„Katastrofální chyba.“ Ruské elity zpochybňují invazi. Putin spoléhá už jen na hrstku „jestřábů“
Někteří členové ruské elity se domnívají, že invaze na Ukrajinu byla katastrofální chybou, jež uvrhne zemi o léta zpět, píše agentura Bloomberg s odkazem na deset lidí obeznámených se situací. Zatímco vojenské ztráty narůstají a Rusko čelí bezprecedentní mezinárodní izolaci, malý - ale narůstající - počet vysoce postavených osob v Kremlu tiše zpochybňuje rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina jít do války, uvedl Bloomberg. Stejní lidé se však domnívají, že šéf Kremlu neustoupí a nehrozí mu ztráta moci.
Řady kritiků na vrcholu moci zůstávají omezené, nacházejí se na vysokých postech ve vládě a státních podnicích, vyplývá z vyjádření deseti lidí, kteří si nepřáli zveřejnit své jméno kvůli obavám z odplaty. Putin se stále více spoléhá na zužující se okruh svých nekompromisních poradců a odmítá pokusy ostatních představitelů varovat ho před ochromujícími ekonomickými a politickými náklady, píše agentura. Některé zdroje agentury uvedly, že stále více sdílejí obavy zástupců amerických zpravodajských služeb, že by se Putin mohl uchýlit k omezenému použití jaderných zbraní, pokud by čelil neúspěchu v tažení, které považuje za svou historickou misi.
Podpora Putinovy války zůstává podle Bloombergu mezi většinou ruské elity hluboká, přičemž mnozí zasvěcenci na veřejnosti i v soukromí přijímají kremelský narativ, že konflikt se Západem je nevyhnutelný a že ekonomika se přizpůsobí rozsáhlým sankcím uvaleným USA a jejich spojenci. Rovněž podpora veřejnosti zůstává silná, jelikož počáteční šok a rozvrat způsobený sankcemi ustoupil v Rusku bizarní stabilitě.
Zároveň však stále více vysoce postavených lidí začíná věřit, že Putinovo odhodlání pokračovat v invazi odsoudí Rusko k dlouholeté izolaci a zvýšenému napětí, které ochromí jeho ekonomiku, ohrozí bezpečnost a oslabí globální vliv země. Několik magnátů učinilo zastřená prohlášení, v nichž zpochybnili strategii Kremlu, ale mnoho mocných hráčů se příliš obává stále tvrdšího potlačování disentu, než aby obavy vyjádřili veřejně, píše Bloomberg.
Podle nezávislého experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova roste frustrace z dosavadního neúspěchu invaze také v tajné službě FSB. Podle lidí obeznámených se situací v ní někteří očekávali, že boje nebudou trvat déle než několik týdnů.
Některé lidi prý překvapila rychlost a rozsah reakce USA a jejich spojenců, kdy sankce zmrazily polovinu rezerv ruské centrální banky ve výši 640 miliard dolarů (14,4 bilionu korun), zahraniční společnosti se vzdaly desítky let trvajících investic a takřka přes noc ukončily v zemi činnost, a také neustále se rozšiřující vojenská podpora poskytovaná Kyjevu. Podle lidí obeznámených se situací se vysocí úředníci snažili prezidentovi vysvětlit, že ekonomický dopad sankcí bude zničující a vymaže dvě desetiletí růstu a vyšší životní úrovně, které Putin zajistil během své vlády.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
Prezident tato varování smetl ze stolu s tím, že Rusko sice zaplatí obrovskou cenu, ale Západ mu nedal jinou možnost než válku, tvrdí zdroje Bloombergu. Šéf Kremlu si je prý nadále jistý, že za ním veřejnost stojí a že Rusové jsou připraveni snášet roky obětování se pro jeho vizi národní velikosti. Putin je údajně odhodlán pokračovat v boji, i když Kreml musel omezit své ambice a z rychlého a rozsáhlého převzetí velké části Ukrajiny se uchýlil k vyčerpávající bitvě o Donbas na východě. Panuje názor, že pokud by se Rusko spokojilo s něčím menším, učinilo by ho to beznadějně zranitelným a slabým vůči hrozbě, kterou vidí ze strany USA a jejich spojenců.
Podle dvou zdrojů se okruh Putinových poradců a kontaktů od zahájení invaze z už tak omezené skupiny zastánců tvrdé linie ještě více zúžil. Rozhodnutí o útoku přijal Putin a hrstka „jestřábů“, včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, píše Bloomberg.
Omezené informace podle lidí obeznámených se situací přispěly k tomu, že se Kreml v prvních dnech ofenzivy přepočítal a vsadil na širší podporu ukrajinských vojáků a úředníků a na rychlejší vojenský postup. Ruský vůdce také podcenil svůj ukrajinský protějšek, když ho zpočátku vnímal jako slabého, píše agentura, která zároveň poznamenala, že mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zatím nereagoval na žádost o komentář na tento článek.
