Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Dmitrij Medveděv říká, že Rusku je jedno, zda G7 uzná jeho okupaci ukrajinských území. Komentář následuje po prohlášení ministrů zahraničí G7, že jejich země neuznají hranice vytvořené v důsledku ruské vojenské agrese.
Ruské síly vypálily od začátku invaze z běloruského území na Ukrajinu už 633 raket, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na běloruskou monitorovací skupinu Belaruski Hajun. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja ve čtvrtek informoval, že dohromady pak Rusko na Ukrajinu vypálilo nejméně 2100 raket.
První raketový útok z Běloruska na Ukrajinu byl zaznamenán hned v první den ruské invaze, tedy 24. února, uvedla ruská redakce Deutsche Welle. Nejvíce raketových úderů se pak odehrálo 1. dubna, kdy bylo z Běloruska podniknuto nejméně 56 útoků. Zakladatel monitorovací iniciativy, bloger Anton Matolka, vysvětlil, že skupina dostává denně tisíce upozornění od uživatelů internetu po celém Bělorusku. „Jakmile se někde objeví vojenská aktivita, hned odtamtud dostáváme mnoho informací,“ uvedl v Matolka v rozhovoru se stanicí.
Příliv uprchlíků z Ukrajiny do Německa se snížil, uvedla německá ministryně vnitra Nancy Feserová. Zatímco v polovině března přicházelo podle ní do Německa z Ukrajiny 15 tisíc lidí denně, nyní už jen asi 2000. Do své vlasti se přitom přes hranice s Polskem denně vrací 20 000 ukrajinských uprchlíků, včetně těch, kteří byli v Německu.
Video ze zničeného historického centra Charkova.
Lidé, kteří přieli do Mariupolu, hlásili, že je Rusové donutili vyměnit ukrajinské poznávací značky za ty, které nelegálně vydali zástupci Ruska v Doněcké oblasti.
Buča, symbol ruské brutality, se pomalu navrací k životu v míru.
Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily další vesnici v charkovské oblasti. Novinář Andrej Tsaplienko uvádí, že státní hranice je jen pár set metrů daleko.
Letošní ročník mezinárodní písňové soutěže Eurovize je nejspíš jedním z nejvíce politických za poslední roky. Rusko dostalo zákaz, Ukrajina je považována za favorita na vítězství, napsala britská stanice BBC. Celkem 25 hudebních uskupení vystoupí dnes večer před živým publikem v severoitalském Turíně, další miliony diváků budou soutěž sledovat v televizích po celém světě. Česko reprezentuje skupina We are Domi se zpěvačkou Dominikou Haškovou.
Ukrajinská skupina Kalush Orchestra přitom nebyla původní ukrajinskou volbou. Zemi měla nejdříve zastupovat Alina Pašová, 29letá raperka a bývalá účastnice reality show. Když se ale ukázalo, že navštívila okupovaný Krym, vyvolalo to vlnu pobouření a namísto ní dostal šanci vystoupit právě Kalush Orchestra, folk-rapová skupina ze západu Ukrajiny.
Zelenskyj podepsal zákon zakazující proruské strany. Zákon umožňuje zakázat strany, které podporují ruskou válku proti Ukrajině a popírají skutečnost, že Moskva okupuje ukrajinská území, včetně Krymu a východního Donbasu.
V Nikolajevské oblasti bylo zničeno ruské letadlo, již už dvousté od začátku války.
Do města Záporoží, kam se snaží skrz humanitární koridory evakuovat obyvatelé z obléhaného Mariupolu, mohla dnes po třech dnech čekání vjet kolona, v níž je až 1000 automobilů, informoval zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko. V pátek Andrjuščenko uvedl, že do Mariupolu se vrací stále více lidí kvůli tomu, že se jim nedaří přes uzavřené humanitární koridory do Záporoží dostat.
Generální štáb: Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východní Ukrajině. Ruské jednotky se chystají zaútočit na několik měst v Doněcké oblasti, jako je Sievierodoneck, Soledar a Bachmut. Rusko pokračuje v náletech a ostřelování regionu dělostřelectvem.
Do stanového městečka v Troji převezli hasiči k 16:00 asi 40 uprchlíků. Dnes počítají s naplněním kapacity, která je 150 míst, ze 70 až 80 procent.
Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje. Při příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně to dnes prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský. Finsko a Švédsko se rozhodly svůj dosavadní neutrální postoj změnit po ruské invazi na Ukrajinu. Finská vládní sociální demokracie již vstup do aliance podpořila, stejné rozhodnutí se v neděli očekává od rovněž vládní sociální demokracie ve Švédsku.
„Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele. A to je postoj, který sdělím svým kolegům,“ řekl Lipavský.
Český ministr poznamenal, že k rozšíření aliance o oba severské státy vede dlouhá cesta. „Potřebujeme ale politickou dohodu. Jakmile budeme mít politickou dohodu, bude to už věcí ratifikace v mnoha parlamentech,“ řekl. Přijetí nových členů totiž musí formálně schválit všechny členské státy NATO.
V mariupolských ocelárnách Azovstal je v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla přibližně 600 raněných. Ve vysílání ukrajinské televize to podle webu Ukrajinska pravda řekl představitel generálního ředitelství policie Doněcké oblasti, který se nachází přímo v ocelárnách a vystupuje pod krycím jménem Policie.
„Raněných je asi 600. Podmínky jsou prostě strašné... Tu depresivní situaci, která je v polní nemocnici, nelze vylíčit,“ řekl policejní představitel.
„Zjednodušeně řečeno (jsou) v obrovské tělocvičně, kde je několik desítek paland. Ostatní jsou přímo na zemi. Na továrních uniformách leží vojáci bez končetin - někdo nemá ruce, někdo nohy, někdo má jiná zranění,“ popsal policista.
„Úplný opak hygieny. Už se oteplilo a jsou tu mouchy, hrozný zápach. Ozývá se sténání,“ dodal.
Turecko navrhlo evakuovat zraněné bojovníky, kteří se ukrývají v ocelárnách v jihoukrajinském městě Mariupol, po moři. Uvedl to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak Ibrahim Kalin v rozhovoru s agenturou Reuters dodal, osobně o tomto návrhu před dvěma týdny v Kyjevě hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a návrh i nadále „zůstává na stole“, i když s ním Moskva nesouhlasila.
Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Podle plánu by měli být lidé evakuovaní z oceláren převezeni do přístavu Berďansk rovněž u Azovského moře a následně je turecká loď odveze přes Černé moře do Istanbulu, řekl Ibrahim Kalin. „Jestliže to takto půjde udělat, rádi to uděláme. Jsme připravení. Naše loď je připravena odjet tam a odvézt zraněné vojáky a další civilisty do Turecka,“ dodal Kalin, který je rovněž zahraničněpolitickým poradcem Erdogana. Ukrajina ani Rusko se zatím k možnosti evakuaci po moři nevyjádřily.
Kyjev dnes navštívila delegace zástupců amerického senátu v čele s vůdcem republikánské strany v horní komoře Kongresu Mitchellem McConnellem.
Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.
„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.
Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková dnes během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a uvedla, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.
Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.
Zelenskyj naléhá na USA, aby oficiálně uznaly Rusko jako státního sponzora terorismu. Zelenskyj řekl americkým senátorům v Kyjevě, že počítá s tím, že USA dále posílí sankce. „Rusko by mělo být oficiálně uznáno jako státní sponzor terorismu,“ řekl.
Rozkaz k ostřelování Charkova kazetovými bombami vydal generálplukovník Ruské federace Alexander Zhuravlev, který byl zapojen do podobných válečných zločinů v Sýrii - CNN.
Mariupolský policista, který spolu s dalšími obránci zůstává v ocelárnách Azovstal, popsal zdravotní stav svých kolegů. „Zranění vojáci bez končetin leží vedle sebe v nehygienických podmínkách. Létají tam mouchy, ozývají se zvuky bolesti a páchne to tam,“ uvedl.
Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku.
„Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.
Podle ukrajinského ministra pro infrastrukturu Oleksandra Kubrakova Rusové zničili 23% tamní železniční sítě, škody vyhodnotil na 90 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Spolek hackerů Anonymous se v pátek naboural do systému ruské státní energetické společnosti SOCAR a získal 130GB dat.
Na berlínské akci pro Ukrajinu lidé volali po záchraně vojáků uvězněných v Mariupolu.
Podle ukrajinského ministerstva zahraničí v Kyjevě obnovilo provoz hned 38 zahraničních ambasád. Patří mezi ně i české velvyslanectví. „Tohle je další důkaz toho, že naši partneři věří ve vítězství, budoucnost a prospekty Ukrajiny,“ uvedl resort.
Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Informovala o tom dnes agentura Interfax.
Finsko by mělo svůj záměr usilovat o členství v NATO oznámit dnes. Prezident a premiérka Sanna Marinová se už ve čtvrtek vyslovili pro bezodkladné podání žádosti o vstup do aliance. Moskva poté prohlásila, že vstup Finska do NATO by pro Rusko představoval ohrožení, na které bude reagovat. Neupřesnila ale jak.
„Rusové Charkov neustále ostřelovali, jejich pozice byly velmi blízko města. Díky úsilí členů charkovské teritoriální obrany a ukrajinských ozbrojených složek se ale Rusové stáhli daleko od města ve směru k ruské hranici,“ uvedl starosta Charkova. Nyní je podle něj ve městě klid a lidé se pomalu začínají vracet do svých domovů. „Pro občany fungují dodávky vody, plynu i elektřiny. Bohužel mnoho obytných budov bylo zničeno nebo poškozeno, takže nás v budoucnosti čekají rozsáhlé rekonstrukce,“ dodal Ihor Těrechov.
Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám.
„Vladimir Putin zdůraznil, že ukončení tradiční politiky vojenské neutrality by bylo chybou, protože neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska,“ prohlásil Kreml podle agentury AFP. Finsko a také Švédsko přitom začaly vážně uvažovat o vstupu do NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Rumunská ambasáda v Kyjevě je opět v provozu.
V ruské Bělogorodské oblasti byly v noci po dobu několika hodin slyšet exploze, informovala televize Nexta.
Vojáci z 59. brigády Ozbrojených sil Ukrajiny válčí s okupanty nedaleko Chersonské oblasti. V boji využívají armádní drony.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 slíbili pokračování ekonomického tlaku na Rusko i dodávek zbraní na Ukrajinu v dalších letech, pokud bude třeba.
Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Televize Nexta na twitteru zveřejnila záběry z rozbombardované Popasny v Luhanské oblasti.
Podle prohlášení ukrajinského generální štábu pro agenturu AFP se nyní ruské jednotky v Charkově a okolí soustředí na odchod ze svých pozic. Podle reportérů agentury Reuters byl v Charkově v posledních dvou týdnech relativní klid. Moskva ale informovala o ostřelování v okolí Charkova a tvrdí, že její rakety v pátek zasáhly armádní sklad. Podle ISW se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek.
Ukrajinské jednotky Rusku „ukradly“ armádního psa. Ovčákovi původní páníčci zemřeli během invaze, nové ukrajinské povely se zvládl naučit během jednoho měsíce. Pes se v nadcházejících dnech přidá k Národní gardě Ukrajiny, informovala televize Nexta.
Ruští okupanti neustávají a dál útočí na ocelárny Azovstal v Mariupolu.
V mariupolských ocelárnách Azovstal dosud zůstává přes tisíc ukrajinských vojáků, z nichž několik set utrpělo těžká zranění. Zbytek města je zdemolovaný a momentálně zcela pod nadvládou Rusů, informoval na twitteru The Kyiv Independent.
V noci se přístavním ukrajinským městem Oděsa rozezněly poplašné sirény.
Ukrajinská premiérka Iryna Vereščuková jedná s ruskou stranou o evakuaci 60 těžce zraněných civilistů a lékařů z mariupolských oceláren Azovstal. Rusko zatím nesouhlasí s kompletní evakuací.
Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se nyní ruské jednotky zaměřují na odchod z města a okolí. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavní cílům ruské invaze na Ukrajině, připomněla dnes stanice BBC. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že válka skončí do konce roku.
Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím dnes podle ruských tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.
„Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí „skutečné“ důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.
Ruská armáda bombarduje ukrajinskou pohraniční Sumskou oblast. Včera na tamní vesnice vypálila pět střel, uvedla Státní pohraniční služba Ukrajiny. Podle prozatímních informací při útoku nikdo nezemřel, informoval list The Kyiv Independent.
Rusko během bombardování Luhanské oblasti zničí každý den asi 50 domů civilistů, uvedl tamní gubernátor Serhij Hajdaj. Jeho prohlášení na twitteru sdílel ukrajinský list The Kyiv Independent.
Ukrajinský kapitán Svjatoslav Palamar na videu uvedl, že se jeho jednotkám podařilo v Mariupolu zabít asi šest tisíc okupantů.
Ukrajinské speciální jednotky zničily ruský muniční sklad. Záběry sdílela běloruská televize Nexta na twitteru.
Indie, která je druhým největším výrobcem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.
Česko dosud vydalo lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, 341.308 víz dočasné ochrany. V pátek těchto víz, která umožňují uprchlíkům pobývat v zemi až rok, přibylo 1143, téměř o 600 méně než před týdnem. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Úřady zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Někteří se vracejí na Ukrajinu, nebo se přesouvají do dalších zemí. Vízum otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Ukrajinské ministerstvo obrany vydalo pravidelný odhad ruských ztrát. Okupující armáda dosud přišla o asi 27 200 vojáků, 1 218 tanků, 88 protivzdušných systémů, 200 letadel, 163 vrtulníků a 13 lodí.
Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na twitteru.
Ruskem dosazená vojensko-civilní správa v Chersonské oblasti uvedla, že požádá Moskvu, aby region začlenila do Ruské federace, potvrdilo britské ministerstvo. Už ve středu ruskojazyčný web BBC informoval, že oblast na jihu Ukrajiny chce požádat ruského prezidenta Vladimira Putina o začlenění do Ruské federace.
Válečná slovní výměna proběhla také mezi nejvyššími představiteli církví, hlavou Moskevského patriarchátu Kirillem I. Ruským a římskokatolickým papežem Františkem. „Prvních dvacet minut mi Kirill s papírem v ruce četl všechna odůvodnění války,“ řekl papež o jejich březnovém jednání. Kirilla pak vyzval, aby se nestal Putinovým ministrantem, na což Moskva ostře reagovala. Kdo je Kirill, který tvrdí, že za válku mohou homosexuálové nebo ničitelé pravoslavné církve? Více zde: Patriarcha Kirill se zastává okupantů: „Putin je boží zázrak. Rusové se pustili do svaté bitvy“
Od začátku ruského útoku proti Ukrajině na konci února se v Německu registrovalo přes 700.000 lidí prchajících před válkou v této zemi. Uvedl to dnes list Welt am Sonntag. V drtivé většině případů se jednalo o ženy či děti. Zhruba 40 procent uprchlíků byly děti a 80 procent dospělých uprchlíků tvořily ženy.
Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, část z nich se ale začíná do země vracet. V České republice, která má osmkrát menší populaci než Německo, se podle pátečních údajů ministerstva vnitra registrovalo přes 340.000 běženců z Ukrajiny.
Ruští vojáci se dopouští sexuálního násilí a páchají těžké válečné zločiny na dětech! Britská velvyslankyně při Organizaci spojených národů (OSN) upozornila na důkazy potvrzující několik „věrohodných obvinění“ nejen ze sexuálního násilí na dětech, kterých se měli od zahájení invaze na Ukrajinu dopustit mnozí ruští vojáci. Podle diplomatky porušila okupující armáda pravidla Rady bezpečnosti OSN. Na těžké zločiny upozornil už dříve dětský fond UNICEF, jehož vedení situaci nazvalo „stále se zhoršující krizí dětských práv“.
Důstojník pluku Azov tvrdí, že ruské síly ztratily v Mariupolu asi 6000 vojáků. Sviatoslav Palamar, zástupce velitele pluku Azov, to podle The Kyiv Independent uvedl během online zasedání Kyjevského bezpečnostního fóra 13. května. Ruské síly dle jeho slov pokračují v útocích na ocelárnu Azovstal, poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Podle jeho odhadů v Mariupolu doposud ztratily přes 6000 vojáků, včetně jednoho generála, a také 78 tanků a asi 100 obrněných vozidel.
Šéf ruské armády Valerij Gerasimov byl údajně suspendován kvůli neúspěchu na Ukrajině. Tvrdí to poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. Gerasimov se neukázal na vojenské přehlídce ke Dni vítězství, krátce před níž měl utrpět zranění při návštěvě okupovaného Izjumu. „Podle předběžných informací Gerasimova fakticky sesadili. Rozhodují se, jestli mu dát čas, aby věci napravil, nebo ne,“ cituje Arestovyče britský list Daily Mail.
Putin prý kvůli vojenským neúspěchům spustil v řadách ruských generálů rozsáhlou čistku. „Velitel první tankové armády západního vojenského okruhu generálporučík Sergej Kisel byl také zatčen a vyhozen poté, co byla první tanková armáda poražena u Charkova,“ doplnil Arestovyč.
„Ve skutečnosti dnes nikdo nemůže předpovědět, jak dlouho tato válka potrvá,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním proslovu. „Ale děláme vše pro rychlé osvobození naší země. To je naše priorita – pracovat každý den na zkrácení války.“ K tomu však Ukrajina podle něj potřebuje pomoc svých partnerů, “z evropských zemí, ze zemí celého svobodného světa“.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky.„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl Zelenskyj ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer.. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně,“ pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.
Ukrajina nabídla Rusku, že za zraněné obránce z Mariupolu propustí řadu válečných zajatců. „V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.