Ukrajinští farmáři už netahají tanky: V neprůstřelných vestách osévají zaminovaná pole
Ukrajina, která je již několik týdnů sužovaná ruskou agresí, je pátým největším vývozcem pšenice na světě a hlavním vývozcem slunečnicového oleje a kukuřice. Válka však zasáhla do všech oblastí života a pole jsou po nájezdech ruské armády zaminována. Ukrajinští zemědělci a farmáři ale nevěší hlavy a vydali se osévat pole v neprůstřelných vestách.
V úterý dopoledne na svém twitterovém profilu Ukrajinská ambasáda v Česku zveřejnila příspěvek ze Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „Ukrajinští farmáři začali zasévat pole. V neprůstřelných vestách a s odborníky na odminování,“ píše se v příspěvku.
A z jejich odvahy jsou lidé nadšení. „Ukrajinským zemědělcům upřímně přeji, aby seli bez zranění a sklízeli pokojně!“ napsal Jan Š. „Jsou to neskuteční borci. My už máme zaseto, ale naše jediná starost byl mráz a mokro. Vůbec si neumím představit tu odvahu sednout si do traktoru a celou dobu se modlit, ať nevyletím,“ popsala na twitteru Zuzana J.
Ukrajina je pátým největším vývozcem pšenice a jedním z hlavních vývozců slunečnicového oleje a kukuřice. Jenže jak uvedl mj. týdeník Respekt, tak ruská agrese vůči Ukrajině zvýšila ceny základních potravin ve světě a ceny klesat zřejmě jen tak nebudou. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) pšenice podražila jen od začátku války o necelou pětinu. V zemích třetího světa kvůli tomu hrozí hladomor.
Ukrajinští farmáři ukázali, že mají pro strach uděláno také hned na začátku války, kdy začali odtahovat ukořistěnou ruskou válečnou techniku. Nyní prokazují podobnou odvahu při své práci.
Podle původního pesimistického odhadu ukrajinského ministerstva zemědělství by letos mohlo být oseto 70 procent celkové osevní plochy na Ukrajině. Pokud by se v příštích týdnech podařilo zbavit min území Černihivské a Sumské oblasti, které ruská vojska vyklidila a kde se nachází velké množství zemědělské půdy, osevní plocha by se mohla zvýšit na 80 procent, uvedl Ukrinform.
„Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.“
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil. V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec. Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody. Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku. Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů. Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně. Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů. Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
