Během čtvrteční tiskové konference v Kyjevě se ruští vojáci svěřili s obavami, které mezi nimi panují. Domnívají se totiž, že jejich návrat do Ruska bude mít tvrdou dohru. Podle některých i tu největší, tedy smrt. Výpovědi uveřejnil britský Daily Telegraph.
Rusové syna pohřbili, i když ještě žije
„Pokud nás vymění, pak nás naši vlastní lidé zastřelí,“ řekl jeden z ruských zajatých vojáků. A zřejmě není sám, kdo má obavy o svůj život. Další z ruských zajatců dokonce přiznal, že ho rodina již považuje za mrtvého. „Dostal jsem příležitost zavolat rodičům a ti mi řekli, že už mi uspořádali pohřeb,“ komentoval situaci voják.
Další ze zajatců přiznal, že raději, než by se vrátil do Ruska, zvažuje sebevraždu. „Jediná věc, kterou teď chci, je zabít se,“ napsal v SMS zprávě jeden ze zajatců své rodině.
Invaze nebyla v pořádku
Daily Telegraph zveřejnili i svědectví o drastickém chování, které se děje mezi členy okupačních vojsk. Není prý ojedinělé, že ruští vojáci střílí do vlastních řad. „Jeden můj kamarád a jeho poručík byli zastřeleni ruskou armádou. Stalo se tak poté, co ruští vojáci dostali rozkaz střílet do civilistů. Jenže oni dva chtěli zachránit mladou Ukrajinkou s její matkou,“ popsal jeden z ruských zajatců.
Většina zajatých ruských vojáků přiznala, že invaze na Ukrajinu „nebyla v pořádku“.
Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Zobrazit celý online