Sobota 20. dubna 2024
Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra
Oblačno, déšť 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Tváře zla z Východu: Od Lenina přes Brežněva až po Putina. Rusko desítky let vedou zločinci

  • Autor: Petr Šour - 
    25. 2. 2022
    05:00

    Je to pořád dokola, Rusové jsou nepoučitelní. Jejich národ desítky let vedou na nejvyšších místech zločinci, z nichž někteří měli na svědomí krev milionů zcela nevinných obětí.      

  • 1.Vladimír Iljič Lenin

    Datum narození: 22. dubna 1870, Simbirsk (dnes Uljanovsk)

    Datum smrti: 21. ledna 1924, Gorki u Moskvy

    Funkce: Stál v čele komunistické Říjnové revoluce (1917), do roku 1923 byl nejvyšším představitelem bolševického Ruska a Sovětského svazu, za jehož zakladatele je označován.

    Čím patří do učebnic: Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války tzv. brestlitevským mírem. Prosazoval plán elektrifikace Ruska.

    Čím nejvíc ublížil: Po revoluci vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7 až 12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva. Organizoval teror, bez nějž podle jeho názoru revoluce nemohla dospět k žádaným výsledkům. Prosadil popravy »nepřátelských elementů« bez soudu, vyzýval k vraždění kněží. Rozvrátil hospodářské struktury carského Ruska a zbídačil široké vrstvy obyvatelstva.

    Lenin se po mrtvicích kurýroval na venkově Lenin se po mrtvicích kurýroval na venkově | Profimedia

  • 2.Josif Vissarionovič Stalin

    Datum narození: 18. prosince 1878 Gori, Gruzie 

    Datum smrti: 5. března 1953, Moskva

    Funkce: V letech 1922 až 1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce 20. let diktátorem země.

    Čím patří do učebnic: Přes mnoho strategických chyb a miliony zbytečných obětí měl velkou zásluhu na vítězství spojenců nad Německem a Japonskem ve 2. světové válce.

    Čím nejvíc ublížil: Jeho politika si vyžádala až 8,7 milionu obětí, hlavně během hladomoru v jižních oblastech SSSR během násilné kolektivizace zemědělství a během tzv. Velké čistky ve 30. letech 20. století. Jenom v Leningradu bylo popraveno více než 40 tisíc lidí. Měl podíl na vzniku a rozšíření 2. světové války, zejména paktem s Hitlerovým Německem proti Polsku a vyvoláním zimní války s Finskem.

    Josif Vissarionovič Stalin Josif Vissarionovič Stalin | Profimedia.cz

  • 3.Leonid Iljič Brežněv

    Datum narození: 19. prosince 1906, Kamenskoje (Ukrajina)

    Datum smrti: 10. listopadu 1982, Moskva

    Funkce: Nejvyšší představitel Sovětského svazu v období let 1964 až 1982.

    Čím patří do učebnic: Snažil se (avšak nepříliš úspěšně) o oteplování vztahů se Západem a mírovou koexistenci s »imperialistickým« táborem.

    Čím nejvíc ublížil: V době jeho vlády byl v SSSR nastolen tzv. neostalinismus a došlo k dalšímu stupňování zbrojních závodů se Západem, hlavně s USA. Má zodpovědnost za vojenskou okupaci Československa (1968) a dalších zemí východního bloku (Maďarsko, Polsko, Bulharsko...) i za sovětskou intervenci v Afghánistánu od roku 1979.

    Husákova líbačka s Brežněvem. Husákova líbačka s Brežněvem. | Archiv Blesku

  • 4.Vladimir Vladimirovič Putin

    Datum narození: 7. října 1952, Leningrad (dnes Petrohrad)

    Datum smrti: -

    Funkce: Někdejší agent tajné služby KGB v NDR (1985 až 1990) zastával v letech 1999 a 2000 úřad ruského premiéra, pak se ujal na dvě funkční období do roku 2008 úřadu prezidenta Ruské federace. Na jedno funkční období musel Kreml »opustit«, aby se v roce 2012 vrátil a po změně Ústavy může vládnout až do roku 2036.

    Čím patří do učebnic: Opakovaně odsoudil represe Stalinova režimu, které si vyžádaly miliony obětí. V prvním roce svého působení v prezidentském křesle nastartoval ruskou ekonomiku, později ale reforma začala silně skřípat.

    Čím nejvíc ublížil: Připomíná kult osobnosti z komunistické doby. V srpnu 2000 byl kritizován za svůj přístup k havárii jaderné ponorky K-141 Kursk. Ačkoliv norská vláda nabízela záchranu 118členné posádky, Putin na to nereagoval a užíval si dovolenou v Soči.

    V listopadu 2006 byl Putin médii obviněn z odpovědnosti za smrt Alexandra Litviněnka, bývalého důstojníka tajných služeb KGB a FSB, který přeběhl k britské MI6, a pozdějšího ostrého kritika jeho politiky.

    Poté, co byl 22. února 2014 po opozičních protestech na Ukrajině ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sesazen z funkce a uprchl do Ruska, odmítl Putin uznat legitimitu nově ustavené ukrajinské vlády. V noci z 22. na 23. února pak ruským bezpečnostním složkám nařídil obsazení Krymu. Tím se rozhořela válka na východní Ukrajině.

    Dne 27. února 2015 byl zastřelen neznámým pachatelem Boris Němcov. Stalo se tak dva dny před plánovaným opozičním protestem a 17 dní poté, co Němcov veřejně projevil obavu, že ho Putin nechá zabít za jeho kritiku role Ruska v ukrajinském konfliktu. Následovaly další šikanování a hrozby disidentům, v poslední době útoky nervovým plynem novičokem a skandální procesy s odpůrcem režimu Alexejem Navalným. Včera dal povel k útoku na celou Ukrajinu, jemuž předcházela mohutná propagandistická, zcela vylhaná dezinformační kampaň.

    Video  Noční projev prezidenta Vladimíra Putina před invazí na Ukrajinu  - Videohub
    Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa