Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se loučíme. Aktuální zpravodajství z Ukrajiny opět přineseme v pondělí ráno.
Prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová odsoudila válečné zločiny, ke kterým došlo ve městě Izjum. Podle ní je třeba odpovědět spravedlností.
Zahraničním reportérům z agentury Reuters se během neděle podařilo nafotit údajné mučírny, které po sobě zanechali ruští vojáci po odchodu z Charkovské oblasti.
Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. „Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. A kdybychom to neudělali, tato krize mohla nastat ještě mnohem dříve,“ řekl Clinton v dnes odvysílaném rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou na televizi CNN.
64. samostatná motostřelecká brigáda Ruské federace, naverbovaná v Jakutsku, která mučila a zabíjela Ukrajince v Buči, ztratila více než 90 % svého personálu, uvádí generální štáb.
Kozača Lopaň v Charkovská oblast se vrací zpátky do poklidného života. Místní obyvatelé přemalovávají nástěnnou malbu, kterou okupanti zkazili svou trikolórou.
Známá ruská zpěvačka Alla Pugačevová dnes veřejně kritizovala válku, kterou vede Rusko na Ukrajině a která podle ní zabíjí vojáky pro iluzorní cíle, zatěžuje obyčejné lidi a mění Rusko v globálního vyvrhele. Pugačevová to podle agentury Reuters uvedla na instagramu, který je v Rusku zakázaný.
„Na exhumacích se podílí velké množství lidí. Vykopávají pohřbené, kteří jsou, když je to možné, ihned identifikováni. Všechna těla jsou následně posílána do Charkova,“ uvedl starosta Marčenko. Tyto práce podle něj nejspíš potrvají další dva týdny, protože hrobů je velké množství. „Nové jsme zatím neobjevili, ale máme informace, že existují, takže se po nich pátrá,“ dodal.
Exhumování těl z hromadného pohřebiště ve východoukrajinském Izjumu bude pokračovat nejspíš dva týdny, uvedl starosta města Valerij Marčenko.
Ukrajinské jednotky postupně čistí charkovské lesy od min.
Takto dnes vypadá jihoukrajinský Mariupol pod nadvládou ruských okupantů.
Ukrajinci při obraně používají slovenský dělostřelecký systém Zuzana-2.
Ve Lvově pracují na vývoji neprůstřelných vest pro děti.
Televize Nexta na twitteru zveřejnila video, na kterém se ukrajinský voják shledává se svým dítětem poprvé po šesti měsících služby.
Před sochou ukrajinského básníka Tarase Ševčenka zůstal zbytek ruské střely.
Devítiletý Stanislav peče chléb a veškerý zisk daruje ukrajinským vojenským složkám. Vyrůstat chce v klidné a mírumilovné Ukrajině.
Šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev dnes zahajuje dvoudenní návštěvu Číny. S čínskými představiteli bude jednat o bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi, oznámilo dnes čínské ministerstvo zahraničí.
Patrušev se zúčastní 17. kola konzultací o strategicko-bezpečnostních vztazích Číny s Ruskem a sedmého čínsko-ruského jednání o spolupráci bezpečnostních složek, uvedl Peking.
Setkání následují po čtvrtečních přímých rozhovorech čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Uzbekistánu. Bylo to první setkání obou státníků od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Čína ruskou agresi vůči Ukrajině neodsoudila a ani ji neoznačuje za invazi, zcela v souladu s Kremlem, který hovoří o „speciální vojenské operaci“.
V charkovské vesnici byla v podzemí odhalena „mučicí komnata“, uvedla televize Nexta.
Při ruském ruském útoku na Kramatorsk byl zasažen mimo jiné i hotel, informovala běloruská televize Nexta.
Ukrajinský generální štáb vydal další odhad ruských ztrát. Okupační armáda od propuknutí invaze údajně přišla o 54 480 vojáků, 2210 tanků, 4718 obrněných vozidel, 251 letadel, 217 vrtulníků, 238 střel s plochou drahou doletu a 15 lodí.
„Rusové zjevně směrují část svých velmi omezených rezerv na Ukrajině do těchto snah místo do zranitelných ruských obranných linií chvatně vytvořených podél řeky Oskil na východě Charkovské oblasti,“ píše americký Institut pro studium války (ISW). Rusové podle něj nemohou doufat ve velké zisky kolem Bachmutu a Doněcka a zjevně pokračují „v téměř robotickém úsilí prosadit se v Doněcké oblasti, což se zdá být stále více odtržené od celkové reality na bojišti“.
Ukrajinští vojáci v charkovském Vovčansku sundavají plakáty s ruskou propagandou, kterou za sebou zanechali okupanti.
Rusové podle amerických expertů provádějí na východě Ukrajiny nesmyslné operace, místo aby se soustředili na obranu proti ukrajinským protiofenzivám.
Rusové v noci na dnešek vypálili 30 střel na ukrajinský Nikopol a zranili nejméně tři civilisty. Informoval o tom gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentin Rezničenko.
Proměna Ukrajiny představuje obrovskou příležitost pro expanzi českého obranného a bezpečnostního průmyslu, možná největší v novodobé historii. Je o tom přesvědčen náměstek ministryně obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáš Kopečný. Česku na Ukrajině otevírá dveře to, jakým způsobem zemi bránící se ruské agresi podporuje. Vojenská podpora Ukrajiny navíc podle Kopečného znamená vznik stovek až tisíců nových pracovních míst v obranném a bezpečnostním průmyslu.
Záběry z dalších mučíren v Izjumu.
V osvobozených místech v Chersonské oblasti bylo nalezeno nejméně deset mučicích místností. Zde jsou záběry z jedné takové ve městě Kozača Lopaň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters nevyloučil, že Krym bude Ukrajině navrácen diplomatickou cestou. „Není tu žádná jiná cesta, žádné jiné řešení. Krym musí být osvobozen,“ řekl Zelenskyj. „Ukrajina bude moct žít v míru a poklidu, jakmile toto území získáme zpět,“ dodal.
Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat v online reportáži.
Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně. Biden to Putinovi vzkázal v rozhovoru, který v neděli odvysílá americká televize CBS. „Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války,“ odpověděl Biden na otázku moderátora pořadu 60 Minutes na CBS, co by vzkázal Putinovi, pokud uvažuje o nasazení takových zbraní. Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla „závažná“. Rusko by se podle něj „stalo ve světe ještě více vyvrhelem“.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.