Doma jsme mrtví, nebo nás zabijí! Ruské zajatce děsí návrat do vlasti
Ruští vojáci stále častěji končí v ukrajinském zajetí. A vydávají pozoruhodná prohlášení. Například, že mají strach z návratu do rodného Ruska, protože se bojí okamžité popravy. Někteří dokonce přiznávají, že je jejich rodina již předčasně pohřbila!
Během čtvrteční tiskové konference v Kyjevě se ruští vojáci svěřili s obavami, které mezi nimi panují. Domnívají se totiž, že jejich návrat do Ruska bude mít tvrdou dohru. Podle některých i tu největší, tedy smrt. Výpovědi uveřejnil britský Daily Telegraph.
Rusové syna pohřbili, i když ještě žije
„Pokud nás vymění, pak nás naši vlastní lidé zastřelí,“ řekl jeden z ruských zajatých vojáků. A zřejmě není sám, kdo má obavy o svůj život. Další z ruských zajatců dokonce přiznal, že ho rodina již považuje za mrtvého. „Dostal jsem příležitost zavolat rodičům a ti mi řekli, že už mi uspořádali pohřeb,“ komentoval situaci voják.
Další ze zajatců přiznal, že raději, než by se vrátil do Ruska, zvažuje sebevraždu. „Jediná věc, kterou teď chci, je zabít se,“ napsal v SMS zprávě jeden ze zajatců své rodině.
Invaze nebyla v pořádku
Daily Telegraph zveřejnili i svědectví o drastickém chování, které se děje mezi členy okupačních vojsk. Není prý ojedinělé, že ruští vojáci střílí do vlastních řad. „Jeden můj kamarád a jeho poručík byli zastřeleni ruskou armádou. Stalo se tak poté, co ruští vojáci dostali rozkaz střílet do civilistů. Jenže oni dva chtěli zachránit mladou Ukrajinkou s její matkou,“ popsal jeden z ruských zajatců.
Většina zajatých ruských vojáků přiznala, že invaze na Ukrajinu „nebyla v pořádku“.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
