Expert o Zelenském během války: „Lidé si budou pamatovat videa z prvních dnů“

„V té první fázi se z něj stal ten obrovský symbol odporu, odvahy, který velmi silně morálně pomohl Ukrajincům tím, že zůstal v Kyjevě,“ řekl Lebduška. Aniž by to hrál, jako bývalý herec podle něj prezident umí přirozeně vystupovat před kamerou i publikem a dokázal zapůsobit také na různé světové lídry. „V tomhle směru byl opravdu člověkem na svém místě,“ dodal Lebduška.

Od začátku války Zelenskyj k občanům aktivně promlouval například skrz sociální sítě, kam pravidelně psal a vystupoval ve videoprojevech. A charisma si Zelenskyj podle Lebdušky uchoval. Posun vidí jinde. První týdny války byly tak zásadní událostí, že se o ničem jiném neinformovalo. Zájem o Ukrajinu byl obrovský, logicky však začal upadat. Válka trvá dlouho a na frontě se zdánlivě nic neděje. Zelenskyj však pro mnoho lidí zůstává obrovským symbolem a podle Lebdušky je to ještě intenzivnější v zahraničí než přímo na Ukrajině, kde právě lidé vnímají některé problémy, které se s prezidentem pojí.

„Mimo Ukrajinu si lidé pořád budou pamatovat jeho videa z prvních dnů, kdy se natáčel s vedením země, to slavné video, kde říká: My jsme tady. Nebo výroky jako: Potřebuju munici, ne odvoz. To zůstane v paměti,“ připomněl Lebduška moment, kdy Spojené státy kvůli obavám o prezidentův život nabídly lídrovi evakuaci. A svou zemi Zelenskyj dlouho neopustil. Na první zahraniční návštěvu od začátku války jel až v prosinci 2022, mířil do Spojených států. O den později se objevil v Polsku a loni v červenci navštívil Česko.

Nerozlučná dvojka: Zelenského v Česku chránil věrný bodyguard, který „zná všechny a všechno“

Typickým se pro něj staly maskáče či zelená mikina, kterou nesundával ani při setkání se světovými lídry. Stejně tak se ale nebál tajně navštívit vojáky či místa poblíž fronty či osvobozená území, například Buču nebo Izjum.

Spory s Kličkem a ostrá slova

Postupem času se prezident vrátil i k jiným politickým tématům, objevily se některé problémy. Vyčítaná je podle Lebdušky například tendence k centralizaci moci v prezidentské kanceláři na úkor vlády, která byla výrazněji vidět ještě před invazí. Dále to jsou problematičtí lidé kolem něj, například šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Ten je nejvýraznější postavou, která je dost jako kontroverzní,“ řekl Lebduška.

Projevují se rovněž vnitřní neshody, které se netýkají války, ale zásadních existenciálních věcí. „Viděli jsme tam třeba spory se starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem, s nějakými regionálními nebo lokálními politiky, to se do té politiky samozřejmě postupně vrací,“ dodal. Oba politici, Zelenskyj a Kličko, se nejednou navzájem zkritizovali. Zelenského rozhořčilo, když minulý červen zemřely dvě ženy a dítě, protože se nedostaly do uzavřeného protileteckého krytu, loni v zimě označoval pomoc při blackoutech za nedostatečnou. „Zelenskyj se stává čím dál tím víc autokratem,“ sdělil zase v prosinci Kličko podle The Independent.

Postupem času přišla ze strany Zelenského kromě emotivních projevů i tvrdší vyjádření. Je „bezprecedentní a absurdní“ nemít časový rámec pro přijetí Ukrajiny do NATO, uvedl Zelenskyj na twitteru v září loňského roku ve dnech, kdy se konal summit NATO. „Je znepokojivé, že někteří v Evropě si hrají na solidaritu v rámci politického divadla - z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy,“ prohlásil o několik dní později na adresu Polska kvůli neshodám o vývozu ukrajinského obilí. Mezi Ukrajinou a Polskem přitom po invazi vznikla úzká vazba.

Ve světě je znát únava z války a problémy s poskytováním pomoci – Ukrajina ale pořád čelí zásadní hrozbě, připomněl Lebduška. „Je to bezpochyby pro Ukrajince a pro vedení země frustrující, když musí bojovat do značné míry i v zájmu Evropy a Západu a my se dohadujeme, jestli Ukrajině poskytnout nějaké rakety nebo tanky nebo finanční pomoc, která navíc není v tom objemu možností Západu tak extrémně velká. Takže to určitě souvisí s tím a pak se tam promítají asi i nějaké konkrétní už i spory s Polskem,“ vysvětlil. 

Kromě toho se Zelenskyj musel nejednou uchýlit k nepopulárním opatřením, mnohokrát odvolal lidi z vysokých postů. Ukrajince naposledy pobouřila výměna náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného za Oleksandra Syrského.

„Na ukrajinské poměry nesmírně úspěšný"  

A tak popularita Zelenského na Ukrajině podle experta trochu poklesla, přestože jeho přesné preference by bylo těžké vzhledem k válečnému stavu spočítat. V případě jeho funkce však není neobvyklé, že je postupem času méně populární. 

„Ukrajinci se kolem Zelenského semkli na začátku invaze v roce 2022 a tím, jak se hlavně v loňském roce už ten život na mnoha místech v rámci možností normalizoval, tak se samozřejmě začaly řešit i jiné věci a na té popularitě se to odrazilo. Je potřeba říct, že totéž se dělo se Zelenským i před invazí, ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2019 získal 73 % a ta podpora mu před válkou klesla na nějakých 50 – 60 %. Ale na ukrajinské poměry byl nesmírně úspěšný, protože všichni ukrajinští prezidenti víceméně třeba po roce ve funkci měli podporu na úplném dně, platilo to téměř pro všechny v minulosti,“ sdělil. Od devadesátých let se jen jednomu podařilo být zvolen i podruhé.  

Vybombardované divadlo s dětmi, masakr v Buči, Kachovská přehrada: Nejhorší zločiny Rusů na Ukrajině

Dál bude oblíbenost Zelenského spojená se situací na frontě. „Kdyby Ukrajina začala velmi silně prohrávat, tak by se to zase odrazilo i na popularitě Zelenského.“

Co bude v dalších měsících patřit mezi Zelenského hlavní témata? „Formálně to není věc prezidenta, je tam i vláda, ale bude se řešit situace na frontě, případná mobilizace, to bude velké téma. V letošním roce už se mluví o tom, že Ukrajinci se budou snažit spíš udržet pozice, které mají, a připravovat se případně na nějakou ofenzívu až v příštím roce. Bude to pravděpodobně probíhat jako doposud,“ uvedl.  Otázkou jsou i reformy a technické zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, vojenská a finanční pomoc.

Odložené prezidentské volby

Kdyby na Ukrajině nebyla válka, letos v březnu by se konaly prezidentské volby. Přestože je na rozdíl od těch parlamentních, které měly být na podzim, Ústava nezakazuje, lidé nebudou hlasovat kvůli stannému právu. Není jasné, jak by se mohli zapojit všichni uprchlíci či třeba vojáci nebo lidé na frontě, kde Rusové útočí. Nehledě na to, že část území je okupovaná. „Z mého pohledu prostě ten základní problém je, jak chcete zajistit bezpečnost,“ vysvětlil Lebduška.

Ukrajinská společnost i politická scéna se podle něj shoduje na tom, že dokud bude válka, volby nemají smysl. Záleží však, jak se bude situace vyvíjet dál. Pokud se třeba z války stane zamrzlý konflikt a situace se bude podobat roku 2014, kdy se sice na východě země bojovalo, ale lidé volili... 

Podle Lebdušky se na Ukrajině ani žádný výrazný protikandidát na prezidenta neprofiluje. „Ukrajinci by to mohlo být vnímané negativně, že se někdo vymezuje vůči Zelenskému, že někdo zpochybňuje vedení země v momentě, kdy tam probíhá válka,“ míní. Víc vidět je snad jedině exprezident Petro Porošenko.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

08:37

Dnes

Ruské ostřelování téměř dvou desítek obcí v Chersonské oblasti a také samotného Chersonu si vyžádalo tři zraněné, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Ruská armáda zasáhla obytné čtvrti, konkrétně poškodila dvě výškové budovy, osm soukromých domů, vysokoškolské zařízení a objekt kritické energetické infrastruktury.

07:45

Dnes

Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou.

07:00

Dnes

Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.

Zobrazit celý online

Až však Zelenskyj jednou přestane být prezidentem, bude muset mít nadále ochranku, i kdyby se Rusko zásadně proměnilo. „Myslím si, že se nemůže vrátit k životu, jaký měl předtím, než se stal prezidentem. V téhle fázi už to bohužel nejde.“