Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.
Americký ministr obrany Lloyd Austin po jednání s ukrajinskými představiteli ohlásil novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 100 milionů dolarů (asi 2,2 miliardy Kč) a přislíbil dlouhodobou americkou podporu uprostřed rostoucích obav o udržitelnost životně důležité americké pomoci, napsala agentura Reuters. Dodala, že balíček pomoci zahrnuje protitankové a protiletecké zbraně. Prezident Zelenskyj po jednání s šéfem Pentagonu ve večerním projevu podle listu Ukrajinska pravda uvedl, že přibude více dělostřeleckých nábojů, které Ukrajinci právě teď potřebují.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě setkal také se šéfem americké mediální firmy Fox Corporation Lachlanem Murdochem. Podle prohlášení zveřejněném na stránkách své kanceláře uvedl, že jde o „velmi důležitý signál" podpory v době, kdy je pozornost světa „rozostřena jinými událostmi".
Setkání s magnátem v oblasti médií zaměřených na republikánské publikum se odehrálo v době války v Pásmu Gazy, která již více než měsíc dominuje zpravodajství a odvádí pozornost světových médií od války na Ukrajině, jejíž délka se blíží 21 měsícům. Prezidentské volby v USA v listopadu příštího roku by mohly znamenat, že se do Bílého domu vrátí republikán Donald Trump, který ostře kritizuje podporu Ukrajiny. V americkém Kongresu rovněž panuje rozkol ohledně pokračování pomoci Kyjevu.
Ukrajina dosud obdržela zbraně za více než 44 miliard dolarů (987 miliard korun) od Spojených států a na 35 miliard dolarů (785 miliard) od dalších spojenců. Dodané vybavení zahrnuje mimo jiné miliony projektilů, systémy protivzdušné obrany či pokročilé evropské a americké tanky.
Ukrajina také usiluje o získání F-16, bojových letounů americké výroby, aby dokázala lépe čelit ve válce ruskému letectvu. Kyjevu se letos v srpnu zavázalo poskytnout tyto letouny několik evropských států, například Nizozemsko, Dánsko, Belgie či Norsko. Podle předchozích informací Spojené státy nebudou bránit předání této techniky Ukrajině.
Při ruském ostřelování dnes na Ukrajině zemřeli tři lidé, poškození utrpělo také elektrické vedení a plynovod. Podle agentury Reuters to dnes uvedly úřady v ukrajinské Dněpropetrovské a Chersonské oblasti.
Starší žena zemřela a jeden muž byl zraněn následkem ruského dělostřeleckého útoku na Nikopol, uvedl s odkazem na město na pravém břehu řeky Dněpr šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Bylo poškozeno elektrické vedení a plynovod,“ dodal na komunikační platformě Telegram.
Dnes ráno zahynuli také dva řidiči, když ruské síly zasáhly parkoviště soukromé dopravní společnosti v Chersonu na jihu Ukrajiny, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Oblastní prokuratura útok, při němž byl zraněn ještě další člověk, vyšetřuje jako válečný zločin.
Ruský prezident Vladimir Putin promluví na nadcházejícím virtuálním summitu největších světových ekonomik ze skupiny G20. S odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informovala ruská státní média. Putin se předchozích dvou summitů, které se za osobní účasti světových státníků a dalších vrcholných představitelů konaly v Indonésii a Indii, neúčastnil; jeho místo na nich zaujal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Ukrajinská vláda odvolala z funkcí šéfa úřadu pro kybernetickou obranu a jeho zástupce, uvedl dnes vládní představitel na telegramu. Personální rozhodnutí padlo v době vyšetřování, které na úřadu provádí protikorupční prokuratura.
„Jurij Fedorovič Ščyhol byl odvolán z funkce šéfa Státní služby pro speciální komunikace a ochranu informací Ukrajiny,“ uvedl na komunikační platformě Telegram Taras Melnyčuk, představitel vlády v parlamentu. Podle něj byl zbaven pozice také Ščyholův zástupce Viktor Žora.
Důvody odvolání Melnyčuk nesdělil. Agentura Reuters a další média však připomněly, že propuštění se časově shoduje s oznámením protikorupční prokuratury, která vyšetřuje vedoucí činitele úřadu kvůli podezření, že v roce 2021 pomocí nákupu předraženého softwaru zpronevěřili 62 milionů hřiven (39 milionů Kč). Jména vyšetřovaných prokuratura neuvedla.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v Kyjevě ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o trvalé americké podpoře bránící se země.
Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně opět klesne a její oživení bude obtížné, uvedla dnes ve své měsíční zprávě německá centrální banka. Zmínila zároveň známky zlepšení na začátku příštího roku. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 hospodářský výkon pravděpodobně opět mírně klesne,“ uvedla centrální banka. „Německá ekonomika se bude jen obtížně zotavovat z období útlumu, které přetrvává od vypuknutí války proti Ukrajině,“ dodala Deutsche Bundesbank, jak zní její oficiální název.
Ukrajina a Rusko dnes uskutečnily další výměnu pozůstatků padlých vojáků. Ukrajinské úřady převzaly bezmála sto těl, uvedl ukrajinský štáb pro válečné zajatce.
„Dnes byla na vládou kontrolované území vrácena těla (pozůstatky) 94 ukrajinských obránců,“ uvedl štáb v prohlášení na komunikační platformě Telegram. „V souladu s normami mezinárodního humanitárního práva byla těla (pozůstatky) bojovníků zabitých v souvislosti s ozbrojenou agresí proti Ukrajině předána protistraně,“ dodal.
Kolik těl ruská strana dostala, štáb neuvedl. Podle něj výměnu zprostředkoval Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Rusko vydalo zatykač na ukrajinskou zpěvačku Džamalu, která v roce 2016 zvítězila v mezinárodní písňové soutěži Eurovize a v minulosti kritizovala ruskou invazi na Ukrajinu i anexi Krymu. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS s odvoláním na databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra.
Zpěvačka krymskotatarského původu, občanským jménem Susana Džamaladinovová, opakovaně veřejně odsoudila ruskou invazi na Ukrajině. Zastává se také krymských Tatarů, kteří podle zpráv o stavu lidských práv na Krymském poloostrově anektovaném Ruskem čelí represím.
„Džamaladinovová Susana Alimovna. Hledaná podle článku trestního zákoníku Ruské federace,“ uvádí se v databázi ministerstva vnitra
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při dnešní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou rétorikou místních představitelů i nad vlivem Ruska v zemi. Bosenské lídry přitom vyzval k reformám, uvedla místní média.
„Máme obavy kvůli secesionistickému štěpení a rétorice, i kvůli zahraničnímu vlivu, zejména ruskému. Rusko hrozí podkopat stabilitu a oslabit reformy,“ citovala stanice N1 Stoltenberga po setkání s předsedkyní centrální bosenské vlády Borjanou Krištoovou.
Stoltenberg narážel na počínání prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) Milorada Dodika, který opakovaně vyzval, aby se tato entita s vysokým stupněm autonomie odtrhla od Bosny a Hercegoviny. V nedávné době například Dodik vyzval, aby Srbové ze Srbska, Černé Hory a Bosny vytvořili společný stát.
Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána nechala po Maďarsku nainstalovat billboardy namířené proti předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Agentura Reuters dnes napsala, že Fidesz takto zahájil kampaň před volbami do Evropského parlamentu naplánovanými na červen příštího roku.
Von der Leyenová je na billboardech zobrazená společně s Alexem Sorosem, synem George Sorose, amerického finančníka a filantropa maďarského původu, který je dlouhodobě terčem útoků z Orbánovy strany. „Netancujme, jak pískají,“ píše se na reklamních plakátech. Alex Soros je v čele nadace Open Society Foundations (OSF), která ve světě podporuje budování demokracie a rozvoj lidských práv.
V pátek Orbánův kabinet rozeslal občanům anketu, v níž se mimo jiné ptá, zda by EU měla vyčleňovat prostředky pro Ukrajinu. Jiné otázky ankety se věnují dalším tématům rozdělujícím společnost, jako je migrace nebo práva komunity LGBT+. Podle Reuters se tak Orbánův kabinet, který odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a udržuje kontakty s nejvyšším ruským vedením, snaží u lidí získat politické body.
Dva lidé v neděli večer zemřeli, když v jejich bytě ve čtvrti Dniprovskyj rajon vybuchl granát, informovala v noci na dnešek podle portálu RBK Ukrajina policie. Třetí člověk utrpěl zranění.
Na policii se obrátil muž s informací, že ve vedlejším bytě zazněl výbuch. Policie a záchranáři na místě zjistili, že tam explodoval granát a že o život přišel voják, který v bytě žil, a jeho manželka. Zraněn byl bratr vojáka. Okolnosti neštěstí policie vyšetřuje.
Ruská protivzdušná obrana v neděli večer zasahovala proti bezpilotnímu létajícímu prostředku, který mířil na Moskvu.
Podle agentury Reuters o tom na sociálních sítích informoval starosta města Sergej Sobjanin. Doplnil, že dron sestřelily ruské síly u města Elektrostal na východ od ruské metropole. Podle předběžných informací nezpůsobily padající trosky žádnou škodu ani nikoho nezranily.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.