Blesk.cz: Promítají se nějak svízele současné doby, ať už hovoříme o koronavirové pandemii, či o depresivní situaci na Ukrajině, do nárůstu závislostí?

Mgr. Aleš Kuda: „Jeden z rizikových faktorů, který má vliv na to, proč lidé padají do závislostí, je stres. V moderní společnosti bývá už tak celkem vysoký, ale my jsme nyní byli vystaveni ještě většímu stresu, kdy nás někdo poprvé po dlouhé době stlačil do diskomfortu. Nebyli jsme zvyklí se omezovat, ale najednou nám někdo omezil svobodu pohybu, museli jsme se řídit pokyny shora. Co se té Ukrajiny týče, současné generace nyní zažívají poprvé reálné ohrožení, kdy se od nás válčí pár set kilometrů. Na Ukrajině umírají lidé, které známe, což pro mnohé není snadná situace. Stres tím pádem narůstá a lidé sahají po prostředcích, které jej nějakým způsobem utiší.“

Míníte tím alkohol?

„Nejen ten. Už odmalička jsme bohužel vychovaní, že na každou bolístku existují prášky, které nám od diskomfortu pomohou. Lidé si na takový přístup zvykají a snáze podléhají závislosti.“

V souvislosti s koronavirem se právě o alkoholu hovořilo, že se zvýšil počet konzumentů, tudíž bych očekával, že tím narostl i počet závislých.

„Nedělal bych rovnítko, že výskyt koronaviru znamená nárůst závislostí. Byla tu část lidí, která alkohol popíjela pravidelně před pandemií. V důsledku pandemie se zavřely restaurace a bary, tudíž někteří tu konzumaci omezili. Na druhou stranu tu jsou ale lidi, kteří byli na hraně, a tahle situace pro ně byla poslední kapkou, aby do závislosti spadli. Také se mohl zvýšit fenomén popíjení doma.“

Lze nějak odborně posoudit, jak dlouho trvá, než si člověk vypěstuje závislost?

„Odpovědí může být mnoho. Špatně se to definuje, poněvadž vůči alkoholu je, na rozdíl od jiných drog, velká společenská tolerance a u každého jsou jeho následky individuální. Můžete dlouho hodně pít a neuvědomit si, že s tím máte problém, zatímco společnost na vás jako na závislého člověka nebude nahlížet, protože se tak nemusíte zdát. Nejjistějším zjištěním může být nástup abstinenčních příznaků.“

Ty bývají, předpokládám, psychické?

„Ale mohou být i fyzické. Je to stejné, jako když má člověk úzkosti, také to něco s tělem dělá. V případě abstinenčního syndromu se na těle projevuje, že mu něco chybí. Člověku může být i několik dní fyzicky špatně. Nevolnosti. Nervozita. Třas.“

Abstinenční příznaky si člověk nevypěstuje ze dne na den. Co jim předchází?

„Je třeba rozlišovat mezi rizikovým pitím, problémovým pitím a závislostí. U lidí bývá individuální, kdy se k závislosti propijí. U někoho to může být soustavným opíjením se, u jiných lidí to třeba může být návyk v popíjení několika piv navečer po dobu pár let, a problém pro ně může znamenat, když ten návyk přeruší a tělu fyzicky schází navyklá denní dávka alkoholu. V takové chvíli se projeví, že lidé bez alkoholu nemohou existovat.“

Jak lze odlišit problémové pití od rizikového?

„Problémové pití lidem přináší nějaké problémy v osobním, partnerském, společenském nebo pracovním životě. Pořád v tom umí nějakým způsobem fungovat, umí zvládnout přibrzdit a problémy řešit, ale také se tomu umí poddat a nechat je narůstat. Člověk ztrácí schopnost fungovat v normálním životě. Rizikové pití znamená nadměrné pití, které může vést k vypěstování si závislosti. Nepomáhá tomu naše kultura, která nadměrné užívání alkoholu nejen, že toleruje, ale v obchodech bývá i pivo levnější než džusy, limonády.“

A definice závislosti by podle vás zněla jak?

„Zjednodušeně je závislost definovaná tím, že má člověk touhu pít bez ohledu na prokazatelné problémy, které s sebou to pití přináší. Modelově lze říct, že člověk, který ví, že si tím přitěžuje, ale přesto pije dál, je závislý. Situace se pak zacyklí, kdy lidé svou závislost vnímají jako něco běžného, respektive se jí snaží nevnímat, a proto pijí. V Malém princovi moc pěkně pijan odpovídá, že pije proto, aby zapomněl, že pije.“

Video
délka: 03:30.76
Video se připravuje ...

Ženy a alkoholismus. Proč pijí? Videohub

Do jaké míry je závislost na alkoholu zvratná?

„Z psychického hlediska to možné je. Situace, které si člověk v každodenním životě alkoholem komplikuje, je možné napravit. I deprese, do kterých soustavným popíjením spadá. Ale jak známo, alkohol má svá zdravotní rizika, stále se jedná o intoxikaci organismu. Zatímco třeba játra mají obrovskou schopnost regenerace, existuje něco, co nazýváme alkoholovou demencí, kdy už dochází v důsledku pití k nezvratným fyziologickým změnám na mozku. A bylo by mylné domnívat se, že postihuje jen lidi z nízkopříjmových skupin. Měl jsem klienty i z vysokopříjmových skupin, kteří byli ochotní zaplatit cokoliv, ale kromě tlumení příznaků se už v takových případech nedá nic dělat.“

Dokáže si člověk pomoct ze závislosti sám?

„Existuje mnemotechnická pomůcka čtyř otázek. Ty zní: Měl jsem pocit, že bych měl s tím pitím ubrat? Zlobilo se na mne kvůli pití moje okolí? Cítil jsem se kvůli pití provinile? Pil jsem už ráno, aby mi po prohýřené noci bylo lépe? Jakmile si člověk kladně odpoví na více než jednu otázku, má s pitím problém a měl by jej řešit. Zpravidla na to ale sám nestačí.“

Co by měl být základní krok, v případě, že si člověk uvědomí, že má problém se závislostí, k jeho vyřešení?

„První krok je, vůbec si umět přiznat, že má člověk problém. A nejen přiznat si ho vnitřně, ale také veřejně svým blízkým, rodinným příslušníkům. Ti by měli být schopní pomoci v dalších krocích, jako je třeba vyhlédnutí odborné pomoci. Protože si nemyslím, že by člověk, který je závislý, zvládl svůj problém sám. Z praxe znám řadu případů, kdy lidé na čas přestali pít, mysleli si, že mají situaci pod kontrolou, pak se ale znovu napili a jejich problémy se v lepším případě opakovaly, v horším případě ještě prohloubily.“

Z hlediska závislosti, co je horší? Tvrdé drogy či alkohol?

„Vezmeme-li to statisticky, tak problémových a rizikových uživatelů alkoholu žije v České republice milion a půl. Oproti tomu zde žije zhruba 45 tisíc uživatelů nealkoholových drog. Zase tomu napomáhá také to, že alkohol je, oproti tvrdým drogám, legální.“

A nebezpečnější?

„Co do závislostí, bývá to individuální. Pokud si člověk vypěstuje závislost na heroinu, potřebuje dávku každých šest hodin. Jednak je z hlediska zákonu problém si dávky obstarávat, pak také nastává i problém finanční. Ne, že by letité popíjení alkoholu nic nestálo, ale u uživatelů heroinu jsem zažil častější sociální debakl, kdy lidé přišli doslova o všechno. Přesto existuje ještě jedna obrovská skupina, která bývá dost přehlížená a také si velice škodí.“

A to?

„Lidé, kteří notoricky zneužívají léky. Nejčastěji jde o léky na spaní a na uklidnění – například Xanax, Neurol, Lexaurin. Jsou vítané jako první pomoc při akutních stavech, kdy člověk rychle potřebuje ulevit od silného stresu, silných emocí. Problémem je, že na nich vzniká silná fyzická závislost. A jelikož jsme bohužel odmala nastavení tak, že máme-li nějakou bolístku, pomůže na ni prášek, lidé si problém nadužívání léčiv ani neuvědomí.“

Jde přitom o léky na předpis. Neměl by si případné problémy uvědomit lékař, který je předepisuje?

„Lékař bývá právě často na začátku závislosti. Zpravidla pramení i z toho, že své pacienty o tomto riziku nepoučí, a pak dochází i třeba k situacím, kdy začínají brát vyšší dávky, než mají od lékaře naordinováno. A s vyššími dávkami vzrůstá závislost, jíž se pak lidé velice obtížně zbavují.“

Pořád ale zůstáváme u toho, že tyto léky předepisuje lékař, který by měl mít přehled o množství, zvláště u léků, které jsou určené pro krátkodobé užívání. Jak se může stát, že se na těchto lécích stane člověk i přes lékařský dozor dlouhodobě závislý?

„Z vlastní zkušenosti mohu říct, že tyto léky nemusí psát jen jeden lékař. A jelikož mezi sebou lékaři zpravidla příliš nekomunikují, nemohou mít povědomí o tom, že stejný lék už předepsal jeho kolega. Druhou oblastí, kde lze tyto léčiva sehnat, je černý trh.“

Jaká jsou rizika, následky?

„Anxiolytika jsou od toho, aby lidem ulehčili v tíživých životních situacích. Snižují napětí a stres, úzkosti a strach. Je to lék na krátkodobé použití. Při dlouhodobějším používání vzniká silná fyzická závislost. Takovém případě je pak vysazování těchto farmak náročné a je spojeno s riziky, epileptického záchvatu. Když se nadto tyto léky zkombinují s dalšími faktory, například s alkoholem, vzniká obrovský problém. Z hlediska vysazování je tato kombinace jedna z nejobtížnějších.“

Tvrdíte, že jde o obrovskou skupinu, kolik takových uživatelů léků v Čechách může být?

„Odhaduje se, že až 900 tisíc.“

Známý psycholog a adiktolog Aleš Kuda.
Autor: Invest & Property Consulting

Aleš Kuda je uznávaným psychoterapeutem, rodinným terapeutem a adiktologem. V roce 1996 vystudoval psychologii, přičemž už od roku 1994 se začal profilovat v oblasti nealkoholových drog. Po promoci otevíral doléčovací centrum pro lidi, kteří se po úspěšné léčbě ze závislosti vrací do normálního spořádaného života. V roce 2017 se stal spolumajitelem kliniky pro léčbu závislostí. Nově působí ve společnosti Axis Medical a.s. jako odborný ředitel a adiktolog v soukromém zařízení Institutu Origanum. Na jaře otevřel v centru Prahy v Jindřišské ulici adiktologickou ambulanci, kterou má vbrzku následovat i sanatorium. Mimoto Aleš Kuda přednáší na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Fotogalerie
16 fotografií