„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Miliony Ukrajinců ve více než 10 městech nemají kvůli ruské agresi přístup k pitné vodě, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová.
Bulharsko povolává ke konzultacím svého velvyslance v Moskvě. Reaguje tím na „nediplomatické, ostré a hrubé“ výroky ruské velvyslankyně v Sofii v souvislosti s postojem Bulharska k válce na Ukrajině, uvedl dnes podle agentury Reuters premiér balkánské země Kiril Petkov.
Ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanovová tento týden ruské televizi řekla, že bulharský lid nepodporuje vládní rétoriku a postoj ke „speciální operací“ na Ukrajině. Moskva toto sousloví používá pro válku na Ukrajině. Bulharsko - někdejší věrný spojenec Moskvy během studené války, ale nyní člen Evropské unie a Severoatlantické aliance - ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo a podpořilo unijní sankce proti Rusku.
„Povoláme našeho velvyslance z Ruska ke konzultacím... Obvykle když jedna země povolá svého velvyslance ke konzultacím, druhá by ji měla následovat a učinit totéž,“ řekl Petkov novinářům v Bruselu.
„Zaznamenali jsme vyjádření francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, který viní Rusko z válečných zločinů a rozpoutání informační a propagandistické války. Litujeme hlavně toho, že za posledních 8 let Paříž nepovažovala za nutné prozkoumat příčiny ukrajinské krize,“ reagovala mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruský vláda se nadále drží rétoriky „osvobozování Ukrajiny“.
Lidé ze Lvova se před ruskými bombami ukrývají v jedné z tamních tělocvičen.
Pražská burza odepsala za poslední měsíc, tedy od začátku války na Ukrajině, téměř pět procent. Americké akcie však přidaly od počátku invaze 5,5 procenta.
Cílem summitu NATO bylo podle českého premiéra Fialy vyslat signál, že se Ukrajině dostane pomoci a že se válka nesmí rozšířit mimo území Ukrajiny.
Nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově podle gubernátora vyžádal zásah ruské střely do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes znovu zopakovala, že „speciální vojenská operace“, jak se v Rusku válce na Ukrajině říká, pokračuje podle plánu. Toto tvrzení vyvracejí tvrzení nespočtu expertů, podle nichž se Putinovi rozhodně nedaří tak, jak si představoval. Zacharovová dnes dodala, že v částech Ukrajiny, kterou Rusko „osvobodilo“, se život vrací k normálu.
Ukrajinští uprchlíci v polské Přemyšli.
Na americký sankční seznam přibyl také šéf Sperbank Herman Gref.
Slovenský národní železniční dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) pozastavil provoz jednoho z evakuačních vlaků, který vozil ukrajinské uprchlíky z Košic na východě Slovenska do Bratislavy. ČTK o tom dnes informovala ZSSK, která toto rozhodnutí zdůvodnila nízkým počtem cestujících. Dopravce nadále vypravuje vlaky na trase z ukrajinského Čopu do Košic.
Nápor běženců na slovenské hraniční přechody z válkou zasažené Ukrajiny už dříve částečně opadl. Zatímco po začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února vstupovalo na Slovensko z Ukrajiny denně zpravidla kolem 12.000 osob, za středu to bylo 3406 lidí. To je stále více než před vypuknutím konfliktu. Mnoho ukrajinských uprchlíků pokračuje ze Slovenska dále do jiných evropských zemí.
V okupovaném Chersonu dnes zavlála na budově městské rady ukrajiská vlajka, uvedl starosta Ihor Kolychajev. Město drží Rusové pod svou kontrolou od 2. března. Snímky přinesl kanál Nexta.
Ostravským krajským centrem pomoci Ukrajině (KACPU) dosud prošlo přes 9000 lidí prchajících před válkou. Lidé většinou na vyřízení potřebných dokumentů čekají zhruba čtvrt hodiny. Zatímco v prvních dnech centrum registrovalo až 900 běženců denně, během středy jich byly dvě stovky. Novinářům to řekl Petr Kůdela, mluvčí moravskoslezských hasičů, kteří provoz centra zajišťují.
„Pokud se nepřijde zaregistrovat najednou větší skupina žadatelů o vízum a zdravotní pojištění, respektive ubytování a zaměstnání, vychází zde průměrná čekací doba už jen na 15 minut. O ubytování dosud v KACPU Ostrava požádalo přes 2600 osob, jejich počet i poměr každým dnem pomalu klesá. Stále je k dispozici ubytování 'rodinného' charakteru, tedy zatím nebylo potřeba začít využívat hromadná ubytování v tělocvičnách a podobně,“ podotkl Kůdela.
Dětská nemocnice Brno připravuje ambulanci pro ukrajinské děti, která začne fungovat od pondělí. ČTK to dnes řekla Veronika Plachá, mluvčí Fakultní nemocnice Brno, pod kterou dětská nemocnice spadá. Důvodem je nárůst počtu dětských pacientů. Nemocnice od začátku války koncem února vyšetřila víc než 300 ukrajinských dětí, přes 20 dětí hospitalizovala.
Nemocnice chce v pátek dokončit přípravy ambulance a od pondělí ji otevřít. Bude v pavilonu H v areálu v Černých Polích. „Dosud jsme provedli 334 vyšetření ukrajinských dětí. Nejčastějšími problémy jsou respirační nemoci. Máme 23 dětí hospitalizovaných, nejčastěji jsou tam střevní problémy,“ řekla Plachá.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 1035 civilistů, oznámil úřad OSN měsíc poté, co ruská vojska vtrhla do sousední země.
Města a organizace na jihu Čech se snaží zajistit školy a různé aktivity pro děti uprchlíků, kteří by pak mohli nastoupit do zaměstnání. Právě starost o děti příchozí běžence momentálně velmi často omezuje v tom, aby si našli pravidelnou práci. Vyplývá to z ankety ČTK.
„Z našich dosavadních zkušeností s uprchlíky vyplývá, že většina z nich chce co nejdříve začít pracovat, jsou také ochotni nastoupit na nižší pozice, které neodpovídají jejich vzdělání. Některým z nich se už dokonce podařilo zaměstnání najít,“ uvedl písecký místostarosta Ondřej Veselý (ČSSD). Písek proto například zahájil adaptační kurzy. Na nich se scházejí děti uprchlíků, které vedou Ukrajinci se zkušenostmi ze školství. „Místa v základních školách máme. Zároveň bych chtěla ujistit české rodiče, že začleněním uprchlíků do našich škol nebude nijak omezena dostupnost vzdělání pro jejich děti,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury píseckého městského úřadu Marie Cibulková.
Spojené státy oznámily nové sankce proti ruským zákonodárcům a dalším firmám, zvažují také sankce proti bankovním transakcím spojeným se zlatem.
Lídři NATO odsoudili ruskou invazi, chtějí potrestání válečných zločinů. Aliance posílí východní křídlo a bude dále podporovat Ukrajinu.
Šéf NATO Jens Stoltenberg zůstane v čele aliance o rok déle do září 2023. Summit prodloužil jeho mandát kvůli ruské invazi na Ukrajině.
Německý svaz BDEW varoval, že kvůli požadavku Moskvy platit za ruské suroviny v rublech by se mohla zhoršit situace u dodávek zemního plynu.
Poradenské a zdravotní centrum pro ukrajinské uprchlíky v Bohémě v Brně využilo za první dva dny 45 lidí. ČTK to dnes řekla Šárka Halaštová, mluvčí společnosti Podané ruce, která má v Bohémě dlouhodobě očkovací centrum proti covidu. Podle ní byl velký zájem o psychologickou pomoc, ale i o doporučení na gynekologa nebo zubaře.
Drtivá většina příchozích uprchlíků byly ženy a děti. „Převažoval zájem o psychologickou pomoc, ale uskutečnila se i nějaká pediatrická vyšetření. Zájem byl i o odborné konzultace a zprostředkování odborného lékaře v oblasti gynekologie nebo stomatologie,“ řekla Halaštová.
Zhruba 20 lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, se již podařilo v Kroměříži najít práci. V drtivé většině ženy nastoupily u několika kroměřížských firem. Vykonávají v nich dělnické profese, u nichž není překážkou jazyková bariéra, uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí radničního odboru zdravotnictví a sociálních věcí Radovan Klabal.
Město uprchlíkům se zprostředkováním zaměstnání pomáhá. „Cítíme, že o to mají zájem a že jsou za pomoc vděční. Šanci najít práci mají téměř všichni, možná jen s výjimkou maminek nejmenších dětí,“ uvedl Klabal.
Ve Vsetíně se změní provoz tranzitního centra pro uprchlíky z Ukrajiny, proti dosavadnímu nepřetržitému provozu bude v pohotovostním režimu. Důvodem je pokles počtu uprchlíků, kteří využívají pomoc tohoto zařízení, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková. Centrum v prostorách domu kultury je v provozu tři týdny, poskytlo zázemí třem stovkám lidí v nouzi.
„Při koordinačních poradách se s členy krizového štábu města pravidelně setkáváme se zástupci platformy Pomáháme ukrajinským rodinám. Na posledním setkání jsme byli informováni, že vlna příchodu ukrajinských běženců momentálně zpomaluje a jejich organizovaná doprava do tranzitního centra v tuto chvíli neprobíhá. Proto budeme centrum držet v pohotovostním režimu. V případě individuální pomoci budeme jeho služby aktivovat,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Růžička (KDU-ČSL).
V návrhu závěrů summitu EU sedmadvacítka v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině mluví o válečných zločinech. Připomíná útoky na civilní cíle.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.