Měsíc války: Tisíce mrtvých, miliony lidí na útěku. Tohle jsou dopady Putinovy invaze

Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska, Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř na celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Rusko napadlo Ukrajinu (24. 2. 2022) | Reuters

Moskva kromě denacifikace a demilitarizace Ukrajiny mimo jiné žádá, aby Kyjev uznal, že poloostrov Krym patří Rusku, a přiznal také nezávislost dvěma samozvaným republikám, které v roce 2014 na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté.

Kromě toho Rusko požaduje takzvaný neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně řečeno garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.

Rusko napadlo Ukrajinu (24. 2. 2022) | Reuters

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru, který v Kyjevě pořídila Česká televize a další zahraniční média, oznámil, že jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu.

Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost. Již dříve řekl, že si je vědom toho, že jeho země se nestane členem Severoatlantické aliance.

Zelenskyj ale 28. února podal žádost o přijetí své země do EU. Skupina lídrů zemí východního křídla EU, včetně těch českých, podpořila myšlenku na rychlé přijetí Ukrajiny, západoevropští politici jsou však zdrženlivější.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:06

25. 4. 2024

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

21:34

25. 4. 2024

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

20:58

25. 4. 2024

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Zobrazit celý online

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (25.2.2022) | Profimedia.cz

Unijní země se od začátku ruské invaze shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí například zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Už ani dolar a euro. Platit za plyn budete v rublech, oznámil Evropě Putin

EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank a uvalila sankce i na Bělorusko. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahuje na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. Některé země ale požadují přísnější restrikce, včetně zastavení příjmů, jež má Moskva z obchodu s ropou či plynem. Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, zatímco jiné, včetně Německa, Nizozemska či Maďarska, s ohledem na energetickou závislost na Rusku to odmítají.

Nové sankce v reakci na ruskou invazi oznámily také Spojené státy, Británie či Kanada. Německý kancléř Olaf Scholz ale několikrát zopakoval, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek energetických surovin z Ruska.

Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje, počátkem března poprvé a zatím naposledy přiznalo 498 padlých a 1 597 zraněných mezi svými vojáky. Podle odhadů NATO na Ukrajině zemřelo 7 000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinských zdrojů Rusko dosud přišlo o 15 600 vojáků.

Spojené státy nedávno odhadly, že na Ukrajině zemřelo přibližně 7 000 ruských vojáků. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků. Podle odhadu Bílého domu ve válce padlo 2 000 až 4 000 ukrajinských vojáků.

Ruská zvěrstva na Ukrajině: Opilý voják zabil tátu od rodiny. Ženu pak brutálně znásilnil

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva dosud potvrdil 925 zabitých civilistů na Ukrajině, úřady z Mariupolu ale hlásí 2 500 mrtvých civilistů jen v tomto městě. Skutečný počet ale může být ještě vyšší, neboť počítání obětí, jejichž těla často leží na ulicích, znemožňuje neustálé ostřelování. Podle ukrajinské generální prokuratury zemřelo v zemi od začátku invaze již 121 dětí a 167 nezletilých v zemi bylo zraněno.

Mariupol, nejvíc zničené město Ukrajiny. | Reuters

Podle ukrajinské armády Rusko přišlo o 517 tanků, 1 578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v úterý podle agentury TASS sdělil, že ruské síly dosud zničily 230 ukrajinských dronů, 181 protiletadlových raketových systémů, 1 528 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 154 raketometů, 602 děl a minometů a 1 312 kusů zvláštní vojenské techniky. Ani tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Přesun ruského konvoje nedaleko města Volnovacha v Doněcké oblasti (12.3.2022) | Reuters

Z řady zemí včetně Česka zazněla ostrá kritika Moskvy, Západ útok na Ukrajinu označil za porušení její územní integrity i mezinárodního práva a uvalil kvůli tomu na Moskvu sérii tvrdých sankcí.

Ihned po invazi také začala diplomatická jednání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve snaze posílit podporu ze zahraničí promluvil v on-line přenosu k Evropskému parlamentu, americkému Kongresu či k německým, kanadským, britským, izraelským nebo italským poslancům. V emotivních proslovech, jimiž si od mnohých zákonodárců vysloužil velký potlesk, vyzýval k další podpoře pro svou zemi a k přísnějším protiruským sankcím.

Izrael vytrvale odmítá zoufalé prosby Ukrajiny o zbraně: Za vším stojí spolupráce s Rusy?

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) společně s premiéry Polska a Slovinska navštívili 15. března Kyjev a politici se setkali i s prezidentem Zelenským. Šlo o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze. Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil s lídry hlavních velmocí a osobně se setkal v Moskvě s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

Setkání premiéra Petra Fialy (ODS), delegace EU a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (15.3.2022) | reprofoto Instagram Volodymyr Zelenskyj

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se dnes setká v Bruselu se zástupci NATO, Evropské unie a zemí G7.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se 15. března konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu.

Mírové síly na Ukrajině povedou k válce s NATO, vyhrožuje Lavrov. Jednání o příměří drhnou

Lavrov řekl, že Ukrajina má být neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Na hranicích Ukrajiny s Běloruskem se několikrát bez úspěchu sešli zástupci obou zemí. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují stále prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách. Podle Moskvy už proběhly dvě výměny zajatců.

Vladimir Putin přijal Alexandra Lukašenka, Moskva, 11. března. | Sputnik/Mikhail Klimentyev/Kreml

Materiální či vojenskou pomoc poskytly nebo slíbily poskytnout téměř všechny země EU. Americký Kongres nedávno například schválil nový státní rozpočet zahrnující skoro 14 miliard dolarů vyčleněných na pomoc Ukrajině či sousedním státům EU. Senát kromě toho jednomyslně schválil rezoluci, která označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

Ukrajině notně pomáhá například dodávka bezpilotních letounů Bayraktar TB2 od Turecka. Vojenskou pomoc poskytly Ukrajině i například Švédsko nebo Finsko, které se dosud držely zásady nedodávat výzbroj do zemí, kde se odehrává válečný konflikt. Také Německo po začátku invaze změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě posílat těžké zbraně.

Humanitární pomoc z Vysočiny dorazila do Užhorodu, 18. 3. | ČTK / Pavlíček Luboš

Ukrajinský prezident již několikrát vyzval západní země k zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Západní lídři se bezletovou zónu nad Ukrajinou zdráhají zavést v obavě, že by zapojením svých bojových letounů NATO vstoupilo do přímého konfliktu s Ruskem. Ukrajina tak žádá o sofistikované protiletecké systémy.

Slovensko v uplynulých dnech předběžně vyjádřilo ochotu předat Ukrajině svůj systém S-300 ruské výroby, pokud za něj Bratislava dostane odpovídající náhradu.

Nizozemská vláda již potvrdila, že na Slovensko na žádost NATO pošle systém protivzdušné obrany Patriot.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že Moskva nedopustí, aby Kyjev převzal systémy protivzdušné obrany S-300. Polsko také navrhlo vyslání mezinárodní mírové mise na Ukrajinu, i to by ale podle západních politiků vedlo k zatažení NATO do konfliktu a dalšímu vyhrocení situace.

Z Ukrajiny už před ruskou invazí uprchlo podle poslední bilance Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přes 3,5 milionu lidí, přičemž ženy a děti podle OSN tvoří až 90 procent z tohoto počtu. Dalších 6,5 milionu Ukrajinců muselo kvůli bojům opustit své domovy, ale zatím zůstávají na Ukrajině, více než dva miliony uprchlíků od 24. února překročily hranice do Polska.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války, statisíce lidí zamířily i do Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Podle posledních informací odešlo z Ukrajiny do ČR od začátku ruské invaze zhruba 300 000 lidí.

Uprchlíci z Ukrajiny v Polsku (22. 3. 2022) | Reuters

Nejtragičtější situace je v přístavním městě Mariupol, kde bylo zničeno až 80 procent budov a který je stále obléhán a ostřelován. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v něm zůstává v nelidských podmínkách asi 100 000 obyvatel z původních více než 400 000.

Zdrcená Nasťa o peklu na Ukrajině: Okupanti znásilňují a zabíjejí naše ženy

Kromě Mariupolu ukrajinské úřady hovoří o strádání civilního obyvatelstva Chersonu s 300 000 obyvateli. Obyvatelům tohoto jihoukrajinského města, které ruské jednotky obsadily 2. března, téměř došlo jídlo a léky a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro jejich evakuaci.

Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové se ukrajinské úřady a ruská armáda dohodly na evakuaci civilistů skrze devět humanitárních koridorů. Nepodařilo se pode ní však dosáhnout dohody na vytvoření bezpečného koridoru přímo z centra Mariupolu.

Cena ropy se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu výrazně zvýšila. Bezprostředně po invazi cena ropy vystoupila až nad 130 dolarů. Před invazí se pohybovala kolem 95 dolarů a například na začátku pandemie před dvěma lety přechodně spadla k 20 dolarům za barel.

„Nepodceňujte Bělorusko,“ varuje bezpečnostní analytik. A popsal první „TikTokovou“ válku

Odborník na obchodování s ropou Ben Luckock ze společnosti Trafigura předpověděl, že barel ropy v létě vystoupí až na 150 dolarů. Nevyloučil ani překročení hranice 200 dolarů za barel. S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen a statistické úřady v Evropě také varují před poklesem HDP.

Německý institut Ifo například zhoršil výhled růstu HDP Německa na 2,2 až 3,1 procenta. Ještě v prosinci počítal s růstem o 3,7 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu ČR. Růst českého HDP může podle něj koncem letošního roku klesnout k nule.

Téměř všechny mezinárodní sportovní svazy vyloučily ruské sportovce ze svých soutěží. Asi největší pozornost vyvolalo rozhodnutí o vyloučení ruských klubů z evropských soutěží UEFA a rozhodnutí mezinárodní fotbalové federace FIFA o vyřazení Ruska z kvalifikace o mistrovství světa v Kataru. Ruští hokejisté také byli společně se svým běloruským spojencem vyloučeni z květnového mistrovství světa ve Finsku.