Kreml po úspěchu na Donbase začal zvažovat nový útok na Kyjev. „Ukrajince rozdrtíme“
Situace na Donbase je mimořádně špatná, přiznal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusům se daří postupovat oblastí a každý den dobývají stále větší území. Úspěch zde slaví dokonce tak velký, že v Kremlu to rozproudilo úvahy o novém útoku na Kyjev. S odkazem na zdroje z okolí prezidenta Vladimira Putina to napsal zpravodajský server Meduza.
Jak popisuje Meduza, což je jeden z posledních nezávislých ruských serverů, jenž je kvůli své bezpečnosti provozovaný z lotyšské Rigy, vedení ruské armády má ofenzivu na Ukrajině rozdělenou na možné „minimum“ a „maximum“.
Minimum je ovládnutí celého Donbasu. K tomuto záměru se Rusové uchýlili poté, co se celostátní invaze nepovedla, okupanti ani po týdnech tvrdých bojů nedokázali dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, a tak se zaměřili jen na východ země.
Maximum je pak právě dobytí Kyjeva. Rusové ho považují za nejvyšší cíl, kterého lze dosáhnout. A jelikož se jim teď na Donbase daří a ukrajinští vojáci začínají být vyčerpaní, podle Meduzy Kreml opět začal uvažovat o tom, že by se Rusové ke Kyjevu vrátili a zkusili ho znovu získat pod svou kontrolu.
Serveru to potvrdily dva zdroje, které jsou obeznámeny s diskuzí o ruské vojenské strategii. „Nakonec je (Ukrajince – pozn. red.) rozdrtíme. Celá věc bude pravděpodobně hotová na podzim,“ řekl Meduze jeden ze zdrojů. Druhý uvedl, že nová naděje na dobytí Kyjeva zavládla nejen v Kremlu, ale i ve vedení ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, v jejíž čele stojí bývalý premiér Dmitrij Medveděv.
Povolá armáda brance?
Jak přesně by ofenziva u Kyjeva měla vypadat, zdroje nepopsaly a není jasné, jestli si to ujasnil i sám Kreml. Meduza podotýká, že už dříve přinesla informace o ruských velitelích, kteří přiznali, že dobytí ukrajinského hlavního nelze provést „jen s malým prolitím krve“. Pokud by k novému útoku došlo, Rusko by muselo nasadit mnohem vetší počet vojáků.
Zřejmě by v takové situaci muselo sáhnout po brancích, kteří sice na Ukrajině již bojují, ale není jich mnoho. „Zatím bojují převážně smluvní vojáci. Je jich dost na relativně pomalý postup přes Ukrajinu. Ale můžete použít brance, pokud chcete postupovat rychleji. Přece jen je to armáda,“ cituje server kremelský zdroj.
Ten také dodal, že Rusko nevyhlásí všeobecnou mobilizaci, protože se ruští politici bojí negativní reakce mezi obyvateli. Mohla by tím klesnout Putinova podpora, čemuž se chtějí vyhnout.
„V tuto chvíli známe první obrysy dohody, ale čekáme na upřesnění ze strany Evropské komise,“ uvedl dnes český ministr zemědělství Marek Výborný. Pro Česko jsou podle něj důležité zejména dvě komodity: drůbež a cukr. U nich jsou kvóty přísnější než byly před 5. červnem, což český ministr přivítal. „Zároveň, když se podíváte na data dovozu cukru z Ukrajiny do Evropy za první pololetí nebo první kvartál roku 2025, tak je to dramaticky méně, než tomu bylo v letech 2022, 2023 a 2024. Zdá se tedy, že i situace na trhu se vyvíjí pozitivně a věřím, že se to pozitivně promítne i do situace na trhu s cukrem v České republice,“ dodal Výborný.
Také považuje za pozitivní, že v dohodě o budoucím vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny do Evropské unie, by se měl objevit důraz na zvýšení standardů ukrajinské produkce. Právě to podle něj kritizovali i čeští zemědělci.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku uvalením velmi vysokých cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu, jež se brání ruské agresi.
Co bude s premiérem? Agentura Reuters připomíná, že Denys Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020, což z něj činí nejdéle sloužícího předsedu ukrajinské vlády od doby, kdy země získala nezávislost na Moskvě v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří jsou po boku prezidenta Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze. V nové vládě by podle serveru RBK-Ukrajina mohl Šmyhal vést ministerstvo obrany, v jehož čele nyní stojí Rustem Umerov. Ten by se mohl stát příštím velvyslancem v USA.
Nový útok na Kyjev podle serveru Rusko zvažuje také proto, že Kreml je přesvědčený, že Západ neudrží svou podporu Ukrajiny v podobě financí a dodávek zbraní. „Dříve nebo později ta pomoc Evropu unaví. Jsou to peníze i zbraně, které sama potřebuje. Jak se přiblíží podzim, bude muset začít vyjednávat (s Ruskem – pozn. red.) kvůli ropě a plynu v rámci příprav na zimu,“ je přesvědčený zdroj.
Druhý zdroj přiznává, že blitzkrieg neboli rychlá válka skutečně na Ukrajině selhala, ale to neznamená, že vítězství Ruska ještě stále není možné. Ukrajina se sama neubrání.
V oficiálních prohlášeních je Rusko opatrné a stále mluví pouze o potřebě „osvobození Donbasu“. Luhansko se mu už podařilo ovládnout z 95 procent, jak popsal gubernátor oblasti Serhij Hajdaj. V noci na sobotu pak ukrajinský generální štáb přiznal, že Rusko dobylo město Lyman v Doněcku, které je důležitou železniční křižovatkou.
