Kreml po úspěchu na Donbase začal zvažovat nový útok na Kyjev. „Ukrajince rozdrtíme“
Situace na Donbase je mimořádně špatná, přiznal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusům se daří postupovat oblastí a každý den dobývají stále větší území. Úspěch zde slaví dokonce tak velký, že v Kremlu to rozproudilo úvahy o novém útoku na Kyjev. S odkazem na zdroje z okolí prezidenta Vladimira Putina to napsal zpravodajský server Meduza.
Jak popisuje Meduza, což je jeden z posledních nezávislých ruských serverů, jenž je kvůli své bezpečnosti provozovaný z lotyšské Rigy, vedení ruské armády má ofenzivu na Ukrajině rozdělenou na možné „minimum“ a „maximum“.
Minimum je ovládnutí celého Donbasu. K tomuto záměru se Rusové uchýlili poté, co se celostátní invaze nepovedla, okupanti ani po týdnech tvrdých bojů nedokázali dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, a tak se zaměřili jen na východ země.
Maximum je pak právě dobytí Kyjeva. Rusové ho považují za nejvyšší cíl, kterého lze dosáhnout. A jelikož se jim teď na Donbase daří a ukrajinští vojáci začínají být vyčerpaní, podle Meduzy Kreml opět začal uvažovat o tom, že by se Rusové ke Kyjevu vrátili a zkusili ho znovu získat pod svou kontrolu.
Serveru to potvrdily dva zdroje, které jsou obeznámeny s diskuzí o ruské vojenské strategii. „Nakonec je (Ukrajince – pozn. red.) rozdrtíme. Celá věc bude pravděpodobně hotová na podzim,“ řekl Meduze jeden ze zdrojů. Druhý uvedl, že nová naděje na dobytí Kyjeva zavládla nejen v Kremlu, ale i ve vedení ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, v jejíž čele stojí bývalý premiér Dmitrij Medveděv.
Povolá armáda brance?
Jak přesně by ofenziva u Kyjeva měla vypadat, zdroje nepopsaly a není jasné, jestli si to ujasnil i sám Kreml. Meduza podotýká, že už dříve přinesla informace o ruských velitelích, kteří přiznali, že dobytí ukrajinského hlavního nelze provést „jen s malým prolitím krve“. Pokud by k novému útoku došlo, Rusko by muselo nasadit mnohem vetší počet vojáků.
Zřejmě by v takové situaci muselo sáhnout po brancích, kteří sice na Ukrajině již bojují, ale není jich mnoho. „Zatím bojují převážně smluvní vojáci. Je jich dost na relativně pomalý postup přes Ukrajinu. Ale můžete použít brance, pokud chcete postupovat rychleji. Přece jen je to armáda,“ cituje server kremelský zdroj.
Ten také dodal, že Rusko nevyhlásí všeobecnou mobilizaci, protože se ruští politici bojí negativní reakce mezi obyvateli. Mohla by tím klesnout Putinova podpora, čemuž se chtějí vyhnout.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
Nový útok na Kyjev podle serveru Rusko zvažuje také proto, že Kreml je přesvědčený, že Západ neudrží svou podporu Ukrajiny v podobě financí a dodávek zbraní. „Dříve nebo později ta pomoc Evropu unaví. Jsou to peníze i zbraně, které sama potřebuje. Jak se přiblíží podzim, bude muset začít vyjednávat (s Ruskem – pozn. red.) kvůli ropě a plynu v rámci příprav na zimu,“ je přesvědčený zdroj.
Druhý zdroj přiznává, že blitzkrieg neboli rychlá válka skutečně na Ukrajině selhala, ale to neznamená, že vítězství Ruska ještě stále není možné. Ukrajina se sama neubrání.
V oficiálních prohlášeních je Rusko opatrné a stále mluví pouze o potřebě „osvobození Donbasu“. Luhansko se mu už podařilo ovládnout z 95 procent, jak popsal gubernátor oblasti Serhij Hajdaj. V noci na sobotu pak ukrajinský generální štáb přiznal, že Rusko dobylo město Lyman v Doněcku, které je důležitou železniční křižovatkou.
