Ženy v ukrajinské armádě: Oksana se vzdala postu na Akademii věd a šla bránit vlast
Nejen Ukrajinci, ale i Ukrajinky brání svou zem před ruskou armádou. Vyměnily práci a kariéru v kanceláři za uniformu a službu v ukrajinské armádě. Jednou z takových je i Oksana Čorná.
Vystudovaná ekonomka pracovala v Ekonomickém a prognostickém ústavu Akademie věd. Jelikož její manžel je voják, rozhodla se v roce 2014 také vstoupit do armády. Nejdříve pracovala jako řidička u záchranářů, než byla po anexi Krymu mobilizována. Na frontě sloužila až do roku 2017, řekla serveru life.nv.ua.
Oksaninou hlavní motivací vstupu do armády bylo obsazení Krymu a hluboký pocit nespravedlnosti. „Nechápala jsem, jak je to možné. V 21. století je v Evropě válka, a nikdo na ni nereaguje,“ říká žena, která po vypuknutí konfliktu neváhala ani minutu a začala jednat. Zažádala o dovolenou a ihned se s manželem přidala k bývalému vojenskému pluku.
Od přátel sehnala zhruba tři čtvrtě milionu korun, za které pořídila potřebné vybavení. Kromě léků to byly například i termokamery. Později se Oksaně podařilo sehnat další zdroje k zaplacení sanitek. Přestože se jedná o drahou techniku, na frontě nemá dlouhou životnost. „Neustále jste pod palbou: ať se jedná o náboje či miny,“ popisuje.
Odvážná a schopná žena některá vozidla sama předělává k záchranným účelům. „Od přátele jsem nyní dostala džíp, ale bude potřeba vyměnit startér,“ vysvětluje a dále dodává, že hlavním problémem jsou i zničené silnice. Urazit osmdesátikilometrovou vzdálenost může trvat až tři hodiny.
Většina bojových mediků nejsou lékaři z povolání. Pouze prošli zaškolovacím kurzem, což ve většině případů nestačí. „Nedokážu správně diagnostikovat zranění, přestože mám již mnoho zkušeností,“ říká Oksana, která si ve většině případů musí poradit s jednoduchými postupy a pomůckami.
Oksana je po několika měsících války na hraně vyčerpání. Přiznává, že se situace po anexi Krymu se současností nedá srovnat. „Musíme udělat, co je v našich silách: věřit, že vyhrajeme, a i když je to složitá situace, ale bojovat,“ dodává kuráž všem Ukrajincům, kteří musí žít v krutých válečných podmínkách.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
