Jednání o příměří na mrtvém bodě: Míč je na straně Ukrajiny? Kreml jen vytváří nátlak, zní z Kyjeva
Rusko předalo Ukrajině v rámci vyjednávacího procesu návrh dokumentu s jasnými formulacemi, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že míč je nyní na ukrajinské straně a Moskva čeká odpověď. Mluvčí ruského prezidenta zároveň znovu obvinil Kyjev, že se odchyluje od dříve dohodnutých věcí, což má podle něj neblahý vliv na mírové rozhovory. Kyjev jeho slova označil za tradiční ruskou taktiku s cílem vyvíjet nátlak.
Na otázku, zda ruská strana stanovila Kyjevu pro odpověď nějakou konkrétní lhůtu, Peskov odvětil: „Záleží na ukrajinské straně.“ Peskov dále de facto zopakoval některá slova prezidenta Vladimira Putina.
Ten před necelými deseti dny prohlásil, že se jednání s Ukrajinou ocitla na mrtvém bodě; Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března. Obdobně se dříve vyjádřil také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.
Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.
Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.
„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“
Server Ukrajinska pravda v souvislosti s dnešními výroky kremelského mluvčího napsal, že zatím není jasné, o jaký návrh se jedná a kdy byl předán. Kancelář ukrajinského prezidenta na její dotaz sdělila, že ruské protiargumenty k ukrajinským návrhům ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu prostuduje.
„Ruská federace má velmi ráda hlasitá prohlášení, aby vyvinula tlak na ten anebo onen proces. To je jejich tradiční taktika. Podstata je vždy jednodušší. Během istanbulského kola dostali oponenti vzorový postoj ukrajinské strany. Prostudovali jej a nyní jednoduše uvedli své protiargumenty. Nic víc,“ reagoval na Peskova poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle agentury Unian.
Šéf ukrajinských vyjednávačů Davyd Arachamija už dříve odmítl ruská tvrzení a uvedl, že ukrajinská strana se drží istanbulského komuniké a svůj postoj nemění, podotkla agentura Unian. Podoljak nicméně dříve připustil, že jednání s Ruskem jsou zamrzlá, a nedokázal předpovědět, kdy se může konat další kolo přímých jednání. Rozhovory podle něj dále zkomplikovalo ruské obléhání Mariupolu.
„Pokračují rusko-ukrajinské rozhovory o urovnání situace na Ukrajině a zajištění jejího neutrálního, mimoblokového a bezjaderného postavení,“ řekla naopak mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury Interfax. Na pořadu jsou podle ní „otázky demilitarizace a denacifikace, obnovení oficiálního postavení ruštiny a uznání současných územních reálií, včetně příslušnosti Krymu k Rusku a nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky“. Mluvčí obvinila ukrajinské vyjednávače, že se rozhovory snaží protahovat, že odmítají projevit konstruktivní přístup k hlavním problémům a občas prostě odmítají reagovat na ruské návrhy.
Ukrajina v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země.
