Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Úřady potvrdily, že nákladní vlak v ruské Rjazaňské oblasti dnes vykolejil v důsledku výbuchu. Podle TASS šlo o důsledek „zásahu nepovolaných osob“. Incident podle agentury AFP vyšetřují jako teroristický čin způsobený „improvizovaným výbušným zařízením“.
Železnice představuje klíčový prostředek pro dopravu vojenského vybavení pro ruskou armádu bojující na Ukrajině. Ruští představitelé v minulosti obvinili proukrajinské diverzanty z několika útoků na železniční systém v zemi. Žádná skupina se k odpovědnosti za nehody nikdy nepřihlásila. Kyjev se k dnešnímu vykolejení vlaku nevyjádřil. Na ruských železnicích se děje od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, více sabotáží, připomíná AFP.
Rusové přišli podle hlášení ukrajinské armády během pátku o 1130 mužů. Jde o extrémně vysoký počet. Nejtvrdší boje se odehrávají u Avdijivky.
Ukrajina si dnes připomíná rok od osvobození města Cherson. Emotivní vzkaz sdílel na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. „Všichni máme na tyto emoce živé vzpomínky. Jak lidé zdravili naše vojáky, jak slavili dospělí i děti. Děkuji každému bojovníkovi, který to umožnil. Vzpomínáme na všechny, kteří položili svůj život za budoucnost naší země. Děkuji Chersonu a jeho obyvatelům za jejich odolnost a víru v Ukrajinu,“ napsal Zelenskyj.
Podle pobočky ruské státní železniční společnosti RŽD vykolejilo dnes brzy ráno severozápadně od Rjazaně celkem 19 vagónů v důsledku „zásahu nepovolaných osob do provozu železniční dopravy“. Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že vykolejených vozů bylo 15 a že dva lidé se při nehodě zranili.
Některá ruská média s odkazem na informace publikované na sociálních sítích rovněž informovala, že v místě nehody byl slyšet výbuch. Železnice představuje klíčový prostředek pro dopravu vojenského vybavení pro ruskou armádu bojující na Ukrajině. Ruští představitelé v minulosti obvinili proukrajinské diverzanty z několika útoků na železniční systém v zemi. Žádná skupina se k odpovědnosti za nehody nikdy nepřihlásila. Kyjev se k dnešnímu vykolejení vlaku nevyjádřil.
Desítky dřevěných křížků se symbolem vlčího máku se dnes objevily na trávníku pod sochou vojáka na Moravském náměstí v Brně. Umístili je tam účastníci pietního aktu ke Dni válečných veteránů. Akce se v Brně koná od roku 2016, letos ve spolupráci s Ukrajinskou iniciativou jižní Moravy. Ukrajina od loňského roku čelí ruské vojenské agresi.
„Není samozřejmostí žít v klidu a míru,“ řekl hlavní organizátor akce Aleš Pohanka, předseda spolku Tisíc křížů pro veterány. Za lidi, kteří umírají za svobodu a vlast na Ukrajině i jinde, se pomodlil kaplan Univerzity obrany Dan Petříček. Zmínil také matky a otce, kteří ztratili své potomky ve vojenské službě.
Náročná péče o vojáky zraněné na frontě. Z míst bojů je do bezpečí evakuují často dobrovolníci. Po prvním ošetření je následně převáží do nemocnic.
Vrah Very Pechtělevové se ocitl znovu na svobodě díky milosti od ruského prezidenta Vladimira Putina. Tu dostal za vojenskou službu, kterou vykonával na Ukrajině. Příbuzní Pechtělevové se bojí pomsty pachatele, protože právě oni se zasazovali o, na ruské poměry neobvykle výraznou, medializaci případu. Od vraždy totiž uplynuly jen tři roky. Celý článek čtěte ZDE
Podle ukrajinských úřadů vypálili Rusové na Kyjev střely Iskander. Podle šéfa Kyjevské oblasti Ruslana Kravčenka dopadly dvě sestřelené rakety na pole mezi dvěma vesnicemi, přičemž tlaková vlna lehce poškodila pět domů a hospodářské objekty. Nikdo nebyl zabit ani zraněn, dodal.
Zástupci ukrajinských samospráv a organizací se na jižní Moravě inspirují možnostmi, jak v souladu s legislativou Evropské unie nakládat s odpady. Skupina 16 zájemců v kraji navštívila třeba brněnskou spalovnu nebo Hodonín, který se potýkal s likvidací odpadů po předloňském tornádu. Odpad je na Ukrajině problémem, chybí i návyky obyvatel, uvedl v tiskové zprávě na webu kraje starosta ukrajinského města Rokytne Hryhorij Tarhonskyj. Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie krátce po zahájení ruské invaze loni v únoru. Evropská komise ve středu doporučila se zemí zahájit přístupová jednání.
"Zavádí se sice přísná nová legislativa podle norem EU, ale je prakticky nevymahatelná. Chybí nám základní infrastruktura pro předcházení odpadům, třídění, opětovné využití a také návyky občanů nebo motivační nástroje pro recyklaci. Navíc máme masivní problémy s válečnými troskami, nebezpečným odpadem nebo výbušninami," řekl Tarhonskyj. Obdobná situace je v čištění odpadních vod. Nedostatečnou infrastrukturu navíc komplikují časté výpadky dodávek energie.
Náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko uvedl, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila "všechny vzdušné cíle na přístupech ke Kyjevu" a že se ruský dronový útok zřejmě obešel beze ztrát na životech i majetku.
Ukrajinská metropole Kyjev se dnes ráno poprvé od konce září stala terčem vzdušného útoku, uvedly agentury Reuters a AFP. Starosta města Vitalij Kličko hlásí výbuchy na levém břehu Dněpru.
"Na levém břehu hlavního města byly slyšet silné výbuchy. Síly protivzdušné obrany podle předběžných informací zafungovaly proti balistickým (střelám)," uvedl Kličko na komunikační platformě Telegram. "Poplach stále trvá. Zůstaňte v krytech!" dodal.
Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky shodně informovaly o dvou silných explozích v Kyjevě.
Během oficiální čtvrteční návštěvy ruského prezidenta Vladimíra Putina v Kazachstánu došlo k diplomatickému pozdvižení, když tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev projev na společné tiskové konferenci s rusko delegací pronesl v kazaštině. Očividně překvapení ruští diplomaté začali okamžitě na opěradlech za sebou lovit sluchátka se simultánním překladem, a to včetně Putina, který podle Antona Geraščenka předtím čtyřikrát zkomolil Tokajevovo jméno. Ukrajinští komentátoři v tomto rozhodnutí nevybrat si pro projev ruštinu vidí jasný signál odklonu Kazachstánu z ruského vlivu.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat online.
Z čerstvě vydaného dokumentu Ministerstva obrany vyplývá, kolik vojenské pomoci a materiálu Česko od počátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru darovalo Ukrajině. Pořizovací cena těchto věcí činila celkem 6,2 miliardy korun, podle obrany je 1,2 miliardy zůstatková hodnota.
Letecká technika - 4 (rok výroby 2005 – 2006)
Tanky - 62 (rok výroby 1968, 1977, 1985-1989, 1993)
Bojová vozidla pěchoty -131 (rok výroby 1973-1989, 1993, 1999)
Průzkumná chemická vozidla - 5 (rok výroby 1982, 1985-1987)
Speciální vozidla kompletů protivzdušné obrany - 16 (rok výroby 1973 – 1993)
Automobily - 47 (rok výroby 1977-1993, 1997)
Samohybné kanónové houfnice - 13 (rok výroby 1980-1986)
Náboje pro kanóny a kanónové houfnice - 84 860 (rok výroby 1986-1992, 1999-2002)
Raketomety - 12 (rok výroby 1977-1985)
Rakety pro raketomety - 4900 (rok výroby 2016-2019)
Protitankové řízené střely - 645 (rok výroby 1988)
Pancéřovky - 8022 (rok výroby 1991)
Minomety - 128 (rok výroby 1971-1979)
Miny pro minomety - 17400 (rok výroby 1992-2004)
Protiletadlové prostředky - 435 (rok výroby 1984-1987)
Ruční střelné zbraně krátké - 30 025 (rok výroby 1984-2000)
Ruční střelné zbraně dlouhé - 11 233 (rok výroby 1959-1989, 2002)
Náboje pro ruční střelné zbraně - 4 263 000 (rok výroby 1968, 1984-1991, 1998-2001)
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.