14°C
Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Pro tuto chvíli online přenos končí, vážení čtenáři; přejeme dobrou noc, pokračujeme zase ráno.
Koupání v Oděse: Místy se dá, jiné úseky pláží uzavírá varování Pozor miny.
Ve městě Kropyvnyckyj (dříve Kirovograd) v Kirovohradské oblasti zlikvidovali bustu ruského literáta a revolucionáře Maxima Gorkého, tweetuje kanál Nexta.
Putinova armáda cvičí s íránskými drony. Bezpilotní Orlany naopak okupantům docházejí
V konfliktu na Ukrajině hrají důležitou roli drony všeho druhu. Zatímco Ukrajina se může těšit přízni nejen západních přátel, a tím přísunu například slavných bayraktarů, Rusku se ztráty vlastních bezpilotních letounů Orlan-10 už nedaří doplňovat. Podle amerických rozvědek si proto Moskva obstarává drony v Íránu – a ruští operátoři už tam s nimi nějakou dobu trénují.
Mykolajivská oblast: Takto se připravuje - a takto se pálí ze 122mm houfnice D-30. Dělo, které do služby v SSSR vstoupilo roku 1963, má dostřel přes 15 km.
Zatímcé Rusové tvrdí, že obec Pisky dobyli, podle ukrajinského generálního štábu se o ni nadále bojuje. „Okupanti se pokoušejí prorazit obranu našich jednotek ve směrech na Oleksandropol, Krasnohorivku, Avdijivku, Maryjinku a Pisky,“ uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku. „Líté boje pokračují,“ dodalo vrchní velení armády.
Podle gubernátora Mykolajivské oblasti Vitalije Kime se velení ruských vojsk přesouvá pryč z Chersonu, na levý břeh Dněpru, píše The Kyiv Independent.
Valentyna Kondratěvová (75), jedna z 16 obětí ruského raketového útoku v Kramatorsku. S dvanácti dalšími vyvázla jen se zraněními, poslední tři lidé zemřeli.
Dvě desítky budov města v Doněcké oblasti ostřelování poškodilo.
V okupovaném Mariupolu zazněl výbuch, uvedl The Kyiv Independent. Reportovala o tom městská rada.
„Slovensko pomáhá chránit nevinné ukrajinské životy!“ tweetuje slovenský ministr obrany Jaro Naď. „S radostí potvrzují, že první čtyři slovenské houfnice Zuzana jsou v rukou ukrajinských ozbrojených sil, připravené k naasazení v obraně proti ruským agresorům.“
„Na stupnici od nuly do deseti by efektivita Ozbrojených sil Ukrajiny byla na stupni 12,“ chválí vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany - Pentagonu. „Ohromili nás tolika různými způsoby... Našli postupy, jaké by nás nikdy nenapadly,“ cituje ho anonymně tisková zpráva Pentagonu. Vyzdvihl například, jak se obráncům daří likvidovat ruské velitele, muniční sklady a logistiku, což má ohromný dopad na zásobování i morálku invazních vojsk.
„V severovýchodní části Melitopolu byla slyšet exploze,“ informoval starosta města Ivan Fedorov. „Čekáme na dobré zprávy o ruských ztrátách.“
Marija v Charkově spí ve sklepě na matraci položené na dřevěných paletách v provizorní „ložnici“ vymezené třemi levnými dekami. Zachumlaná do bundy s tlustým límcem, která ji má chránit před podzemním chladem, žije pro hovory přes aplikaci WhatsApp se svou jednatřicetiletou vnučkou Mášou, která je v New Yorku. V jednom telefonátu se vnučky zeptala, jestli se tam také střílí. „Ne mami, je to tam dobré, je tam teplo a klid. (Máša) nás tam chce všechny přivést,“ vložila se do hovoru dcera Natalija se smíchem. Načež se Marija rozzářila a políbila displej telefonu.
Pokud jde o budoucnost, rodina nemá odpovědi, jen otázky, vypráví Natalijin manžel, dvaašedesátiletý Fedor. „Kdy tahle válka skončí? A na kom to závisí? Na politicích? Na nás? Na armádě? Protože v naší době je to nepřijatelné, je to barbarství. Aby moje tchyně a další staří lidé, kterým je 95 nebo 97 let, dožili svůj život v takových podmínkách. Čím dříve to skončí, tím lépe,“ dodal.
Davy lidí v panice opuští město Energodar kvůli neustálému bombardování.
Poté, co přežila druhou světovou válku, žila Marija Nikolajevna rušný a spokojený život. Vychovala dvě děti, pracovala jako inženýrka v sovětském leteckém průmyslu a opečovávala krásnou zahradu u rodinného domu v ukrajinském Charkově. Jak stárla a její manžel Vasilij Emelianovič zemřel, obzory se jí zúžily na byt ve druhém patře, výhled z okna na děti hrající si na houpačkách a návštěvy dcery, která bydlela nedaleko. Když se letos po ruské invazi vrátila do země válka a její dům zasáhly bomby, Marijin svět se zmenšil ještě více - na sklepení na druhém konci města, píše agentura Reuters.
Poslední čtyři měsíce žije dvaadevadesátiletá Marija v podzemí se svou dcerou, zetěm a rodinnou kočkou. Pohled na denní světlo se jí naskytne jen tehdy, když sedí ve dveřích na kraji schodiště, které vede na ulici. Oba jejich domy jsou nyní neobyvatelné, a tak rodina žije v provizoriu ve sklepě bytového domu jednoho známého.
Charkov - druhé největší ukrajinské město - odolal ruskému útoku, jenž v prvních dvou měsících invaze dosáhl až na jeho předměstí. A po období relativního klidu čelí v posledním měsíci téměř každodennímu ostřelování.
Marija má problémy s pohyblivostí a trpí postupnou ztrátou paměti a zmateností, která se po útoku na její dům ještě zhoršila. „Zapomněla, jak vypadá město. Je zmatená a neví, kam jít, co dělat, jak si lehnout, spát, skrýt se,“ popsala její osmapadesátiletá dcera Natalija. „Špatně slyší, takže musíme věci zapisovat. Bylo to velmi těžké - a stále je, ale našli jsme způsob, jak fungovat,“ dodala Natalija.
Ruská armáda získala kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Kyjev na toto tvrzení zatím nereagoval. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze obvykle bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinští důstojníci zadrželi dva muže v pohraniční osadě v Černihivské oblasti, informovala televize Nexta. Měli převážet ukrajinské odvedence do Běloruska.
Estonsko vyhnalo dva ruské propagandisty, uvedla televize Nexta. Vláda jim zrušila víza a zakázala jim vstup na území do Evropské unie, zákaz má platit tři roky.
Televize Nexta zveřejnila záběry z rozbombardovaného Charkova poté, co na město dnes znovu zaútočili ruští okupanti.
Ukrajinské černomořské přístavy dnes opustily další dvě lodě vezoucí obilniny, informovala agentura Reuters s odvoláním na turecké ministerstvo obrany. Obnovení vývozu umožnila dohoda o odblokování přístavů, kterou na konci července uzavřela Ukrajina s Ruskem za zprostředkování Turecka a OSN. Celkem již díky této dohodě opustilo ukrajinské přístavy 16 plavidel.
Podle litevského ministerstva zahraničí by měl pro Rusy platit zákaz nejen vstupovat na území Schengenského prostoru, ale celé Evropské unie. Informovala o tom televize Nexta na twitteru.
Na dotaz, zda se zvažuje „degradování“ diplomatických vztahů Moskvy a Washingtonu, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí Alexander Darčijev uvedl: „Nerad bych se pouštěl do hypotetických diskuzí, co je možné a co ne v současné turbulentní situaci, kdy obyvatelé Západu v čele se Spojenými státy pošlapali mezinárodní právo a porušili veškerá tabu v diplomatické praxi.“
Rusové vypálili 30 raket na obydlené oblasti ukrajinského Nikopolu. Zničeno bylo 11 vysokopodlažních budov, 13 soukromých budov a jedna mateřská školka. Informoval o tom gubernátor Dnipropetrovské oblasti Valentin Rezničenko.
Česká republika vydala v pátek uprchlíkům z Ukrajiny 882 víz dočasné ochrany, skoro o 80 méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze získalo víza, která jejich majitelům umožňují mimo jiné pobývat v zemi až rok, 411.575 lidí, informovalo dnes na twitteru ministerstvo vnitra. Reálný počet uprchlíků pobývajících v ČR je nižší, někteří se totiž vracejí zpět na Ukrajinu nebo odjíždějí do jiných zemí. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v republice méně než 300.000 běženců.
Pokud Spojené státy uznají Rusko za sponzora války stejně jako dosud již několik západních států, Ruská federace s USA minimalizuje nebo zcela ukončí diplomatické vztahy. Podle informací serveru The Kyiv Independent to oznámil diplomat Alexander Darčijev.
Dva hlavní silniční mosty, které umožňovaly přístup do Ruskem okupované oblasti na západním břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu země, jsou nyní pravděpodobně mimo provoz a nelze je využít pro vojenské zásobování. Ve své pravidelné zprávě to dnes ráno uvedlo britské ministerstvo obrany. O úspěšných útocích na mosty v Chersonské oblasti informovala v minulých dnech ukrajinská armáda.
Ruská armáda přišla podle odhadů Ozbrojených sil Ukrajiny o 43 400 vojáků, 1 856 tanků, 4 115 obrněných vozidel, 233 letadel, 978 dělostřeleckých systémů, 187 střel s plochou drahou doletu a 15 lodí.
Rusové v noci zaútočili na Charkov. Zasáhli i obytné domy.
Estonsko od 18. srpna přestane povolovat vstup ruských občanů s schengenským vízem na území státu, informovala běloruská televize Nexta.
Pokud chtějí západní země pomoci Ukrajině a čelit ruské agresi, měly by se také více snažit využít intelektuální a ekonomický potenciál ruských emigrantů. Mohou tak vytvořit společenství, které pak může komunikovat s Rusy v jejich vlasti a snad i ovlivnit jejich postoje, domnívá se bývalý analytik americké CIA Kent Harrington, jehož citoval deník El País v článku nazvaném Odliv mozků z Ruska je příležitostí pro Západ, a nejen ekonomickou.
Podle nedávných odhadů ruské tajné služby FSB jen v prvních třech měsících letošního roku opustily svou vlast téměř čtyři miliony Rusů. Statistiky FSB se sice dají těžko ověřit, ale počty emigrantů z Ruska jsou letos výrazné. Ve srovnáním s prvním čtvrtletím roku 2021 se například zvýšily pětkrát jejich odchody do Gruzie či Tádžikistánu, v případě Estonska to byl čtyřnásobek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval státy Evropské unie, aby přestaly udělovat víza Rusům. EU by se podle něj neměla stát "supermarketem" otevřeným každému, kdo má prostředky do něj vstoupit, informovala agentura Reuters.
Zelenského návrh se netýká Rusů, kteří potřebují ochranu, protože riskují svou svobodu či životy v boji proti politice ruského prezidenta Vladimira Putina. "Musí existovat záruky, že ruští vrazi či spolupachatelé státního teroru nebudou využívat schengenská víza," prohlásil ukrajinský prezident ve svém nočním projevu. "Nesmíme ale přitom zničit základní myšlenku Evropy - naše společné evropské hodnoty. Evropa se nesmí přeměnit v supermarket, kde není důležité, kdo vstoupí dovnitř, a kde bude hlavní jen to, zda lidé za zboží zaplatí," poznamenal Zelenskyj.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
