Propaganda, tresty i sebecenzura: Takhle informují o válce na Ukrajině ruská média
Propaganda, umlčování zbytku demokratických médií, tvrdé zásahy cenzorů. Situace v ruských médiích je od začátku invaze bezprecedentní. Omezování svobodného zpravodajství je jedním z klíčových nástrojů režimu Vladimira Putina. Za zprávy o skutečném dění na Ukrajině hrozí přísné tresty, některá média se už cenzurují sama, uvádí v analýze o stavu ruských médií BBC. I přes tyto zásahy ale Rusové mohou necenzurované zprávy najít.
Pro většinu Rusů zůstává hlavním zdrojem zpráv televize. Je pevně řízena Kremlem a pumpuje do Rusů neúprosnou válečnou propagandu. Ukrajinci prý ostřelují svá vlastní města a ruští vojáci jsou prezentováni jako osvoboditelé. To, že si většina Rusů naladí televizní zprávy, znamená, že mají sklon alespoň slyšet poselství Kremlu – a možná mu i věřit.
V novinách se sice objevuje více názorů, ale i tady se do značné míry drží „zpravodajská“ linie Kremlu. Noviny Novaja Gazeta, které přinášely nezávislé zpravodajství téměř 29 let, pozastavily tento týden činnost poté, co obdržely varování od ruského orgánu pro dohled nad médii Roskomnadzor.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Novaja Gazeta byla přitom jedním z médií, kterým poskytl rozhovor ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Ruští Azoři média varovali předem, aby interview nezveřejňovala. „Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře - do ukončení ‚speciální operace na území Ukrajiny‘,“ uvedla redakce na svém webu.
Mluvčí listu uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Nevíme. Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla Naděžda Prusenkovová podle BBC.
Vypnuté sociální sítě
Nezávislé zpravodajské weby jsou cenzory blokovány, stejně jako sociální sítě Facebook, Instagram a Twitter. Tady ale mají Rusové možnost blokování relativně jednoduše obejít. Pro ty, kteří mají alespoň základní znalosti o počítačích, je možností VPN, díky které se k blokovanému obsahu bez problémů dostanou. V Rusku ještě nejsou postaveny mimo zákon a používají je miliony lidí.
Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za „dezinformace a lživé zprávy“ o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.
V praxi to znamená trest za nahlášení čehokoli, co zpochybňuje narativy Kremlu o jeho kampani na Ukrajině. Média mají dokonce zakázáno to nazývat „válkou“: ruská invaze se striktně nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Z obav z vysokých trestů se některá ze zbývajících nezávislých médií v Rusku začala cenzurovat sama. Například i Novaja Gazeta rozmazala protiválečný plakát, který držela novinářka Marina Ovsjannikovová, která v polovině března protestovala v živém vysílání státní televize proti invazi na Ukrajinu. V hlavním vysílacím čase nejsledovanější ruské televizní stanice První kanál se obviněná novinářka objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“
В эфире программы «Время» за спиной ведущей Екатерины Андреевой появилась девушка с плакатом, содержание которого нам запрещают передать Роскомнадзор и Уголовный кодекс.
— Новая Газета (@novaya_gazeta) March 14, 2022
По неподтвержденной информации, это редактор Марина Овсянникова.
В настоящий момент она задержана. pic.twitter.com/TdpkscVpuS
Ostrůvek naděje
Existují však ruská nezávislá média, která stále vzdorují vládním omezením. Patří mezi ně stránky Meduza a Mediazona – obě byly v Rusku zablokovány a obě jsou ruskou vládou označeny jako „zahraniční agenti“. „Neumlčíte nás,“ vzkázala Meduza v prohlášení. „Potřebujeme nezávislá média, abychom zastavili válku a pak se pokusili zlepšit život v Rusku alespoň do určité míry.“ Oba weby fungují ze zahraničí.
