Ukrajinky roky pomáhaly své zemi a armádě: Teď je Rusové chtějí popravit!
Dvě sestry z města Enerhodar v Záporožské oblasti na Ukrajině, roky pomáhaly vojákům. Když ale začala válka, vyděsilo je to a z rodného města se rozhodly raději uprchnout. Z místa, kde žily, totiž viděly ostřelování jaderné elektrárny a obě si pamatují výbuch Černobylu. Po útěku zjistily, že jsou na seznamu lidí, které chtějí Rusové popravit!
Sestry Marie (48) a Anna (52) promluvily o svých zážitcích pro Kyiv Independent. Jména jim byla kvůli bezpečí jejich rodin změněna. Obě roky jako dobrovolnice pomáhaly ukrajinské armádě bojující na východě země proti proruským separatistům.
Skutečně je vyděsilo, když okupantské jednotky začaly ostřelovat Záporožskou jadernou elektrárnu. Ze svého domu ji totiž měly na dohled a viděly oblaka kouře, která se nad ní vznášela. Dobře si totiž vzpomínají na největší jadernou nehodu v dějinách lidstva, na výbuch Černobylu v roce 1986.
Sestry dobře věděly, že to nejhorší teprve přijde, a proto se rozhodly raději ze země uprchnout. Byl to ten nejlepší krok, protože o pár týdnů později se od kamaráda dozvěděly, že jsou na ruském seznamu hledaných. „Je to seznam lidí, které chtějí popravit,“ sdělila Marie.
Dříve, než mohly utéct, okupanti město obklíčili a obsadili. Mnoho lidí, obzvláště těch, kteří pomáhali armádě, zmizelo a Rusové prohledali jejich domy a zastrašovali jejich rodiny. V březnu byl například unesen starosta Enerhodaru. Přesto podle Marie obyvatelé města stále doufali, že přijde ukrajinská armáda a zachrání je.
Marii s Annou se nakonec naskytla příležitost utéct a vydaly se na devítihodinovou cestu. „Ani nevíme, jak jsme dokázaly přežít,“ popsala Marie. Ženy utekly do Záporoží.
Druhé největší město Záporožské oblasti, Melitopol, potkal stejný osud jako Enerhodar. Dmytro (41) a jeho rodina během bojů strávili dlouhé dny ukryti ve sklepě. Největší strach měl o svou ženu a své dvě malé dcerky (7 a 11). „Snažili jsme se přežít a ochránit naše děti,“ řekl Dmytro. Asi měsíc byli prakticky bez jakéhokoliv spojení se světem. Nakonec se i oni rozhodli uprchnout, přestože nevěděli, zda to bude vůbec možné. „Věděli jsme, že útěk je nebezpečný, a měli jsme strach. Všude na cestách byly miny, ale oni (Rusové, pozn. red.) by nás mohli zastřelit.“ dodal Dmytro. Nakonec se jim však za obětavé pomoci jednoho místního dobrovolníka podařilo dostat se do bezpečí.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
