Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek online přenos z Ukrajiny končí, pokračuje zase brzy ráno. Dobrou noc.

Summit NATO ukázal, že aliance se s konečnou platností vrátila ke schématům studené války, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí.

Joe Biden po jednání s Volodymyrem Zelenským dostal od novinářů dotaz, za jak dlouho po válce by si přál vidět Ukrajinu v NATO. „Bude to trvat hodinu dvacet minut,“ odtušil suše. 

Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes uvedl, že na konci června telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se šéfem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS. O telefonátu mezi Burnsem a Naryškinem na konci minulého měsíce psaly listy The Washington Post a The New York Times, podle kterých šéf CIA ujišťoval Moskvu, že Spojené státy nejsou nijak zapojené do krátké ozbrojené vzpoury členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

Naryškin dnes uvedl, že Burns si „události z 24. června“, kdy se wagnerovci vydali směrem na Moskvu, vybral jako záminku. Většinu zhruba hodinového hovoru podle něj ale věnovali diskuzí o Ukrajině. „Přemýšleli jsme, probírali jsme, co udělat s Ukrajinou,“ řekl Naryškin.

CIA prohlášení šéfa ruské rozvědky zatím nekomentovala.

„Historický summit NATO ve Vilniusu je za námi. Česká delegace úspěšně splnila všechny stanovené úkoly,“ tweetuje ministr zahraničí Jan Lipavský.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vzdal na summitu NATO hold zesnulému Kunderovi v souvislosti se spojenectvím Evropy proti Rusku, píše francouzské vydání listu Huffington Post.

„Pokud Putin čekal, že se NATO časem vyčerpá a jeho podpora Ukrajině začne vadnout, tak tento kalkul nevyšel,“ tweetuje po summitu ve Vilniusu prezident Petr Pavel. „Prezident Volodymyr Zelenskyj si odváží ujištění, že spojenci s Ukrajinou počítají a že ve svém boji nezůstane sama. Podpora bude pokračovat na politické, finanční i materiální úrovni.“

„Do Dnipra přijíždíme v podvečer, při západu slunce je toto město krásné. Řeka Dněpr je impozantní a krásné bulváry a pláže, které ji lemují, lákají k odpočinku. Město žije dál, přes občasné bombardování se lidé snaží (stejně jako v Londýně ve 40. letech) žít a přizpůsobit se nebezpečí, které zde stále hrozí,“ tweetují čeští dobrovolníci projektu Team 4 Ukraine. „Pravidelně nám zvoní aplikace možného bombardování města, stejného, které nedávno vymizelo stanici hasičů a záchranářů města. I proto @DarPutinovi udělal sbírku na tři sanitky s vybavením, které jsme sem přivezli, aby měli s čím zachraňovat životy při běžných nehodách i zraněné od ruského ostřelování města.“

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to dnes prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters.

„Jsou dvouměsíční parlamentní prázdniny a je potřeba prozkoumat mnoho mezinárodních dohod, mnoho legislativních návrhů, které je třeba projednat podle pořadí důležitosti,“ uvedl prezident, když odpovídal na otázku novináře ohledně říjnového termínu. „Ale máme v úmyslu to dokončit co nejdříve,“ řekl po aliančním summitu. „Až parlament zahájí své zasedání, myslím, že jeho předseda bude souhlasit s tím, aby se této dohodě dala přednost před jinými mezinárodními dohodami,“ dodal turecký prezident.

„Nejdůležitější je, že stejně chápeme podmínky toho, aby se Ukrajina stala členem NATO - a kdy se to stane. Pro mě je velice důležité, že je to navázané na bezpečnost. Je důležité, že se Ukrajina určitě stane členem NATO a nebude to předmětem handrkování, ať už s kýmkoli,“ pochvaloval si na tiskové konferenci po summitu NATO prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. 

Od novinářů dostal i dotaz, co si myslí o výroku českého protějška Petra Pavla, že vítězství bude muset Ukrajina stihnout do konce roku. „Dnes na summitu jsem zažil podporu od USA, Francie, Británie, Polska – promiňte, že nejmenuji všechny. Jejich představitelé ujistili náš lid a naše vojáky, že budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Ale hodně záleží na tom, jak se budeme na bojišti chovat a postupovat my. Nemůžeme se zastavit, stát na místě a čekat, že celá desetiletí nás někdo bude podporovat,“ odpověděl - ale připomněl, že se Rusové na okupovaných územích silně opevnili a postup nemusí být rychlý. 

Vláda dnes rozhodla o kapitálovém posílení státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) kvůli pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. Z vlastních prostředků dá EGAP sto milionů korun, dalších 239 milionů korun uvolnil kabinet ze státního rozpočtu. Peníze by měly podpořit české exportéry při prosazování se na Ukrajině, uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Podle Fialy je Česko společně s Británií a Polskem jednou z prvních zemí v Evropě, která se snaží pomoci vývozcům zachovat obchodní vztahy s Ukrajinou, která od loňského února čelí ruské agresi. „Tato podpora je velkou výhodou pro naše firmy a bude mít pozitivní dopad na českou ekonomiku, tvorbu pracovních míst, zachování a rozvoj vybraných průmyslových odvětví a exportně orientovaných podniků. Fond Ukrajina tak pomůže českým firmám i v následné rekonstrukci zničené infrastruktury po skončení konfliktu,“ sdělil premiér ČTK.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvítal deklaraci zemí G7 o dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která zazněla na dnešním jednání summitu Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu. O výsledcích jednání informoval ministry na dnešním zasedání české vlády.

„Ujistil jsem naše ukrajinské přátele i naše partnery ze zemí G7, že se Česká republika k deklaraci a zejména k jejímu naplňování náležitě připojí. Na bezpečnosti Ukrajiny totiž závisí bezpečnost Česka i celé Evropy,“ uvedl český ministerský předseda na twitteru.

Po skončení formální části summitu NATO zasedli k bilaterálnímu jednání prezidenti USA a Ukrajiny Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj. „Důraz je kladen na bezpečnost a vše, co ji posiluje,“ uvedl Zelenskyj na twitteru.

Podle prezidenta Petra Pavla se Česká republika k bezpečnostním zárukám G7 připojí. „Další krok bude vyhodnotit, co v rámci dvoustranné spolupráce jsme schopni Ukrajině nabídnout, případně se propojit s dalšími státy, kde bude spolupráce výhodnější. Je to otevřený formát, jehož se budou účastnit všechny země, které budou mít vůli Ukrajině pomáhat, zároveň bude pružný, nebude vyžadovat jednomyslnné schvalování všemi účastníky,“ komentoval na tiskové konferenci koncem summitu NATO prezident.

S výsledky summitu je Petr Pavel spokojen, naplnil jeho očekávání. Ukázalo se podle něj, že umí přijímat rozhodnutí efektivně. „Aliance se za špatných podmínek, pod tlakem války na Ukrajině, lépe shodne,“ ocenil. 

Bezpečnostní záruky od skupiny zemí G7 jsou důležité vítězství pro bezpečnost Ukrajiny, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Všichni potřebujeme jistotu - zejména institucionální jistotu. A je velmi dobře, že nám Rada NATO-Ukrajina může potřebnou institucionální jistotu skutečně poskytnout. Je pro nás důležité, že Rada NATO-Ukrajina bude nástrojem integrace, nikoli pouze partnerství. Za to vám děkuji!“ uvedl na twitteru.

Skupina zemí G7 dala bezpečnostními zárukami jasně najevo, že její podpora Ukrajině bude trvat dlouho do budoucna, komentoval americký prezident Joe Biden. G7 podle něj poskytne Kyjevu významnou vojenskou pomoc. „Pomůžeme jim vybudovat silné obranné schopnosti na zemi, na moři i ve vzduchu,“ prohlásil Biden na slavnostním ceremoniálu. „Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ dodal.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese. Představitelé této skupiny to dnes oznámili na summitu NATO ve Vilniusu, uvedla agentura Reuters.

Ve společném prohlášení, k němuž se mohou připojit další země, Spojené státy, Německo, Japonsko, Francie, Kanada, Itálie a Británie a spolu s nimi Evropská unie uvedly, že rámec zahrnuje takové prvky, jako je moderní vojenské vybavení, výcvik, sdílení zpravodajských informací a kybernetickou obranu. Ukrajina by se na oplátku zavázala ke zlepšení opatření v oblasti správy věcí veřejných, mimo jiné prostřednictvím justičních a hospodářských reforem a zvýšení transparentnosti.

Berlín odstoupil od plánů na vytvoření společného servisního střediska v Polsku, kde se měly opravovat moderní tanky Leopard 2 poškozené ve válce na Ukrajině. Dnešní informaci deníku Handelsblatt podle agentury DPA potvrdil mluvčí německého ministra obrany. Náročná jednání s Polskem nevedla k výsledku, tanky se proto budou opravovat v Německu a pravděpodobně i v Litvě.

„Tanky Leopard 2A5 a Leopard 2A6 se budou opravovat v Německu a pravděpodobně v Litvě,“ sdělil mluvčí. Německo dosud Ukrajině dodalo zhruba 20 tanků 2A6. „O tom, jak se budou tanky Leopard 2A4 opravovat, ještě vedeme rozhovory,“ cituje DPA mluvčího. Tento typ tanků přitom Ukrajině nabídlo Polsko. Ze 14 tanků Leopard 2A4 z Polska ale bylo osm poškozeno ještě před nasazením, uvedl Handelsblatt.

„Polsko a Německo se nadále zaobírají myšlenkou opravovat tanky Leopard 2. Chtějí to společně koordinovat,“ řekl mluvčí ministerstva obrany.

Prezident Zelenskyj se na summitu NATO setkal s Joem Bidenem.

Generál Sergej Surovikin se rekreuje a není v současnosti k dispozici, sdělil dnes šéf obranného výboru ruského parlamentu Andrej Kartapolov. Surovikin se neukázal na veřejnosti od doby, kdy ruští žoldnéři podnikli 23. a 24. června tažení na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení, uvedla agentura Reuters.

„Surovikin se nyní rekreuje. Není v současnosti k dispozici,“ prohlásil ve videozáznamu na kanálu Shot Kartapolov, který odpovídal novináři za kamerou tázajícímu se na Surovikina. Kde se Surovikin nachází, Kartapolov nepřiblížil.

Český projekt Teplator, který používá jadernou energii pro výrobu tepla, by jako první mohlo v budoucnu využít severoukrajinské město Slavutyč. Společnost World ThermoExport dnes uzavřela s ukrajinskými partnery smlouvu o budoucím odběru technologie, kterou vyvíjejí vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Na dnešní tiskové konferenci v Praze to uvedli zástupci projektu. Dnes podepsaná smlouva počítá s dodávkou po skončení války na Ukrajině a po dokončení licenčního řízení technologie.

Projekt na vytvoření malého modulárního reaktoru, který by měl sloužit jako jaderný zdroj pro levné centrální vytápění, vznikl před více než šesti lety. Vyvíjejí ho vědci pod vedením Radka Škody z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze.

Na summitu NATO ve Vilniusu jedná poprvé Rada NATO-Ukrajina. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úvodním projevu označil moment za „vskutku historický“, jelikož zástupci Ukrajiny a aliance k jednomu stolu usedli jako sobě rovní. Hlavní část jednání je neveřejná, obsahem má být hledání „společné vize euroatlantické bezpečnosti“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k jednání u kulatého stolu usedl mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a britským premiérem Rishim Sunakem. „Je nám ctí, že jste tu s námi, vaše odvaha je nám inspirací a je nutné, abychom nepolevili a zintenzivnili naší podporu (Ukrajině),“ poznamenal úvodem Stoltenberg, načež Zelenskyj sklidil krátký potlesk.

Zelenskyj přivítal plán zemí G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, nemohou ale podle něj být náhradou za přijetí do NATO, uvedla agentura AFP.

Ruský miliardář a oligarcha Roman Abramovič u soudu zpochybnil sankce, které proti němu po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedla Evropská unie. S odkazem na nejmenovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Abramovič zpochybňuje odůvodnění unijních orgánů, že má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Unijní orgány odůvodnily sankce proti Abramovičovi tím, že má těsné vztahy s Putinem a „privilegovaný přístup do Kremlu“. To podle Bruselu pomáhá Abramovičovi vykonávat v zemi podnikatelskou činnost.

Abramovič napadl skrze své právníky unijní sankce v květnu loňského roku. Jeho podáním by se soud měl zabývat ve čtvrtek.

Podle zdroje, který mluvil s agenturou Reuters, Abramovič odmítá oficiální odůvodnění unijních orgánů, že má blízko k Putinovi. Podle zdroje se Brusel rozhodl uvalit sankce na Abramoviče, protože je „nejznámějším ruským podnikatelem“.

Plán skupiny vyspělých ekonomik G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky je chybný a nebezpečný. Prohlásil to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Tento krok by podle něj ohrozil bezpečnost Ruska. Informovala o tom agentura TASS. Britský premiér Rishi Sunak a činitelka Bílého domu Amanda Sloatová dnes podle Reuters sdělili, že země G7 hodlají na summitu NATO ve Vilniusu oznámit dlouhodobé bezpečnostní partnerství s Ukrajinou.

„Tím, že poskytnou libovolné bezpečnostní záruky Ukrajině, tyto země fakticky ignorují mezinárodní princip nedělitelnosti bezpečnosti. To znamená, že poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině naruší bezpečnost Ruska,“ sdělil Peskov novinářům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj zahájil sérii bilaterálních jednání, přičemž na twitteru postupně oznámil setkání s britským premiérem Rishim Sunakem, předsedou kanadské vlády Justinem Trudeauem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Odpoledne se odděleně sejde také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Zelenskyj přitom alespoň na twitteru volil pozitivnější tón oproti úterý, kdy stanovisko NATO k vyhlídkám Ukrajiny na členství označil za „bezprecedentní a absurdní“.

Ve vzorcích odebraných z jachty spojované s loňskou sabotáží na plynovodu Nord Stream v Baltském moři našli vyšetřovatelé stopy podmořských výbušnin. Podle agentury AP to sdělili evropští diplomaté Radě bezpečnosti OSN. Vyšetřování však podle nich zatím nezjistilo, kdo má exploze na svědomí a zda byl do akce zapojen i nějaký stát.

Dánsko, Švédsko a Německo vyšetřují útok na plynovod z loňského 26. září. Dánské ministerstvo zahraničí v úterý na twitteru zveřejnilo dopis velvyslanců těchto tří zemí při OSN předsedovi Rady bezpečnosti s informací o své činnosti. V dopise se mimo jiné píše, že němečtí vyšetřovatelé ještě s konečnou platností neurčili přesný kurz plavby jachty. Diplomaté však bez dalších podrobností uvedli, že "byly nalezeny stopy podmořských výbušnin ve vzorcích odebraných ze člunu během vyšetřování".

Ve vzorcích odebraných z jachty spojované s loňskou sabotáží na plynovodu Nord Stream v Baltském moři našli vyšetřovatelé stopy podmořských výbušnin. Podle agentury AP to sdělili evropští diplomaté Radě bezpečnosti OSN. Vyšetřování však podle nich zatím nezjistilo, kdo má exploze na svědomí a zda byl do akce zapojen i nějaký stát.

Dánsko, Švédsko a Německo vyšetřují útok na plynovod z loňského 26. září. Dánské ministerstvo zahraničí v úterý na twitteru zveřejnilo dopis velvyslanců těchto tří zemí při OSN předsedovi Rady bezpečnosti s informací o své činnosti. V dopise se mimo jiné píše, že němečtí vyšetřovatelé ještě s konečnou platností neurčili přesný kurz plavby jachty. Diplomaté však bez dalších podrobností uvedli, že "byly nalezeny stopy podmořských výbušnin ve vzorcích odebraných ze člunu během vyšetřování".

Zatímco invaze ruských vojsk na Ukrajinu trvá už sedmnáctý měsíc, otevřela kyjevská městská správa výcvik pro civilisty, kteří se chtějí naučit dovednostem přežití, včetně poskytování první pomoci, rozpoznávání nášlapných min a střelby. Tyto a další schopnosti by se jim mohly hodit v nepřátelském prostředí vyvolaném například raketovými údery a jinými katastrofami způsobenými člověkem, píše agentura AP.

V obecní budově v obytné čtvrti ukrajinského hlavního města Kyjeva se skupina lidí střídá při nácviku střelby z repliky samopalu a s pomocí trenažéru založeném na virtuální realitě. Necelých 20 účastníků - všichni jsou civilisté a většina z nich jsou ženy - nikdy předtím v ruce zbraň nedrželo. V tmavé místnosti se zataženými žaluziemi se ozývají zvuky replik zbraní. Lidé se nadšeně ptají instruktorů, jak je správně držet, a žádají, aby si to mohli vyzkoušet ještě jednou.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček na dotaz ČTK uvedl, že pozvánka pro Ukrajinu do NATO musí znít uvěřitelně a konkrétně, jinak bude vnímána jako další prázdný slib ze strany Západu a de facto oslabení podpory. „Jak jsme ráno slyšeli od ukrajinského prezidenta, přesně to bude chtít dnes po spojencích upřesnit. Pokud se na ničem konkrétním nedomluví, bude to rozhodně pro Ukrajinu málo,“ poznamenal.

Nekonkrétnost je podle Boháčka totiž nutné vnímat tak, že si Spojené státy a Německo nechávají vstup Ukrajiny do aliance jako téma pro vyjednávání s Ruskem o ukončení konfliktu. „Takový přístup může mít dramatické důsledky pro další vývoj války, vnitřní situaci na Ukrajině či finální uspořádání,“ dodal analytik.

Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. V případě ukrajinského členství se shodují, že na takový krok je během pokračující ruské invaze brzy.

„Západ ale musí při této zemi stát, a to i ve vlastním zájmu,“ uvedl berlínský deník Berliner Morgenpost o Ukrajině. List má jasno, že Ukrajina do NATO patří, jen ne teď. „Uspěchání ukrajinského členství by mělo špatné následky. Během války je vstup do obranného svazu stejně vyloučen - Německo a další státy NATO by se jinak přes noc staly válčící stranou konfliktu s Ruskem,“ napsal deník.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila dvě šarže zmraženého kuřecího masa se salmonelou. Inspektoři vzorek masa původem z Ukrajiny v obou případech odebrali v provozovně JIP východočeská, jednou v Českých Budějovicích a podruhé v Harrachově na Jablonecku. Provozovatelům nařídili neprodlené stažení šarží z tržní sítě, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Přítomnost bakterie, která je původcem onemocnění salmonelóza, potvrdil laboratorní rozbor. Týká se výrobku „Qualiko kuře bez drobů, hluboce zmrazené, třída jakosti A“, v jednom případě s datem minimální trvanlivosti do 18. listopadu 2023 a v druhém do 3. února 2024.

Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji v červnu klesla na 2,8 procenta z 2,9 procenta v květnu. V kraji v červnu o čtyři procenta vzrostl počet zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou pod takzvanou dočasnou ochranou. Ke konci června jich v kraji mělo práci 4463 po 4292 na konci května, uvedla pro ČTK mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Loni v červnu úřady práce v kraji evidovali 3089 zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny. Dosud nejvíce uprchlíků v kraji pracovalo ke konci loňského listopadu, a to 4588. 

Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. ČTK to dnes řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval.

Členské země NATO během prvního dne summitu po složitých vyjednáváních přijaly společné stanovisko, podle kterého Kyjev bude moci dostat pozvánku, „až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. Zásadní překážkou pro přijetí Ukrajiny zůstává ruská válka, která se nyní bojuje především na východě a jihu země. Řada spojenců nicméně volala po tom, aby summit jasně přislíbil zahájení přístupových jednání po konci bojů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dopoledne dorazil do dějiště summitu NATO ve Vilniusu, kde odpoledne zasedne s aliančními lídry jako rovnocenný partner. Médiím při příchodu řekl, že chce být „se všemi zajedno“ v otázce ukrajinského členství v alianci, které spojenci v úterý znovu Kyjevu přislíbili, aniž by pro přijetí vytyčili časový rámec.

„To, co slyšíme a jak tomu rozumíme, je, že tu pozvánku (do NATO) budeme mít, když to bezpečnostní opatření dovolí,“ řekl Zelenskyj při krátkém vystoupení před kamerami.

Šéf Čerkaské oblastní správy Taburec uvedl, že v Čerkaském okrese následkem útoku vznikl požár v nebytovém objektu. „Dva zranění s popáleninami byli přepraveni do nemocnice,“ napsal na telegramu.

Český prezident Petr Pavel se ráno na okraj summitu NATO sešel s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Tématem schůzky byla energetická bezpečnost či spolupráce v podpoře Ukrajiny. V příspěvku na sociálních sítích označil Norsko za cenného partnera, který chrání severní křídlo aliance. Odpoledne čeká Pavla bilaterální jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou.

Ranní jednání ve Vilniusu trvalo asi půl hodiny, přičemž několik minut strávili lídři mezi čtyřma očima. „Norsko je cenný partner na severu, nejen v oblasti ekologie či energetiky, ale také v oblasti ochrany severního křídla NATO,“ uvedl prezident v příspěvku zveřejněném na facebooku a instagramu. Jeho mluvčí Markéta Řeháková dodala, že schůzka se dotkla také podpory Ukrajiny nebo revize vztahů s Čínou.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 hodlají na summitu NATO ve Vilniusu oznámit dlouhodobé bezpečnostní partnerství s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to dnes uvedli britský premiér Rishi Sunak i činitelka Bílého domu Amanda Sloatová. Podle stanice BBC bude bezpečnostní dohoda zahrnovat sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení.

Sloatová ve svém prohlášení dnes trvala na tom, že NATO vysílá Ukrajině ze summitu „pozitivní“ signál. Reagovala tak na úterní kritiku nejednoznačného harmonogramu ukrajinské cesty do NATO, kterou vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj. Britská vláda uvedla, že očekávaná dohoda bude „mezinárodním rámcem pro dlouhodobé bezpečnostní uspořádání pro Ukrajinu“.

Ve Vilniusu dnes začal druhý den summitu Severoatlantické aliance jednáním prezidentů a premiérů členských států s představiteli Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu a Evropské unie. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na úvod zdůraznil potřebu jednoty a spolupráce a rovněž provázanost severoatlantického regionu s takzvaným Indo-Pacifikem.

Na dnešním jednání chtějí představitelé NATO a jejich partneři jednat o prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože hrozby tohoto druhu podle Stoltenberga neznají hranic. Válka na Ukrajině navíc podnítila masivnější šíření dezinformací a manipulaci, uvedl generální tajemník NATO.

Dvoudenní summit NATO v Litvě má na programu zejména další podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi, vstup Švédska do aliance nebo tlak na růst obranných rozpočtů.

Ve čtyřech federálních obvodech Ruska se mohou kolejnice ohýbat kvůli abnormálnímu horku, uvádí web Všeruského výzkumného ústavu Ministerstva pro mimořádné situace Ruské federace.

Ruský disident a bývalý poslanec Dmitrij Gudkov (43), který před útlakem Kremlu ze země uprchl, dostal varování v Evropě. Ruští agenti prý nyní jdou po něm a dalších podobných osobnostech.

Celý článek zde.

Ukrajinská armáda na froně u Bachmutu.

Ve vesnici Krivcovo, která se nachází několik desítek kilometrů severozápadně od metropole Moskvy, bojují hasiči s požárem, který podle ruského ministerstva pro mimořádné události zachvátil dřevěné budovy na ploše 3200 metrů čtverečních. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a TASS.

Ukrajina v noci čelila dronovým útokům, podle amerického Institutu pro studium války jde o ruskou odpověď na summit NATO ve Vilniusu. 

Ve Vilnisusu, kde v těchto dnech probíhá summit NATO, vyvěsili za účasti Volodymyra Zelenského ukrajinskou vlajku z Bachmutu. 

Takhle ukrajinští vojáci během noci překročili řeku. 

Rusko druhou noc v řadě vyslalo na ukrajinské hlavní město a Kyjevskou oblast útočné drony. Informoval o tom dnes šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle něhož protivzdušná obrana všechny bezpilotní letouny sestřelila. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani větší škody.

„Nepřítel podnikl další letecký útok na hlavní město,“ napsal Popko na sociální síti telegram, kde připomněl, že Ukrajina se brání ruské invazi už 504 dní. Rusové podle něj použili drony íránské výroby Šáhed, které útočí stylem kamikadze.

„Letecký poplach trval přes dvě hodiny. Všechny nepřátelské cíle ve vzdušném prostoru kolem Kyjeva byly odhaleny a zničeny,“ poznamenal činitel, jenž zároveň poděkoval protivzdušné obraně za její práci. Sirény varující před vzdušným úderem se rozezněly i v dalších ukrajinských regionech.

Úřady zatím nesdělily, kolik dronů podle nich Rusové během noci na Ukrajinu vyslali. Svědci Reuters popsali, že v Kyjevě slyšeli zvuky explozí připomínající zásahy protivzdušné obrany.

Británie poskytne Ukrajině balík pomoci v hodnotě 50 milionů liber (přes 1,4 miliardy korun) na opravu vybavení a zřízení vojenského rehabilitačního centra. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters, podle níž v rámci balíku, jenž bude projednán na současném summitu NATO, poskytne Londýn a členové skupiny G7 Ukrajině také tisíce nábojů pro tanky Challenger 2 a více než 70 bojových a logistických vozidel. Očekává se, že společné prohlášení podepíší všichni členové skupiny G7, píše Reuters s odvoláním na britskou vládu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé zasedne "jako rovný s rovnými" k jednacímu stolu spolu s lídry členských zemí NATO. Premiérová schůzka v novém formátu Rady NATO-Ukrajina zakončí hlavní program dvoudenního aliančního summitu v litevském Vilniusu. Uskuteční se poté, co první den vrcholné schůzky přinesl pro Kyjev smíšené výsledky.

Spojenci úterním společným prohlášením příliš nevyjasnili cestu Ukrajiny k členství v NATO, když uvedli, že země bude moci pozvánku dostat, "až se spojenci shodnou a budou splněny podmínky". Zelenskyj předtím uvedl, že by bylo absurdní neposkytnout Ukrajině časový rámec pro přijetí, které jí aliance bez větších podrobností přislíbila už v roce 2008.