Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Přinášíme vám souhrn online zpravodajství ke krizi na ukrajinské hranici s Ruskem z neděle 20. 2. 2022:

• Situace je nadále napjatá. Velitelé ruských vojenských jednotek dostali rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu, tvrdí v USA.
• Intenzita bojů mezi ukrajinskými silami a proruskými povstalci stoupá. Podle dnešního prohlášení ukrajinské armády za 24 hodin se odehrálo 136 incidentů, které mají na svědomí proruští povstalci, což je dvojnásobek ve srovnání s předchozím dnem. 
• Moskva s Minskem se navzdory dřívějším prohlášením rozhodly pokračovat ve společných manévrech v Bělorusku, kde má Rusko na 30.000 vojáků.
• Prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a Emmanuel Macron se dnes shodli, že je třeba usilovat o uklidnění situace na východě Ukrajiny, odkud se už evakuovalo 53.000 lidí. 
• Vojenské cvičení s Ruskem, které má v Bělorusku stovky letadel, tanků a obrněných vozidel, bude pokračovat kvůli „zvýšené vojenské aktivitě“ poblíž hranic Běloruska i Ruska a také kvůli stále většímu napětí na východě Ukrajiny. Jak dlouho bude akce, která začala 10. února trvat, neuvedl. Více se dočtete zde.
• Americký prezident Joe Biden dal v noci na dnešek najevo přesvědčení, že Moskva, která má u ukrajinských hranic celkově až 190.000 vojáků, může útok zahájit kdykoli. 
• Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) může invaze nastat kdykoliv. Uvedl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 
• Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu obvinil Západ, že výroky o údajných ruských invazních plánech napětí jen přiživuje. Situace na východě Ukrajiny je podle něj tak napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům.
• Podle mnoha expertů by se již měly na Rusko uvalit sankce a ne se čekat na to, až provede invazi. Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že v případě ruské invaze okamžitě svolá zasedání lídrů zemí EU. Tímto krokem by chtěl zajistit jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě.
• Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) dnes po jednání krizového štábu uvedl, že se musí mít Češi na pozoru před dezinformační hrou Ruska.
• Ministerstvo zahraničí (MZV) vyzvalo Čechy, aby kvůli stále se zvyšující pravděpodobnosti vzniku vojenského konfliktu na Ukrajině urychleně opustili východní oblasti země. Úřad varuje před jakýmikoli cestami na Ukrajinu. Česká diplomacie to dnes uvedla v aktualizovaném cestovním doporučení na svém webu. Pokud se Češi nachází v jiných oblastech Ukrajiny, měli by zvážit možnost opuštění země.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Oznámila to dnes televizní stanice CNN, která se odvolala na dva představitele blízké tajným službám. Tyto zdroje přitom tvrdí, že rozkazy mohou být vždy odvolány nebo že může jít o dezinformaci, která má zmást USA a jejich spojence.

Podle CNN považuje rozvědka vydání příkazů velitelům a operativcům tajných služeb za signál, že ruské přípravy možné invaze vstoupily do poslední fáze. K dalším ukazatelům se řadí elektronické rušení a kybernetické útoky, které zatím zjištěny nebyly.

Americké velvyslanectví v Moskvě dnes vyzvalo americké občany, aby si připravili evakuační plán opuštění Ruska. Podle úřadu hrozí teroristické útoky v Moskvě, v Petrohradě a u hranice s Ukrajinou. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se dotázala amerického velvyslanectví, zda tuto informaci předalo ruským kolegům.

"Existují hrozby útoků na obchodní centra, železnici a stanice metra a na další veřejné prostory ve velkých obydlených místech v Moskvě i v Petrohradě a také u ruské hranice s Ukrajinou, kde panuje vysoké napětí," stojí v oznámení velvyslanectví. "Prověřte své evakuační plány a nespoléhejte na pomoc americké vlády," dodává výzva.

Zacharovová vznesla dotaz, zda ambasáda informaci předala ruským kolegům. "A pokud ne, jak tomu máme rozumět?" zeptala se. 

Boris Johnson označil za slibná slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který se v dnešním telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vyslovil pro diplomatické řešení napjaté situace na ukrajinských hranicích. Podle britského premiéra signalizují, že Kreml je možná ochotný dosáhnout příměří na ukrajinském východě. Johnson to podle agentury Reuters uvedl ve svém telefonátu s Macronem.

Ministerský předseda poznamenal, že Putinova vyjádření v rozhovoru s francouzským státníkem jsou vítaným znamením, že ruský prezident by mohl být stále ochotný zapojit se do hledání diplomatického řešení, uvedl mluvčí Downing Street. Premiér přitom podle něj zdůraznil, že ukrajinský hlas musí být ústředním bodem jakýchkoli jednání.

Johnson s Macronem hovořil poté, co francouzský prezident telefonoval s šéfem Kremlu. Ten hovořil o potřebě zintenzivnit hledání diplomatických řešení sílící krize ve východoukrajinském Donbasu.

„S ohledem na stále se zvyšující pravděpodobnost vzniku vojenského konfliktu, a tím i náhlého a podstatného zhoršení bezpečnostní situace v souvislosti s aktuálním extrémním napětím mezi Ruskem a Ukrajinou, MZV ČR varuje před jakýmikoliv cestami na Ukrajinu,“ uvedl Černínský palác.

Vyzval české občany, aby urychleně opustili Luhanskou, Doněckou, Černigovskou, Sumskou, Charkovskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou, Chersonskou, Mikolajevskou a Oděsskou oblast. „Pokud se nacházíte v ostatních oblastech Ukrajiny, zvažte možnost opuštění země,“ doplnil úřad.

Litva a Lotyšsko, které jsou členy Evropské Unie i NATO, také vyzvaly okamžitým sankcím proti Rusku a k dalšímu posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Skutečnost, že ruské jednotky zůstávají v Bělorusku, je v rozporu s předchozími ujištěními Moskvy a představuje „změnu pro bezpečnost států NATO sousedících s Běloruskem“. Na twitteru to napsal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Jeho lotyšský protějšek Edgars Rinkevics uvedl: „Je jasné, že transatlantické společenství musí začít uplatňovat sankce proti Rusku a že NATO by mělo v regionu rozmístit více sil.“

Od ukončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní. Západ se proto obává, že by Rusko na Ukrajinu mohlo zaútočit i odtud. Kyjev je od běloruských hranic vzdálen vzdušnou čarou jen několik desítek kilometrů.

Běloruská opozice v přítomnosti ruských vojáků vidí ohrožení svrchovanosti země a nebezpečí, že Bělorusko bude zataženo do útočné války.

V pořadu 90´ na České televizi promluvila o krizi i ukrajinistka Lenka Víchová, ta zmínila, jak situaci analyzují bezpečnostní služby. „Rusko realizuje obrovskou informačně-psychologickou operaci a že jeto z velké části nátlak jak na Ukrajinu tak na západní svět, aby ustoupilo na pozici, kterou potřebuje Rusko,“ přetlumočila názory analytiků. 

Donbas je podle Víchové dobře připravený, ohrožený je ale Kyjev, který by byl v případě běloruského odstřelování ve velkém nebezpečí. „Lukašenko už není pánem své země,“ uvedla s tím, že pánem Běloruska už je Putin. 

Západ by měl podle Kyjeva zavést proti Rusku aspoň část sankcí už teď

Západ by měl už nyní zavést do praxe aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Později se k němu připojili i litevský a lotyšský ministr zahraničí. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však takový postup odmítl.

„Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí,“ řekl Kuleba.

Ukrajina je připravena svou zemi bránit, podotknul generál Petr Pavel v České televizi v pořadu 90´. 

Rusko má nyní téměř 200 tisíc vojáků u hranic, což je méně, než má ukrajinská armáda. „Pro úspěšný útok by měla být převaha o jednu třetinu vyšší. Rusko má možnost využít i jiné nástroje, které by mohly kompenzovat převahu,“ okomentoval generál i vojenské síly. Podle něj ale není pravděpodobné, aby dokázalo Rusko Ukrajinu celou ovládnout. „To je velké sousto a Rusku by to vázalo prostředky, které potřebuje i jinde,“ podotknul. „Přítomnost vojsk, převaha ve vzduchu a na moři mu (Rusku) dává mnoho výhod. Vzhledem k tomu, že rozmístěno ze tří stran Ukrajiny má mnoho možností.“

Podle generála Petra Pavla by invaze na Ukrajinu znamenal pro Rusko mnoho špatného. „Netroufám si tvrdit, co se prohání hlavou prezidentovi Putinovi, ale stále více to vypadá, že jeho přístup, to, co dnes dělají, jde proti zájmu Ruska. Těmi kroky, co podniká, tak nemůže přesvědčit, že Rusko není zemí, se kterou se lze domluvit a sankce může Rusko poškodit na mnoho let dopředu,“ řekl v pořadu České televize. 

„Opravdu nemůžeme dospět k jinému závěru, než že možnost války je velice reálná,“ uvedl v České televizi kandidát na prezidenta a generál Petr Pavel. Podle Pavla by měla ruská ofenziva následky pro všechny. 

Česká republika je připravená poskytnout Ukrajině zdravotnickou pomoc. „Bezpečnostní situace na ukrajinsko-ruské hranici je stále kritická. Ruská strana rozehrála dezinformační partii a zastrašuje svět jadernými zbraněmi. Doufejme, že se situace uklidní. V případě nejčernějšího scénáře jsme připraveni okamžitě aktivovat humanitární program MEDEVAC,“ informoval na twitteru ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09). 

Z východoukrajinského Donbasu do Ruska přešlo hranici podle Moskvy 53.000 lidí. Evakuace z povstaleckých regionů začala v pátek.

S odvoláním na ruského ministra pro mimořádné situace Alexandra Čuprijana o tom informovala ruská agentura TASS. Ministr řekl, že ze „dvou sousedních ukrajinských regionů“ bylo evakuováno 53.000 lidí. K evakuaci se využívají autobusy a v Rusku je připraveno 101 ubytovacích zařízení. Podle ministra potřeb ovalo 400 z evakuovaných lékařskou pomoc.

Protitankové překážky na pláži poblíž průmyslového města Mariupol, které se nachází asi 20 kilometrů od oblastí kontrolovaných povstalci na východní Ukrajině.

Podívejte se na celý záznam z tiskové konference po jednání krizového štábu na ministerstvu zahraničních věcí. 

Na twitteru se k eskalaci na ukrajiniských hranicích s Ruskem vyjádřila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Tak dlouho si tady budeme se sentimentem v oku připomínat devadesátky, až nám je bude chít Voloda a jeho parta vrátit. Na mapách i se vším všudy. Tohle se právě teď děje. Bojujeme ve skutečnosti nejenom za suverenitu Ukrajiny, ale i za geopolitické umístění (NATO x EU) naší země!,“ napsala. 

„Jsme s Ukrajinou, nedotýkejte se Ukrajiny,“ stálo na transparentech během polské manifestace na podporu Ukrajiny. Účastníci vyjadřovali protest proti možné ruské invazi. Lidé nesli ukrajinské a polské vlajky i vlajky Evropské unie a běloruské opozice. Podle dostupných informací dorazilo několik stovek protestujících.

Ministr zahraničních věcí vyzval Čechy, aby si dali pozor na ruské dezinformace. „Také bych chtěl apelovat na občany ČR, aby byli obezřetní k různým dezinformacím a mediálním manipulacím a hrám. Jsme svědky, že Ruská federace především produkuje řadu falzifikovaných informací, vytváří scénáře, které by ji umožnily nějakým způsobem ospravedlnit případnou ruskou agresi vůči Ukrajině,“ upozornil Jan Lipavský (Piráti)

„Avizovaná ruská stažení jsou součástí těch dezinformačních her. Stahování podle našich informací neprobíhá,“ vzkázal.

Cestovní doporučení k cestám na Ukrajinu bude k dispozici dnes večer nebo zítra ráno. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se musí ještě dopracovat text. 

„Přistoupili jsme k redukci některých zaměstnanců, stahují se rodinné příslušníci. Ponecháváme zde ale konzula, abychom mohli poskytovat podporu našim občanům,“ uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti) k situaci stahování lidí z Ukrajiny. 

Apeloval, aby se Češi na Ukrajině registrovali do systému Drozd, přes který může ministerstvo s lidmi lépe a rychleji komunikovat. 

Podle ministra zahraničí není pravdou, že by se Rusko od hranic stahovalo. Naopak je zde podle Jana Lipavského (Piráti) už téměř 200 tisíc vojáků. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Čechy, aby na Ukrajinu necestovali a případně, pokud tam jsou, aby zemi opustili. Zmínil, že doporučuje zkontrolovat letecké společnosti, jestli ještě budou na místo a z místa létat. Podle Lipavského je nyní na Ukrajině 114 Čechů, se kterými rezort komunikuje. „Ministerstvo v tuto chvíli připravuje další projekt humanitární pomoc ve výši 10 milionů korun,“ dodal. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) vystoupil po jednání krizového štábu. „Jednali jsme o velmi závažné situaci, která kvůli ruským krokům zde (na Ukrajině) panuje a náš přístup je odpovědný, chystáme se na všechny možné scénáře,“ řekl na začátek. 

„Ministerstvo vydá aktualizaci cestovního doporučení, nyní dopracováváme text tohoto doporučení. Druhá věc je, že krizový štáb zřídil dvě pracovní skupiny,“ informoval Lipavský s tím, že jedna řeší humanitárí pomoc a druhá skupiny monitoruje situaci. 

Doněckou a Luhanskou lidovou republiku vyhlásili v roce 2014 na východě Ukrajiny proruští separatisté po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a anexi Krymu Ruskem. Od té doby na východě země trvá konflikt mezi ukrajinskými a separatistickými silami, který si dosud vyžádal na 14.000 životů. Rusko povstání separatistů podpořilo, ale popírá, že by se v bojích přímo angažovalo.

Málo se však hovoří o dalším ruském kontingentu, který se naopak nachází u jihozápadních hranic Ukrajiny: v separatistickém regionu Podněstří, kde ruské vojsko pomohlo povstalcům proti vládě Moldavska.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na rozdíl od ruského vůdce Vladimira Putina připsal vinu za stupňování napětí na východě Ukrajiny ruským separatistům. Podle Macronova úřadu se během telefonátu prezidenti shodli, že se pokusí dosáhnout příměří na ukrajinském východě.

Putin a Macron se vyslovili pro diplomatické řešení situace prostřednictvím jednání. Podle francouzských zdrojů se dohodli, že se v pondělí uskuteční třístranná schůzka zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Putin francouzského prezidenta ujistil, že má v úmyslu stáhnout ruské vojáky z Běloruska, kde bylo prodlouženo cvičení ruské a běloruské armády, jež mělo skončit dnes. „Bude to třeba ověřit, což si vyžádá čas,“ uvedl Macronův úřad.

Macron se má ještě dnes spojit s americký prezidentem Joem Bidenem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Francouzská média nevylučují ani Macronovo jednání s premiéry Británie a Itálie Borisem Johnsonem a Mariem Draghim.

Krizový štáb ministerstva zahraničí dnes odpoledne probere krizi na ukrajinských hranicích s Ruskem a ohrožení Ukrajiny. Zabývat se bude posledními informacemi, které z východu Evropy přicházejí. Naposledy krizový štáb ministerstva zasedal v pondělí. Od té doby napětí na východě Ukrajiny stále stoupá a západní země se obávají rozsáhlého válečného konfliktu.

Tiskovou konferenci po jednání krizového štábu s námi sledujte online.

K situaci na východě Evropy se dnes vyjádřil i papež František. Apeloval na lásku k bližnímu včetně k těm, kteří nám ubližují. Odsoudil naopak skutečnost, že někteří křesťané místo toho pomýšlejí na válku.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská označila přítomnost ruských vojáků za ohrožení běloruské svrchovanosti.

„Přítomnost ruských vojáků na našem území je porušením naší ústavy i mezinárodního práva a ohrožuje bezpečnost všech Bělorusů i celého regionu,“ uvedla Cichanouská v prohlášení. Podle ní může být Bělorusko „vtaženo do války někoho jiného a stane se útočící zemí“. Prezident Alexandr Lukašenko podle ní „zaplatil za podporu ze strany Kremlu svrchovaností vlastní země“.

„Požadujeme okamžitý odchod ruských jednotek z našeho území,“ uvedla Cichanouská a připojila požadavek, aby se věcí zabývala Rada bezpečnosti OSN a aby proti Minsku byly uvaleny další sankce.

Vše, co se děje na Ukrajině, včetně oznámení o prodloužení vojenských cvičení Ruska a Běloruska, naznačuje, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu. Stanici CNN to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle kterého nicméně stále existuje šance, že se válce podaří zabránit diplomatickou cestou.

„Jak jsme popsali, zdá se, že se děje vše, co předchází skutečné invazi,“ řekl Blinken.

Ministr uvedl, že Spojené státy jsou odhodlané do poslední chvíle využít všech možností, aby zjistily, zda diplomacie dokáže odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze.

Z Ruska do České republiky loni podle dat Českého statistického úřadu putovalo zboží za zhruba 137,5 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 šlo o dvojnásobný objem, proti předpandemickému roku 2019 činil nárůst 19 procent. Největší podíl nákupů připadal na ropu a zemní plyn, u kterých dovoz dosáhl 99,4 miliardy korun. Bylo to nejvíce od roku 2015, od kdy jsou dostupné údaje.

V souvislosti s možnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu má Evropa podle Fialy připraveny sankce vůči Rusku v několika úrovních. Spustí je ve chvíli, kdy Rusko učiní nějaký agresivní krok. 

České ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo na twitteru upozornění před šířícími se ruskými dezinformacemi kolem aktuální situace na Ukrajině.

„Rusko vytváří a šíří dezinformace a nepravdy, aby mělo záminku k vojenskému vpádu na ukrajinské území,“ napsalo MZV a připojilo grafiku s pravdivými informacemi týkajícími se současné rusko-ukrajinské krize.

Příčinou stupňování napětí v Donbase jsou provokace ukrajinské armády. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to dnes řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Z východní Ukrajiny jsou v posledních dnech hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Putin dále prohlásil, že Spojené státy a NATO by měly reagovat na požadavek bezpečnostních záruk pro Rusko. Podle Kremlu očekává Moskva konkrétní a věcnou reakci USA a NATO na ruské požadavky. Putin podle prohlášení Kremlu, z něhož citovala agentura TASS, zopakoval, že je třeba, aby USA a NATO braly ruské požadavky záruk vážně.

Podle Putina dodávky moderních zbraní a munice na Ukrajinu podporují v Kyjevu myšlenku vojenského řešení v Donbasu. V luhanské a doněcké republice to vede k utrpení civilistů, kteří se musejí evakuovat do Ruska a chránit se tam před ostřelováním, tvrdí hlava Ruska.

Před velvyslanectvím USA na pražské Malé Straně se dnes sešla asi padesátka komunistů a jejich příznivců. Protestovali proti průjezdu amerického vojenského konvoje z Německa na Slovensko. Řečníci zároveň požadovali vystoupení Česka z NATO, světový mír a konec kapitalismu.

V souvislosti s konfliktem na ukrajinsko-ruské hranici kroky české vlády podle nich „přilévají olej do ohně“. USA obvinili z touhy vyvolat válku v Evropě. Akci pořádala pražská KSČM. Na místo se dostavil rovněž podporovatel spojeneckých vojsk, který na komunisty mával americkou vlajkou.

„Chceme vyjádřit svůj nesouhlas s průjezdem amerického konvoje. Demonstrace této vojenské síly přispívá ke zhoršení situace. Přišli jsme říct jasné ne válečným štváčům z USA,“ řekla někdejší poslankyně Marta Semelová (KSČM). 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny. Macron předtím hovořil hodinu a tři čtvrtě s ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale o obsahu jejich jednání zatím žádné informace nejsou.

Zelenskyj a Macron spolu mluvili už v sobotu a dnes se znovu věnovali bezpečnostním otázkám, řekl ukrajinský prezident. Informoval Macrona o ostřelování na východě Ukrajiny.

„Před osmi lety Rusko ukázalo, jak si ‚nepřeje‘ vojenský konflikt, a obsadilo Krym. Následky vidíme dodnes. Proto je důležité bránit další části Ukrajiny, její územní celistvost a říci jasné NE agresi!“ prohlásil dnes na twitteru místopředseda ČSSD a bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Bělorusko prodloužení manévrů – vojenských cvičeních s Ruskem – zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Jak dlouho bude bělorusko-ruská vojenská akce, která začala 10. února, ještě trvat, Minsk neuvedl.

Dosud obě země opakovaně ujišťovaly, že cvičení dnes skončí a ruští vojáci se po něm stáhnou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek řekl, že manévry obě země ukončí do neděle. Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej zase v týdnu tvrdil, že „ani jeden ruský voják a ani jeden kus ruského vojenského vybavení nezůstane (v Bělorusku) po cvičení“. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Je nutné být připraven i na to, že by ruská agrese proti Ukrajině mohla vést také k omezení dodávek plynu do Evropy,“ míní český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uvedl to na twitteru.

Síkela proto občany ubezpečil, že ČR patří mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků plynu na počet obyvatel v Evropě.

Západ by měl už nyní zavést aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád.

„Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí,“ řekl Kuleba.

Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) zatím nepřišel požadavek, aby česká armáda vyslala své vojáky na Slovensko. Fiala si to dovede osobně představit, musely by o tom ale rozhodnout vláda a Parlament.

V minulosti mluvil český kabinet také o možností vyslání českých policistů na území Slovenské republiky u hranice s Ukrajinou.

Premiér Petr Fiala (ODS) v OVM za podmínku odrazení Ruska od agrese označil západní jednotu. Rusku je podle něj potřeba nastavit jasné hranice. Pokud je překročí a na Ukrajinu zaútočí, musí za to tvrdě zaplatit. „Tato jednota tady nebyla. Ani při obsazení Krymu,“ řekl ke společnému postupu západních zemi. Označil ho za nesmírně silný.

Evropská unie si je podle něj vědoma nutnosti postupovat společně, společný postup se projevuje i za zavřenými dveřmi, řekl. Lídři EU také podle něj nepochybují o nutnosti transatlantické vazby.

„Myslím si, že je třeba vrátit se k té otázce o co Putinovi jde. Myslím si, že to je celkem jasné. On se tím nikterak netají. On chce prostě nějakým způsobem rekonstituovat to, co byl Sovětský svaz. Ne nutně ve stejné podobě – Putin je car, tady nejde o komunismus. Je to autoritativní a autokrativní režim. Čili chce udržet moc a když má doma potíže, vždycky se hodí rozjet něco v zahraničí nebo při hranicích. Zadruhé chce skutečně vytvořit z těch zemí okolo, tedy typicky Ukrajina a Bělorusko, prostě typické loutkové režimy, které budou v přímé zóně ruského vlivu. Tím se ani nikterak přece jako netají,“ připomněl exministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

V případě ruského útoku na Ukrajinu svolá předseda Evropské rady Charles Michel okamžitě zasedání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie. Tímto krokem by chtěl zajistit úplnou jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě. Michel to dnes podle agentury DPA řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

„Nemůžeme navždy nabízet olivové ratolesti, zatímco Rusko uskutečňuje testy raket a pokračuje ve shromažďování vojáků,“ citovala dnes Michela agentura AP.

Situace na východě Ukrajiny je nyní natolik napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům, prohlásil dnes v televizním rozhovoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil Západ, že výroky o údajných ruských plánech podniknout invazi na Ukrajinu napětí jen přiživuje. Rusko ani nechce vyslovit slovo „válka“, řekl mluvčí.

Podle něj prezident Vladimir Putin nevěnuje pozornost západním tvrzením o údajných konkrétních datech, kdy má invaze začít, a o ruském postoji sám informuje západní představitele. Charakter Putinových rozhovorů s lídry západních zemí je přitom v ostrém kontrastu s hysterií, kterou projevují média těchto zemí, poznamenal Peskov.

„Trošku mi připadá, že celý problém není jen v tom vidět, co se děje v hlavě Vladimira Putina, protože já nepochybuji o tom, že on musí mít určitou autoritu, protože jinak by se tak dlouho neudržel v té funkci, na druhé straně si myslím, že to je určitý systém, který ho obklopuje,“ řekl v Partii CNN Prima News bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„Já pamatuju, jak byl kdysi konflikt v Gruzii, jakou roli sehráli generálové, kteří se nesmírně vztekali a zlobili, že se s těmi tanky museli zastavit 70 kilometrů před Tbilisi a že jim Medvěděv s Putinem nedovolili tu hranici překročit a zaútočit a dojet až do Tbilisi. Pokládali to za hrubou chybu, kterou ti ruští generálové pokládali za stejnou chybu, jaké se dopustila Amerika v Iráku. Myslím, že klíč k té vnitřní politice Ruska je fakt, že Putin je součástí nějakého systému, který ho vede k tomu, aby určitým způsobem jednal,“ dodal.

Evropská fotbalová unie zatím nezvažuje, že by kvůli hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou přesunula letošní finále Ligy mistrů z Petrohradu. Podle agentury DPA však UEFA situaci bedlivě sleduje.

Finále Ligy mistrů je naplánováno na 28. května. „Celou situaci neustále a detailně sledujeme. O změně hostitele však zatím neuvažujeme,“ uvedla UEFA na dotaz agentury DPA.

„Dnes pořádně nikdo neví, co může nastat. My jsme byli za posledních několik dní svědky vojenských přesunů a různých provokací, bylo vyhozené auto do vzduchu, vyhozený ropovod do vzduchu. Je jasné, že někdo chce ten konflikt vyprovokovat, ale pořád si kladu otázku kdo a co tím sleduje,“ řekl v Partii místopředseda poslaneckého zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

„Pokud bych bral v úvahu to, že Rusko se vždy a poslední roky od roku 2014 nesnažilo své chování změnit, a rozdělovalo Evropu, tak tady v tom případě to právě nefunguje. Evropská unie dává důraz na jednotu, to samé státy, které jsou členy NATO, takže v tomto případě, pokud by to byla taková strategie, tak by to úplně nefungovalo,“ dodal Bžoch.

„Myslím si, že musíme tu situaci brát nesmírně vážně. Všichni si přejeme, aby se to řešilo diplomaticky a nikoli válkou. Sám jsem si kladl otázku – a třeba i v Evropském parlamentu jsme měli nějakou relaci s lidmi z USA – jaký je důvod té zostřené rétoriky, která tu válku v té virtuální podobě přibližuje. Měla být ve středu, ale tomu já jsem nevěřil,“ podotkl Alexandr Vondra (ODS) na CNN Prima News.

„Ty evidentní pokusy vyprovokovat tu válku od ruských separatistů na Donbasu, to přeskupování vojáků blíž k Ukrajině, to prostě jde ověřovat. Důležité je, že Ukrajina jako taková nemobilizovala, ale mobilizovali separatisté v Doněcku a v Luhansku,“ připomněl bývalý ministr obrany a exšéf české diplomacie Vondra (ODS) na CNN Prima News.

Nizozemsko se s ohledem na sílící napětí rozhodlo přesunout svou ambasádu z Kyjeva do západoukrajinského Lvova.

Premiér Petr Fiala ve studiu ČT shrnul veškerou materiální a humanitární pomoc České republiky Ukrajině.

„Zaprvé – Česká republika pomáhá Ukrajině opakovaně, jenom to připomenu. Vláda schválila dar Ukrajině v podobě více než 4000 dělostřelecké munice. Uzavřeli jsme také smlouvu o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, předmětem této smlouvy je to, že jsme ochotni přijmout lidi na léčení, bude-li to potřeba,“ řekl předseda vlády.

„Humanitární podpora má tři fáze – první fází je dodávka traumatických balíčků v ceně 3,5 milionů korun prostřednictvím Červeného kříže. Ta byla dovezena už při návštěvě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) na Ukrajině,“ uvedl dále.

„Druhá fáze je peněžní dar 10 milionů korun na zdravotnický materiál a možná i sanitky a další věci. To se bude realizovat v řádu týdnů. A třetí fáze – a o té se diskutuje – je to, jakým způsobem v případě zhoršení situace na Ukrajině bychom v koordinaci s MV a MZV pokytovali další humanitární pomoc, která by se mohla pohybovat někde kolem těch 100 milionů korun,“ řekl premiér Fiala v OVM.

Moderátor Václav Moravec mluvil s předsedou vlády Petrem Fialou i o podobě a výši sankcí, které by Česká republika v rámci Evropské unie v případě další eskalace konfliktu uplatnila vůči Moskvě a ruským oligarchům.

„Já nejsem oprávněn mluvit o konkrétní podobě těch sankcí, ale je jich opravdu celá řada a tak jak jsem měl možnost vidět tu diskuzi a ty katalogy jak jsou připraveny, tak jsou to skutečně sankce, které by Rusko pocítilo. Nejen oligarchové a elita, ale Rusko jako stát. To odhodlání uplatnit je naprosto jednoznačné,“ vyjádřil se předseda vlády Fiala v České televizi.

„Všichni si přejeme mír. Je to věc, které se snažíme dosáhnout. Bohužel ta pravděpodobnost mírového řešení se snižuje. Je to vidět z celého vývoje té situace,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v OVM.

„Věřit, že se to musí řešit mírovou cestou, samozřejmě musíme. Ale musíme být připraveni i na to, že to tak nedopadne. To je odpovědná politika. Musíme dělat vše, aby to tak dopadlo, ale být připraveni na to, že to tak dopadnout nemusí a jak říkám – ta pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu se bohužel zvyšuje každým dnem,“ doplnil Fiala.

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit dnes. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA. Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30.000 vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.

Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty.

„Všechny ty pokusy o diplomatické řešení, které západní státy opravdu vytrvale vedou, tak zatím nevedou bohužel k žádnému výsledku, protože Rusko staví buďto nerealistické požadavky nebo žádného výsledku dosáhnout nechce. Ta situace je opravdu nesmírně vážná a nebezpečná,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce (OVM) v České televizi.

„Situace je vážná a je vážnějším každým dnem. Není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války, což je něco naprosto donedávna ještě nepředstavitelného,“ dodal premiér.

V diplomatické řešení situace však Fiala podle sých slov i nadále věří.

„Když se podíváme i na slovník světových státníků, jak se změnil za poslední týden, tak už se nemluví jenom o hrozbě a nějakého konfliktu, a nebo zvýšení napětí, ale opravdu přímo se používá to slovo válka, protože ruská vojska jsou v takovém stupni připravenosti kolem Ukrajiny ať už ruské strany, nebo běloruské, že vlastně jsou připraveni na ten útok, který může začít v jakékoliv chvíli,“ podotkl ministerský předseda.

„Já teda dlouhodobě nevěřím na velký frontální útok na Ukrajinu, protože si nedovedu představit, kdo by z toho profitoval. Taky by na to musel mít aspoň půl milionu vojáků, aby se něco takového stalo, nedává to vůbec žádný smysl. Představa bombardování Kyjeva mi přijde úplně nesmyslná. Myslím si, že budeme ještě dlouho pravděpodobně zažívat odbobí vysokých tenzí a informační války, na druhé straně já nepředpokládám, že k takové invazi dojde,“ řekl bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) v debatě CNN Prima News.

„Myslím si, že to, čím se liší tato krize od krize karibské před 60 lety je, že funguje do určité míry diplomacie a že jsou předkládány návrhy, o kterých se bude jednat. Teď je Lavrov (ruský ministr zahraničních věcí) do New Yorku a věřím, že se bude jednat dále,“ doplnil Zaorálek.

Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij dnes televizi Sky řekl, že zprávám od amerických a britských zpravodajců není možné věřit. Tyto tajné služby totiž udělaly mnoho hrubých chyb při posuzování situace před invazí do Iráku, kterou v roce 2003 podnikla skupina zemí vedená Spojenými státy. Navíc podle ruského diplomata nikdo nemá právo Rusku říkat, kde a kdy dělat vojenská cvičení.

Civilisté na obou stranách konfliktní linie mezi ukrajinskými silami a proruskými povstalci se připravují na nejistou budoucnost příštích dní. Jedni žijí ve strachu, že ruský útok na východní Ukrajinu přijde každou chvílí, druzí utíkají právě do Ruska v naději, že tam budou v bezpečí. Příběhy lidí z obou stran přinesly listy The New York Times a The Guardian.

Jednou z těch, kdo už osm let žije jen kousek od fronty, je jedenaosmdesátiletá Raisa Malašenkovová z města Stanycja Luhanska, které leží v bezprostřední blízkosti rebely ovládaného Luhansku. Zvuky výbuchů, které se v posledních dnech ozývají výrazně častěji než dříve, ji už vůbec nepřekvapí.

„Pro Evropu není výhodná válka s Ruskem a samozřejmě pro Rusko není výhodná válka s Evropou,“ podotkl v Partii na CNN Prima News Tomio Okamura (SPD), podle kterého by bylo příhodné upřednostnit zájmy Evropy před zájmy USA, „protože oni jsou za velkou louží“.

„Nás ta válka může opravdu fatálně postihnout (…) Války se musíme obávat všichni, ať je to odkudkoliv. Jestli se bude eskalovat napětí, tak k té válce skutečně dojít může a to je úplně špatně. Doufám, že se to zklidní, protože žádnou válku tady nikdo nechceme,“ dodal s tím, že obě strany by měly přestat eskalovat napětí. NATO v minulosti slíbilo, že nebude expandovat směrem k ruským hranicím, uvedl Okamura. Šéf Senátu Vystrčil (ODS) jeho slova odmítl.

„NATO jednak vůbec nikam neexpanduje, to je dlouhodobá lež, kterou pan Okamura opakuje. Od roku 2004 je pořád na svých stejných základech, kdy vstoupily pobaltské země do NATO. Nikam neexpanduje, je to lež. Rusko samozřejmě také nedodržuje minské dohody, Rusko provádí expanzivní politiku, která narušuje územní celistvost Ukrajiny. Je to ruský problém a je potřeba ho řešit. Je potřeba jednat. Je potřeba si uvědomit, že agrese hrozí z Ruska, že to není Ukrajina, která by kupovala ruské území,“ reagoval Vystrčil s tím, že Rusko porušuje mezinárodní právo, jeho expanzivní politika je důležitá pro všechny demokratické země a je třeba stát za Ukrajinou.

„Ukrajinské hranice jsou od nás 300 kilometrů a je to věc, která je důležitá pro nás samotné, aby nedošlo k tomu, že nějaký agresor poté, co už má Krym, najednou získá kousek dalšího území a kdo bude na řadě další? Kdo přijde na řadu jako další?“ vzkázal šéf Senátu.

Je třeba být připraven na všechny možnosti „a potom dělat všechno pro to, aby válka nebyla“, míní šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Zásadní věcí pro to, aby k agresi Ruska nedošlo, je, abychom byli jednotní, abychom společně dělali všechno pro to na základě diplomatického jednání, na základě ukázky toho, že jsme naprosto připraveni, pokud by k té agresi došlo, aby válka nebyla. A neříkat, jestli něco bude, a nebo nebude, protože tím zbytečně vyvoláváme emoce, zbytečně vyvoláváme třeba některé představy, které nechceme realizovat. Tzn. dělat všechno pro to, aby válka nebyla všemi prostředky, které máme k dispozici,“ podotkl.

Není tím, kdo by o něčem dokázal říkat, zda je to, či není blamáž, narážel Vystrčil na slova prezidenta Zemana.

„Snažili jsme se v NATO odradit Rusko od další invaze na Ukrajinu. Napětí je vysoké, v sázce je budoucnost suverénních zemí, které Rusko za samostatné nepovažuje. Nevěřte ruským dezinformacím,“ vzkázal na twiterru velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvakrát tak často jako za den předtím, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Napsala také, že v centru povstaleckého Doněcku bylo slyšet několik explozí. Co je způsobilo, ale není jasné.

Povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.

"Dnes je ale situace Rusům prezentována tak, že stojí celá fronta nejvýznamnějších západních státníků, kteří čekají na přijetí k prezidentu Putinovi. Před domácím publikem už tedy ukázal, že bez Ruska se nedají velké globální problémy dnešního světa řešit. Je to imageová výhra Putina. Ruská společnost chce vidět, že jejich země je považována za velkého hráče a že se s Ruskem bude o těchto zásadních věcech mluvit," řekl pro iRozhlas.cz analytik David Stulík.

"Putin nicméně dosáhl také toho, že se veškerá pozornost světa nyní soustředí na oblast kolem hranic s Ukrajinou. To dělá jednou rukou, nevíme ale, co dělá tou druhou. Do Běloruska – na území stále ještě suverénní země – se mu podařilo přesunout více než 30 tisíc vojáků a otázkou je, jestli se tito vojáci ještě stáhnou. Potichu tedy dostal pod kontrolu také sousední Bělorusko, a jestliže tam zůstanou, budeme mít za hranicí NATO a EU, konkrétně na hranici Polska, ruskou armádu," upozorňuje analytik.

"Podle ukrajinských služeb Ruská soukromá Wagnerova armáda dorazila do Doněcku, aby provedla teroristické útoky, ze kterých pak bude obviněna Ukrajina. Je fajn, že v Mnichově právě probíhá každoroční bezpečnostní konference, ale možná je na čase méně debatovat a více konat," uvedl šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) na twitteru.

Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.

"Mám obavy, že plán, který vidíme, se týká něčeho, co by skutečně rozsahem mohlo být největší válkou v Evropě od roku 1945," uvedl Johnson. Všechny důkazy podle něj ukazují, že Rusko chystá útok na Ukrajinu. Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, to opakovaně popírá a tvrdí, že jde o západní propagandu.

Podle Johnsona stejně jako podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale hrozba ruské invaze bezprostřední. "Skutečnost je taková, že vše nasvědčuje tomu, že tento plán již v jistém smyslu začal," řekl britský premiér zřejmě v odkazu na aktuální dění na východní Ukrajině, kde proruští separatisté vyhlásili všeobecnou mobilizaci a kde se stupňují boje. Zpravodajské informace, které má Johnson k dispozici, podle něj naznačují, že se Rusko chystá zaútočit nejen z východu ze svého území, ale také ze severu z Běloruska přímo na oblast Kyjeva.

Ukrajina čelí největší koncentraci vojenských sil v Evropě za mnoho desetiletí. Byť se někteří ruští vojáci z cvičení už stahují, další zůstávají nedaleko hranic z mnoha stran včetně Běloruska a okupovaného Krymu. Málo se však hovoří o dalším ruském kontingentu, který se naopak nachází u jihozápadních hranic Ukrajiny: V separatistickém regionu Podněstří, kde ruské vojsko pomohlo povstalcům proti vládě Moldavska. O Putinově skryté hrozbě více čtěte ZDE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem řekl, že nehodlá reagovat na ruské provokace na východě Ukrajiny.

Zelenskyj zopakoval, že je připravený vést s Moskvou dialog, informovala agentura AFP. „Řekl, že nechce reagovat na provokace na linii kontaktu,“ citoval z rozhovoru Elysejský palác. Podle něj Macron vyvíjí „poslední úsilí“ na odvrácení velkého konfliktu na Ukrajině. Zelenskyj v tweetu, v němž informoval o telefonátu s Macronem, napsal, že mluvili o možnostech, jak snížit napětí a situaci urovnat diplomatickou a politickou cestou.

Na neděli je ohlášený Macronův telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ruská státní média zveřejňují neověřitelné informace o údajných násilnostech na východě Ukrajiny. Například agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC) uvedla, že ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly v sobotu v noci a po půlnoci šest obydlených oblastí v Doněcké lidové republice, včetně největšího města Doněcka.

JCCC na sociální síti Telegram sdělila, že ostřelována byla v sobotu večer města Dokučajevsk, Okťabr, Sosnovskoje, Aleksandrovka a Spartak a tři minuty po půlnoci moskevského času i doněcká chemička. Situace podél kontaktní linie na východní Ukrajině se podle TASS dnes ráno zhoršila. Z Luhanské lidové republiky JCCC hlásí za sobotu 49 případů porušení příměří údajně ukrajinskými ozbrojenými silami. „V některých z nich byly použity těžné zbraně,“ uvedla mise na Telegramu. Útoky prý cílily na 27 obytných oblastí v samozvané republice.

Ruská média obviňují Kyjev z přípravy útoku na enklávu proruských povstalců v doněckém a luhanském regionu, zatímco Západ se obává ruského vpádu na Ukrajinu při využití falešných záminek.

Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině. Diplomatický zdroj agentuře Reuters řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř 2000 porušení příměří. Ruská agentura TASS tvrdí, že ukrajinské síly v noci na dnešek ostřelovaly šest obydlených oblastí v samozvané Doněcké lidové republice, kterou vyhlásili proruští separatisté.

„Evropská unie je nanejvýš znepokojena tím, že inscenované události by mohly posloužit jako záminka k možné vojenské eskalaci,“ uvedl Borrell. „(EU) Pozoruje zesílení úsilí o manipulaci s informacemi na podporu takových cílů,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Dobrý den, podle USA by Rusko mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoli. Uvedl to v sobotu Bílý dům a oznámil, že americký prezident Joe Biden na dnešek svolá schůzku Národní bezpečnostní rady, která má situaci prodiskutovat. Biden už dříve několikrát varoval před blížící se ruskou invazí na Ukrajinu, naposledy v pátek. Washington tvrdí, že ruské jednotky, ve velkém počtu soustředěné v blízkosti hranic Ukrajiny, jsou „připraveny udeřit“.