EU se zbaví energetické závislosti na Rusku, rozhodli její lídři. Fiala prosadil svou
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve". Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že summit EU potvrdil právo zemí vytvářet vlastní energetický mix.
Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Ve světle války, která zřejmě už připravila o život tisíce lidí a miliony vyhnala z domovů, zaznívá v EU i volání po okamžitém zastavení dodávek plynu nebo ropy. Takový postup se ovšem zdá být vysoce nepravděpodobný, vzhledem k tomu, že Unie v posledních letech z Ruska čerpala zhruba 40 procent svého plynu a asi 30 procent ropy.
Neformální Evropská rada nicméně konstatovala, že „aktuální situace volá po pečlivém přehodnocení toho, jak zajišťujeme bezpečnost našich energetických dodávek“. Ve snaze zastavit nepřímou podporu ruské armády, která plyne z energetického dovozu, se lídři unijních zemí „dohodli postupně odbourat naši závislost na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí“.
Dnešní Versailleská deklarace nastiňuje několik cest, které mají EU k vytyčenému cíli dovést. Jednak je to nalezení nových zdrojů energií, včetně zkapalněného zemního plynu, který mohou dodávat například Spojené státy. Dále se plánuje „zrychlení omezování naší celkové závislosti na fosilních palivech“, vystupňování rozvoje obnovitelných zdrojů nebo kroky vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.
Evropská komise plánuje do poloviny května předložit plán, jak ukončení závislosti na ruském dovozu dosáhnout do roku 2027. Termín, s nímž přišla unijní exekutiva ve čtvrtek během prvního dne summitu, dnes Evropská rada explicitně nepodpořila a sama nestanovila konkrétní časový horizont. Jakou podporu má návrh EK mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.
Společné prohlášení také uvádí, že snahy odpoutat se od fosilních paliv mají brát v potaz „národní okolnosti“ a volbu energetického mixu ze strany jednotlivých zemí. Tento bod po jednání zdůrazňoval český premiér Petr Fiala (ODS), pro kterého je právo rozhodovat o vlastních zdrojích energie důležité vzhledem ke snaze ČR posilovat jadernou energetiku. Kromě toho médiím řekl, že spolu s Polskem na summitu prosazoval „návrh na posílení infrastruktury pro zkapalněný plyn“. Česko podle něj má také „velké rezervy ve využívání obnovitelných zdrojů“.
Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
„Záchranné práce v Kyjevě musely být přerušeny kvůli hrozbě dalších ruských vzdušných útoků.“ Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín retweetuje video kanálu Trucha.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Jeden z prvních dronových útoků zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a podle prvotních informací zranil nejméně 11 lidí. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka bylo při útocích v Kyjevě zraněno nejméně 44 lidí a v Oděse dalších šest, píše AFP. V Kyjevě bylo zasaženo 27 objektů včetně obytných budov, vzdělávacích zařízení a kritické infrastruktury, dodal ministr Klymenko.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Summit EU: Dojde k posílení obranných výdajů kvůli Rusku
Dále se lídři EU shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím.
Šéfové států se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by Unie měla investovat.
Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Český premiér Fiala zdůraznil, že považuje za zásadní spolupráci EU s NATO a Spojenými státy, k níž se summit také přihlásil. Přínos nových evropských investic může být podle něj například ve společném vývoji či nákupech zbraní a techniky. „Bylo by dobré do budoucna více koordinovat třeba akvizice a další věci, aby byly armády jednotlivých evropských zemí více kompatibilní,“ řekl po jednání novinářům Fiala.
Podle předsedajícího summitu Charese Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu.
