Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

„Výroky klauna Lavrova na adresu našeho prezidenta jsou k smíchu. Rusko je teroristický stát a jeho vedení patří před mezinárodní tribunál,“ reaguje na Twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský na slova, jež jeho ruský protějšek pronesl v OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Stane se tak v případě zabavení ruského majetku v zahraničí. Informovala o tom agentura TASS, podle které se dekret vztahuje na ruskou divizi německého dovozce plynu Uniper a majetek finské společnosti Fortum Oyj.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v OSN zkritizoval výrok českého prezidenta Petra Pavla o pozici Číny vůči válce na Ukrajině. „Je to výrok takového typu, který nemá nic společného s působením normálního politického činitele,“ řekl Lavrov, jenž nyní řídí zasedání Rady bezpečnosti OSN díky rotačnímu předsednictví, které tento měsíc připadlo Rusku.

Pavel v dnes zveřejněném rozhovoru pro Politico řekl, že mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka Pekingu umožňuje nutit Rusko k ústupkům. „Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ citoval server českého prezidenta. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ řekl Pavel.

V Simferopolu na okupovaném Krymu se loučili mladí branci se svými blízkými. Narukovali a vyrazili plnit své úkoly, nejspíš v rámci invaze a okupace Ukrajiny.

Súdán má právo využít služeb soukromé ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, řekl novinářům na okraj zasedání Rady bezpečnosti OSN šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Zdůraznil, že tato organizace je soukromá. Její zakladatel Jevgenij Prigožin je ale znám svými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a členové skupiny se spolu s ruskou armádou podílejí na ruské invazi na Ukrajině.

Situaci v Súdánu označil Lavrov za tragédii. Prohlásil také, že o rozdělení této africké země jde dlouhodobě Spojeným státům.

Mezinárodní expertní skupina pro protiruské sankce navrhuje, aby Rusové za získání víza do evropských zemí měli povinnost přispět do fondu na obnovu Ukrajiny. Skupina, kterou vede šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak společně s bývalým velvyslancem v Rusku působícím na Stanfordově univerzitě Michaelem McFaulem, vyzvala i k dalšímu zpřísněním sankcí. Zároveň ale vybízí k definování podmínek, při jejichž splnění by se mohli ruští občané vyhnout individuálním sankcím.

Odborníci vyzývají evropské země, aby po vzoru Polska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska a dalších států, mezi něž patří i Česko, pozastavily vydávání turistických víz Rusům. Jako alternativu k tomuto kroku experti navrhují zavedení poplatku, který by se pojil s vydáním víza a který by putoval do fondu na obnovu Ukrajiny.

„Rusové si pak mohou vybrat, zda zaplatí další poplatek, nebo zda se mu vyhnou a budou trávit dovolenou v Minsku,“ uvedla skupina. Česko jako první ze zemí Evropské unie po napadení Ukrajiny Ruskem rozhodlo o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

Historik zaměřený na postsovětské státy Jan Šír se hlásí ze severu Doněcké oblasti, z vesnice Bohorodyčne, kam vyrazil s českými dobrovolníky Team 4 Ukraine. „Chtěli jsme jet dál na sever na Svjatohirsk, jak nám ukázala mapa, ale most byl stržen,“ říká na twitterovém videu. „Další důkaz ohromných materiálních škod, které ruská agrese proti Ukrajině přinesla – na majetku, na veřejné infrastruktuře a na soukromém vlastnictví občanů Ukrajiny.“

Evropská komise by do dvou měsíců mohla přijít s pomocí pro některé státy včetně Česka, které jsou nepřímo zasažené problémy s dovozem ukrajinského obilí. Novinářům to během dnešního jednání ministrů zemědělství Evropské unie řekl český ministr Zdeněk Nekula. 

Čeští odborníci se při pomoci Ukrajině ve zdravotní oblasti zaměří podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného zejména na vybavení ordinací praktických lékařů, léčbu popálenin, plastickou chirurgii a řešení traumat. Řekl to na tiskové konferenci po semináři na toto téma v Senátu. Zdravotnické kapacity je podle něj potřeba budovat spíš přímo na Ukrajině, než vozit Ukrajince na léčení v Česku.

V Kupjansku dnes Rusko při vzdušném útoku zasáhlo budovu muzea, zemřely přitom dvě ženy a dalších deset lidí utrpělo zranění, informují světové tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské záchranáře.

Podle ukrajinské prezidentské kanceláře zemřela další žena při ruském ostřelování města Dvorična nedaleko Kupjansku a dva civilisté byli zabiti v Doněcké oblasti.

Ruská penzistka, která byla obžalována v jednom z prvních procesů za údajné šíření lží o počínání ruské armády na Ukrajině, požádala soud, aby ji rovnou poslal do vězení, protože na pokutu nemá. Informoval o tom dnes server Meduza s odvoláním na manžela obžalované ženy. Obžaloba žádá pro pětašedesátiletou Marinu Novikovovou ze sibiřského města Seversk tři roky za mřížemi, což je při daném obvinění nejvyšší možný trest. Za lži označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které odporují oficiální interpretaci války proti Ukrajině.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa oznámil, že vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) rozhodla o vystoupení země z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Informovala o tom dnes agentura AFP. 

V březnu vydal ICC zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. JAR patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Putin se má v JAR v srpnu zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS.

Pořadatelé tenisového Wimbledonu věnují za každou prodanou vstupenku jednu libru do fondu na pomoc Ukrajině, což může vynést až půl milionu liber (13,2 milionu korun). Oznámili to dnes zástupci All England Clubu. Slavný turnaj začne 3. července a na rozdíl od loňska jej mohou hrát i tenisté z Ruska a Běloruska, byť ruská invaze na Ukrajinu stále pokračuje.

Předsedové evropských parlamentů v závěrech konference v Praze podpořili Ukrajinu v boji proti ruské agresi a deklarovali ochotu další humanitární či vojenské pomoci napadené zemi. Shodli se také na tom, že země EU budou prosazovat větší nezávislost na autoritářských a totalitních režimech. Na tiskové konferenci uzavírající dvoudenní setkání to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. O rozhodnutí již informoval ruského velvyslance, jako důvod uvedl skutečnost, že vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Rudé náměstí v Moskvě bude návštěvníkům uzavřeno na dva týdny, od 27. dubna do 10. května, oznámila ochranka nejvyšších ruských činitelů. Oficiálně se tento krok vysvětluje přípravami na tradiční vojenskou přehlídku, která se uskuteční 9. května, ale je to poprvé, co se náměstí uzavře na tak dlouhou dobu, upozornila ruská redakce BBC. Neoficiálně se hovoří o obavách z ukrajinských dronů, zvláště když jeden z ukrajinských podnikatelů slíbil velkou odměnu za přistání dronu 9. května na Rudém náměstí.

Ukrajina dnes dostala od Evropské unie třetí tranši finanční pomoci v objemu 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč), oznámilo ukrajinské ministerstvo financí. Jde o pomoc z programu Macro-Financial Assistance (MFA), který na tyto účely počítá s celkovou částkou 18 miliard eur (téměř 423 miliard Kč).

O vytvoření mezinárodního týmu, který by vyjednával o bezpodmínečném propuštění a návratu ukrajinských zajatců, vězňů a zavlečených dětí, chce s evropskými politiky a institucemi diskutovat ukrajinská Platforma pro propuštění politických vězňů. Navrhuje vytvoření programu k rehabilitaci propuštěných i přípravu modelu k odškodňování válečných obětí. Vzniknout by měla také společná skupina, která by zaznamenávala porušování lidských práv v okupované zemi. Návrhy na tiskové konferenci dnes představili bývalí ukrajinští vězni a zajatci Ruska z platformy. Podle nich by se měl ruskými válečnými zločiny zabývat dočasný mezinárodní tribunál EU či Rady Evropy. Zástupci platformy jsou nyní na cestě po ČR. Navštíví i Brusel a Francii.

Globální nedostatek potravin se nedá připsat výpadku ruského a ukrajinského obilí ze světových trhů, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podobně jako další ruští představitelé dnes také varoval před současnou podobou dohod o vývozu obilí z Ukrajiny - podle Peskova nesplňují ruské požadavky a opět tak hrozí, že je Moskva neprodlouží.

„Víme, že globální potravinová krize má kořeny jinde a není přímým důsledkem výpadku ukrajinského obilí z trhu. Samozřejmě, nedostatek ukrajinského a ruského obilí na trhu může být jedním z faktorů, ale ne tím rozhodujícím. Původ (krize) je jiný,“ citovala Peskova agentura TASS. Mluvčí další možné důvody krize neupřesnil.

Bývalý příslušník ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv, který žádá o azyl v Norsku, se dnes před soudem přiznal k účasti na rvačce před barem v Oslu a k nošení vzduchovky na veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by mu i v případě odsouzení mohlo být uděleno dočasné povolení k pobytu.

V českých mateřských (MŠ), základních (ZŠ) a středních (SŠ) školách se na konci března učilo 51.281 dětí ukrajinských uprchlíků, což bylo 2,8 procenta všech žáků. Nejvíce Ukrajinců se vzdělává ve školách základních. Celkem české MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře navštěvuje v tomto školním roce 1,850,751 dětí a mladých lidí. Na svém webu to dnes uvedlo ministerstvo školství (MŠMT).

V okolí Moskvy našli tři zřícené bezpilotní letouny - kvadroptéry - vybavené kamerami a bez rozpoznávacích znaků. Jeden z těchto dronů se nacházel nedaleko místa, kde byl v neděli nalezen ukrajinský bezpilotní letoun s výbušninami, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní složky.

Mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka jí umožňuje nutit Rusko k ústupkům, řekl v rozhovoru s bruselským webem Politico český prezident Petr Pavel. Peking podle něj v souvislosti s konfliktem sleduje pouze vlastní zájmy a „každý den“ si z vývoje odnáší ponaučení.

„Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ cituje Politico českého prezidenta v dnešním textu. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ řekl Pavel.

Zástupci agrárních komor ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. Dlouhé týdny proudilo na společný trh Evropské unie nelegálně bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat na trhy třetích zemí, především do Afriky. Působí tak problémy středoevropským a východoevropským zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v sídle EU v Bruselu, řekl dnes na tiskové konferenci v Brně prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) má za potřebné spolupracovat se třetími zeměmi, vysvětlovat jim koloniální povahu ruské války na Ukrajině a čelit ruské propagandě. Řekl to dnes v projevu na konferenci předsedů evropských parlamentů v pražském Kongresovém centru. Za důležité považuje propagovat společné hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát, podporovat občanskou společnost a nezávislá média v evropských zemích i jinde.

„Je potřeba ukázat jednotu, podpořit boj proti barbarismu a za zachování mezinárodního práva,“ uvedl ministr. Prioritou podle něj zůstává poskytovat Ukrajině veškerou podporu a zároveň více spolupracovat se třetími zeměmi. „Některé mají velké obavy reagovat, bojí se případné ruské reakce, jiné vnímají krátkodobé přínosy, ať už jde o zbraně či finanční podporu, a jiné nemají zájem o válku, která je podle nich daleko,“ poznamenal.

Ruská vojska začala ve válce proti Ukrajině používat nejnovější tanky T-14 Armata, které Rusko až dosud pouze předvádělo na zbrojních veletrzích a květnových přehlídkách na moskevském Rudém náměstí. Tanky T-14 ale ruští vojáci používají jen k ostřelování ukrajinských pozic, nikoliv k přímým útokům, uvedla dnes státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Počet nasazených strojů upřesněn nebyl. Zprávu pak převzala i další ruská média.

Britská vojenská rozvědka v pravidelném přehledu upozorňuje, že během tohoto měsíce průměrná denní míra ztrát ruských vojsk na Ukrajině velmi pravděpodobně klesla o přibližně 30 procent oproti mimořádně těžkým ruským ztrátám v lednu až březnu letošního roku. Údaje zveřejněné ukrajinským generálním štábem naznačují snížení ruských ztrát z denního průměru 776 vojáků v březnu na nynějších 568.

Britská rozvědka podotkla, že nemůže ověřit přesnost ukrajinských údajů, ale obecný trend je zřejmě správný. Ztráty Ruska se velmi pravděpodobně snížily, protože ruský pokus o zimní ofenzívu selhal a ruské síly se nyní soustřeďují na přípravu obrany před očekávanou ukrajinskou protiofenzívou.

Útočné operace ve směru na Lyman, který leží na severovýchodě Ukrajiny podle ukrajinského generálního štábu ustaly. Rusové podobně jako v případě Kupjansku nicméně ostřelují okolní vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti.

Největší boje na frontě podle Kyjeva pokračují stále v oblasti Bachmutu, Marjinky a Avdijivky, ačkoliv ukrajinská armáda nehlásí ani na jednom ze sektorů ruský postup. Neoficiální zdroje z obou stran podle BBC v pondělí uvedly, že žoldnéři soukromé Wagnerovy skupiny nasazení v Bachmutu dosáhli menších úspěchů v západních čtvrtích města.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 25. dubnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruští vojáci podle guvernéra Oleha Syniehubova odpálili ráno 25. dubna raketu S-300 na centrum města Kupiansk v Charkovské oblasti.

Střela zasáhla místní historické muzeum, zabila jednoho z jeho zaměstnanců a zranila nejméně deset dalších lidí, informoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně dva další lidé zůstávají pod troskami, protože záchranná operace pokračuje.

Mariinka, Doněcká oblast.

Ruské jednotky přestaly usilovat o postup na nejsevernějším výběžku ukrajinské fronty, u měst Lyman a Kupjansk, uvádí ukrajinský generální štáb.

Nálety zdevastovaný kostel na Ukrajině.

Číně nelze věřit, že zprostředkuje mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Peking z války těží, řekl v rozhovoru pro Politico český prezident Petr Pavel.

Ruské útoky zabily dva obyvatele a třináct dalších zranily ve vesnici Šachtarské v ukrajinské Doněcké oblasti 24. dubna, uvedl guvernér Pavlo Kyrylenko v Telegramu začátkem 25. dubna.

Rusko by mohlo zcela ukončit svou účast na dohodě Nový START, která omezuje počet strategických jaderných zbraní. Pohrozil tím ředitel odboru kontroly zbrojení na ruském ministerstvu zahraničí Vladimir Jermakov, kterého citovala agentura TASS. Podle něj by takový krok byl důsledkem postoje USA, které „míří ke konfliktu s Ruskem“. Už koncem února ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který účast Ruska na smlouvě Nový START pozastavil.

„Pokud budou USA dál sledovat současný kurz směrem ke konfrontaci s Ruskem a trvale zvyšovat pravděpodobnost přímého vojenského konfliktu, pak může být osud dohody Nový START zpečetěn,“ řekl Jermakov.

Truchlení pro ukrajinské hrdiny.

Ukrajinští vojáci na frontě poblíž vesnice New York v Doněckém regionu.

Sedm let učí ukrajinský historik a antropolog Radomyr Mokryk na Karlově univerzitě. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu si všímá, jak mezi studenty vzrostl zájem o napadenou zemi. Jeho kolegyně dokonce vyučuje předmět, který se zabývá pouze ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenskym. Jak je to se vztahem Ukrajiny a Ruska, vysvětlil odborník v Blesk Podcast.

Poslechněte si Blesk Podcast ZDE.

Žoldnéřská Wagnerova skupina a její zakladatel Jevgenij Prigožin hraje důležitou roli v ruské agresi na Ukrajině, jejich krutost je proslulá. Dosvědčuje to i údajný rozkaz Prigožina, který měl nařídit svým mužům, aby v bojích na Ukrajině nebrali zajatce, ale všechny protivníky na místě zabíjeli. Vypadá to však, že mezi dvěma složkami sil Vladimira Putina působících na Ukrajině – Wagnerovci a ruskou armádou – panuje napětí. Podle zprávy generálního štábu ukrajinské armádě na sebe navzájem stříleli vojáci ruské pravidelné armády a Wagnerovci.

CELÝ ČLÁNEK ZDE.

Rusko doplňuje své jednotky bojující na Ukrajině íránskými dělostřeleckými granáty a další municí, kterou přepravuje přes Kaspické moře, uvedl Wall Street Journal s odvoláním na představitele Blízkého východu.

Rusko dnes bude hostit čtyřstranná jednání, která mají vést k normalizaci vztahů mezi Sýrií a Tureckem. Podle agentury AFP podporuje Moskva obnovení vztahů mezi svým syrským spojencem a Ankarou, jež byly narušeny kvůli občanské válce v Sýrii, která vypukla v roce 2011.

Dnešního jednání se v ruské metropoli zúčastní ministři obrany a šéfové zpravodajských služeb Ruska, Sýrie, Turecka a také Íránu, uvedl šéf tureckého resortu obrany Hulusi Akar. „Naším cílem je skrze jednání vyřešit problémy a co nejdříve nastolit v regionu mír,“ uvedl Akar.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v našem zpravodajství o ruské agresi na Ukrajině a jejích dopadech na nás a na celý svět.