Tvrdý muž moci Vladimir Putin: Jak se z malého sadisty stal šéf Kremlu

Putin v pondělí opět působivě dokázal, že je tvrdým mužem moci. Během několika hodin eskaloval konflikt na Ukrajině jako učebnicový autokrat. Nejprve se podíval na žádost o uznání nezávislosti od povstaleckých vůdců samozvaných „lidových republik“ na východě Ukrajiny, kterou schválil, aby vzápětí oznámil, že do separatistických oblastí vyšle jednotky, aby „udržely mír“, jak napsal server Welt.

ONLINE: Ukrajinci zničili vrtulník nedaleko Moskvy! A náhlá evakuace dvou kyjevských nemocnic

Bývalý agent KGB, který určuje osud Ruska od přelomu tisíciletí, se již před několika týdny postaral, aby ruští vojáci dorazili na hranice Ukrajiny. Podle západních zdrojů je tam více než 150 tisíc vojáků – není divu, že se západní vlády obávají, že by Rusko pod Putinovým vedením mohlo anektovat celou Ukrajinu. Již v roce 2014 anektovalo Krymský poloostrov; proruští separatisté a ukrajinští vojáci bojují v Donbasu stejně dlouho.

„Osvobození“ Ukrajiny

Co si Putin myslí o nezávislosti bývalé Ukrajinské sovětské socialistické republiky, zopakoval v pondělním televizním projevu: Ukrajinu podle něj „stvořil“ Lenin, zakladatel Sovětského svazu. „Ukrajinští vojáci se v separatistických oblastech dokonce dopouštějí genocidy,“ tvrdí Putin, který je známý svým machistickým vystupováním a publikováním článků o „historické jednotě Rusů a Ukrajinců“.

Devětašedesátiletý lídr, který pochází z dělnické rodiny z Leningradu (poz. red. dnes Petrohrad), se každopádně domnívá, že Ukrajinci jsou spíše proruští a že všechny ostatní tendence, například demokratické hnutí, jsou výsledkem manipulace ze strany Západu. Z pohledu Kremlu by útok na Ukrajinu sloužil k „osvobození Ukrajiny od zahraničního okupanta“, uvedla politická expertka Taťjana Stanovajová.

Východ Ukrajiny: Za SSSR bylo líp, ale Rusko tady nechceme, vzpomínají rusky mluvící občané Donbasu

Několik let staré Putinovo prohlášení, že rozpad Sovětského svazu byl „největší geopolitickou katastrofou 20. století“, přimělo mnohé na Západě zpozornět.

Stejně jako agent KGB, který kdysi působil v Drážďanech, muselo mnoho Rusů pociťovat pád komunismu jako ponížení – pro ty, kteří se osobně neobohatili během privatizace v chaotických letech vlády Putinova předchůdce Borise Jelcina, to často znamenalo i chudobu, upozorňuje Welt.

Putin, jehož dědeček Spiridon Putin byl osobním kuchařem Lenina a Stalina, sice dosáhl velkého vzestupu právě za Jelcinových dob, což vyvrcholilo prezidentským postem v roce 2000, přesto však zůstal spjat se „sovětským“ smýšlením. Jeho pokus o sblížení se Západem na začátku funkčního období – jasně vyjádřený v projevu v Německém spolkovém sněmu roku 2001, který z velké části přednesl plynnou němčinou – brzy vyšuměl.

Expanze západní vojenské aliance NATO do zemí bývalé Varšavské smlouvy ho v posledních letech velmi znepokojuje. Nyní Putin dokonce vyzývá ke zrušení rozšiřování NATO na východ a zdůrazňuje, že jeho červená linie by byla případným přijetím Ukrajiny definitivně překročena. Pozorovatelé v tom vidí touhu po pomstě a snahu vrátit čas.

Ve 14 letech zlomil spolužákovi nohu

Putin, nadšenec bojových sportů a judista, řekl v roce 2015, že si z mládí odnesl jednu životní lekci: „Pokud je boj nevyhnutelný, musíte udeřit první.“

Jeho učitelka Věra Gurevičová uvedla, že když Putin ve 14 letech zlomil nohu jednomu ze svých spolužáků, své jednání ospravedlnil slovy, že „někteří rozumí jen násilí“.

Nahlédnout do raného života ruského vůdce je obtížné, ale v roce 2019 byl odtajněn jeho spis KGB, který odhalil některé informace o jeho působení v této organizaci. Dokument ho popisuje jako „morálně bezúhonného“ a těšícího se „zasloužené autoritě mezi kolegy“. Zdůrazňuje také, že v roce 1978 vyhrál mistrovství v judu. V profilu se dále uvádí: „Soudruh V. V. Putin neustále zlepšuje svou ideologickou a politickou úroveň.“ Informovaly The Moscow Times.

Jako hlava státu se nevyhýbal vojenským konfrontacím – ať už v Čečensku, Gruzii nebo později v Sýrii a Libyi, píše Welt.

Strach z invaze: Jak chápat Putinovu posedlost Ukrajinou a proč Západ Rusům nerozumí?

Putin během své kariéry dokázal, že o demokracii nemá valné mínění. Odebral ruskému parlamentu řadu pravomocí a nechal umlčet kritická média. Dokonce i v jednání s nepoddajnými oligarchy se nechoval nijak háklivě. Putinovi odpůrci pravidelně končili ve vězení. Vraždy novinářů, kteří nejsou loajální Kremlu, jsou téměř na denním pořádku.

Putin neponechává nic náhodě ani ve volbách – zprávy o masivním falšování ve prospěch Putina a jeho strany Jednotné Rusko jsou běžnou součástí každých voleb. Ačkoli je u moci již dvě desetiletí, změnou ústavy si zajistil možnost zůstat v úřadu až do roku 2036, uzavírá Welt.