Střet na východě Ukrajiny: Bude to krvavá řež jako za 2. světové války
Ohnisko konfliktu na Ukrajině se přesouvá na východ země. Podle analytika Jána Spišáka (64) z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně půjde o těžké boje, které budou v mnohém připomínat ty nejkrutější bitvy druhé světové války.
Na východě země má Ukrajina podle něj přítomné zřejmě své nejlepší bojové jednotky. Ty ruskému postupu zatím odolávaly, v nastávajících dnech a týdnech by ale podle odborníka mohly získat výraznou převahu ruské síly, které se přemísťují ze severu.
Rusy může ale zpomalit terén na východě Ukrajiny. Otevřené prostory mohou hrát do karet ukrajinským obráncům zejména na jihu, kde jsou méně zalesněné oblasti.
Ukrajinci se připravovali
Spišák uvedl, že podle Institutu pro studium války (Institute for the Study of War – ISW) bude pravděpodobně další klíčovou bitvou války bitva o Slovjansk. Pokud se ruským jednotkám postupujícím z Izjumu podaří město dobýt, mohou se pak rozhodovat o postupu na východ směrem k Rubižně, aby obklíčili relativně malou skupinu ukrajinských sil. Nebo zamířit dále na jih, s cílem obklíčit větší ukrajinské uskupení sil.
Pokud do rukou Rusů padne obléhaný Mariupol, ruská armáda také může získat k dispozici více jednotek, které se budou moci tlačit na sever do oblasti západně od Doněcka.
„Ukrajinské síly měly dlouhé roky na přípravu své obrany ve východní části země, což v konečném důsledku může představovat pro ruské jednotky značný problém s jejich vytlačením. Na ukrajinské straně nejsou vybudovány pouze zákopy ve stylu první světové války, počítá se s tím, že Ukrajinci budou mít také opevněné klíčové body ve městech a vesnicích, které budou chtít bránit,“ uvedl Spišák.
Mohou přesunout jednotky
Ukrajinská obrněná vozidla a další prostředky jsou kvůli ochraně podle Spišáka umísťovány v různých typech opevnění, úkrytů nebo zemních valech. Mnoho ukrajinských vojáků je velmi zkušených, ruské separatisty zadržují už od konfliktu v roce 2014.
„Jejich počet se může také navýšit, pokud by ukrajinští vojenští velitelé znovu rozmístili jednotky, které již nebudou potřeba k obraně Kyjeva po stažení Ruska ze severu,“ nastínil odborník.
Dominantní je dělostřelectvo
V případě, že ruské síly skutečně zaútočí z východu, je podle Spišáka velmi pravděpodobné, že kromě letectva ruská armáda intenzivně využije i těžké dělostřelectvo, aby rozbilo či výrazně narušilo ukrajinskou obranu.
„Zejména samohybné dělostřelectvo, v němž Rusko dominuje, může být velmi významným faktorem působícím na ukrajinské jednotky v jejich obranných postaveních,“ uvedl Spišák.
Pošlou pěchotu
Pokud se ruskému dělostřelectvu v prvních fázích útoku podaří zničit klíčovou ukrajinskou obranu, Rusko podle odborníka pravděpodobně použije pěchotu s ručními palnými zbraněmi, podporovanými palbou z kolových a pásových vozidel a tanků s mohutnou palebnou silou.
Pro podporu pěších jednotek ruská armáda současně nasadí vzdušné síly, které zahrnují stíhací bombardéry a bitevní vrtulníky. „Vše bude určeno ke smetení odporu ukrajinské obrany a obsazení stanovených prostorů. Lze jen odhadovat, jakými schopnostmi budou moci disponovat a bránit se ukrajinské vojenské síly,“ uvedl Spišák.
Těžké boje tak podle něj budou v mnoha ohledech připomínat právě druhou světovou válku.
VIDEO: Zdevastovaná vesnice u Charkova. Nikdo nevěřil, že jsme přežili, říkají místní.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
