Agenti ruské FSB plánovali atentát na Zelenského. Po prezidentovi „šli“ i vlastní lidé
Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) dnes oznámila, že odhalila skupinu agentů ruské tajné služby (FSB), kteří údajně plánovali zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské činitele. SBU zadržela pět lidí, mezi nimi dva členy státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších úřadů v zemi.
Jedním z úkolů agentů bylo vyhledat mezi členy prezidentské ochranky člověka, který by byl ochotný vzít Zelenského jako rukojmí a pak ho zavraždit.
Kromě Zelenského prý agenti plánovali zabít také ředitele SBU Vasyla Maljuka a šéfa vojenské rozvědky (HUR) Kyryla Budanova. Podezřelí podle ukrajinských vyšetřovatelů předávali ruské straně informace a také připravili prostředky pro provedení teroristického útoku. Jeden z nich dostal dva drony a munici k nim. Prý je měl předat svým společníkům, aby je použili.
CNN informuje o případu ženy zatčené už loni v létě. Plánovat měla ruský nálet, který by prezidenta zabil při návštěvě Mykolajivu. SBU uvedla, že ji zadržela „při činu“, čelí obvinění ze shromažďování zpravodajských informací.
Letos v dubnu pak úřady obvinily Poláka, který měl napomáhat pokusu o další atentát na Zelenského. Podle prokuratury muž souhlasil s poskytnutím informací ruským špionům o bezpečnosti na letišti Rzeszów, odkud Zelenskyj létá na zahraniční cety. Spiknutí odhalily ukrajinské úřady, muž byl zadržen a obviněn.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Během březnové návštěvy pobřežního města Oděsa explodovala ruská raketa poblíž konvoje se Zelenským a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Dopadla asi 500 metrů od konvoje, zemřelo tehdy pět lidí.
Informace o tom, že Moskva se pokouší provést atentát na Zelenského, přicházely zejména v počátcích ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, kdy ruské jednotky mířily na Kyjev.
