Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledvat zase od nedělního rána.
Ruské síly zabily hasiče a dalšího zranily v Charkovské oblasti, když se oba muži snažili uhasit požár způsobený předchozím ruským ostřelováním.
Zelenskyj ve videoposelství poděkoval Kanadě za podporu v boji proti ruské invazi a uvedl, že důležité jsou především dodávky dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Ocenil také ochotu Ottawy podílet se na výcviku ukrajinských pilotů na moderních stíhačkách. Ukrajina je podle Zelenského naopak připravena pomoci s hašením rozsáhlých požárů, které vypukly v kanadské provincii Québec.
„Děti dovedou být krutější než dospělí,“ napsala k otřesnému videu na sociální síti twitteru spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasia Sihnaievska. Na záběrech je vidět malá ukrajinská dívka, které hrubě nadávají její spolužáci. Dokonce jí jeden z nich plivne do obličeje. Útok odsoudil prezident Petr Pavel a řada dalších politiků. Prezident dívenku přijal na Hradě. Advokát Petr Němec posléze oznámil, že se situaci podařilo úspěšně vyřešit.
Nové fotografie zatopeného Chersonského regionu z ptačí perspektivy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Írán, aby přestal podporovat Rusko ve válce na Ukrajině svými dodávkami dronů. Macron to řekl během telefonátu s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, informoval podle agentury AFP Elysejský palác.
Šéf francouzského státu „Írán varoval pokud jde o humanitární a bezpečnostní důsledky, které mají íránské dodávky dronů Rusku; vyzval rovněž Teherán, aby okamžitě ukončil podporu, kterou takto poskytuje ruské útočné válce na Ukrajině“, uvedl palác. V telefonátu se svým íránským protějškem Macron rovněž vyjádřil obavy ohledně íránského jaderného programu.
Pozornost kolemjdoucích dnes na Staroměstském náměstí v Praze upoutal happening, kterým chtěla organizace Hlas Ukrajiny vyjádřit svůj nesouhlas s názorem, že by za protržením Kachovské přehrady stála ukrajinská armáda. Za jednoznačného viníka označila Rusko. Při performanci aktivisté ponořili figurky lidí, domů nebo zvířat do nádob s vodou, což podle nich mělo také za cíl ukázat, jaké škody havárie oblasti způsobila.
Účastníci protestu drželi fotografie zaplavených oblastí nebo transparenty, kde stálo „Žádná ruská agrese = žádná zničená přehrada“ či „Rusko je teroristický stát“. Seřazení vedle sebe zabrali téměř celou šíři Staroměstského náměstí od pomníku Jana Husa ke vstupu do ulice Železná.
Ruské zničení přehrady Kachovka mělo za následek, že se Černé moře v jižní Oděské oblasti proměnilo ve znečištěnou pustinu s plovoucími troskami.
Tak nyní vypadá přehrada Kachovka.
Záběry místního obchodu s potravinami ukazují dopad ruského raketového úderu na okres Uman v Čerkaské oblasti z 8. června.
Ministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyshin 10. června oznámil, že pouze 15 % ze všech 4 655 protileteckých krytů kontrolovaných v Kyjevě je vhodných k použití „bez závažných problémů“.
Na pobřeží Oděské oblasti se nadále objevují části domů, odpadky a mrtvá zvířata.
Zelenskyj na tiskové konferenci s Trudeauem uvedl, že „na Ukrajině se odehrávají protiofenzivní i defenzivní operace, ale neřeknu, v jaké jsou fázi.“ Reuters píše, že Zelenskyj pokrčil rameny a zvedl obočí, když odpovídal na dotaz týkající se pátečního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který řekl, že Kyjev protiofenzivu skutečně zahájil.
„Počítám, že to (začátek protiofenzivy) pocítíme,“ řekl Zelenskyj. „Nevěřil bych telegramovým kanálům a Putinovi. Důvěřovat je třeba našim vojákům,“ dodal s tím, že je v každodenním kontaktu s armádními veliteli a všichni „jsou pozitivně naladěni“. „Tak to řekněte Putinovi,“ poznamenal.
Další balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů kanadských dolarů (asi 8,2 miliardy korun) během dnešní návštěvy Kyjeva slíbil ukrajinské armádě kanadský premiér Justin Trudeau. Na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským také řekl, že Kanada se připojí k zemím, které se budou podílet na výcviku ukrajinských pilotů bojových letadel.
Rozhodnutí Islandu pozastavit činnost svého velvyslanectví v Moskvě je nikoliv přátelské a má zničující dopad na vzájemné vztahy. Ruská diplomacie na něj bude patřičným způsobem reagovat. Podle agentury TASS to dnes v prohlášení uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
„Toto nikoliv přátelské rozhodnutí vezmeme v úvahu při budování našich vztahů s Islandem v budoucnu,“ citoval TASS z prohlášení. „Všechny protiruské akce Reykjavíku nevyhnutelně povedou k odpovídající reakci,“ dodalo ministerstvo s tím, že Reykjavík svým krokem „ničí celý komplex vzájemných vztahů“.
Před ruské velvyslanectví v Praze dnes přišly dvě skupiny lidí, jedna přišla podpořit Ukrajinu v boji proti ruské invazi, druhá tvrdí, že demonstruje proti rusofobii. Obě skupiny postávají daleko od sebe, na místě je množství policistů v uniformách i v civilu. Počet účastníků v obou skupinách byl před začátkem akce ohlášeným na 14:00 přibližně stejný, asi tři desítky lidí.
Skupinka proruských aktivistů má české a ruské vlajky, ale i vlajku bývalého Sovětského svazu se symboly srpu a kladiva. Diskutují mezi sebou o podle nich zavádějící výuce dějepisu na školách a kritizují česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Připravený mají transparent s nápisem Rusko není náš nepřítel, ruské vlajky i vlajky.
Ukrajinská společnost Ukrenerho podle agentury AP v pátek pozdě večer informovala, že pracovníci Záporožské jaderné elektrárny do stavu „studeného odstavení“ uvedli poslední fungující reaktor. Kvůli zničení Kachovské přehrady, které mělo za následek pokles hladiny v chladící nádrži u elektrárny, není komplex podle Ukrenerha „v přímém ohrožení“. Ke čtvrtečnímu odstavení posledního reaktoru společnost kromě destrukce hráze Kachovské přehrady přivedlo také ostřelování vedení spojujícího elektrárnu s ukrajinskou energetickou sítí. Záporožská jaderná elektrárna, největší objekt svého druhu v Evropě, je od loňského března pod kontrolou Rusů, nadále v ní ale pracuje ukrajinský personál. Západní analytici a Rusko uvádějí, že Ukrajina zahájila protiofenzivu a je možné, že se bude pokoušet znovu ovládnout území blízko elektrárny.
Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že po protržení přehrady se pohřešuje 27 lidí.
Trosky bezpilotního letounu sestřeleného ukrajinskou protileteckou obranou v Oděse dopadly na výškový dům, který začal hořet. Tlaková vlna vyvolaná výbuchem poškodila několik dalších panelových domů v okolí. Vedle zasažené budovy a dětského hřiště vznikl v zemi kráter široký několik metrů, řekl fotograf agentury Reuters. Mezi zraněnými jsou podle záchranářů tři děti.
Mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj podle portálu RBK Ukrajina informoval, že u Bachmutu se ukrajinským silám podařilo za poslední den postoupit v některých místech až o 1400 metrů. Ruská armáda proti ukrajinským pozicím podnikla osm náletů a asi 330krát je ostřelovala z děl a raketometů.
Německý kancléř Olaf Scholz se chystá telefonicky spojit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Scholz to prohlásil v dnešním projevu na sjezdu německé protestantské církve v Norimberku. Putina chce vyzvat ke stažení ruských vojsk z Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters.
Scholz uvedl, že s Putinem již v minulosti telefonicky hovořil. "Mám v plánu to brzy udělat znovu," dodal. O svém plánu se zmínil už v interview s deníkem Tagesspiegel letos v lednu.
Na neohlášenou návštěvu dnes do Kyjeva přijel kanadský premiér Justin Trudeau. Podle agentury Reuters chce dát Ukrajině najevo podporu v době, kdy podle západních zdrojů zahájila očekávanou protiofenzivu a kdy i místa vzdálená stovky kilometrů od frontové linie jsou terčem ruských vzdušných úderů.
Na twitteru jsou fotografie šéfa kanadské vlády v kyjevských ulicích. Trudeau se poklonil památce ukrajinských vojáků, kteří po roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym, padli v boji proti proruským silám. Spolu s kanadským ministerským předsedou na Ukrajinu přijela vicepremiérka Chrystia Freelandová.
Šéf Chersonské oblasti Prokudin řekl, že kvůli dělostřelecké palbě z ruské strany bylo třeba přerušit evakuaci ze zaplavených míst na pravém břehu Dněpru. V Chersonu utrpěli zranění dva muži ve věku 25 a 52 let. „Jde o o dobrovolníky pomáhající lidem zasaženým záplavami. Byli převezeni do nemocnice,“ řekl Prokudin.
Šéf správy části Chersonské oblasti okupované Ruskem Vladimir Saldo podle agentury Reuters tvrdí, že se hladina Dněpru na úroveň před úterním zničením hráze Kachovské přehrady vrátí zřejmě do 16. června. Odvolává se na odhady ruské společnosti RusHydro. V Nové Kachovce, která leží pod hrází nádrže, voda oproti úterku klesla o tři metry, tedy na sedm metrů, a začalo odčerpávání vody a úklid odpadu ze zaplavených ulic. „Z Nové Kachovky, Olešek, Holé Prystani a dalších Rusy kontrolovaných měst na dolním toku Dněpru bylo evakuováno více než 6000 lidí,“ řekl Saldo.
Byty ve výškové budově v Oděse poté, co je zasáhly trosky dronu.
Ruská i ukrajinská strana se vzájemně obviňují z ostřelování míst pod zničenou Kachovskou přehradou na řece Dněpr. Ruské okupační úřady uvedly, že jeden člověk zemřel po zásahu hotelu, kde přespávají lidé ze zaplavené oblasti. Podle šéfa Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina naopak Rusové ostřelovali Cherson a zranili při tom dva lidi.
Šéf správy části Chersonské oblasti okupované Ruskem Vladimir Saldo řekl, že při ostřelování byl poškozen hotel v přímořském letovisku Zaliznyj Port a zemřela jedna žena. Podobné informace nelze nezávisle ověřit.
Letectvo: Ukrajina sestřelila 2 z 8 ruských raket odpálených přes noc. Ukrajina také sestřelila 20 z 35 íránských dronů Shahed-136 vypuštěných ruskými silami přes noc, uvedlo letectvo 10. června.
Ukrajinská armáda za uplynulých 48 hodin provedla významné operace v některých místech na východní a jižní Ukrajině, informuje dnes ve svém pravidelném hlášení o vývoji ruské invaze do sousední země britská vojenská rozvědka. Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) ukrajinská armáda v pátek pokračovala v protiofenzivě na nejméně čtyřech místech fronty.
Britští zpravodajci tvrdí, že na některých místech ukrajinské jednotky prorazily první ruskou obrannou linii, jinde je jejich pokrok menší. Ruské jednotky si vedly různě: některé provádějí slušné obranné operace, jiné prý poněkud chaoticky ustoupily a objevuje se stále více zpráv o tom, že Rusové mají ztráty, když se stahují přes vlastní minová pole.
🔥😁 Epic video of a Russian tank being blown up by mines#UkraineWar #Ukrainians #Russia #Kherson #Crimea #counteroffensive #Greta #Zaporizhzhia pic.twitter.com/hAWkkdJbfW
— Dr. Khaled Alfaiomi (@Alfaiomi) June 9, 2023
Terčem ruského útoku se v noci na dnešek stalo také vojenské letiště v Myrhorodu v Poltavské oblasti. Telegramový kanál RBK Ukrajina informuje, že Rusko na toto místo vystřelilo tři rakety Iskander a vyslalo rovněž útočný dron. Byla poškozena infrastruktura letiště a technika, která se na něm nacházela, ale nikdo neutrpěl zranění. Padající úlomky poničily osm rodinných domů a čtyři auta.
Agentury přinesly fotografie z Oděsy. Trosky bezpilotního letounu sestřeleného ukrajinskou protileteckou obranou dopadly na výškový dům, který začal hořet. Tlaková vlna vyvolaná výbuchem poškodila několik dalších panelových domů v okolí.
Konec dominance amerického dolaru se blíží, protože čínský jüan je na vzestupu a řada zemí vidí rizika v souvislosti s neúspěšnou snahou Západu dostat Rusko na kolena kvůli Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který patří mezi nejmocnější bankéře v Rusku.
Nynější krize kolem Ukrajiny podle Kostina přináší rozsáhlé změny ve světové ekonomice a podkopává globalizaci v době, kdy Čína přebírá roli největší ekonomické mocnosti na světě, píše Reuters.
Rusko v noci zaútočilo na Oděsu íránskými drony Šáhed. Podle ukrajinské armády jich bylo všech osm sestřeleno, trosky jednoho ovšem zasáhly obytný dům a zabily tři obyvatele. Dalších 26 lidí je zraněných.
Další dojemné video ze zaplavené Chersonské oblasti: Lidé se snaží zachránit i zvířata
Dobré ráno, vážení čtenáři. Hráz velké chladící nádrže ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny je na vnitřní straně po zničení nedaleké Kachovské přehrady vystavena rostoucímu tlaku. Tlak na hráz sílí, protože na vnější straně hladina zadržované řeky Dněpr prudce klesla. Největší jaderné elektrárně v Evropě sice krátkodobě nehrozí žádné nebezpečí a vody by měla mít dost na chlazení odstavených reaktorů a vyhořelých palivových tyčí po dobu několika měsíců, ale zničení Kachovské přehrady a sílící vojenská činnost přinášejí „značné obtíže“, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
MAAE Ukrajině poskytne nezbytnou pomoc, aby se vypořádala se zničujícími důsledky katastrofy, ujistil Grossi. Přislíbil, že podrobnosti o novém balíku pomoci MAAE Ukrajině představí příští týden v Kyjevě. Navštívit má také Záporožskou jadernou elektrárnu. „Během své mise v příštím týdnu posílím náš tým expertů v zařízení s ohledem na naše zvýšené tamní aktivity,“ oznámil Grossi.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.