„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Německo v prvních třech měsících letošního roku dovezlo o 22,2 procenta méně zemního plynu, ale náklady se oproti předchozímu roku v důsledku prudkého růstu cen zvýšily o 158 procent. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA). Druhá největší evropská ekonomika dováží plyn prostřednictvím plynovodů především z Ruska, Norska, Nizozemska, Británie a Dánska.
Úřad BAFA zveřejňuje údaje o dovozu s dvouměsíčním zpožděním, takže aktuální statistika je první, která odráží dopad ruské invaze na Ukrajinu a následné sankce západních zemí. Rusko Ukrajinu napadlo 24. února.
Během dnešního ostřelování Charkova byli zranění tři muži: dva dospělí a šestnáctiletý mladík, oznámila prokuratura. Všichni tři jsou v nemocnici. Rakety dopadaly na 9 ulic a poškodily nespočet obytných budov, uvedla agentura Unian.
Správa hmotných rezerv poslala na Ukrajinu dva provizorní mosty. Od začátku bojů odvezla do země zdravotnické potřeby a potraviny za 120 milionů korun.
Bělorusko v červnu u hranic s Ukrajinou zahájí vojenské cvičení, oznámil dnes představitel běloruské armády Andrej Krivonosov.
Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že podle dostupných informací se ruské síly přeskupují v okolí města Slovjansk, aby navázaly v útoku na město a pokračovaly v pokusu obklíčit Severodoněck, informovala agentura Reuters.
V úvodu jednání mimořádného summitu EU k nim promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle jednoho z unijních činitelů vyzval k co nejrychlejšímu přijetí nových sankcí a dodávkám dalších zbraní. „Prezident vyzval lídry, aby zachovali jednotu a co nejrychleji přijali další balík sankcí,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zelenskyj podle něj zdůraznil, že od přijetí dosud posledních sankcí uplynula řada týdnů a na Ukrajině zemřelo mnoho lidí. Požádal také o to, aby Unie rychle posunula kupředu přijímací proces Ukrajiny, které zatím nepřiznala status kandidátské země.
Agentura Unian s odkazem na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka uvedla, že Rusové v Mariupolu začali přijímat doklady pro ruské pasy, čímž anexe města vstoupila do aktivní fáze.
Agentura Ria Novosti oznámila, že při útoku na město Stachanov, které se nachází na území separatistické Luhanské lidové republiky, zemřely dvě těhotné ženy, 24 osob včetně 8 dětí bylo zraněno. Rusové z útoku viní ukrajinskou armádu.
Ukrajina už má dost polovičatých řešení své situace a „speciálních“ modelů přístupu k Evropské unii, oznámil dnes šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Po setkání s francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnaovou, která dnes navštívila Kyjev, vyzval k jasnému ujištění, že Ukrajina patří k EU.
„Dobře víte, že všichni Ukrajinci už mají dost polovičatých řešení, speciálního přístupu a separátních modelů, které neustále vymýšlí některé evropské metropole. Nepotřebujeme žádné speciální řešení. Nepotřebuje žádný samostatný model. Potřebujeme jasné právní zakotvení, že Ukrajina je součástí evropského integračního procesu,“ uvedl Kuleba, podle kterého by takovým zakotvením byl zisk statusu kandidátské země EU.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v mariupolských ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Podle agentury RIA Novosti to dnes uvedl ministr spravedlnosti samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Jurij Sirovatko. Na území ovládaném proruskými povstalci se podle něj nachází přes dva tisíce ukrajinských vojáků.
„Rozhodne o nich soud. Za takové trestné činy je u nás v DNR nejvyšší forma trestu – trest smrti,“ řekl Sirovatko ruské televizní stanici Rossija-1 s tím, že všichni váleční zajatci z průmyslového komplexu Azovstal se nacházejí na území DNR. Podle něj jde o 2300 osob.
Ruský podnikatel Roman Abramovič dokončil prodej fotbalové Chelsea, čímž definitivně skončilo jeho devatenáctileté působení v tomto londýnském klubu. Majitelem jednoho z nejúspěšnějších anglických týmů se stalo konzorcium vedené americkým investorem Toddem Boehlym, které za Chelsea zaplatí 2,5 miliardy liber (72,6 miliardy korun), což je nejvyšší vynaložená částka za sportovní klub v historii.
Převzetí Chelsea novými vlastníky minulý týden schválily vedení Premier League, britská vláda a také Portugalsko, neboť Abramovič má i tamní občanství. Konečná dohoda o prodeji byla uzavřena v sobotu.
Francie darovala Ukrajině hasičské vozy a sanitky, závěrečnou inspekci provedla ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.
Generální štáb ukrajinské armády oznámil, že se Rusové museli stáhnout z vesnice Mykolajvka v Chersonské oblasti. List The Kyiv Independent uvedl, že ruské jednotky zde utrpěly četné ztráty.
„Stateční obyvatelé Ruskem dočasně okupovaného Melitopolu znovu vyšli do ulic s ukrajinskými vlajkami a žlutými stužkami, aby veřejně dali najevo svůj nesouhlas s okupací města,“ sdílelo na svém twitteru ukrajinské velvyslanectví v Česku pohled do Melitopolu.
Rusko zjednodušilo pravidla pro získání ruského občanství v případech ukrajinských dětí bez dospělého doprovodu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak s odkazem na ruské zdroje uvedl, že do Ruska bylo deportováno kolem 232 tisíc ukrajinských dětí.
Nová americká velvyslankyně dorazila do Kyjeva, velvyslanectví sice nic oficiálně neoznámilo, nicméně na osobní stránce Bridget Brinkové stojí, že do ukrajinské metropole přijela 29. května.
O podobě ropného embarga, které by podle představ Evropské komise platilo od začátku příštího roku, i v hodinách před začátkem summitu dál jednali diplomaté členských zemí EU. Rýsoval se návrh s časově neohraničenou výjimkou pro ropu přenášenou ropovody, která tvoří asi třetinu dovozu z Ruska do Unie, a také se zákazem přeprodeje produktů vyrobených z ruské ropy.
Český premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu příliš nevyjasnil, jak se jeho vláda k posledním návrhům staví, naznačil však, že bude chtít pro Česko odklad zákazu nákupu ropných produktů. Unijní činitel obeznámený s průběhem vyjednávání následně sdělil médiím, že taková výjimka skutečně je na stole. „Obecně bych řekl, že časový odklad je to, co by tu situaci vyřešilo“, řekl Fiala při odpoledním brífinku. Konec dovozu ruské ropy je podle něj „opravdu jenom otázkou času, nikoliv vůle a rozhodnutí“. Původně plánované vyjádření při příchodu na jednání Evropské rady nakonec Fiala vynechal. Česko bude ve druhé polovině letošního roku předsednickou zemí Evropské unie.
Společnost Netflix oficiálně ohlásila konec svých streamovacích služeb v Rusku.
Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko uvedl, že v regionu došlo k nezávažnému úniku čpavku poté, co Rusové poškodili čpavkové potrubí Toljiatti—Oděsa a oblak čpavku míří na Bachmut.
Rusové ostřelují město Mykolajiv, oznámil jeho starosta Oleksandr Sjenkevyč, který vyzval občany, aby se drželi v bezpečí daleko od oken.
„Prezident Erdogan vyjádřil odhodlání uspořádat setkání v Istanbulu mezi Ruskem, Ukrajinou a OSN a zúčastnit se pozorovacího mechanismu, pokud se na něm strany dohodnou,“ uvedla Ankara, aniž by detailněji vysvětlila, co je přesně oním pozorovatelským mechanismem míněné. Erdogan Putinovi řekl, že je nutné udělat kroky, které by snížily negativní dopad války a připravily by „půdu pro mír“.
Podle Kremlu Putin Erdoganovi řekl, že Rusko je ochotné umožnit bezpečnou plavbu nákladních lodí z ukrajinských přístavů, ve kterých jsou zablokované významné dodávky potravin, především obilí. Podle Putina je Moskva ochotná navýšit své dodávky potravin či hnojiv, pokud budou zrušeny sankce, které na Rusko svět uvalil kvůli jeho stále pokračující agresi vůči Ukrajině.
Kromě Nizozemska zastavení dodávek ruského plynu očekává i dánská firma Orsted.
Spisovatel Pavel Kohout dnes v Praze pokřtil novou knihu Letorosty samomluv, kterou označil za svoji poslední. V knize s podtitulem Legendy i pravda o rocích 1928–2022 ke každému ze svého života (94. narozeniny oslaví 20. července) napsal monolog zakončený stručnou poznámkou doplňující text a mapující jeho lidský, občanský, umělecký i osobní stav v dané době. Úvodní text se věnuje Kohoutově narození a do roku 2022 stihl zařadit text reagující na aktuální události na válčící Ukrajině. Kniha je sázená různým způsobem podle toho, zda se jedná o text myšlený, mluvený, psaný nebo hodně osobní.
Kromě protiruských sankcí má mimořádný summit EU na programu debaty o humanitární, vojenské a finanční pomoci Ukrajině a o podpoře poválečné obnovy země. Sedmadvacítka od začátku invaze v podobě makroekonomické, krizové či humanitární pomoci poskytla Kyjevu zhruba 4,1 miliardy eur, další dvě miliardy vyčlenila na vojenskou pomoc.
Evropská komise nyní navrhuje dalších devět miliard na okamžité potřeby ukrajinského státu, přičemž není zcela jasné, zda má jít o půjčku, nebo dotaci.
„Ukrajinský model společnosti je konkurenční tomu ruskému. Závisíme na decentralizovaném, vysoce motivovaném a sebeorganizovaném modelu se silnou sociální soudržností a solidaritou. Ukrajinci jsou jednotní jako nikdy předtím, bojují ve skutečné vlastenecké válce,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na konferenci Oslo Freedom Forum. Výňatek z jeho řeči na svém twitteru sdílelo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.