Biden slíbil Zelenskému 11 miliard. Putin řešil platbu za plyn v rublech se Scholzem
Americký prezident Joe Biden v dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil Ukrajině přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun). Důležitý telefonát, týkající se peněz, však měl dnes i Vladimir Putin. Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, oznámil Putin německému kancléři Olafu Scholzovi.
Volodymyr Zelenskyj amerického prezidenta Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na twitteru ukrajinský prezident.
Telefonát podle Zelenského trval hodinu a oba lídři spolu hovořili také o možnostech podpory ukrajinské armády, novém balíku amerických sankcí vůči Rusku a humanitární pomoci.
Biden podle Bílého domu Zelenského informoval o tom, jak Spojené státy neúnavně pracují na tom, aby mohly naplnit hlavní požadavky Ukrajiny o pomoc v oblasti bezpečnosti a poskytnout zemi další možnosti k její obraně. Oba prezidenti podle svých slov rovněž zhodnotili poslední balík sankcí a novou humanitární pomoc oznámenou minulý týden.
Biden a Zelenskyj podle Bílého domu rovněž zdůraznili zásadní dopad zbraní dodávaných Američany na průběh konfliktu na Ukrajině.
Putin si volal se Scholzem
Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Dnes o výsledku telefonátu hlav obou států informovala agentura TASS. Podle ní jednal Putin o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim. Úhrady v rublech nesmí "zhoršit" smlouvy evropských zákazníků, řekl podle AFP šéf Kremlu.
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění, měl dnes oznámit Putin Scholzovi. Uvedl to mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Kancléř Scholz s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru. Evropské státy tvrdí, že Rusko nemá právo měnit smlouvy a skupina zemí G7 ruský požadavek odmítla. Evropa z Ruska dováží asi 40 procent plynu.
Německo vyhlásilo první varovný stupeň
Německo přitom očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa pravidelně jednat krizový štáb.
Berlín zhoršení zásobování nevylučuje v souvislosti s válkou na Ukrajině a s ruským požadavkem realizovat rublové platby.
