Němci čekají problém s ruským plynem. Vyhlásili první varovný stupeň a zasedne krizový štáb
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck dnes oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
„Je to preventivní opatření,“ řekl Habeck a dodal, že Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj. „Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu,“ řekl.
Západ potrestal režim ruského prezidenta Vladimira Putina za vojenské napadení Ukrajiny tvrdými hospodářskými sankcemi, jejichž dopad se šéf Kremlu podle Habecka snaží oslabit mimo jiné požadavkem na platbu za plyn v rublech. To Západ odmítá, neboť smlouvy s ruskou měnou nepočítají. „Porušení soukromých dodavatelských smluv nepřijmeme,“ řekl ministr hospodářství. Rusko ale varovalo, že rozhodnutí v rublech neplatit nezůstane bez následků. Podle Habecka tak není vyloučeno výrazné zhoršení dodávek, proto ministr vyhlásil stupeň včasného varování.
Na ministerstvu hospodářství nicméně jedná krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže,“ řekl.
Stupeň včasného varování na odběratele přímý dopad nemá. Pokud se ale situace zhorší, může následovat vyhlášení stavu ohrožení, případně nejvyššího stupně, kterým je stav nouze. V takovém případě by Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) rozhodovala, které odběratele plynu upřednostní. „Toto ale zatím nehrozí,“ ujistil Habeck.
Německo je podle Habecka připraveno i na ty nejčernější scénáře, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu i ropy. Varoval však, že za takové situace není možné vyloučit zdražení a omezení zásobování. Ministr zmínil také existenci solidárního mechanismu, který má Německo se sousedními státy dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo. Dodal také, že Evropská unie musí postupovat jednotně.
Habeck již krátce po začátku ruské invaze řekl, že Německo je pro tuto zimu energeticky zajištěno, na tu nadcházející se ale musí připravit. Jednou z cest je diverzifikace dodávek a plné zásobníky plynu, které před současnou zimou naplněny nebyly. Německý Spolkový sněm minulý týden v pátek schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na 25 procentech.
Habeck před týdnem oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V případě plynu dnes zmínil, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
