EU se zbaví energetické závislosti na Rusku, rozhodli její lídři. Fiala prosadil svou
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve". Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že summit EU potvrdil právo zemí vytvářet vlastní energetický mix.
Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Ve světle války, která zřejmě už připravila o život tisíce lidí a miliony vyhnala z domovů, zaznívá v EU i volání po okamžitém zastavení dodávek plynu nebo ropy. Takový postup se ovšem zdá být vysoce nepravděpodobný, vzhledem k tomu, že Unie v posledních letech z Ruska čerpala zhruba 40 procent svého plynu a asi 30 procent ropy.
Neformální Evropská rada nicméně konstatovala, že „aktuální situace volá po pečlivém přehodnocení toho, jak zajišťujeme bezpečnost našich energetických dodávek“. Ve snaze zastavit nepřímou podporu ruské armády, která plyne z energetického dovozu, se lídři unijních zemí „dohodli postupně odbourat naši závislost na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí“.
Dnešní Versailleská deklarace nastiňuje několik cest, které mají EU k vytyčenému cíli dovést. Jednak je to nalezení nových zdrojů energií, včetně zkapalněného zemního plynu, který mohou dodávat například Spojené státy. Dále se plánuje „zrychlení omezování naší celkové závislosti na fosilních palivech“, vystupňování rozvoje obnovitelných zdrojů nebo kroky vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.
Evropská komise plánuje do poloviny května předložit plán, jak ukončení závislosti na ruském dovozu dosáhnout do roku 2027. Termín, s nímž přišla unijní exekutiva ve čtvrtek během prvního dne summitu, dnes Evropská rada explicitně nepodpořila a sama nestanovila konkrétní časový horizont. Jakou podporu má návrh EK mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.
Společné prohlášení také uvádí, že snahy odpoutat se od fosilních paliv mají brát v potaz „národní okolnosti“ a volbu energetického mixu ze strany jednotlivých zemí. Tento bod po jednání zdůrazňoval český premiér Petr Fiala (ODS), pro kterého je právo rozhodovat o vlastních zdrojích energie důležité vzhledem ke snaze ČR posilovat jadernou energetiku. Kromě toho médiím řekl, že spolu s Polskem na summitu prosazoval „návrh na posílení infrastruktury pro zkapalněný plyn“. Česko podle něj má také „velké rezervy ve využívání obnovitelných zdrojů“.
Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Summit EU: Dojde k posílení obranných výdajů kvůli Rusku
Dále se lídři EU shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím.
Šéfové států se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by Unie měla investovat.
Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Český premiér Fiala zdůraznil, že považuje za zásadní spolupráci EU s NATO a Spojenými státy, k níž se summit také přihlásil. Přínos nových evropských investic může být podle něj například ve společném vývoji či nákupech zbraní a techniky. „Bylo by dobré do budoucna více koordinovat třeba akvizice a další věci, aby byly armády jednotlivých evropských zemí více kompatibilní,“ řekl po jednání novinářům Fiala.
Podle předsedajícího summitu Charese Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu.
