Vybombardované divadlo s dětmi, masakr v Buči, Kachovská přehrada: Nejhorší zločiny Rusů na Ukrajině

Město, které se nachází jen pár kilometrů od Kyjeva, se stalo jedním ze symbolů válečných zvěrstev na Ukrajině. Snímky těl ledabyle rozházených v ulici obletěly svět. Jedna osoba měla dokonce svázané ruce, podle všeho byla předtím zadržována. Další těla byla v masových hrobech, mrtvých civilistů bylo několik stovek. Ukrajina znovu převzala kontrolu nad městem v dubnu 2022, kdy hrůzy objevila.

Katastrofa ve městě Buča: Těla se válí po ulicích (2.4.2022). | Profimedia.cz

Dnes už je Mariupol plně pod ruskou nadvládou, statečný boj města však lidé sledovali až do převzetí moci. Poslední boj se odehrál v ocelárnách Azovstal, Rusko město úplně dobylo v květnu 2022. Předtím došlo k několika smutným událostem, například když se civilisté ukryli do místního divadla. Navzdory vnějšímu nápisu „Děti“ Rusové na divadlo zaútočili a v troskách uvěznili podle odhadů až tisíc lidí. Někteří se zachránili, mnozí zemřeli.

Nešlo o ojedinělou událost, Rusko bombardovalo také mariupolskou nemocnici, desítky lidí byly zraněné a tři lidé zemřeli, mezi nimi i těhotná žena s nenarozeným dítětem.

Před divadlem v Mariupolu byl obrovský nápis DĚTI. Přesto na něj Rusové zútočili. Podle Kyjeva v něm zemřely stovky lidí. | Profimedia.cz

Ruské rakety dopadly také na vlakové nádraží v Kramatorsku, kde čekaly tisíce lidí, kteří chtěli utéct před válkou. Zemřelo šedesát dospělých i dětí, další stovka byla zraněná, přišli třeba o nohu nebo ruku. O obě nohy například přišla malá Jana (11). Na jedné raketě byl dokonce zaznamenán nápis „za děti“. Podle starosty Alexandera Gončarenka muselo zasažené operovat až 40 lékařů najednou.

Útok ruských raket na nádraží v Kramatorsku si vyžádal desítky mrtvých. (8.4.2022) | reprofoto Twitter

Loni v červnu se po výbuchu protrhla Kachovská přehrada. V nebezpečí se ocitlo asi 16 tisíc lidí, voda zaplavila třeba Novou Kachovku. Zaplavené byly rovněž ulice Chersonu, lidé museli být evakuováni. V ohrožení bylo 80 obcí.

Země se obvinily navzájem, o možném útoku ruské strany na přehradu se nicméně diskutovalo již dříve a Rusové rovněž útočili na energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského navíc není možné zničit Kachovku ostřelováním, byla podle něj zaminována. Situace vyvolala i strach o Záporožskou jadernou elektrárnu a jezero, ze kterého čerpá vodu.

Cherson po zničení Kachovské nádrže (10. 6. 2023) | Reuters

V zimě na přelomu roku 2022 a 2023 Ukrajinci kvůli ruským útokům čelili dlouhým výpadkům elektřiny, museli používat generátory a plynové spotřebiče. Někde to dokonce vedlo k otravám oxidem uhelnatým. 

Kyjev zahalený do tmy. Výpadky elektřiny jsou ve městě každodenní realitou. | Reuters

Obavy přineslo ruské obsazení jedné z největších jaderných elektráren v Záporoží. Personál musel operovat pod tlakem, elektrárna se dostala i pod palbu. Na pokraji jaderné katastrofy se ocitla i loni v prosinci, když se k ní nedostaly dodávky proudu. Do situace se pravidelně vkládá i Mezinárodní agentura pro atomovou energii:

„Zatím je situace stabilní, ale je to velmi, velmi křehká rovnováha,“ uvedl v únoru její šéf Rafael Grossi. Rusové elektrárnu kontrolují dodnes.

Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině během ostřelování (4. března 2022) | Reuters

Letos v únoru ukrajinská první dáma Olena Zelenská připomněla, že Rusko z vlasti uneslo dvacet tisíc dětí, kterým dává ruské pasy. Některé podle ní byly znásilněny, odvolala se na generální prokuraturu. Jedné dívce začaly během únosu padat vlasy, mladému chlapci zešedivěly.

Sedmnáctiletý teenager byl zase nucen po dosažení plnoletosti sloužit v ruské armádě. Několika dětí se „ujala“ zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marie Lvovová-Bělovová. Sama Moskva ostatně uvádí, že se „stará“ o 700 tisíc ukrajinských dětí.

Anastasja už zase má Valeriji a Maksyma (8. 4. 2023). | Reuters

„Sklep smrti“ se nacházel ve vesničce Jahidne v Černihivské oblasti. Celý měsíc v něm okupanti drželi 368 stísněných lidí, z toho 69 dětí, nejmladšímu bylo pár měsíců. Deset z nich zemřelo, jejich těla se rozkládala. „Rusové nás záměrně vyhladověli, jídlo měli, nám ho nedali,“ uvedla jedna z žen. Ani vody neměli dostatek, o hygieně nemluvě. Sklepní prostory zdobily mrazivé kresby těch, kteří zde přežívali.

Prokurátorka odhalila jména ruských násilníků ze sklepa smrti. | Facebook/Iryna Venediktová

Kazetova raketa, vakuové bomby, fosforova munice… V médiích se v posledních dvou letech objevily zprávy, kdy Rusko na Ukrajině použilo zakázané zbraně. První z nich měla být odpálená na Charkov, druhá použita v bitvě o Bachmut, třetí shozena třeba na Ochtyrku. Kontroverzní kazetovou munici minulý rok obdržela od USA rovněž Ukrajina, aby se mohla bránit.

Vakuová bomba ve městě Ochtyrka | reprofoto Twitter

V říjnu minulého roku Rusové zasáhli obchod a kavárnu ve vesnici Hroza vzdálené asi 30 kilometrů od Kupjansku. Krátce po poledni tam zahynulo 51 lidí, mezi nimi i šestiletý chlapec. „Teroristé útočili záměrně v době oběda, aby způsobili maximální počet obětí,“ řekl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Podnik byl úplně srovnán se zemí.

Pohřby v ukrajinské Hroze po útoku Rusů (říjen 2023) | Reuters