Doma jsme mrtví, nebo nás zabijí! Ruské zajatce děsí návrat do vlasti
Ruští vojáci stále častěji končí v ukrajinském zajetí. A vydávají pozoruhodná prohlášení. Například, že mají strach z návratu do rodného Ruska, protože se bojí okamžité popravy. Někteří dokonce přiznávají, že je jejich rodina již předčasně pohřbila!
Během čtvrteční tiskové konference v Kyjevě se ruští vojáci svěřili s obavami, které mezi nimi panují. Domnívají se totiž, že jejich návrat do Ruska bude mít tvrdou dohru. Podle některých i tu největší, tedy smrt. Výpovědi uveřejnil britský Daily Telegraph.
Rusové syna pohřbili, i když ještě žije
„Pokud nás vymění, pak nás naši vlastní lidé zastřelí,“ řekl jeden z ruských zajatých vojáků. A zřejmě není sám, kdo má obavy o svůj život. Další z ruských zajatců dokonce přiznal, že ho rodina již považuje za mrtvého. „Dostal jsem příležitost zavolat rodičům a ti mi řekli, že už mi uspořádali pohřeb,“ komentoval situaci voják.
Další ze zajatců přiznal, že raději, než by se vrátil do Ruska, zvažuje sebevraždu. „Jediná věc, kterou teď chci, je zabít se,“ napsal v SMS zprávě jeden ze zajatců své rodině.
Invaze nebyla v pořádku
Daily Telegraph zveřejnili i svědectví o drastickém chování, které se děje mezi členy okupačních vojsk. Není prý ojedinělé, že ruští vojáci střílí do vlastních řad. „Jeden můj kamarád a jeho poručík byli zastřeleni ruskou armádou. Stalo se tak poté, co ruští vojáci dostali rozkaz střílet do civilistů. Jenže oni dva chtěli zachránit mladou Ukrajinkou s její matkou,“ popsal jeden z ruských zajatců.
Většina zajatých ruských vojáků přiznala, že invaze na Ukrajinu „nebyla v pořádku“.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
