Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Jeden z praporů 36. samostatné brigády námořní pěchoty admirála Michaila Bilinského trénoval taktickou medicínu, jak ukazují fotky zveřejněné ukrajinským generálním štábem.
„Vysílání řady krymských kabelových operátorů bylo hacknuto. Signál je odpojován,“ informoval poradce šéfa správy anektovaného poloostrova Oleg Krjučkov na Telegramu. „Pozemní televize - všechny multiplexy - fungují jako obvykle,“ dodal.
Nechal si pro sebe alternativní obsah kabelových kanálů. Hackeři tam totiž dodali čerstvý klip ukrajinského ministerstva obrany „Začátek protiofenzivy se oznamovat nebude“, jak ukazují videa na sociálních sítích.
Takto dnes vypadala obec Šebekin v Belgorodské oblasti na hranici s Ukrajinou, kde tržiště zachvátil požár způsobený ukrajinským raketovým ostřelováním - tedy jak tvrdí gubernátor Vjačeslav Gladkov. Obec prý evakuovaly víc než čtyři tisíce lidí, nikomu se nic nestalo.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že v Belgorodské oblasti armáda společně s pohraniční službou FSB odhalily pokus „diverzní a průzkumné skupiny ukrajinských teroristů“ překročit řeku u Novaje Tavolžanky a jejich akci pomocí dělostřelecké palby překazily. „Nepřítel byl rozprášen a stáhl se,“ uvedl ruský resort obrany.
Pracovníci ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) v Čeljabinské oblasti společně s policií zadrželi obyvatele Magnitogorsku, chtěl prý zapálit vojenský komisariát a sabotovat zařízení na železniční trati, píše agentura TASS s odvoláním na orgány činné v trestním řízení.
Za pokus o teroristický čin a sabotáž mu hrozí maximální trest svobody až na 20 let, resp. doživotí. „Zdroj vysvětlil, že občan, který se dostal do povědomí orgánů činných v trestním řízení, jednal v zájmu ukrajinských speciálních služeb, které mu slíbily finanční odměnu,“ dodala TASS.
Do obce Novaja Tavolžanka v Belgorodské oblasti Ruska vstoupily „sabotážní a průzkumné skupiny“, v současné době se tam bojuje, uvedl podle agentury TASS gubernátor Vjačeslav Gladkov.
Reagoval také, že je připraven setkat se s proukrajinskými partyzány, kteří mu nabídli schůzku a předání dvou zajatých vojáků. „S největší pravděpodobností je zabili, jakkoliv je to pro mě těžké říct. Ale pokud jsou živí, tak od 17:00 do 18:00 (16:00 až 17:00 SELČ) na silničním kontrolním bodu Šebekino. Zaručuji bezpečnost,“ uvedl ve videu na telegramu Gladkov.
„Je stále čas“, aby Švédsko vstoupilo do NATO do červencového summitu, pronesl generální tajemník Jens Stoltenberg po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Stockholm podle něj udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky.
Ankara tvrdí, že jí vadí zejména nedostatečný postup Stockholmu proti „teroristům“. Jimi označuje kritiky tureckého režimu, často s prokurdskými postoji, a viní je z napojení na kurdské radikální skupiny. Zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června. Summit ve Vilniusu bude 11. - 12. července.
„Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo 4. června video, v němž uvedlo, že ‚plány milují ticho' a že ‚nebude oznámeno zahájení' pravděpodobně chystané a očekávané protiofenzívy,“ tweetuje The Kyiv Independent.
Skupina proukrajinských ruských partyzánů dnes oznámila, že v bojích v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou vzala do zajetí dva ruské vojáky. Skupina nabídla, že zajatce vymění za „několik minut rozhovoru“ s gubernátorem oblasti při osobním setkání, informovala agentura Reuters. Podotkla přitom, že se jí toto tvrzení nepodařilo nezávisle ověřit.
Společné prohlášení ozbrojené skupiny Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru, které bojují na straně Ukrajiny, bylo dnes zveřejněno na sociální síti Telegram.
Rusko ve vleklé bitvě o Bachmut ztratilo 7,5krát víc vojáků než Ukrajina, prohlásil šéf Národní bezpečnostní a obranné rady Ukrajiny Oleksij Danilov. Od 1. září to podle něj bylo na ruské straně 22 816 lidí, řekl italskému deníku Corriere della Sera.
Ruské bombardování v noci dosáhlo jistých úspěchů. „Čtyři ze šesti střel byly zničeny. Dvě ale bohužel zasáhly operační letiště u města Kropyvnyckyj,“ informoval mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Město Kropyvnyckyj se nachází v Kirovohradské oblasti ve střední části Ukrajiny.
Celková pomoc Ukrajině se pohybuje v nižších desítkách miliard, do konce roku to bude zhruba 30 až 40 miliard korun, uvedl premiér Petr Fiala v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.
Ruská strana ve válce na Ukrajině ztratila za poslední den 470 vojáků, osm tanků, deset obrněných vozidel aj. Alespoň to tvrdí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.
„Třináctiletý Dmytro z Charkova, čtyřletá Lisa z Vinnycji, Serhij z Novosolonu, kterému byly pouhé dva dny. Patří mezi pět set nevinných dětí, jejichž životy zničil ruský útok,“ tweetuje prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Mnohé z nich se mohly stát slavnými vědci, umělci, sportovními šampiony a přispět k ukrajinské historii. Staly se obětí nepřátelských střel a nenávisti, které stále pustoší a připravují o život mladé Ukrajince.“
Pesticidy, vykrmená prasata či útok na Krym. Jaká je pravda o ukrajinském obilí
Nejdřív scházelo, pak se o něj nikdo nezajímal a najednou jako by vadilo. Nejvíce skloňovanou zemědělskou komoditou se v posledních týdnech stalo ukrajinské obilí. Někteří lidé jsou schopni strávit dlouhé chvíle zkoumáním etiket v obchodech, jen aby náhodou nekoupili produkt, který jej obsahuje. Přesně tohle chování podporuje ruská propaganda, která protiukrajinské nálady šíří, co to jde. Přitom je úplně zbytečné.
Rusové upnuli svou pozornost na ukrajinské město Marjinka. Jenže její dobytí by jim výhodu na bojišti podle analytiků nepřineslo, město je zcela zničené.
Ranní snímky ukazují rozsah ruského útoku v regionu kolem města Dnipro.
V troskách dvoupatrového obytného domu u ukrajinského města Dnipro, který podle Kyjeva zasáhla v sobotu ruská palba, našli záchranáři v noci na dnešek tělo dvouleté dívky. Při explozi rovněž utrpělo zranění 22 lidí, z toho pět dětí.
Na celém území Ukrajiny v noci na dnešek po několik hodin znovu platil protiletecký poplach kvůli ruskému útoku drony a raketami. Všechny, které mířily na oblast Kyjeva, se ale zdejší protivzdušné obraně podařilo sestřelit, uvedla podle ruskojazyčné verze BBC zdejší vojenská správa. Úřady na Ruskem okupovaném Krymu zase sdělily, že nad poloostrovem sestřelily dron.
"Podle předběžných informací žádný letecký cíl nedosáhl hlavního města. Vše, co směřovalo k městu, bylo protivzdušnou obranou zničeno," napsal na telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Agentura Reuters předtím informovala, že se v oblasti Kyjeva ozývaly výbuchy a nasazena byla protivzdušná obrana.
Výbuch u ukrajinského města Dnipro včera zasáhl dvoupatrový obytný dům a zranil nejméně 20 lidí, včetně pěti dětí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. S odkazem na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka smutnou statistiku upřesnila agentura Reuters. Agentura Ukrinform píše o ruském útoku.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.