Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Také britské Ministerstvo obrany varuje, že by Rusko mohlo použít biologické nebo chemické zbraně v operaci "pod falešnou vlajkou", to by znamenalo svést jejich použití na Ukrajinu. Snahou Ruska by bylo zdůvodnit invazi 24. února. 

Rusko už dříve obvinilo Ukrajinu, že chce chemické a biologické zbraně používat ona, nemělo k tomu ale žádné důkazy. Před jejich použitím Ruskem varoval už polský prezident Andrzej Duda či generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kromě vojenské pomoci mělo Rusko požádat Čínu také o balená jídla pro vojáky, uvedla to CNN. Podle jejich informací mělo jít o trvanlivé potraviny určené k okamžité spotřebě. 

Tato žádost vyvolává další otázky týkající se základní připravenosti ruské armády.

Guvernér Charkova Oleh Synyehubov uvedl, že Rusko zasáhlo město balistickými střelami. Informoval o tom zpravodajský server Kyiv Independent. 

Skupina squatterů v Londýně na protest proti ruské invazi na Ukrajinu obsadila dům patřící ruskému miliardáři Olegu Děripaskovi, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skupina obsadila rezidenci na Belgrave Square 5 a vydala prohlášení, podle nějž by měla budova sloužit jako centrum pro uprchlíky.

Čtyři squattery, kteří původně odmítali opustit balkón rezidence, nakonec policie zatkla, informovala ruská služba stanice BBC. Ve Francii se do vily bývalého Putinova zetě Kirilla Šamalova vloupali dva aktivisté, kteří ji také chtěli nabídnout ukrajinským uprchlíkům. I je policie později zatkla.

Noční snímky z Kyjeva zachytili obranou ukrajinskou palbu. Ta cílila na ruské drony, které krouží nad tímto hlavním městem. 

Skrze sedm humanitárních koridorů se dnes podařilo evakuovat asi 4000 lidí, oznámila podle agentury Reuters ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle serveru Meduza šlo o evakuace z Kyjevské a Luhanské oblasti a do tohoto počtu nejsou započítány zmíněné evakuace z Mariupolu. Vicepremiérka zároveň sdělila, že tři další koridory nefungovaly tak, jak měly, a uvedla, že ruské síly v Kyjevské oblasti útočily na přesouvající se civilisty. Rusko odmítá obvinění, že se ruští vojáci zaměřují na civilisty.

„Za celou dobu jsme zahájili 26 humanitárních koridorů. Přes ně bylo, především autobusy, odvezeno mnoho lidí. Dá se říci, že asi 150.000 osob,“ sdělil Tymošenko podle agentury Interfax-Ukrajina.

Francie dodávala Rusku vyspělé vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, kdy už byly v platnosti unijní sankce vůči Rusku za jeho anexi poloostrova Krym z roku 2014. Dnes to napsal server Disclose, který se opírá o uniklé utajované vládní dokumenty a o informace z volně dostupných zdrojů. Francouzské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že smlouvy na vybavení s Ruskem byly podepsány ještě před zavedením sankcí, dodávky proto neodporovaly postihům ani postojům EU.

„Pokud jde o vývoz vojenského vybavení, řídí se Francie striktně podle svých mezinárodních závazků, zejména podle Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT) a společné pozice EU,“ napsal na twitteru mluvčí francouzského ministerstva obrany Hervé Grandjean. Pokračování v dodávkách vojenského vybavení podle něj přímo povoluje opatření, které sankce zavádělo. „Smlouva uzavřená před anexí Krymu může být naplněna a dodávky vybavení zakoupeného před červencem 2014 mohou být doručeny,“ dodal. Francie podle něj neuzavřela s Ruskem od uvalení sankcí z roku 2014 žádnou novou zbrojní smlouvu a od napadení Ukrajiny Rusku nedodala žádné nové vojenské vybavení.

„Je to obrovská tragédie. Každý den si na pár okamžiků myslím, že je to noční můra a probudím se,“ svěřila se bývalá ukrajinská první dáma se svými pocity pro CNN. 

„Bojujeme za svou existenci, identitu, státnost. Budeme pokračovat v boji a jsem si jistá, že vyhrajeme. Jiná cesta ani není. Ale kolik ztrát to bude vyžadovat, závisí na tom, kolik podpory se nám dostane,“ uvedla dále Kateryna Juščenko. 

Téměř celý svět se v různorodé intenzitě oděl do žlutomodré. Ta symbolizuje ukrajinskou vlajku. Právě i vlajky zdobí nyní většinu ambasád, hotelů i domovů. Někde se ale tolik kusů musí i ušít. Na snímku je vidět šicí sklad ve Lvově. 

„Pracujeme tady, protože neumíme zabíjet.“ Oděsa se za zpěvu a strachu připravuje na Rusy

Obyvatelé Oděsy dnes vytvořili lidský řetěz, aby dostali těžké pytle s pískem z pláže do nákladních aut, zatímco toto jihoukrajinské přístavní město horečně buduje obranu proti postupujícím ruským jednotkám. Lidé ze všech společenských vrstev krátce po ruské invazi na Ukrajinu začali plnit pytle pískem a převážejí je do města, kde slouží k budování bariér a k ochraně památek, napsala dnes agentura Reuters.

Ukrajinské armádě se daří narušovat zásobování ruských vojenských operací na Ukrajině a postup ruských jednotek nadále vázne téměř na všech frontách. Takto dnes médiím popsal vývoj války nejmenovaný vysoce postavený činitel při nejnovějším brífinku amerického ministerstva obrany.

Tvrdil také, že nedělní ruský útok na základnu v západoukrajinském městě Javoriv neznemožnil Západu dodávat zbraně ukrajinské armádě.

USA by mohly jako další sankce uvalit úplné embargo na obchod s Ruskem a také zablokovat mezinárodní vodní cesty pro ruská plavidla, uvádí CNBC

Válečný reportér Nolan Peterson na twitteru sdílel snímek části Kyjeva, která je ještě válkou nedotčená. Alespoň vizuálně. „Ulice jsou tak prázdné. A tiché, kromě výbuchů, které jsou slyšet v dáli,“ napsal. 

„Gazprom by se měl rozloučit s novými zakázkami v Evropě. Chystáme výzvu Evropské komisi, aby vyškrtla zemní plyn z udržitelných zdrojů energie a změnila taxonomii. Nebudeme přeci tlačit investice do kapsy vlastního nepřítele,“ napsal na twitteru europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). 

Ústřední krizový štáb dnes rozhodl o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina na úrovni minimálně náměstků pod vedením ministra vnitra a šéfa ústředního štábu Víta Rakušana (STAN) sejde v úterý. Novináře o tom po dnešním zasedání štábu informoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Prvním úkolem skupiny bude podle tiskové zprávy ministerstva vnitra vytvoření konceptu finanční podpory rodin, které doma ubytovávají ukrajinské uprchlíky.

Dnes zraněným novinářem je Američan Benjamin Hall. Identitu reportéra stanice Fox News potvrdila generální ředitelka společnosti Suzanne Scottová.

Hall byl dnes zraněný nedalko Kyjeva. Není to první podobný incident za posledních 19 dní, kdy započala ruská invaze na Ukrajinu. 

Mladá žena dnes proti válce na Ukrajině protestovala v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na twitteru. Ženě zřejmě hrozí tvrdý trest vzhledem k nově přijatému zákonu, který až 15letým odnětím svobody postihuje lidi, kteří se postaví proti oficiální linii Moskvy.

Válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem v únoru, označuje Kreml jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu. Stejný slovník používá i ruská státní televize, která dnešní incident prověřuje.

„Právě jsem telefonicky hovořil s viceprezidentkou USA Kamalou Harris. Vážím si podpory, kterou vyjádřila České republice za naši pomoc a podporu Ukrajině a našemu postupu vůči Rusku,“ informoval na twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

Premiér se s Harrisovou shodl na tom, že vztahy ČR a USA jsou na výborné úrovni a obě země jsou připravené je nadále rozvíjet, napsal také Fiala.

Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu (HDP) dosáhnout 25 až 35 procent. Ve své zprávě to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).

MMF varoval, že hospodářský výhled Ukrajiny se rychle zhoršuje, protože pokračující konflikt způsobuje rozsáhlou destrukci ukrajinských výrobních kapacit a čím dál více obyvatel hledá útočiště v jiných zemích. „Lze očekávat hlubokou recesi a rozsáhlé náklady na obnovu,“ uvedl fond. V loňském roce ukrajinská ekonomika vzrostla o 3,2 procenta.

Viceprezidentka USA Harrisová v rozhovoru s premiérem Fialou podpořila postoj ČR k Ukrajině a Rusku a nabídla konkrétní pomoc s dopady války na ČR.

„Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině Brenta Renauda, ​​který přišel o život při dokumentování bezohlednosti a zla způsobeného ukrajinským lidem ze strany Ruska. Kéž Brentův život a oběť inspirují svět, aby se postavil v boji za síly světla proti silám temnoty,“ napsal na twitter ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Projevil tak soustrast rodině zesnulého amerického novináře, který zemřel včera při monitorování situace na Ukrajině. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes asi hodinu a půl hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem, který je prostředníkem mezi Moskvou a Kyjevem při jednáních o válce, kterou zahájilo Rusko. Podle Tel Avivu spolu Putin a Bennett mluvili o snaze uzavřít příměří a o izraelské humanitární pomoci pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od začátku ruské invaze na konci února z Ukrajiny uprchlo do sousedních zemí více než 2,8 milionu lidí, uvedlo CNN. 

V Polsku je kolem 1,7 milionů lidí, registrovaných je zde zatím jen 150 tisíc lidí. 

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožňuje, aby si ruské aerolinky mohly v Rusku zaregistrovat letadla pronajatá od zahraničních společností.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu ráno osloví americké politiky prostřednictvím videokonference, uvedli představitelé Washingtonu.

O možnostech setkání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena neprobíhají žádné diskuse, citovala ruská státní tisková agentura Tass mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Biden by měl vycestovat s dalšímí klíčovými státníky do Evropy. Podle dosavadních informací by měla americká hlava státu dorazit do Bruselu, zastávku by ale měl mít také v Polsku a na dalších místech Evropy, jak zmiňuje server The Guardian. 

U Kyjeva byl zraněn reportér americké televize Fox News, oznámil ve vysílání moderátor. Podrobnosti ihned neposkytl, stanice je zjišťuje.

Ukrajinská raketa zabila v Doněcku, baště proruských separatistů, nejméně 20 lidí a dalších 28 zranila, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda podle svého mluvčího útok raketou na Doněck popřela a tvrdí, že zabíjela ruská raketa. Tvrzení ani jedné strany však nelze nezávisle ověřit, upozorňuje agentura Reuters. Rusko nyní hrozí útoky na ukrajinské zbrojařské závody.

Skrze humanitární koridory se na Ukrajině dosud podařilo evakuovat asi 150.000 lidí, řekl představitel kanceláře ukrajinského prezidenta.

Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Podle francouzského předsednictví EU se státy shodly také na tom, že by Světová obchodní organizace měla odebrat Rusku status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží.

Na avizovaný ruský útok se chystají lidé v Užhorodu. Město na hranicích Slovenska by mělo být cílem okupantů v dalších několika dnech, jak tvrdí slovenský ministr obrany. 

Letištní dráha užhorodského letiště začíná téměř na hranicích Slovenska s Ukrajinou. Předloni Bratislava a Kyjev v souvislosti s přistáváním letadel na tomto letišti podepsaly dohodu o využívání slovenského vzdušného prostoru.

V Melitopolu ruští okupanti sundavají ukrajinskou vlajku ze stožáru. Chtějí tim nejspíše docílit jistého symbolického vítězství. Informovala o tom TV Nexta na twitteru. 

Ruští vojáci na Ukrajině za 24 hodin zásadně nepostoupili, tvrdí Kyjev

Ruská strana ale tato tvrzení zpochybňuje. Sirény varující před leteckým útokem se v noci rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. V Rivenské oblasti na severozápadě země také zemřelo nejméně devět lidí.

ČR by mohla odstřihnout rizikové ruské firmy od veřejných peněz, řekl Stanjura

Česká vláda uvažuje o tom, že by odstřihla od veřejných peněz některé rizikové ruské firmy. Zároveň by Praha mohla navrhnout rozšíření sankčního seznamu Evropské unie, na kterém po ruské invazi na Ukrajinu figurují stovky ruských činitelů a desítky subjektů. Před jednáním s unijními kolegy to dnes novinářům v Bruselu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož Česká republika už zmrazila některé účty lidí z unijního seznamu.

Česko dosud nemá odpověď z Evropské unie na svou žádost o modulární humanitární základny pro lidi z Ukrajiny, kteří zemi opustili po ruské vojenské invazi.

Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Česko o 25 základen pro až 50.000 lidí požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Podle Vlčka má v záloze možnost požádat prostřednictvím Euroatlantického středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof (EADRCC), které je součástí struktury NATO.

Státy Evropské unie schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Zakáže vývoz luxusního zboží či komponent pro energetiku stejně jako dovoz oceli.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podotknul, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají i samotní Češi. Řekl to po jednání Ústředního krizového štábu. 

Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. 

Ministra vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že státní instituce budou mít povinnost vykázat své ubytovací prostory a zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr po jednání Ústředního krizového štábu. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí. 

Po jednání Ústředního krizového štábu představil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. 

Rakušan také uvedl, že by dnes mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávájí uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině. 

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo tak rychle lidi registrovat,“ uvedl s tím, že největším problémem je samozřejmě ubytovávání běženců. 

Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet nouzové ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. Šéf vnitra to uvedl po jednání Ústředního krizového štábu. 

Při ruském náletu na televizní věž v ukrajinské Rivenské oblasti zemřelo nejméně devět lidí a devět bylo zraněno, uvedl místní guvernér.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď očekává v nejbližších dnech útok Ruska u slovenských hranic. Konkrétně na mezinárodní letiště Užhorod, které leží necelé dva kilometry od Slovenska, od území NATO. Na twitteru o tom informovala zahraniční reportérka TV Nova. 

Od začátku ruské invaze přišlo o život už více než 2500 obyvatel Mariupolu, oznámil poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč s odvoláním na místní úřady. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen, zraněná při nedávném ruském bombardování místní porodnice, nepřežilo ani její nenarozené dítě.

Na ruská vojska se chystají i v Oděse. Toto město na jihu Ukrajiny je dalším strategickým cílem, Rusko by ovládnutím tohoto místa mohlo Ukrajinu odříznout od Černého moře. Lidé tak nosí pytle s pískem a staví první větší opevnění. 

Nezisková organizace Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro uprchlíky z Ukrajiny postupně čtyři typy ubytování od hotelového až po výstavbu modulárních domů s pěti bytovými jednotkami, kde by rodiny uprchlíků mohly žít i několik let. Později by tyto domy mohly sloužit jako sociální bytový fond. Analýza, kterou má ČTK k dispozici, vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350.000 až půl milionu uprchlíků, tedy 100.000 až 140.000 rodin. Uvádí také, kolik budou jednotlivá opatření zhruba stát.

Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) ČTK řekl, že návrh organizace viděl a v mnoha směrech ho považuje za podnětný. „V některých bodech jde úvahami velmi podobným směrem, kterým se chceme vydat,“ uvedl. Dodal, že v rámci expertního rozhodování chce a bude s neziskovým sektorem spolupracovat.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) považuje návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků za nereálný. Bude nutné ho navýšit, protože jinak by tyto náklady mohly výrazně ovlivnit krajský rozpočet. Hejtman to řekl novinářům po dnešním jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Region by se také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Případné lokality už se vytipovávají, ale Vondrák je nechtěl blíže specifikovat.

Na dočasné nouzové přístřeší maximálně na 30 dnů by byl státní příspěvek ve výši 180 korun i se stravou na dospělého a stokoruna na dítě. Šlo by o ubytování v tělocvičnách a obdobném zázemí. „To považujeme za nereálné, to je skutečně příliš nízká částka,“ míní Vondrák. 

Pro nouzové ubytování do tří měsíců by to bylo 180 korun bez zahrnutí stravy. Využívat by se mohly například internáty, koleje či ubytovny, ale třeba i penziony či hotely. „To také považuji za finančně velmi problematické. Nikoliv z pohledů internátů a podobně, tam se to dá zvládat, ale nedá se to zcela určitě zvládat v ubytovnách, jako jsou penziony,“ podotkl Vondrák. Podle něho zatím není ani jasné, jakým způsobem by se tyto náklady měly účtovat.

Rus zoufale protestoval proti zavření jeho milované restaurace McDonald's. Připoutal se u vstupu a křičel: „To, že zavíráte, je akt nepřátelství proti mně a proti mým spoluobčanům!“ Během jeho výstupu jeho spoluobčané uvnitř nakupovali své poslední porce, informoval Mirror. Nešťastníka zpacifikovala až policie.

Svůj úmysl oznámila Americká společnost McDonald’s již 8. března s tím, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu dočasně uzavře všech svých 850 restaurací v Rusku. „Naše hodnoty znamenají, že nemůžeme ignorovat zbytečné lidské utrpení, které se odehrává na Ukrajině,“ napsal generální ředitel společnosti Chris Kempczinski s tím, že firma bude nadále svých 62.000 zaměstnanců v Rusku platit.

Vedle oficiálních sankcí proti Rusku se mnoho podniků svérázně rozhodlo přestat v této zemi podnikat. Provozovny například zavřelo i známé rychlé občerstvení. K jeho vchodu se připoutal nejspíše stálý zákázník Luka Safronov, jak ukazuje video, které sdílela TV Nexta. 

Mezi zadrženými údajnými špióny je zaměstnanec ministerstva obrany s hodností plukovníka a příslušník slovenské civilní tajné služby SIS, podplácel je prý pracovník ruského velvyslanectví na Slovensku, napsal slovenský list Dennik N. Slovenské ministerstvo zahraničí ČTK oznámilo, že Bratislava rozhodla o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, v prohlášení se ale neuvádí, zda krok souvisí se zmíněným případem.

Slovenská policie podle Denníku N zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže pro Rusko. Podplácel je prý pracovník ruské ambasády.

Poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko sdílel záběry z okolí Kyjeva, kde se ukrajinské armádě podařilo zlikvidovat část ruských jednotek.

Hackeři ze skupiny Anonymous o víkendu zaútočili na německou dceřinou společnost ruského ropného koncernu Rosněfť a podle svého prohlášení jí způsobili velké škody, když získali na 20 terabajtů dat. Informuje o tom agentura DPA, podle níž firma Rosneft Deutschland přiznala bezpečnostní incident a obrátila se na německou policii. Rosněfť je největším ruským producentem ropy. Předsedou jeho dozorčí rady je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, tvrdě kritizovaný za svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu.

Hackeři tvrdí, že se jim podařilo získat i data z laptopů vedení německé pobočky Rosněfťu a na dálku vymazat obsah na 59 telefonech i dalších zařízení. Získaná data teď chce uskupení Anonymous analyzovat. Zveřejnění celého balíku dat zatím neplánuje.

Zastupitelé Teplic na dnešním mimořádném zasedání odsoudili agresi Ruské federace vůči Ukrajině a schválili milion korun na pomoc jejím obyvatelům. Pro hlasovalo všech 21 přítomných zastupitelů. Sousední menší Bílina rozhodla minulý týden o uvolnění tří milionů korun z rozpočtu na pomoc Ukrajincům.

Tepličtí zastupitelé vyjadřovali solidaritu s ukrajinským lidem, řešili také zapojení uprchlíků do běžného života. Do škol v Teplicích už nastoupilo několik dětí. Magistrát dnes informoval o tom, že nebude plošně rušit poplatek z pobytu kvůli ukrajinským uprchlíkům.

Kolín přispěje 500.000 korun na humanitární pomoc Ukrajině. Částka bude převedena na účet Českého červeného kříže. Na dnešní schůzi to schválili kolínští zastupitelé. Podle starosty Michaela Kašpara (Změna pro Kolín) je rovněž momentálně zhruba 600.000 korun na transparentním účtu, který město zřídilo pro financování pomoci válečným uprchlíkům na území Kolína. Z peněz na účtu bude město hradit náklady související například s ubytováním nebo volnočasovými aktivitami běženců.

Město dokončuje úpravy a vybavení ubytování pro 55 uprchlíků v ubytovně Jiskra na Zálabí a 52 míst v bývalém internátu střední zdravotnické školy. „Prostory v bývalém internátu, které jsme si vypůjčili od kolínské nemocnice, budou k nastěhování zřejmě už zítra,“ uvedl Kašpar.

Poprvé se podařila evakuace alespoň malé části obyvatel obléhaného Mariupolu, kam se ale kvůli ruskému ostřelování podle vicepremiérky Iryny Vereščukové ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že z deseti koridorů nakonec Kyjev akceptoval jen tři, a to ty, které nevedly do Ruska. 

„Ukrajina je v plamenech, je ničena před zraky celého světa. Tato tragédie musí skončit, potřebujeme okamžitý konce všech střetů a zaměřit se na skutečné vyjednávání, které bude založeno na Chartě OSN a mezinárodním právu,“ vyzval na svém twitteru generální tajemník OSN António Guterres.

První kurz základů češtiny dnes absolvovalo 15 ukrajinských dětí ve zlínském T klubu, který provozuje spolek Unie Kompas Zlín. Děti ve věku sedm až 15 let se v kurzu budou učit základní slovíčka. Dnes se naučily zeptat se na jméno i představit se, šlo jim to dobře, řekla ČTK ředitelka Unie Kompas Zlín Martina Stavjaníková.

„Myšlenka na kurz základů češtiny vznikla z toho, že jsme věděli, že tady zřejmě bude spousta dětí z Ukrajiny, které ještě nebudou chodit do školy a budou také potřebovat nějaké dopolední vyžití. Mysleli jsme i na jejich maminky, které si budou potřebovat něco zařídit, chodit do práce nebo si odpočinout. Cílem je, aby se děti naučily základy češtiny, aby měly nějaký rituál a rutinu, aby se poznaly s dalšími dětmi a kulturou,“ uvedla Stavjaníková.

Ministr Jurečka vyzval EK, aby vyčlenila peníze pro země přijímající ukrajinské uprchlíky. Stejný návrh podle něj předložily další státy z východu Unie.

Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, je připravena i na eventualitu, že budou uvaleny sankce na ruskou ropu. S odvoláním na dnešní vyjádření šéfa podniku o tom informovala agentura Reuters. Na konci minulého týdne PKN Orlen informoval, že dál kupuje ruskou ropu, aby zajistil bezpečnost dodávek.

„Po celou dobu diverzifikujeme naše dodávky. Jsme zcela připraveni, stejně jako v roce 2019,“ řekl šéf PKN Orlen Daniel Obajtek. „Pokud padne rozhodnutí o obecném uvalení sankcí (na ruskou ropu), kdykoli to zvládneme. Zabezpečili jsme se,“ dodal.

V Libereckém kraji se budou dál nosit respirátory nejen ve veřejné dopravě, nemocnicích a sociálních zařízeních, ale také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Na základě žádosti krajské hygienické stanice o tom dnes rozhodl krajský krizový štáb. Nošení respirátoru je tam povinné jak pro příchozí, tak pro zaměstnance. Pro příchozí, pokud respirátor nemají, jsou tam k dispozici, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V asistenčním centru je vysoká koncentrace lidí, kteří tam tráví i tři hodiny.

„Uděláme všechno, abychom pomohli Ukrajině ubránit její svrchovanost,“ prohlásil podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki po jednáních ve Varšavě, kde jednal se svou litevskou kolegyní Ingrid Šimonytéovou. Oba šéfové vlád se prostřednictvím videa spojili také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jednalo se podle Morawieckého výlučně o tom, jak ukončit ruskou agresi, a o tom, jak pomoci Ukrajině. Premiér vyzval k zabavení ruského majetku ve světě, aby posloužil k rekonstrukci Ukrajiny.

„Doby se mění, generace se střídají, ale Rusko celou dobu vede politiku agrese a využívá surovin k vydírání zbytku Evropy,“ poznamenal polský premiér. „Dlouhá ruka Moskvy se změnila v pěst, která slepě mlátí a brutálně ničí životy civilistů, vraždí děti a ženy, bombarduje nemocnice a porodnice jako v Mariupolu a ničí normální životy milionů lidí. To už je masakr, to je prostě řež uprostřed Evropy,“ zdůraznil.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). ČTK to na dotaz sdělili zástupci Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) a Botanického ústavu AV. ÚBO pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.

„Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem,“ napsal ČTK ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.

Ministerstvo obrany poskytlo pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny ubytovnu Vojenské střední školy v Moravské Třebové. Její kapacita byla minulý týden naplněna. Resort nyní hledá další možné kapacity a prostory. ČTK to dnes sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Úřad podle ní vyhodnocuje, jaké má další možnosti, které by bylo možné využít pro ubytování migrantů z Ukrajiny. „Aktuálně resort již poskytl ubytovnu Vojenské střední školy ministerstva obrany v Moravské Třebové,“ uvedla. Ubytovna je podle Zechmeisterové vybavená, uprchlíci dostali balíčky základních hygienických potřeb a zajištěno je i základní lékařské ošetření.

ČR zatím nemá odpověď z EU na žádost o modulární humanitární základy pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl šéf hasičů Vlček. V záloze je žádost přes NATO.

Ústřední krizový štáb rozhodl o pravidelných jednáních zástupců vybraných ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina sejde v úterý.

V Německu by od května měl platit zákon o státních rezervách plynu, podle kterého budou muset být zásobníky naplněny k 1. prosinci z 90 procent.

Polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s protějšky z Litvy a Ukrajiny vyzval k zabavení ruského majetku ve světě, aby posloužil k rekonstrukci Ukrajiny.

Pohled na vojenská kasárna v Oděse.

„Svět se změní hodně. Rusko se vzdalo budování jakéhokoli zdání, že má snahu chovat se civilizovaně. Bude velice těžké po ukončení války navázat s Ruskem jakýkoli smysluplný vztah. Musíme se připravit na to, že budeme muset být silnější a odhodlanější k obraně toho, co máme,“ komentoval na svém twitteru generál Petr Pavel.

Mluvčí ukrajinské armády Leonid Matjuchin popřel tvrzení ruského ministerstva obrany, že měla Ukrajina vypálit střelu na baštu proruských separatistů Doněck, střela měla zabít nejméně 20 lidí a dalších 28 zranila. „Nemá cenu o tom mluvit, byla to bez pochyb nějaká ruská munice,“ reagoval Matjuchin.

„V krajských asistenčních centrech na pomoc Ukrajině pomáhají i naši armádní psychologové,“ uvedla na svém twitteru Armáda ČR.

Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Po pobytu v úkrytech před válkou nebo náročné cestě do bezpečí hrozí častěji i infekční, respirační nebo průjmové choroby. Okolnosti péče o ukrajinské uprchlíky proberou praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost na 16. kongresu primární péče, který začíná v pátek v Praze.

„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu, proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ uvedl Šonka.

Několik kamionů s kanystry a přepravkami na vodu posílá na Ukrajinu organizace Člověk v tísni. V místech, kde útoky ruské armády poškodily vodovod, tak budou lidé moci schraňovat vodu ze studen a nádrží. Organizace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Na místa, kde nejsou vodní zdroje, dopravuje Člověk v tísni balenou vodu nebo cisterny. Od začátku ruské invaze už organizace poslala Ukrajincům trpícím nedostatkem pitné vody přes 20 cisteren, které pojmou 200 až 500 litrů vody.

Palladium zlevnilo o více než 15 procent. Naděje na pokrok v jednání Ruska s Ukrajinou zmírnily obavy z nedostatku kovu. Levnější je i zlato.

„Putinova válka je den ode dne brutálnější. Informovala jsem prezidenta Zelenského o čtvrtém sankčním balíčku. Evropský unie stojí za ukrajinským lidem,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.

V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby. Patrně přiletěl z Ukrajiny, uvedla místní média.

Život jde na Ukrajině dál: přímo v zákopech se bral ukrajinský pár.

Ubytovací kapacity v Olomouckém kraji zatím stačí pokrývat potřeby na nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kterých do kraje už přicestovalo několik tisíc. Hejtmanství zároveň vytipovalo vhodné lokality pro případnou stavbu provizorních táborů, které ale nyní ještě nejsou zapotřebí. Kraj při ubytování uprchlíků dosud nemusel využít ani tělocvičny. ČTK to dnes řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Vedení Prahy chce po státu, aby stanovil příspěvek domácnostem za ubytování ukrajinských uprchlíků. Bydlení ve stanech a tělocvičnách je jen nouzové.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluví k americkému Kongresu, projev by měl přednést ve 14:00 (SEČ).

Výrobce modulárních systémů Koma Modular z Vizovic zaregistroval v souvislosti s válkou na Ukrajině zvýšený zájem o sanitární a ubytovací kontejnery. Jen za uplynulý víkend se firmě ozvalo několik zájemců, řekla dnes ČTK marketingová ředitelka firmy Marie Schüller. Řadu dotazů od měst i státu zaznamenal také výrobce obytných kontejnerů STG Trade z Bruntálska. Patří však mezi menší firmy v oboru, a poptávku tak nedokáže uspokojit.

„Rozhovory mají do zítřka technickou přestávku,“ oznámil na svém twitteru člen ukrajinské vyjednávací delegace, poradce Zelenského Mychajlo Podoljak. Podle něj je třeba, aby si obě strany probraly a upřesnily „definice“. Vyjednávání podle něj ale pokračují.

V dnešním pořadu Epicentrum vystoupí bezpečnostní expert Lubomír Němec, sledujte od 15:00 zde: Výhružky Čečenců a útoky na civilní obyvatelstvo. Veterán o nekompromisní strategii Ruska

Ukrajinci v ČR si prakticky nemohou směnit hotovost v ukrajinských hřivnách za koruny. Možnosti směny jsou ve směnárnách nevýhodné, v bankách nulové.

Prezident Zelenskyj informoval Radu Evropy, že vzhledem k urgentním záležitostem na Ukrajině dnes na jejich jednání nevystoupí, místo něho promluví k Radě ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Německé ministerstvo financí na letošní rok zatím počítá se základním rozpočtovým deficitem 99,7 miliardy eur (2,48 bilionu Kč) a s dodatečným zadlužením na zbrojení ve výši 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč). Ministr financí Christian Lindner už ale podle německých médií připravuje doplňující rozpočet, který bude vycházet z hospodářských dopadů ruské invaze na Ukrajinu a který předloží ke schválení později.

Od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo nejméně 636 civilistů, z toho 46 dětí, uvádí podle Reuters Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Ukrajinská prokuratura však mluví o 90 zabitých dětí a na 100 zraněných, i bilance dospělých obětí je vyšší, jen město Mariupol mluví o 2500 mrtvých.

„Kyjev. Jedno z nejkrásnějších měst v Evropské unii dnes připomíná záběry z apokalyptického filmu. Sumy, Charkov, Mariupol – je to příšerné. To je to, co s sebou nese ruský svět: smrt lidí, destrukce nejen měst, ale demokracie, lidských práv a svobody. Nejsou to Slované, jsou to orkové – skřeti. Ale my vyhrajeme,“ uvedl na svém twitteru ukrajinský ministr obrany Reznikov.

Královéhradecký kraj vytipoval místo pro možný uprchlický tábor, mohl by vzniknout na bývalém vojenském letišti v Hradci Králové. Pro jeho zřízení je ale nutná koordinace vzniku takových zařízení na celostátní úrovni, což zatím chybí, řekl dnes ČTK hejtman Martin Červíček (ODS). Příliv uprchlíků do Královéhradeckého kraje sílí, lidé z Ukrajiny utíkají před ruskou invazí, která začala 24. února. Ubytovací kapacity zprostředkované krajem se tenčí, může nabídnout ještě 1700 míst, včetně 1400 placených.

„Bývalé vojenské letiště v Hradci Králové nabízí 12.000 metrů čtverečních betonové plochy, kde jsme schopni zajistit vodu, elektřinu a vše potřebné k ubytování uprchlíků,“ řekl ČTK hejtman. Žádné stanové město typu uprchlického tábora ale podle něj nelze stavět pouze v podmínkách kraje.

Webový prohlížeč Mozilla Firefox odstranil ruský vyhledávač Yandex ze svého nastavení a nahradil ho Googlem, uvedl kanál Nexta.

Ukrajinští sourozenci Dmitrij (10) a Viktorija (8) dnes nastoupili do školy v itálské Neapoli, oba byli dost nervózní a nevěděli, co čekat. Patří mezi ukrajinské uprchlíky, kteří utekli do bezpečí před válkou. V hale školy na ně čekali jejich noví spolužáci, vyvěšené ukrajinské vlajky a potlesk.

Evropská unie projednává v rámci svého nejnovějšího balíčku sankcí proti Rusku zákaz vývozu luxusních vozidel v hodnotě vyšší než 1,25 milionu korun. S odvoláním na dva diplomaty o tom informovala agentura Bloomberg. Návrh, který má spíše symbolickou váhu než ekonomický dopad, by mohl být schválen už dnes.

Týká se modelů několika evropských značek, včetně Audi, BMW, Mercedesu, Ferrari a Porsche. Opatření EU by zahrnovalo také lodě, letadla a dále lanovky a motocykly v hodnotě vyšší než 5000 eur. Tento krok je součástí čtvrtého kola sankcí, které EU zavádí kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Farmaceutická firma Pfizer oznámila, že přeruší svoje investice v Rusku, nicméně léky bude do země dál dovážet. Veškeré tržby utržené za prodej léků v Rusku následně Pfizer daruje na pomoc Ukrajině, oznámila firma na svém webu.

Šest atletek bude reprezentovat okupovanou Ukrajinu na halovém mistrovství světa, které se uskuteční od pátku do neděle v Bělehradě. Největšími hvězdami týmu pro halový vrchol sezony jsou výškařka Jaroslava Mahučichová a dálkařka Maryna Bechová-Romančuková.

Mariupol opustilo již 150 vozů s civilisty, evakuace se zatím daří.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) prošlo za 13 dnů fungování přes 8200 ukrajinských uprchlíků. Ubytování zajistil kraj desetině, ostatní si ho zabezpečují u příbuzných a známých. Uprchlíků je v kraji více, kromě KACPU se registrují přes odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, kde jde o dalších asi 4000 lidí, řekla dnes ČTK mluvčí kraje Eva Mertlová.

„Problémem je teď hlavně to, že nedokážeme predikovat, kolik lidí v daný den přijde, a proto se stává, že se v KACPU lidé hromadí a tvoří se nárazová fronta. Byli bychom rádi, kdybychom se na to dokázali připravit,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Za poslední dny jich KACPU za 24 hodin odbavilo 600 až 800, což je maximum. Nejvíce jich bylo ve čtvrtek - 838. Kraj dosud zajistil ubytování 506 osobám.

Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region „připoutat“ blíže k sedmadvacítce. Dnes to podle agentury Reuters při návštěvě Skopje řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze na Ukrajinu.

Borrell ve Skopji uvedl, že nastal okamžik pro „oživení procesu rozšíření“ a co nejbližší zahájení jednání o přistoupení Severní Makedonie a Albánie k bloku.

Prezident Zelenskyj vyhlásil daňové prázdniny pro malé a středně velké podniky, vyzval k otevření obchodů a lékáren v místech, kde je to bezpečné, a zavázal se, že jeho vláda již pracuje na poválečné ekonomické obnově.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jmenoval 26 západních firem, které dál podnikají v Rusku, a vyzval k bojkotu. Další stovky firem se z Ruska stáhly jen částečně, uvedl.

„Dnes slavíme čistě náš svátek - Den dobrovolníků. Dobrovolníci, to jsou ti lidé, co nám pomáhají bojovat, co vytvářejí národní povahu, často si jich ani nevšímáme, ale když přijde hrozba našeho života, našeho státu, naší Ukrajiny, neváháme ani chvíli, sjednotíme se a bráníme ji. Nikdo nemusí nikoho přesvědčovat, aby šel dobrovolničit, lidé se masově zapisují do domobrany, a to je předpoklad vítezství. Ukrajina pro nás není jen území jako pro okupanty, pro ně je to terč. Pro nás je Ukrajina tisíce chvilek štěstí, proto se miliony lidí zvedly na obranu našeho státu, proto jsme dnes všichni dobrovolníci,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním videovzkazu.