Agenti ruské FSB plánovali atentát na Zelenského. Po prezidentovi „šli“ i vlastní lidé
Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) dnes oznámila, že odhalila skupinu agentů ruské tajné služby (FSB), kteří údajně plánovali zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské činitele. SBU zadržela pět lidí, mezi nimi dva členy státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších úřadů v zemi.
Jedním z úkolů agentů bylo vyhledat mezi členy prezidentské ochranky člověka, který by byl ochotný vzít Zelenského jako rukojmí a pak ho zavraždit.
Kromě Zelenského prý agenti plánovali zabít také ředitele SBU Vasyla Maljuka a šéfa vojenské rozvědky (HUR) Kyryla Budanova. Podezřelí podle ukrajinských vyšetřovatelů předávali ruské straně informace a také připravili prostředky pro provedení teroristického útoku. Jeden z nich dostal dva drony a munici k nim. Prý je měl předat svým společníkům, aby je použili.
CNN informuje o případu ženy zatčené už loni v létě. Plánovat měla ruský nálet, který by prezidenta zabil při návštěvě Mykolajivu. SBU uvedla, že ji zadržela „při činu“, čelí obvinění ze shromažďování zpravodajských informací.
Letos v dubnu pak úřady obvinily Poláka, který měl napomáhat pokusu o další atentát na Zelenského. Podle prokuratury muž souhlasil s poskytnutím informací ruským špionům o bezpečnosti na letišti Rzeszów, odkud Zelenskyj létá na zahraniční cety. Spiknutí odhalily ukrajinské úřady, muž byl zadržen a obviněn.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Během březnové návštěvy pobřežního města Oděsa explodovala ruská raketa poblíž konvoje se Zelenským a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Dopadla asi 500 metrů od konvoje, zemřelo tehdy pět lidí.
Informace o tom, že Moskva se pokouší provést atentát na Zelenského, přicházely zejména v počátcích ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, kdy ruské jednotky mířily na Kyjev.
