Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách.
Ruský kasační soud ponechal v platnosti rozsudek nad opozičním politikem Iljou Jašinem, kterého loni soud poslal na 8,5 roku do vězení za šíření „lživých“ informací o ruské armádě kvůli výrokům o vraždění civilistů v okupovaném ukrajinském městě Buča. Soudce během jednání Jašina napomínal, aby nemluvil o válce Ruska proti Ukrajině, ale o „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá válku trvající už 658. den, uvedl server Meduza.
Obhajoba namítala, že Jašin byl odsouzen za šíření informací, které nelze pokládat za „lživé“ či „falešné“, když jen zopakoval stanoviska ruské a ukrajinské strany k událostem v Buči u Kyjeva. Toto město se po osvobození od ruské okupace loni na jaře stalo symbolem zvěrstev, kterých se dopouštějí ruští vojáci. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá jako zinscenovanou provokaci.
Hackeři pracující pro ruskou rozvědku "globálně" využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Vyjádření JetBrains se ČTK snaží získat.
Obrazem: Příslušníci proukrajinského etnicky ruského praporu Sibiř cvičí nedaleko Kyjeva
Ukrajina požádala o schůzku s novým polským premiérem Tuskem.
„Ukrajinská strana požádala o schůzku zítra ráno. Technické body budou ještě vyjasněny. Já se samozřejmě s prezidentem [Zelenským] velmi rád setkám. I když radost není vzhledem k tématu a kontextu to nejlepší slovo,“ řekl Tusk.
Ukrajinské ministerstvo vnitra zveřejnilo video s následky nočního ostřelování Kyjeva ruskými okupanty.
Ruský útok na Nikopol v Dněpropetrovské oblasti 13. prosince zranil 70letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak.
Dánská vláda předloží 14. prosince v parlamentu nový balíček pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 7,5 miliardy dánských korun (1,1 miliardy dolarů), který obsahuje tanky, munici, bezpilotní letouny a další prostředky, uvedla 13. prosince dánská premiérka Mette Frederiksenová.
K nedávnému kybernetickému útoku na předního ukrajinského telefonního operátora Kyivstar se přihlásila ruská hackerská skupina, informovala 13. prosince SBU.
Scholz: Druhý německý Patriot bude na Ukrajině rozmístěn do konce roku 2023. Druhý systém protivzdušné obrany Patriot, který Berlín dříve přislíbil, bude na Ukrajině rozmístěn do konce letošního roku, uvedl 13. prosince německý kancléř Olaf Scholz, informovala agentura RBC Ukraine.
Norský král Harald V. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Děkuji norskému lidu, vládě a parlamentu za mohutnou humanitární, finanční a vojenskou pomoc naší zemi. Zvláštní poděkování vám patři za to, že Norsko v únoru 2023 zavedlo ambiciózní pětiletý program podpory Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj ve svém telegramu.
Agentura Reuters 12. prosince s odvoláním na odtajněnou zprávu amerických zpravodajských služeb uvedla, že Rusko od začátku invaze v plném rozsahu ztratilo na Ukrajině 315 000 vojáků, což představuje téměř 90 % vojenského personálu, který mělo v únoru 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán nemá důvod blokovat členství Ukrajiny v Evropské unii. Orbán je proti přístupovým rozhovorům s Kyjevem.
Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který dnes přicestoval do Osla. V norském hlavním městě se dnes scházejí šéfové vlád severských zemí, diskutovat mají o bezpečnostní a obranné problematice. Zelenskyj na briefingu zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.
Německo a Polsko mají podle německého kancléře Olafa Scholze společný zájem na rozšíření Evropské unie na jih a východ. Podpořil zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem.
U konce zatím podle diplomatů zdaleka nejsou přípravná jednání před řádnou prosincovou Evropskou radou, která začíná už ve čtvrtek ráno. Vyjednavači i samotní účastníci nadcházejícího summitu, tedy prezidenti a premiéři členských států, se i nadále snaží přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby podpořil dvě hlavní témata, která se budou na dvoudenním zasedání řešit. Jedním je rozhodnutí o startu přístupových rozhovorů s Ukrajinou a druhým revize víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. V obou dvou tématech jsou zatím postoje jasné, 26 zemí proti Budapešti.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes na platformě Telegram ocenil Západem poskytnuté systémy protivzdušné obrany a jejich využívání ukrajinskými vojáky. O jejich účinnosti podle něj nelze pochybovat.
Norsko poskytne Ukrajině další pomoc ve výši tří miliard norských korun (6,2 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který dnes přicestoval do Osla. V norském hlavním městě se dnes scházejí šéfové vlád severských zemí, diskutovat mají o bezpečnostní a obranné problematice. Zelenskyj na briefingu zdůraznil, že Ukrajina bez pomoci nedokáže nad Ruskem zvítězit.
Slovensko podpoří zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, byť Kyjev na takový krok není připraven, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. O Ukrajině budou jednat státníci členských zemí EU na nadcházejícím summitu, proti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou se vyslovil předseda maďarské vlády Viktor Orbán.
Do Německa loni a v první polovině letošního roku přišel z Ukrajiny jeden milion válečných uprchlíků. Takřka polovina běženců ve věku 25 až 59 let má vysokoškolské vzdělání, výdělečně činný je ale v této skupině jen každý pátý, uvedl dnes Spolkový statistický úřad.
Šest desítek osobností vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby na čtvrtečním summitu lídrů Evropské unie prosazoval finanční pomoc Ukrajině i přes možné veto Maďarska. Uvedli to v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici a který v minulých dnech doručili na úřad vlády. Summit EU má jednat o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a finanční i vojenské pomoci Ukrajině, která od loňského února čelí ruské invazi.
Lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell pro server The Hill prohlásil, že americký Kongres zřejmě pozdrží schválení pomoci pro Ukrajinu až do příštího roku.
Debata s představiteli dalších institucí Evropské unie o nadcházejícím summitu čeká dnes poslance Evropského parlamentu. Především okolo další finanční podpory Ukrajiny a chystaného zahájení přístupových rozhovorů se zemí čelící ruské agresi se patrně bude točit předsummitová diskuse.
Podle aktualizovaných informací je po nočním ruském útoku na Kyjev více než 50 zraněných.
Kyjevem dnes brzy ráno otřáslo několik explozí, když ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila ruské rakety, napsala agentura Ukrinform. Úřady hlavního města uvedly, že úlomky raket poškodily domy ve východní části metropole a vyžádaly si nejméně 25 zraněných.
„Podle lékařů je v Dniprovské čtvrti hlavního města 25 zraněných, 13 z nich bylo hospitalizováno a 12 bylo ošetřeno na místě,“ uvedl na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Na několika místech čtvrti, která se rozkládá od centra Kyjeva na východ, hoří. U požárů podle starosty zasahují hasiči.
Ruský útok podle Klička poškodil obytnou budovu, ze které záchranáři evakuovali 15 lidí včetně čtyř lidí. Poškozena byla také dětská nemocnice, má vysklená okna a zničený hlavní vchod, uvedl starosta.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se včera setkal se členy obou komor amerického Kongresu a prezidentem Joem Bidenem na pozadí váznoucích snah Bidenovy administrativy zajistit financování pro další podporu země bránící se téměř dva roky ruské agresi. Před senátory zdůraznil, jak významná pro jeho zemi americká pomoc je, zákonodárci Republikánské strany však trvají na svých podmínkách, informují americká média. Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání s Bidenem uvedl, že od Kongresu dostal pozitivní signály, co se přijetí pomoci týče, na konkrétní výsledky si ale musí počkat.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.