Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Rusko kritizovalo Evropskou unii za to, že udělila status kandidátské země Bosně a Hercegovině. Podle Moskvy se jedná o součást snahy Západu vnutit zemím západního Balkánu svou politiku, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie.

Minulý týden vedoucí představitelé EU odsouhlasili, že Bosna se stane formálním kandidátem členství v bloku 27 zemí. Připojí se tím k Albánii, Moldavsku, Severní Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Turecku a Ukrajině, které již zahájily dlouhodobý proces zahrnující složitá jednání, jejichž součástí je přizpůsobení místních zákonů legislativním normám EU.

„V kontextu současné situace ve světě a expanzivní linie Západu je zřejmé, že toto rozhodnutí bylo vyvoláno především úkolem totálního geopolitického ovládnutí regionu,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v prohlášení, které zveřejnilo ruské velvyslanectví v Sarajevu.

Včera během nejdelší noci roku 2022 zhaslo více než 60 nejznámějších míst na světě, aby vyjádřily solidaritu s Ukrajinou.

Nizozemsko příští rok vyčlení na pomoc Ukrajině 2,5 miliardy eur. Oznámil to premiér Mark Rutte po telefonickém rozhovoru s prezidentem Zelenským.

Ruské fotbalové kluby a reprezentace by mohly opustit evropskou asociaci UEFA a vstoupit do asijské konfederace AFC. Podle agentury TASS by byl přesun ve hře v případě přetrvávajících sankcí, kterým čelí ruský fotbal i celý sport od únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Ruská reprezentace byla vyloučena před play off o postup na mistrovství světa a nebyla zařazena ani do kvalifikace o Euro 2024. O evropský šampionát v tomto roce už přišel ženský národní tým. Kluby nemohou hrát evropské poháry.

V centru okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny dnes vybuchl automobil používaný ruskými okupanty, oznámila ukrajinská média s odvoláním na starostu Ivana Fedorova. Výbuch si vyžádal dva zraněné, uvedl Vladimir Rogov z Ruskem dosazené oblastní správy.

„Velký výbuch v centru Melitopolu. Podle očitých svědků vyletěl do povětří automobil používaný Rusy. Informace o stavu cestujících se upřesňuje,“ sdělil Fedorov na sociální síti.

„V důsledku výbuchu auta v centru Melitopolu utrpěli dva lidé zranění,“ řekl ruským novinářům Rogov, kterého ukrajinská média označují za „gauleitera“. Tento titul v nacistickém Německu označoval stranického náčelníka daného území.

V okupovaných městech na jihu Ukrajiny čas od času dochází k atentátům na ruské představitele a místní kolaboranty. Útoky bývají připisovány ukrajinskému odboji, anebo akcím speciálních sil.

Ukrajinské studentky Alina a Kateřina, které uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci, návrat domů zatím neplánují. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce v Česku pro ně budou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebude, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.

„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.

Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. „Raději neplánujeme, ale prostě žijeme, studujeme, hledáme si práci. První týdny, když jsme přijely, jsme pořád jen čekaly, jestli se to zlepší a kdy se budeme moct vrátit, ale došlo nám, že tak se nedá žít,“ řekla Alina. Uprchlíci se podle nich na Ukrajinu vrací, protože přišli o ubytování nebo pocházejí z bezpečnější části země.

Ruská prorežimní televize Russia Today popřála Evropanům "šťastné rusofobní svátky" a doplnila to krátkým videem o mrznoucích lidech mimo Rusko. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je zpátky v Kyjevě poté, co v předchozích dnech poprvé od začátku ruské invaze opustil svou zemi a navštívil Washington. Zelenskyj to uvedl ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

„Jsem ve své kanceláři. Pracujeme na cestě k vítězství,“ řekl prezident ve videu na telegramu. Krátké sdělení natočil v interiéru své prezidentské kanceláře v ukrajinské metropoli.

Zelenskyj do Spojených států přiletěl ve středu. Setkal se s americkým prezidentem Joem Bidenem a v Kongresu apeloval na zákonodárce, aby nepřestali s podporou Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Bílý dům při té příležitosti oznámil, že Kyjevu poskytne další pomoc včetně protivzdušného systému Patriot. Cestou zpátky na Ukrajinu se Zelenskyj setkal také s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Běloruský soud poslal na 16 let do vězení Vitala Melnika, uložil mu také pokutu. V březnu prý „soud" v Bělorusku odsoudil Vitala Melnika k 16 letům odnětí svobody a pokutě. Prý zapálil reléovou skříň na vlakové trase, kterou Rusové používali pro invazi na Ukrajinu. 

Vladimir Putin dnes nečekaně zrušil plánovanou cestu do ruského města na Urale Nižnij Tagil. Napsala o tom Nexta. 

Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu západními zeměmi snížit těžbu ropy o pět až sedm procent, tedy 500 000 až 700 000 barelů denně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský vicepremiér Alexandr Novak.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu.

Moskva již dříve varovala, že Rusko nebude dodávat ropu těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Příští týden by měl ruský prezident Vladimir Putin podepsat dekret obsahující podrobnosti o reakci Moskvy na cenový strop, napsala agentura Reuters.

Ceny ropy se dnes kvůli obavám z poklesu dodávek z Ruska zvyšují. Severomořská ropa Brent si kolem 8:30 SEČ připisovala zhruba 1,5 procenta, dostala se tak nad 82 dolarů za barel.

Americká potravinářská společnost Kellogg se rozhodla prodat své aktivity v Rusku tamní firmě Černogolovka, která vyrábí nealkoholické nápoje, brambůrky a další potravinářské produkty. Informovala o tom agentura Reuters. Společnost Kellogg se tak stává dalším západním podnikem opouštějícím Rusko.

Firma Kellog, která vyrábí například kukuřičné lupínky Corn Flakes, již dříve pozastavila dovoz svých produktů do Ruska. Mluvčí společnosti podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nyní na celkových tržbách podniku podílí méně než jedním procentem. Dodal, že zachování ruských aktivit se stalo neudržitelným.

Společnost Černogolovka od května vyrábí nápoj Kola Černogolovka. Jeho produkci zahájila v důsledku pozastavení prodeje produktů amerických nápojových společností Coca-Cola a PepsiCo na ruském trhu.

Ukrajinské jednotky odrazily útok ruských sil v Sumské oblasti, kde se nebojovalo od jara letošního roku. S odkazem na ukrajinský generální štáb to napsal ruskojazyčný server BBC.

Boje se podle ukrajinského velení odehrávají u vesnice Vysoke na východě Sumské oblasti, nedaleko hranic s ruskou Belgorodskou oblastí. Ukrajinci a Rusové na obou stranách hranice se navzájem obviňují z ostřelování, armádní jednotky se tam ale neúčastnily operací od jarního stažení ruských vojáků ze severu Ukrajiny - Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti.

BBC podotýká, že ukrajinský generální štáb situaci v Sumské oblasti podrobněji nevysvětluje. Oblastní úřady o bojích neinformovaly. Situace na frontě se jinak od čtvrtka příliš nezměnila. Rusové se dál snaží postoupit na Bachmut, v okolí Doněcku a podél linie měst Svatove a Kreminna na severu Luhanské oblasti.

Ukrajinští vojáci dostávají v Mexiku bionické protézy. Na snímcích mimo jiné Oleh, ukrajinský voják, který přišel o ruku během války s Ruskem.

V Chersonu došlo k útoku. 

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.