„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Portugalský premiér Antonio Costa v ukrajinské Irpini.
Do Polska přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu z této země asi 3,5 milionu lidí. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Děščycja řekl, že je Ukrajina Polsku vděčná za přijetí milionů ukrajinských uprchlíků. Vyjádřil také naději, že Evropská unie poskytne brzy Polsku peníze, aby nebyla tato pomoc poskytována na úkor Poláků.
Pohraniční stráž podle svého dnešního oznámení v pátek zaznamenala příchod 24.000 lidí do Polska, do dnešního rána pak dalších 5600 lidí. V pátek se na Ukrajinu vrátilo z Polska 28.400 lidí.
Rusku by podle britského ministerstva obrany mohly brzy dojít monitorovací drony. Ukrajinské armádě se stroje daří systematicky likvidovat.
Ministerstvo obrany poskytlo ubytování téměř 600 uprchlíkům z Ukrajiny. Ubytovalo je ve svých objektech a v nemovitostech svých příspěvkových organizací. Zároveň několik ukrajinských žen zaměstnala příspěvková organizace VOLAREZA (Vojenská lázeňská a rekreační zařízení). Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu www.army.cz.
Podle náměstka pro řízení sekce majetkové ministerstva obrany Filipa Říhy byli uprchlíci ubytováni prostřednictvím Národního asistenčního centra pomoci Ukrajině, ubytovací kapacity nabídly příspěvkové organizace Armádní servisní a VOLAREZA a některé ubytovny, které spravuje Agentura hospodaření s nemovitým majetkem či Armádní sportovní centrum Dukla.
Ukrajinští vojáci trénují manipulaci s britským raketometem.
Portugalský předseda vlády Antonio Costa navštívil ukrajinskou Irpiň, informoval list The Kyiv Independent. „Ta úroveň destrukce a násilí je naprosto devastující,“ řekl Costa. „Návštěvu Irpině nikdy nezapomenu.“
Představitelé Japonska, Spojených států a dalších tří zemí dnes při vystoupení ruského zástupce nakrátko opustili schůzku Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Bangkoku, aby vyjádřili protest proti agresi Ruska na Ukrajině. Ruský zástupce pak na oplátku odešel, když hovořil americký činitel. Informovaly o tom agentury Kjódó a TASS.
Koordinovaný protest, do něhož se zapojily také Austrálie, Kanada a Nový Zéland, se odehrál v okamžiku, kdy se při ranním zasedání slova ujal ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov. Místnost opustili přibližně na tři minuty, během nichž ruský delegát mluvil, sdělili podle Kjódó nejmenovaní japonští činitelé.
Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které tak zveřejnilo kompletní seznam. Podle Moskvy jde o vynucený krok v odvetě za sankce, které Spojené státy zavedly vůči Rusku.
Tyto zákazy cestování mají pouze symbolický dopad, nicméně tvoří součást neustálého zhoršování ve vztazích Ruska se Spojenými státy a jejich spojenci v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.
Poradní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti premiéra Petra Fialy probral situaci na Ukrajině nebo otázky předsednictví ČR v Evropské unii včetně energetické bezpečnosti.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy.
Podle ukrajinského ministerstva vnitra Ukrajině zabere pět až sedm let, než zbaví veškeré své území nášlapných min.
Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi.
Biden, který je nyní v Jižní Koreji, původně žádal o schválení pomoci v objemu 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard USD by šlo na vojenskou pomoc. Bidenovi demokraté ve Sněmovně reprezentantů však prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc.
Americký prezident Joe Biden podepsal pomoc Ukrajině za 40 miliard dolarů. Je to největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Podle britského ministerstva obrany Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze sankcí uvalených na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině.
"Pokud bude Rusko i nadále ztrácet bezpilotní letouny současným tempem, ruské zpravodajské služby a průzkumná schopnost se budou dál zhoršovat, což negativně ovlivní operační efektivitu," citovala agentura Reuters ze zprávy britského ministerstva obrany.
Generální štáb dnes rovněž uvedl, že nepřítel ve východní operační zóně pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. "Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slavjansk," konstatovalo velení ukrajinských sil.
V armádním objektu v Kramolíně na Třebíčsku je od pátku ubytovaných 24 ukrajinských Romů, z toho 19 dětí. Kraj Vysočina na svém webu uvedl, že lidé získali dočasnou ochranu, prošli registrací v jihlavském krajském asistenčním centru a jejich pobyt v Kramolíně není časově definován. Proti umístění romských uprchlíků do ubytovny v těsném sousedství chatové oblasti už dříve lidé v Kramolíně protestovali.
Podle místostarosty obce Tomáše Vostala lidi zaskočilo hlavně to, že rozhodnutí o využití armádní ubytovny v Kramolíně padlo bez informování místní samosprávy. Kramolín má asi 120 stálých obyvatel, kapacita ubytovny je 45 lidí.
Ukrajinu v tuto chvíli brání 700 tisíc vojáků, řekl v rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom Kyjev Independent.
Ruská armáda podle mluvčího ministerstva obrany zničila u Žytomyru zbraně a techniku, kterou ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země.
Téměř tři měsíce od ruského vpádu na Ukrajinu je podle ministerstva školství možné vyčíslit náklady na začleňování ukrajinských uprchlíků do českých škol zatím v jednotkách milionů korun. Přesnější informace bude mít úřad na přelomu června a července. Tiskové oddělení ministerstva to uvedlo na dotaz ČTK. Aktualizovaný přehled o počtech Ukrajinců ve školách úřad neposkytl, slouží podle něj hlavně pro účely Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) a krajů. Další strategie a financování integrace běženců bude podle resortu záviset na vývoji konfliktu na Ukrajině.
V Lánech jedná poradní tým prezidenta Miloše Zemana o zahraničních vztazích, setkání se účastní i premiér Petr Fiala (ODS). Během několikahodinové schůzky proberou situaci na Ukrajině, české předsednictví EU nebo červnový summit NATO. ČTK to dnes řekl mluvčí vlády Václav Smolka. Jednání mělo podle něho začít v 10:00.
Británie chce poslat do Moldavska moderní zbraně, které by této balkánské zemi poskytly ochranu před případnou hrozbou ruské invaze. S odvoláním na britskou ministryni zahraničí Liz Trussovou to napsal web listu The Daily Telegraph.
Šéfka britské diplomacie přitom podle deníku poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin je rozhodnutý vytvořit "větší Rusko". A to bez ohledu na to, že se při jeho nařízené invazi na Ukrajinu nepodařilo dosáhnout rychlého úspěchu.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko prohlásil, že o obraně Azovstalu se bude jednou učit na vojenských školách. Podle Heraščenka lidé uvnitř neměli pitnou vodu, prakticky žádné zdravotnické potřeby a jedli jen jednou denně. "Víte, co je to amputovat končetinu bez anestetik? To, co je vidět v hollywoodských hororových filmech, není nic ve srovnání s tím, co viděli a přetrpěli obránci Azovstalu," řekl v ukrajinské televizi Heraščenko.
Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc. Ve svém pravidelném ranním hlášení o situaci na bojištích o tom dnes informoval ukrajinský generální štáb.
Předchozí pokus agresora postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na 70 ruských bojových vozidel, převážně obrněných.
Česko udělilo od začátku ruské invaze víza dočasné ochrany více než 350.000 Ukrajinců. V pátek jejich počet stoupl o 1012 na celkových 350.302.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravil letecky do Mariupolu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. "Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo," řekl prezident v ukrajinské televizi. "Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné," dodal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.