Biden slíbil Zelenskému 11 miliard. Putin řešil platbu za plyn v rublech se Scholzem
Americký prezident Joe Biden v dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Důležitý telefonát, týkající se peněz, však měl dnes i Vladimir Putin. Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, oznámil Putin německému kancléři Olafu Scholzovi.
Volodymyr Zelenskyj amerického prezidenta Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na twitteru ukrajinský prezident.
Telefonát podle Zelenského trval hodinu a oba lídři spolu hovořili také o možnostech podpory ukrajinské armády, novém balíku amerických sankcí vůči Rusku a humanitární pomoci.
Biden podle Bílého domu Zelenského informoval o tom, jak Spojené státy neúnavně pracují na tom, aby mohly naplnit hlavní požadavky Ukrajiny o pomoc v oblasti bezpečnosti a poskytnout zemi další možnosti k její obraně. Oba prezidenti podle svých slov rovněž zhodnotili poslední balík sankcí a novou humanitární pomoc oznámenou minulý týden.
Biden a Zelenskyj podle Bílého domu rovněž zdůraznili zásadní dopad zbraní dodávaných Američany na průběh konfliktu na Ukrajině.
Putin si volal se Scholzem
Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Dnes o výsledku telefonátu hlav obou států informovala agentura TASS. Podle ní jednal Putin o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim. Úhrady v rublech nesmí "zhoršit" smlouvy evropských zákazníků, řekl podle AFP šéf Kremlu.
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění, měl dnes oznámit Putin Scholzovi. Uvedl to mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Kancléř Scholz s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru. Evropské státy tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy a skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.
Německo vyhlásilo první varovný stupeň
Německo přitom očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa pravidelně jednat krizový štáb.
Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s válkou na Ukrajině a s ruským požadavkem realizovat rublové platby.
