ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu: Jména ministrů slibují na konci listopadu
Hodinu před začátkem ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny podepsali v pondělí představitelé ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů sobě koaliční smlouvu. Pravděpodobná nová vláda, kterou z pověření prezidenta Petra Pavla skládá předseda ANO Andrej Babiš, by měla také oficiálně zveřejnit své programové prohlášení. Následujícím krokem bude předložení návrhu personálního obsazení vlády. Babiš uvedl, že k dořešení personálií se nejspíše vrátí koncem listopadu.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů dnes v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové Sněmovny.
Koaliční smlouva mimo jiné stanovuje, že premiérem bude nominant hnutí ANO, který podle textu nese hlavní odpovědnost za řízení vlády, koordinaci její činnosti a zajištění jednotného postupu koaličních partnerů. Vznikající koalice má ve dvousetčlenné Sněmovně většinu 108 hlasů, podobně jako to bylo v případě bývalé koalice složené ze Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN a Pirátů v minulém volebním období.
Jména na konci listopadu?
Konkrétní obsazení jednotlivých resortů by podle šéfa ANO Andreje Babiše mohlo být jasné již koncem měsíce. „Jména ministrů pokud to všechno proběhne podle plánu, tak si myslím koncem listopadu, že se k tomu vrátíme. Já tu nominaci pak odnesu na Hrad osobně. Budu to projednávat s panem prezidentem, který si přál samozřejmě s každým tím kandidátem na ministra osobně mluvit,“ předeslal.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše schválit státní rozpočet na příští rok ve třetím čtení ve Sněmovně 17. prosince, a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu. Babiš to řekl novinářům poté, co lídři tří subjektů ve Sněmovně podepsali koaliční dohodu. Babiš doufá v to, že nynější vláda Petra Fialy (ODS) rozpočet pošle do Sněmovny ideálně už po ustavení komory.
Babiš věnoval rozpočtu většinu svého projevu poté, co s partnery podepsal dohodu o vzniku příští vlády. „Podle našeho plánu by mohlo dojít 17. prosince ke třetímu čtení. Musíme akceptovat návrh schodku, i když ten rozpočet nemá krytí,“ řekl Babiš. Vnikající vláda se s tím však musí vyrovnat a rozpočet schválit, doplnil.
Okamura v čele Sněmovny
Babiš předpokládá, že šéf SPD Tomio Okamura se stane předsedou Poslanecké sněmovny. Nad kritikou koaliční smlouvy se podivoval. „Je logické, že my jsme měli nějaký program a ten hlavní cíl programu byl naplněn s našimi partnery a takhle jsme se na tom domluvili a já předpokládám, že i když je to volba tajná, tak samozřejmě pan předseda SPD bude zvolen předsedou Sněmovny,“ nechal se slyšet.
Koaliční smlouvy obvykle definují základní programové cíle vlády, stanovují počet ministrů a jejich obsazení jednotlivými stranami. Smluvní strany se také zavazují zajistit, aby kabinet hlasy jejich poslanců získal důvěru. Smlouvy obsahují také mechanismy pro řešení koaličních sporů. Vymezují rovněž, v jakých formátech a kdy budou vyjednávat zástupci stran, případně jaké předpisy mohou strany předkládat jen po vzájemné dohodě a jak budou hlasovat o koaličně dohodnutých či sporných pozměňovacích návrzích.
Koaliční smlouva je politickou dohodou vládních stran a nemá právní vymahatelnost. Místopředseda ANO Karel Havlíček tento týden portálu iDNES.cz řekl, že poslanci ANO, SPD a Motoristů podepíšou dodatek, ve kterém vyjádří souhlas s textem smlouvy a zavážou se dodržovat vše, co z ní vyplývá.
O programu jednali ANO, SPD a Motoristé minulý týden, okruhy odpovídaly ministerským agendám. Uskupení krátce po sněmovních volbách oznámila, že si ve vládě rozdělí 16 pozic. Devět křesel bude mít ANO, které obsadí místa premiéra a ministrů financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. SPD má nominovat trojici odborníků na ministerstva obrany, zemědělství a dopravy, Motoristé povedou ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví. Fialova vláda začínala s 18 členy, po odchodu Pirátů z koalice zanikla pozice ministra pro legislativu.
Za strategické priority označuje vznikající koalice v programovém prohlášení, které má ČTK k dispozici, levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. Dokument mimo jiné potvrzuje odmítnutí emisních povolenek ETS2, počítá i s rozvojem jaderné energetiky. Strany počítají se zastropováním věku odchodu do důchodu na 65 letech, zachováním koruny či obnovením elektronické evidence tržeb.
Program v pátek dostal k dispozici prezident Pavel. Po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v EU, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva. Za bezpečnostní záruku považuje členství v NATO. Mezi klíčové otázky zařadil i zachování a podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol či nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů.
„Konkrétní vyjádření těchto principů budu sledovat v koaliční smlouvě, v rozdělení rezortů i v personálním obsazení ministerstev i v nastavení společných programových priorit navrhované vlády,“ avizoval Pavel. Personální obsazení ministerstev bude další otázkou, kterou bude hlava státu se vznikající vládou řešit. Prezident se plánuje s kandidáty na členy vlády sejít a diskutovat s nimi o jejich prioritách a postojích.
Personální otázky vznikající koalice odložila stranou i kvůli kontroverzím, které se objevily v souvislosti s některými zvažovanými jmény krátce po volbách. Motoristé trvají na nominaci poslance Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí i po kauze spojené s jeho rasistickými a homofobními výroky na sociálních sítích. Odborná veřejnost či budoucí opozice zpochybňují také zvažovaný nástup šéfa Motoristů Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí, poslance stejné strany Oto Klempíře na kulturu či Martina Šebestyána na zemědělství.
Ve volbě předsedy Sněmovny se utkají kandidát sněmovní většiny ANO, SPD a Motoristů, lídr SPD Tomio Okamura a nominant KDU-ČSL, někdejší místopředseda dolní komory Jan Bartošek. Nikoho dalšího poslanecké kluby do středeční tajné volby nenavrhly. Nominace dnes projednala sněmovní volební komise, řekl ČTK a CNN Prima News její předseda Martin Kolovratník (ANO).
V následné volbě místopředsedů Sněmovny bude čtveřice již ohlášených kandidátů. Komise obdržela nominace Jiřího Bartáka (Motoristé), Patrika Nachera (ANO), Jana Skopečka (ODS) a Olgy Richterové (Piráti).
Místopředsedové Sněmovny mají být podle plánů koalice ANO, SPD a Motoristů čtyři, v porovnání s minulým volebním obdobím má jejich počet klesnout o dva. Dvě místa mají připadnout ANO a Motoristům, dvě budoucí opozici, a to ODS a STAN. O počtu pozic ale rozhodne až středeční plénum.
Hnutí STAN chce nominovat svého předsedu Víta Rakušana. Rakušan je však stále vicepremiérem a kvůli neslučitelnosti funkcí ho poslanci nemohou do vedení Sněmovny zvolit.Jedno místopředsednické křeslo tak zřejmě zůstane po ustavující schůzi dolní komory prázdné.
„Přesně měsíc od otevření volebních místností byla dnes podepsána naše koaliční smlouva. A makáme dál,“ slibuje Andrej Babiš a přidal na svém Facebooku video s modrými deskami a koaliční smlouvou.
„Dnes jsem složila svůj poslanecký slib. Oficiálně jsem slibovala závazky z Ústavy, ve svý hlavě jsem si ale taky slíbila, že nezapomenu na to, odkud jsem přišla a proč to dělám. Můj mandát není jen můj, ale hlavně váš. Díky, že vám tu ode dneška můžu sloužit. Zůstaňte, prosím, se mnou,“ vzkázala nová poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová.
👍