Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Se zpravodajstvím z války na Ukrajině opět navážeme v pondělí ráno, dobrou noc.
Pravoslavné Vánoce za války: Lidé v Kramatorsku se ke zpěvu vánočních hymnů sešli místo v kostele v dočasném ubytovacím středisku. Improvizovaná kamna zjevně sál vytopit nezvládla.
„Budoucí strážkyně hranic sní, že se vrátí do rodného Mariupolu,“ představuje ukrajinské ministerstvo vnitra pohlednou vojákyni a publikuje fotky z výcviku. „Ve 12 letech Karina aktivně pomáhala v dobrovolnických činnostech - šila maskáčové sítě, balila jídlo, rozdávala v ulicích proukrajinské letáky.“
Vášní se jí stala hudba, odmala výborně hrála na klavír. Teď ke koníčkům přidala bojová umění. „Umím držet zbraň, budu za svou vlast bojovat a Mariupol zpátky dobudu,“ věří kadetka Národní akademie státní bezpečnosti.
„Rusové se snažili zneužít ukrajinské děti, aby jim bezděky prozradily umístění strategicky důležitých objektů přes hru na mobilních telefonech,“ tweetuje ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „To není jen špinavý trik, je to válečný zločin.“
Ze všech možných vážných přečinů na dětech, které uvádí Rezoluce Rady bezpečnosti 1261 (1999), se Rusko podle něj dopustilo všech šesti.
Ruské tvrzení o zabití 600 ukrajinských vojáků v Kramatorsku vedle reportérů Reuters popírá i ukrajinské vojsko. „Tato informace odpovídá skutečnosti asi tak jako tvrzení, že Rusové zničili všechny naše raketomety HIMARS,“ řekl ukrajinské stanici Suspilne mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj.
Rusko pravidelně oznamuje, že se jeho silám podařilo na Ukrajině zničit některý z těchto raketometů, které Ukrajině poskytly USA. Stanice BBC nedávno upozornila, že Moskva už oznámila zničení 35 těchto raketometů, přestože Ukrajina jich dostala pouze 20. Čerevatyj také prohlásil, že Rusko nemá na rozdíl od Ukrajiny možnosti s přesností zasáhnout místa s vysokou koncentrací vojáků.
Evakuace Doněcké oblasti - měst pod ukrajinskou kontrolou, v jejichž blízkosti se bojuje. Například Pokrovsku a Kramatorsku. Vlak míří do Lvova na západě Ukrajiny. Olha (60) ze Soledaru se rozhodla vystoupit v Dnipru.
Výměna zajatců: 50 ruských vojáků za 50 ukrajinských. Ti ukrajinští si zastavili, aby se vyfotili, v autobuse zpívali státní hymnu.
„Běloruské ministerstvo obrany provede společná vzdušně-taktická cvičení s Ruskem,“ informuje kanál Nexta. „Letouny ruského letectva už do Běloruska dorazily. Cvičení potrvají od 16. ledna do 1. února. Budou se týkat všech letišť běloruského letectva.“
V Kramatorsku nejsou žádné známky, že by zde poslední ruský útok poničil budovy nebo si vyžádal oběti, uvedli reportéři agentury Reuters na místě.
Nexta zveřejnila následky ruského útoku na Kramatorsk v den vyhlášeného příměří. Byly údajně zničeny dvě vzdělávací instituce a osm obytných domů včetně garáží.
Rusko a Ukrajina dnes informovaly o další výměně válečných zajatců, při níž každá strana předala té druhé 50 vojáků. Mezi navrácenými Ukrajinci jsou podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vojáci, kteří padli do zajetí v odstavené Černobylské jaderné elektrárně, ovládnuté ruskými silami hned v první den invaze na Ukrajinu, či obránci Mariupolu, uvedla agentura Unian.
„V reakci na zločinný úder kyjevského režimu, který se odehrál v prvních minutách ledna 2023 a cílil na dočasné základny ruských vojáků v obci Makijivka v Doněcké lidové republice, provedlo vedení sjednoceného uskupení ruských vojsk odvetný úder,“ sdělil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Rusko pravidelně označuje ukrajinské útoky na ruské síly, které loni v únoru zahájily plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, za zločiny nebo i terorismus.
Ruské síly v uplynulých 24 hodinách při raketovém úderu zlikvidovaly přes 600 ukrajinských vojáků v Kramatorsku na východě Ukrajiny, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Úder označilo za odvetu za ukrajinský útok na dočasnou základnu ruské armády v ukrajinské Makijivce v noci na Nový rok. Moskva přiznala smrt 89 ruských vojáků v Makijivce, Kyjev tvrdí, že ruských obětí byly stovky. Prohlášení jednotlivých stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
Rusové v noci na dnešek vypálili zápalnou munici na ukrajinský Cherson. Podle dosavadních informací nikdo nezemřel.
Řešením konfliktu na Ukrajině, kterou loni v únoru vojensky napadlo Rusko, je podle premiérů Česka a Slovenska Petra Fialy a Eduarda Hegera vítězství Kyjeva. Vyplývá to z vyjádření předsedů vlád obou zemí v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS).
„Nevidím moc jiných řešení, než že Ukrajina v té spravedlivé obraně zvítězí. Považuji za povinnost západních zemí Ukrajinu plně podporovat, protože čelí převaze, brutální válce,“ řekl Fiala, který se zároveň vyslovil pro zachování nezávislosti a plné územní celistvosti Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal agentuře Jonhap řekl, že ruskou válkou proti Ukrajině nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. „Rusko cílí na infrastrukturu v hustě obydlených oblastech,“ řekl. Sedmdesát procent válečných škod podle něj připadá na obytné čtvrti. Ruské útoky ale míří i na kritickou infrastrukturu a průmyslové podniky, jako jsou chemické závody a ocelárny, či na dopravní infrastrukturu.
Ve čtvrtek ukrajinské ministerstvo hospodářství uvedlo, že ekonomika země loni kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta.
Kvůli ruské válce vzniklo na území Ukrajiny největší minové pole na světě. V rozhovoru, který dnes zveřejnila jihokorejská agentura Jonhap, to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zaminováno je podle něj 250.000 kilometrů čtverečních ukrajinského území, tedy zhruba 40 procent rozlohy země.
„Je to nyní největší minové pole na světě,“ řekl Šmyhal. „Lidem to nepůsobí problémy jen při cestování, ale komplikuje to i situaci v zemědělství, které je jedním z našich nejdůležitějších hospodářských odvětví,“ dodal. Ukrajina má rozlohu zhruba 603.700 kilometrů čtverečních, Česko 78.870.
Na zveřejněném záběru byli dva ruští vojáci vylákáni králíky a následně zastřeleni ukrajinským odstřelovačem.
Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko informoval, že region v noci na dnešek zaznamenal devět ruských raketových útoků. Výbuchy byly slyšet i v Záporoží, které je administrativním centrem Záporožské oblasti, napsala agentura Reuters.
Na frontové linii na Ukrajině o půlnoci moskevského času (v sobotu ve 22:00 SEČ) vypršelo 36hodinové příměří, které jednostranně vyhlásilo Rusko kvůli pravoslavným Vánocům. Boje ale ve skutečnosti na Ukrajině pokračovaly celou dobu, napsal ruskojazyčný server BBC News. Úřad generálního prokurátora Ukrajiny již dříve uvedl, že v důsledku ruského ostřelování Bachmutu zahynuli během příměří dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynul v noci na dnešek v důsledku ruského ostřelování padesátiletý muž, sdělil podle agentury Reuters šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Ruští okupanti znovu zaútočili na Kramatorsk, informovala Nexta.
Ukrajina přijala sankce, které postihnou desítky ruských umělců a osobností veřejného života, a to včetně operní pěvkyně Anny Nětrebkové nebo filmového režiséra Nikity Michalkova. Informovala o tom agentura Ukrinform. Na sankčním seznamu, který v sobotu dekretem schválil prezident Volodymyr Zelenskyj, je celkem 119 jmen, a to včetně tří osob s ukrajinským občanstvím.
Sankce mimo jiné znamenají, že vybraní jedinci budou mít zákaz vstupu na ukrajinské území, bude jim zmražen majetek nebo přijdou o dříve udělené státní ceny.
Na sankčním seznamu figurují například také ruská zpěvačka Polina Gagarinová, zpěvák Filip Kirkorov, přední ruská propagandistka a šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simoňjanová, šéf mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrij Kiseljov či ideolog válečné propagandy Alexander Dugin.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.