Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Počet mrtvých ruského útoku v Dnipru vzrostl na 44, uvedl starosta města. Záchranáři ráno vyprostili ze sutin tělo dalšího dítěte, uvedl Kyjev.

Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin dnes připustil možnost dalšího jednání s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Informovala o tom agentura TASS. Šéfové SVR a CIA - Naryškin a William Burns - se už setkali loni 14. listopadu v Ankaře v ústředí tureckých zpravodajských služeb.

„Je to možné,“ odpověděl dnes Naryškin na otázku, zda se chystá další jednání ve stejném formátu. Datum případné schůzky podle něj mohou obě strany určit dohodou, předchozí jednání podle něj bylo přínosné.

Fotografie z videa zaslaného tiskovou službou ruského Ministerstva obrany v úterý 17. ledna 2023.

Ukrajinská tajná služba (SBU) podezírá šest ruských vojáků z účasti na sobotním raketovém útoku na obytný dům ve východukrajinském Dnipru, který si podle úřadů vyžádal nejméně 40 obětí. Vyšetřovatelé SBU stíhají ruské vojáky jako podezřelé z válečného zločinu, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Investigativní web Važnyje istorii se pokusil s některými hovořit, ale zjistil, že s novináři se o náletu bavit nechtějí.

SBU tvrdí, že na útoku se podíleli velitel 52. pluku bombardovacího letectva plukovník Oleg Timošin, velitel leteckého oddílu 52. pluku major Alexej Ivaněnko, náčelník štábu perutě letecké skupiny Dmitrij Golenkov, navigátoři Denis Grigorjev a Dinar Nazirov a náčelník 52. pluku pro výzbroj Jevgenij Pocelujev.

Některým z nich se novinářům podařilo zavolat a zeptat se jich na zásah obytného domu v Dnipru. Ivaněnko tvrdil, že neví, co se stalo v Dnipru, protože se o zprávy nezajímá. „Odešel jsem z armády před třemi lety, po zranění hlavy. Odešel jsem do penze a teď se starám o vyvážení žump,“ tvrdil. „Výborně, mám se teď jít vzdát?“ odpověděl na otázku ohledně ukrajinského vyšetřování. Timošina prý vůbec nezná a o dalších osobách ze seznamu už dlouho neslyšel. O válce si nic nemyslí, protože „už není o čem myslet“.

Nazirov prohlásil, že je „lesník z lesního hospodářství“, a doporučil novinářům, aby nechodili v jeho lese a „neplašili veverky“, načež hovor ukončil.

Nejdéle hovořil Golenkov, který je podle SBU náčelníkem štábu. Na otázku ohledně Dnipra odpověděl protiotázkou, komu patří Krym. „Počkejte s ostřelováním Dněpropetrovska (ruský název Dnipra - pozn. ČTK).. Chápu, na co se chcete zeptat. Ale já jsem člověk Ruské federace, ruská ústava je pro mne moc důležitá. Chci se vás jako novinářů zeptat, proč mi voláte. Měli byste mi říct, že Krym - to je Rusko. Proč to neříkáte?“

„Řekl jsem, že čtyři subjekty (ukrajinské oblasti) a Krym jsou naše. Co s tím má společného Ukrajina? Ukrajiny se nedotýkám. Ukrajina to je jiný samostatný stát. Taky ostřeluje naše území, Ruskou federaci, Doněckou, Chersonskou, Záporožskou oblast, Krym ostřeluje,“ pokračoval Golenkov a vyslovil podezření, že novinářka je Ukrajinka, protože „v Rusku novináři takové otázky nekladou - novináři vůbec otázky nekladou.“

V reakci na další naléhání, aby se vyjádřil k Dnipru, se Golenkov se rozčilil, přešel na tykání a dal najevo, že jako náčelník štábu v kabině bombardéru neseděl a raketu neodpálil - a „Krym je stejně náš a všechno ostatní je (taky) naše“ a Ukrajina „je ruský region“.

Šojgu podle TASS uspořádal poradu o zvětšení početního stavu ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. Nyní má Rusko podle odhadů asi milion vojáků.

„Zrychlujeme naši podporu Ukrajině a dodáváme dosud nejvýznamnějším britským balíčkem bojové síly,“ uvedl k dodávce tanků Challanger 2 pro Ukrajinu britský premiér Rishi Sunak. Dodal, že intenzivně pracují na tom, aby mohla Ukrajina válku vyhrát a zajistit v zemi trvalý mír. 

Švédský premiér Ulf Kristersson dnes europoslancům na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku představil plány předsednictví své země v Radě EU, prioritou podle něj dál bude zejména podpora Ukrajiny a řešení energetické krize. 

„Chceme zelenější, bezpečnější, svobodnější Evropu,“ shrnul hlavní témata tohoto pololetí švédský premiér. „Žijeme ale v obtížné době, v Evropě zuří válka,“ dodal s tím, že právě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se musí EU vyrovnat s ekonomickými problémy a energetickou krizí.

V roce 2022 převedli Rusové do Gruzie více než dvě miliardy dolarů. Celkem země dostala ze zahraničí 4,3 miliardy. Informovalo rádio Svobodná Evropa. Příliv peněz z Ruska do Gruzie se proti roku 2021 zvýšil pětinásobně. 

Kromě toho, podle ministerstva spravedlnosti Gruzie, v roce 2022 více než 12 000 ruských občanů zakoupilo 15 000 nemovitostí - zejména rezidenčních bytů a domů. O rok dříve si vlastnická práva zaregistrovaly asi čtyři tisíce Rusů.

Velká británie v rámci bojové pomoci zašle Ukrajině dodávku tanků Challanger 2. Informovalo o tom ukrajinské Ministerstvo obrany prostřednictvím Twitteru.

Brzy uplyne rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Od začátku války zemřelo i velké množství civilistů. Nejvíce jich zahynulo při útoku na divadlo v Mariupolu. Dne 16. března 2022 zasáhl ruský nálet divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné. Agentura AP později informovala až o přibližně 600 obětech.

Největší ruské bance Sberbank loni klesl čistý zisk o 75,7 procenta na 300,2 miliardy rublů (97,1 miliardy Kč). Hlavním důvodem jsou sankce, které západní státy uvalily na ruské firmy kvůli konfliktu na Ukrajině. S odkazem na sdělení banky o tom dnes informovala agentura Reuters.

Za prosinec ale zisk podle ruských účetních standardů meziročně vzrostl o 40,1 procenta. Ve druhé polovině loňského roku se bance podařilo vrátit se k zisku.

Sberbank v loňském roce opustila téměř všechny evropské trhy, včetně České republiky. Jako důvod uvedla velký odliv hotovosti a ohrožení zaměstnanců a majetku kvůli ruským akcím na Ukrajině a západním sankcím. Sberbank je jednou z několika bank, které mají zakázaný přístup k mezinárodní platební síti SWIFT, což omezilo její bankovní aktivity v zahraničí.

Česká národní banka (ČNB) zahájila kroky k odnětí licence Sberbank CZ loni na konci února. Důvodem bylo zhoršení situace banky kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Na začátku května pak ČNB odebrala bance licenci a pražský městský soud následně poslal Sberbank CZ do likvidace.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil vojáky Východního vojenského okruhu nasazené na Ukrajině, uvedlo dnes v prohlášení Šojguovo ministerstvo. Kde přesně jednotky navštívil, úřad neupřesnil. „Armádní generál Sergej Šojgu provedl inspekci velitelství Východního vojenského okruhu při práci v zóně speciální vojenské operace,“ napsalo ministerstvo obrany v prohlášení. Speciální vojenskou operací Moskva oficiálně nazývá své válečné tažení na ukrajinském území.

Rustam Muradov, který od loňského října velí Východnímu vojenskému okruhu, podal Šojguovi hlášení o současné situaci na bojišti, napsala agentura TASS. Ministr podle ní vojákům poděkoval za to, že „odvážně plní úkoly“, a předal jim státní vyznamenání.

V Dnipru v obytném komplexu zemřela mezi 40 obětmi i teprve 15letá Maria Lebidová. V době ruského útoku byla doma sama.

Ticho ve vsi Bohorodyčne prolamuje jedině žalostné mňoukání koček. Vesnice se přeměnila v areál trosek. Nejprve tu narazíte na zvířata, než konečně padnete na člověka, píše agentura AFP v reportáži ze vsi Bohorodyčne v Donbasu na východě Ukrajiny. Otřesná podívaná na zcela zničenou vesnici, uhnízděnou v údolí Doněcké oblasti, svědčí o brutalitě bojů, které trvaly měsíce. Loni v létě ji obsadili Rusové, po měsících dělostřeleckého bombardování. V polovině září ji dobyly zpět ukrajinské síly, když v okolí zahájily velkou protiofenzívu.

Ve vesnici, která měla před válkou tisícovku obyvatel, nebyl ušetřen ani jediný dům. Krásný modrý kostel, prošpikovaný střepinami, je napůl zničen, jeho zlatá kupole leží roztříštěná na zemi. V zatáčce cesty se najednou na balkóně domu bez oken otlučeném větry objeví muž. Propadlý klobouk přečnívá přes vychrtlou tvář, štíhlou postavu halí jen chatrný šat navzdory ledovému mrazu. Jurij Ponomarenko srdečně vítá návštěvníky.

Čtyřiapadesátiletý muž, rodák z Bohorodyčneho, poslal ženu a dceru do Polska čtyři dny před začátkem únorové ruské invaze. Sám pak uprchl, když na místě propukly boje, a pobýval v dosud ušetřených městech a vsích na východě Ukrajiny. Den strávil tam a den zase jinde, než se po skončení bojů vrátil do Bohorodyčneho, kde prožil většinu života.

Před týdnem se tu konečně zase usadil. V domě, který není jeho. Ten jeho byl srovnán se zemí. „Myslím, že jsem první, kdo se sem vrátil, abych tu žil, i když věřím, že tu stále byla jedna matka a její syn, kteří nikdy neopustili vesnici. Cítil jsem, že se musím vrátit, bylo to zapotřebí,“ říká Jurij.

Kyjev by měl v nejbližších dnech od EU dostat první tři miliardy eur (72 miliard korun) z celkových 18 miliard, které mu evropský blok hodlá letos půjčit na zajištění základních výdajů státu. Evropská komise dnes ministry seznámí s podrobnostmi platby dohodnuté začátkem ledna. Někteří diplomaté hovoří o tom, že celkovou částku domluvenou loni na podzim bude s ohledem na pokračování války a zhoršující se propad ukrajinské ekonomiky nutné navýšit, podrobnější diskuse na toto téma se však čekají až na některé z dalších ministerských schůzek.

Dobré ráno, vážení čtenáři. O první platbě z balíku dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině se dnes budou bavit ministři financí zemí Evropské unie. Debatovat by měli také o zahrnutí unijních peněz na podporu energetické nezávislosti na Rusku do národních plánů obnovy. Švédské předsednictví, které začátkem roku převzalo vedení unijní sedmadvacítky od Česka, dnes představí následujícího půlroku unijní finanční politiky.