Jaderné zbraně i stíhačky ve formaci Z: Rusko nacvičovalo bujaré oslavy Dne vítězství
Oslavy konce druhé světové války neboli Den vítězství jsou v Rusku tradičně bujaré. Poslední dva roky je administrativa Vladimira Putina musela kvůli covidu omezit, o to větší je plánuje letos. Souvisí s tím i válka na Ukrajině, federace se podle televize CNN bude snažit invazi ukončit právě do 9. května. Rusko již přehlídku začalo nacvičovat, k vidění byly tisíce vojáků, zbraně schopné odpalovat jaderné hlavice i stíhačky, které létaly ve formaci Z.
Podle politologa Bena Soodovara z King’s College London se ruská armáda ocitá pod velkým tlakem, aby na Den vítězství byla schopna prezentovat alespoň dílčí úspěch na Ukrajině. Putin totiž před lidem přednese velkou řeč, ve které se bude chtít postavit do role zachránce, který zvládl zemi ubránit před agresory, podobně jako Rusko v roce 1945 zvítězilo nad nacismem.
Rusko se tak i kvůli ztrátám na většině území Ukrajiny rozhodlo zaměřit na Donbas, což je jediná oblast, kterou v tuto chvíli zřejmě dokáže ovládnout. „Bude to znamenat více bombardování,“ nastínil Soodovar pro NBCNews, co Ukrajinu v následujících dnech čeká. Okupanti se podle něj zaměří především na Charkov a Mariupol. Nebudou to ale mít jednoduché, Ukrajina do těchto míst poslala své nejlepší obránce.
Dříve chtěl dorazit i Zeman
Ať už boj o Donbas dopadne jakkoliv, Rusko vojenskou přehlídku na Den vítězství začalo nacvičovat. Udělalo tak během Velikonoc na polygonu Alabino nedaleko Moskvy a nácviku se účastnilo více než 11 tisíc vojáků a 200 kusů techniky a letadel. Část mužů byli absolventi akademie ruského ministerstva obrany.
Nebem při akci proletělo cvičně 62 letounů a 15 bojových vrtulníků. Nechybělo ani 8 stíhaček MIG-29, které vytvořily ve vzduchu formaci ve tvaru Z. Právě toto písmeno Rusko používá na Ukrajině jako symbol války. Rusové rovněž ukázali letadlo Iljušin II-80, přezdívané „doomsday plane“, protože jej lze použít pro řízení jaderné války, a strategické bombardéry Tupolev Tu-160.
V souvislosti s jadernými zbraněmi byla při ruském nácviku vojenské přehlídky k vidění také mezikontinentální balistická raketa Jars RS-24. Ta může na vzdálenost kolem 12 tisíc kilometrů dopravit až deset jaderných hlavic.
Ohledně technických novinek, které Rusko na přehlídce tradičně představuje, je ale ticho po pěšině. Také není jisté, zda pozvánku na akci dostali některé zahraniční osobnosti, alespoň ze zemí, které válku na Ukrajině přímo neodsoudily.
V roce 2020 se na oslavy Dne vítězství chystal do Moskvy i prezident Miloš Zeman, nakonec se však neúčastnil kvůli epidemiologickým opatřením. To bylo ještě před tím, než se Česko ocitlo na ruském seznamu „nikoliv přátelských zemí“. Loni nicméně na přehlídku dorazil český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
