasadila systémy raketové obrany.
Nejhorší scénář
Napětí je zřejmé, stejně jako bylo zřejmé na Ukrajině. Chystá se Si Ťin Pching také na invazi? Žádné bezprostřední důkazy pro to nejsou, vojáky u hranic neshromažďuje, ale Putinovy snahy mohou posloužit čínskému prezidentovi jako příklad toho, co se stane – hlavně jak zareaguje Západ, což byla dlouho velká neznámá.
„Pokud se mě někdo zeptá, jaký je nejhorší scénář, tak riziko, že si Si Ťin Pching pomyslí ‚jestli se soudruhovi Putinovi podařilo získat Ukrajinu, tak já možná zkusím získat Tchaj-wan',“ uvedl pro televizi BBC profesor evropských studií a historik z Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash na dotaz, jak vidí současnou válku na východě Evropy.
Sama Čína se brání. „Tchaj-wan není Ukrajina (…) je to nezcizitelná část čínského teritoria,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing, čímž opět zamítl nárok ostrova na samostatnost. Také osočila Tchaj-wan z toho, že „Ukrajinu moc řeší“. Ostrov tento týden poslal na Ukrajinu 27 tun lékařské pomoci a vyjádřil solidaritu.
„Peking si jistě vezme ponaučení, které může využít ve své strategii vůči Tchaj-wanu,“ řekla pro server DW Bonnie Glaserová, ředitelka Asijského programu v Německém Marshallově fondu Spojených států. „Čína bude pozorovat soudržnost NATO a dalších aliancí USA a jejich ochotu uvalit sankce na Rusko. Bude pozorně monitorovat, jak Rusko vede hybridní válku a to, jak kombinuje dezinformace s kybernetickými útoky, aby ovlivnilo situaci a utvářelo postoje ke konfliktu,“ dodala.
Kdo si počká, ten se dočká?
Tchaj-wan má nicméně výhodu, že ho od zbytku světa dělí moře – vojáci tam nemůžou jen tak napochodovat. To vyzdvihla prezidentka země Cchaj Jing-wen. „Chci zdůraznit, že situace na Ukrajině je zásadně odlišná od situace v Tchajwanském průlivu,“ uvedla v prohlášení z 25. února.
„Tchajwanský průliv poskytuje přirozenou bariéru a Tchaj-wan má svůj vlastní jedinečný geostrategický význam. Naše armáda je odhodlána bránit naši vlast a pokračuje ve zlepšování své schopnosti v tom, naši globální partneři přispívají k obraně našeho regionu, tím máme silnou důvěru v bezpečnost Tchaj-wanu,“ pokračovala Cchaj Jing-wen.
Rozdílný terén zmiňuje i profesor politických věd Čchen Fang-Jü ze Soochow University v Tchaj-wanu. „Čína posoudí, kde jsou příležitosti a co si může vzít z ukrajinské krize,“ míní.
Jak se situace vyvine, ukáže až čas, Čína nemusí nikam spěchat. Má největší armádu na světě, ekonomicky se jí daří. Světoví politici ale upozorňují, že i kvůli Ukrajině je čas na přípravy. Například japonský expremiér Šinzó Abe podle Japantimes navrhl, aby Japonsko zvážilo povolit USA rozmístění jaderných zbraní na svém území a aby Amerika dala Čína jasně najevo, že pokud podnikne invazi na Tchaj-wan, bude ho bránit.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
