Putinovi slibovali úspěch: Generálové teď čelí čistce a šéf kontrarozvědky je v domácím vězení
Šéf oddělení pro diplomacii spadajícího pod ruskou Federální službu bezpečnosti (FSB) byl na příkaz prezidenta Vladimira Putina odsouzen k domácímu vězení. Stejný trest si nyní odpykává i jeho náměstek. FSB Putinovi před začátkem invaze slibovala minimální odpor Ukrajiny, k dispozici přitom měla nemálo interních informací, které za poslední roky získali vycvičení agenturní špioni. Organizace tak podle investigativce a experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova ukrajinskou vojenskou sílu ve skutečnosti odhadla správně, Putinovi ovšem zřejmě řekla to, co chtěl slyšet.
Hlava diplomacie kontrarozvědky FSB Sergej Beseda a jeho náměstek Anatolij Boljuk skončili v poutech potom, co Putinovi dlouhodobě podávali přikrášlené informace nejen o stavu ukrajinské armády. Informoval o tom Soldatov s odkazem na kontakty uvnitř organizace.
Beseda a Boljuk přesvědčovali prezidenta mimo jiné o tom, že se sama Ukrajina chce zbavit svého vedení. Uváděli, že země je slabá, prorostlá neonacisty a vzdá se během pár dní. Jejich nepravdivá tvrzení zřejmě z velké části stojí za nepřipraveností ruské armády a zvolením neúspěšné strategie.
Ukrajinci se navzdory původnímu očekávání Ruska i po více než dvou týdnech teroru stále drží na nohou, odhodlaným vojákům navíc v ulicích okupovaných měst pomáhají i civilisté. Ti denně demonstrují, zastavují konvoje a sabotují ruskou vojenskou techniku. A ačkoli Putinova armáda zabíjí nevinné po stovkách a posílá rakety na hustě obydlené oblasti, na účet si dosud připsala jen minimální výhry.
Lhaní ze strachu
Novodobý přežitek sovětské KGB vedl sám Putin předtím, než se stal prezidentem, teď v něm ovšem podle Soldatova státní agentura vyvolává pouze vztek. Špionům se na Ukrajině za posledních několik let podařilo nastřádat velké množství kvalitních dat a interních informací, o to podivuhodnější pak je jejich „selhání“.
Expert je přesvědčen o tom, že FSB dobře věděla, že ruská invaze nebude ani zdaleka tak úspěšná, jak si Putin představoval. Prezidentovi se ale rozhodli jít na ruku a místo pravdy mu podstrčit optimistické odhady toho, jak bude „speciální operace“ probíhat. Agenti FSB se podle Soldatova Putina báli. Jejich rozhodnutí ale Rusku způsobilo mnohem větší škody, než se kterými země předem počítala.
Počty ruských obětí je těžké odhadnout přesně. Podle Ukrajiny na jejím území zemřelo za dva týdny bezmála 12 tisíc nepřátelských vojáků, Západ ale vydal výrazně umírněnější statistiky. Evropské inteligenční agentury odhadují šest až devět tisíc mrtvých, Spojené státy tři tisíce, píše server DailyMail.
Vyhazov pro generály
Ruský prezident zahájil čistku také mezi armádními generály a dalšími členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Potvrdil i zatýkání v rámci FSB.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů.
Putin své armádě nevěří
Ukrajinská tajná služba SBU na sociální síti Telegram s odkazem na muže, kterého označuje za zajatého ruského vojáka, uvedla, že Putin „nevěří vlastní armádě a uchyluje se ke stalinským represím“. V řadách ruských vojáků se začaly vyskytovat nepokoje, tvrdí ukrajinská kontrarozvědka.
Podle zajatého Rusa prý velení ruské armády obnovilo praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, kteří chtějí dezertovat. SBU píše, že podle výpovědi zajatce si ruští vojáci s hlubším postupem na Ukrajinu začínají uvědomovat, že „nejsou na mírové misi“.
„Byli jsme ale upozorněni, že se nevrátíme, protože nás sledují a zabíjejí dezertéry, kteří se snaží vrátit domů,“ tvrdí podle SBU zajatec. U Oděsy na jihu Ukrajiny se vzbouřilo 600 příslušníků námořní pěchoty a odmítlo se vylodit, protože „pochopili, co se děje,“ uvádí se dále ve zprávě SBU, podle níž je ruská armáda demoralizovaná.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu. Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek. Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo. Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody. K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
