Propaganda, tresty i sebecenzura: Takhle informují o válce na Ukrajině ruská média
Propaganda, umlčování zbytku demokratických médií, tvrdé zásahy cenzorů. Situace v ruských médiích je od začátku invaze bezprecedentní. Omezování svobodného zpravodajství je jedním z klíčových nástrojů režimu Vladimira Putina. Za zprávy o skutečném dění na Ukrajině hrozí přísné tresty, některá média se už cenzurují sama, uvádí v analýze o stavu ruských médií BBC. I přes tyto zásahy ale Rusové mohou necenzurované zprávy najít.
Pro většinu Rusů zůstává hlavním zdrojem zpráv televize. Je pevně řízena Kremlem a pumpuje do Rusů neúprosnou válečnou propagandu. Ukrajinci prý ostřelují svá vlastní města a ruští vojáci jsou prezentováni jako osvoboditelé. To, že si většina Rusů naladí televizní zprávy, znamená, že mají sklon alespoň slyšet poselství Kremlu – a možná mu i věřit.
V novinách se sice objevuje více názorů, ale i tady se do značné míry drží „zpravodajská“ linie Kremlu. Noviny Novaja Gazeta, které přinášely nezávislé zpravodajství téměř 29 let, pozastavily tento týden činnost poté, co obdržely varování od ruského orgánu pro dohled nad médii Roskomnadzor.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Novaja Gazeta byla přitom jedním z médií, kterým poskytl rozhovor ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Ruští Azoři média varovali předem, aby interview nezveřejňovala. „Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře - do ukončení ‚speciální operace na území Ukrajiny‘,“ uvedla redakce na svém webu.
Mluvčí listu uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Nevíme. Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla Naděžda Prusenkovová podle BBC.
Vypnuté sociální sítě
Nezávislé zpravodajské weby jsou cenzory blokovány, stejně jako sociální sítě Facebook, Instagram a Twitter. Tady ale mají Rusové možnost blokování relativně jednoduše obejít. Pro ty, kteří mají alespoň základní znalosti o počítačích, je možností VPN, díky které se k blokovanému obsahu bez problémů dostanou. V Rusku ještě nejsou postaveny mimo zákon a používají je miliony lidí.
Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za „dezinformace a lživé zprávy“ o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.
V praxi to znamená trest za nahlášení čehokoli, co zpochybňuje narativy Kremlu o jeho kampani na Ukrajině. Média mají dokonce zakázáno to nazývat „válkou“: ruská invaze se striktně nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Z obav z vysokých trestů se některá ze zbývajících nezávislých médií v Rusku začala cenzurovat sama. Například i Novaja Gazeta rozmazala protiválečný plakát, který držela novinářka Marina Ovsjannikovová, která v polovině března protestovala v živém vysílání státní televize proti invazi na Ukrajinu. V hlavním vysílacím čase nejsledovanější ruské televizní stanice První kanál se obviněná novinářka objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“
В эфире программы «Время» за спиной ведущей Екатерины Андреевой появилась девушка с плакатом, содержание которого нам запрещают передать Роскомнадзор и Уголовный кодекс.
— Новая Газета (@novaya_gazeta) March 14, 2022
По неподтвержденной информации, это редактор Марина Овсянникова.
В настоящий момент она задержана. pic.twitter.com/TdpkscVpuS
Ostrůvek naděje
Existují však ruská nezávislá média, která stále vzdorují vládním omezením. Patří mezi ně stránky Meduza a Mediazona – obě byly v Rusku zablokovány a obě jsou ruskou vládou označeny jako „zahraniční agenti“. „Neumlčíte nás,“ vzkázala Meduza v prohlášení. „Potřebujeme nezávislá média, abychom zastavili válku a pak se pokusili zlepšit život v Rusku alespoň do určité míry.“ Oba weby fungují ze zahraničí.
