Fiala svolal všechny šéfy stran kvůli vážné bezpečnostní situaci. Hřib kývl, dorazí Babiš?
Premiér Petr Fiala (ODS) se chce příští čtvrtek sejít s předsedy všech stran zastoupených ve Sněmovně. Tématem schůzky budou bezpečnostní otázky a posílení obranyschopnosti Česka v reakci na aktuální mezinárodní situaci. Fiala to ve čtvrtek uvedl na síti X. Pozvánky tak dostali i opoziční kritici Fialy Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD). Už v pondělí se na Pražském hradě mimořádně sejde Fiala s prezidentem Petrem Pavlem a dalšími nejvyššími ústavními činiteli k diskusi o zahraniční politice.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek večer oznámil, že pozval předsedy všech sněmovních stran na schůzku o bezpečnostních otázkách, posílení obranyschopnosti a další podpoře Ukrajiny, která se bude konat příští čtvrtek.
„Na zajištění bezpečnosti občanů naší země by měla existovat širší politická shoda bez ohledu na nesoulad v ostatních tématech,“ napsal.
Hřib přijít chce. Co Babiš?
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se schůzky svolané Fialou účastnit chce. Česká republika musí hrát mnohem aktivnější roli při budování nového bezpečnostního systému, jinak riskujeme, že se staneme pasivním divákem a otevřeme se nadvládě agresorů, řekl v pátek ČTK.
Andrej Babiš (ANO) se zatím k Fialově pozvánce nevyjádřil. Předseda SPD Tomio Okamura ČTK potvrdil, že Fialovu pozvánku dostal, k účasti se vyjádří po jejím prostudování.
Navýšení výdajů na obranu
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030. V roce 2026 by měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček ve čtvrtek na tiskové konferenci řekl, že navýšení nebylo konzultováno vůbec s nikým z opozice. Fialův kabinet nezajímá, že na podzim se konají sněmovní volby a zcela zjevně po nich vznikne nová vláda na jiném půdorysu, uvedl. Vládou navrhované zvýšení výdajů na obranu už v roce 2026 na 2,2 procenta HDP podle něj ukazuje, že se bude pokračovat v neefektivním utrácení.
Chystá se i jednání na Hradě
Na potřebě navýšit výdaje na obranu se v neděli shodly bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí v Londýně na summitu, který se konal po pátečním vyhroceném jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Americká administrativa po tomto jednání rozhodla o přerušení dodávek vojenské pomoci Ukrajině, která čelí ruské invazi. Řada evropských lídrů následně uvedla, že se Evropa musí začít starat o svou bezpečnost a dobrou budoucnost více sama.
Ve čtvrtek se v Bruselu na mimořádné schůzce sešli šéfové států a vlád EU, jednají o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny.
O zahraniční politice budou hovořit už v pondělí nejvyšší ústavní činitelé na Pražském hradě. Kromě Pavla a Fialy se jednání zúčastní předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zitra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Vážná bezpečnostní situace je, jelikož máme stále neschopného a srabáckého Fialu ve vládě, kde daňovým poplatníkům, díky kterým se má taK DOBŘE CELOU DOBU JEN ŠKODÍ.