Už ani dolar a euro. Platit za plyn budete v rublech, oznámil Evropě Putin
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala ruská státní televize, to dnes uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy. Rusko dodává plyn i do České republiky. Německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že ruský požadavek představuje porušení smlouvy.
Dodávat plyn Moskva hodlá i nadále podle plánu, změny se dotknou pouze měny pro účely zúčtování plateb, upřesnil prezident. Zdůraznil, že zmrazení ruských aktiv na Západě v odvetě za invazi na Ukrajinu zničilo vzájemnou důvěru. Centrální banka a ruská vláda nyní mají týden na to, aby určily způsoby přechodu z plateb v cizích měnách na platby v rublech, řekl Putin.
„Nemyslím si, že by toto opatření nutně muselo ohrozit plynulost dodávek do Evropy. Mělo by pomoci ruské centrální bance získat přímo dolary či eura v plném množství, nikoli zprostředkovaně od státního podniku Gazprom. Evropští odběratelé by díky tomu u ní museli nakupovat rubly, což by mohlo mít pozitivní vliv na posilování ruské měny,“ řekl analytik plynárenství EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Že opatření neohrozí dodávky, uvedli i čeští dodavatelé plynu. „Plyn pro naše zákazníky nakupujeme na evropských velkoobchodních trzích, primárně přes MVM CEEnergy CZ a RWE Supply and Trading,“ řekl mluvčí innogy Pavel Grochál. Také Pražská plynárenská nakupuje většinu svých dodávek primárně na virtuálních prodejních bodech od různých velkých energetických dodavatelů. „Přímo od Gazpromu, respektive Ruska, nenakupuje nic,“ řekl mluvčí Miroslav Vránek.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Většina globálních komoditních transakcí se nyní uskutečňuje v dolarech a eurech a podle listu The Wall Street Journal není jasné, jak by Rusko mohlo velké zákazníky přimět ke změně. Získávání rublů by pro západní podniky mohlo být obtížné, protože obchodování s ruskou měnou zasáhly západní sankce i ruská opatření k omezení pohybu kapitálu, upozorňuje list na svých webových stránkách.
Analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management uvedl, že ruský prezident se snaží přimět západní země k transakcím s ruskou centrální bankou, na kterou uvalily sankce. „Pouze to ale zkomplikuje transakce s Ruskem při dodávkách energie. Jenom to zrychlí odchod od ruské energie,“ dodal. Podle analytika Jasona Tuveye ze společnosti Capital Economics je důvodem opatření pravděpodobně snaha podpořit rubl a snížit závislost Ruska na západní finanční infrastruktuře.
EU chystá společné nákupy plynu
Důvěru k Rusku ztratily i evropské státy. Některé požadují, aby Evropská unie plyn z Ruska odebírat přestala, například Německo je ale proti. Současně evropské státy hledají nové dodavatele. Spojené státy už dovoz ruského plynu zakázaly.
Brusel se chystá koordinovat společné nákupy plynu jménem členských států EU s cílem posílit energetickou bezpečnost kontinentu a snížit jeho závislost na Rusku. Unie připravuje povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu.
Rubl po začátku ruské invaze na Ukrajinu prudce oslabil, k euru i k dolaru odepsal desítky procent. Dnešní oznámení ale ruskou měnu prudce posílilo, odpoledne stál dolar zhruba 100 rublů, zatímco ještě ráno se kurz pohyboval kolem 105 rublů. Krátce po zahájení invaze stál dolar i více než 130 rublů, před invazí méně než 80 rublů.
