Ukrajinští farmáři už netahají tanky: V neprůstřelných vestách osévají zaminovaná pole
Ukrajina, která je již několik týdnů sužovaná ruskou agresí, je pátým největším vývozcem pšenice na světě a hlavním vývozcem slunečnicového oleje a kukuřice. Válka však zasáhla do všech oblastí života a pole jsou po nájezdech ruské armády zaminována. Ukrajinští zemědělci a farmáři ale nevěší hlavy a vydali se osévat pole v neprůstřelných vestách.
V úterý dopoledne na svém twitterovém profilu Ukrajinská ambasáda v Česku zveřejnila příspěvek ze Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „Ukrajinští farmáři začali zasévat pole. V neprůstřelných vestách a s odborníky na odminování,“ píše se v příspěvku.
A z jejich odvahy jsou lidé nadšení. „Ukrajinským zemědělcům upřímně přeji, aby seli bez zranění a sklízeli pokojně!“ napsal Jan Š. „Jsou to neskuteční borci. My už máme zaseto, ale naše jediná starost byl mráz a mokro. Vůbec si neumím představit tu odvahu sednout si do traktoru a celou dobu se modlit, ať nevyletím,“ popsala na twitteru Zuzana J.
Ukrajina je pátým největším vývozcem pšenice a jedním z hlavních vývozců slunečnicového oleje a kukuřice. Jenže jak uvedl mj. týdeník Respekt, tak ruská agrese vůči Ukrajině zvýšila ceny základních potravin ve světě a ceny klesat zřejmě jen tak nebudou. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) pšenice podražila jen od začátku války o necelou pětinu. V zemích třetího světa kvůli tomu hrozí hladomor.
Ukrajinští farmáři ukázali, že mají pro strach uděláno také hned na začátku války, kdy začali odtahovat ukořistěnou ruskou válečnou techniku. Nyní prokazují podobnou odvahu při své práci.
Podle původního pesimistického odhadu ukrajinského ministerstva zemědělství by letos mohlo být oseto 70 procent celkové osevní plochy na Ukrajině. Pokud by se v příštích týdnech podařilo zbavit min území Černihivské a Sumské oblasti, které ruská vojska vyklidila a kde se nachází velké množství zemědělské půdy, osevní plocha by se mohla zvýšit na 80 procent, uvedl Ukrinform.
„Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.“
Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč). Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy. Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji. Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska. „Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
