Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. V online reportáži budeme pokračovat zase zítra.
Na Ukrajinu by mohla už ve středu dorazit první dodávka nových střel od americké firmy Boeing, které zatím nemá ve výbavě ani armáda Spojených států. Ukrajina bude první zemí, která systém použije v boji, nová technologie doplní její arzenál zbraní delšího doletu, řekly webu Politico čtyři informované zdroje včetně dvou amerických činitelů.
Plán poskytnout zbrusu novou zbraň ohlásilo americké ministerstvo obrany už loni v únoru. Systém s názvem Ground-Launched Small Diameter Bomb, což lze přeložit jako „bomba s malým průměrem odpalovaná ze země", však bylo potřeba otestovat, což zabralo několik měsíců. Po úspěšném ukončení testů nyní střely míří na bojiště, píše Politico.
Rusko dnes večer postihl rozsáhlý výpadek internetu, napsala agentura Bloomberg. Přístup k webovým stránkám na místní doméně .ru nefungoval. Výpadek souvisel s technickým problémem globálního zabezpečení systému doménových služeb (DNSSEC) domény .ru, informovalo ruské ministerstvo pro digitální technologie na síti Telegram.
Postiženy byly webové stránky včetně nejpopulárnějšího místního vyhledávače Yandex.ru i hlavních e-shopů jako Ozon.ru či Wildberries.ru. Podobně na tom byly aplikace největších bank v zemi. Výpadky byly hlášeny v Moskvě, Moskevské oblasti, Petrohradě, Tatarstánu a Sverdlovské a Novosibirské oblasti, uvedla agentura Ria.
Ve městě Beryslav na jihu Ukrajiny dron shodil výbušninu poblíž místního humanitárního centra, následkem čehož utrpěl zranění 50letý muž, sdělily podle BBC místní úřady. Telegramové kanály podle serveru BBC v noci na dnešek hovořily o zasaženém ropném terminálu v Charkovské oblasti na severovýchodě země.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle portálu Meduza informovalo o zničení 21 ukrajinských dronů, z nichž 11 útočilo na Krym. Další bezpilotní letouny podle ministerstva útočily na Belgorodskou, Brjanskou, Kalužskou a Tulskou oblast. Ukrajinská armáda později oznámila, že se jí podařilo zničit radarovou stanici poblíž vesnice Rozdolne v severní části Krymu. Rusko zprávu nekomentovalo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval Evropany, aby dlouhodobě podporovali Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí a vynahradili případný výpadek či snížení americké pomoci. Macron to uvedl dnes po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem ve Stockholmu.
„Musíme se zorganizovat tak, aby v případě, že se Spojené státy oprávněně rozhodnou tuto pomoc zastavit nebo omezit, to nemělo žádný dopad na situaci na bojišti,“ uvedl Macron.
Zahraničním dodávkám munice na Ukrajinu mnohdy brání i nedostatečná kompatibilita mezi municí a zbraněmi od jednotlivých výrobců, upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl také, že plán, podle kterého měla na Ukrajinu přes Británii plynout munice z Japonska, nevyšel, což mohla způsobit právě nemožnost sladit munici s dělostřeleckými systémy.
Japonsko uplatňuje zákaz na vývoz zbraní do zemí zapojených do válčených konfliktů. V prosinci ale svá pravidla ohledně vývozu rozvolnilo a oznámilo, že u zbraní vyráběných v Japonsku pod licencí z cizích zemí umožní jejich export do těchto států. To dalo vzniknout iniciativě, kdy měla japonská společnost vyrobit vysoce žádané dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů a dodat je do Británie s tím, že Londýn bude mít možnost je posléze poslat na Ukrajinu.
Ukrajinský závod společnosti Coca-Cola vyrábí milion lahví s nápisem "pro vás". V nejnáročnějším období roku mají přinést trochu radosti lidem žijícím v nejtěžších podmínkách.
Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů Kč). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil dnes ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.
Lvov jako první ukrajinské město dokončil "dekomunizaci", zbavil se 312 sovětských a ruských pozůstalostí.
Šéf radikálně nacionalistické strany Ruský všelidový svaz Sergej Baburin dnes oznámil, že stahuje svou kandidaturu pro nadcházející prezidentské volby. Zároveň podpořil současného prezidenta Vladimira Putina, u kterého se očekává, že hlasování plánované na 15. až 17. března vyhraje.
V Rusku začal první soud kvůli obrázku duhové vlajky, symbolu sexuálních menšin LGBT+, který byl zveřejněn na sociální síti. Před soudem v Saratovu stanula třiatřicetiletá umělecká fotografka Inna Mosinová, které hrozí až 15 dnů vězení za předvádění symboliky extremistické organizace. Jde o první případ svého druhu od chvíle, co v Rusku zakázali hnutí LGBT+ jako extremistické, a tím otevřeli cestu ke stíhání aktivistů hájících práva sexuálních menšin, píší ruská i zahraniční média, například server Mediazona či agentura AFP.
Rusko neprojevuje ochotu vrátit těla ukrajinských válečných zajatců, kteří byli údajně zabiti při havárii letadla Il-76 24. ledna, uvedl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov v komentáři pro zpravodajství Suspilne. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Jusov připomněl, že v současnosti neexistují žádné důkazy o přítomnosti válečných zajatců v havarovaném letadle kromě tvrzení Ruska. „V tuto chvíli není z ruské strany snaha převézt těla zpět. Nicméně takové snahy pokračují z naší strany,“ řekl Jusov. „Pokud se ukáže, že nejhorší možnost je pravdivá, uděláme vše pro to, abychom naše obránce vrátili.“
Bulharské úřady dnes vydaly evropské zatykače na šest ruských občanů, kteří jsou podezřelí z útoků na sklady se zbraněmi v letech 2011 až 2020. V Bulharsku čelí obvinění z terorismu, uvádí tamní média. Sklady v době explozí využívala mimo jiné společnost Emko podnikatele Emila Gebreva. Ten měl uskladněné zbraně také v moravských Vrběticích, kde došlo k výbuchu v roce 2014, podle českých úřadů byl zřejmě způsobený lidmi z ruské vojenské rozvědky.
Telegramové kanály podle serveru BBC v noci na dnešek hovořily o zasaženém ropném terminálu v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Starosta středoukrajinského města Kryvyj Rih Oleksandr Vilkul ráno napsal, že jeden dron překonal protileteckou obranu města a zasáhl neupřesněné „zařízení civilní infrastruktury“ a způsobil požár, který se od té doby podařilo uhasit. Incident se obešel bez obětí, doplnil Vilkul.
Rakety S-300 Rusko vypálilo směrem k Doněcké oblasti, uvedly podle AFP tamní úřady. Útok v tamním městě Myrnohrad, které leží zhruba sedm kilometrů od Pokrovsku, zabil 38letou ženu.
Ruské úřady převezly opozičníka Vladimira Kara-Murzu, odsouzeného k 25 letům vězení, do nové trestanecké kolonie v Omské oblasti na Sibiři. S odvoláním na jeho právní zástupkyni to napsal server Novaja Gazeta Jevropa. Politikova manželka a jeho podporovatelé v pondělí uvedli, že Kara-Murza byl přemístěn a nemají o něm žádné zprávy.
Šéfové států a vlád Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. února, zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu. Vyplývá to z návrhu textu závěrů summitu, ke kterým se ale stále ještě vyjadřují jednotlivé země, takže se mohou změnit.
„Evropská rada rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v aktuální podobě návrhu závěrů mimořádné Evropské rady, který má ČTK k dispozici.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 30. lednu podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Rusko v noci na dnešek vyslalo podle ukrajinského letectva celkem 35 útočných dronů a dvě protiletecké rakety S-300, které ruská armáda používá při útocích na pozemní cíle. Ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 15 bezpilotních letounů. Část dronového útoku podle letectva mířila na území nedaleko fronty, kde cílila na energetická, civilní a vojenská zařízení.
Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zachytily a zničily 21 dronů, které nad anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a několik ruských regionů vyslala Ukrajina. Podle agentury Reuters to uvedla ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Kvůli náletům ruských dronů byl zase vyhlášen poplach na východě a jihu Ukrajiny.
„Během noci jsme zmařili pokus o teroristický útok ze strany kyjevského režimu na objekty na území Ruska,“ napsalo ruské ministerstvo obrany.
Britský ministr zahraničí David Cameron dnes vyzval Moskvu, aby poskytla informace o místě pobytu vězněného disidenta Vladimira Kara-Murzy, který má i britské občanství. Učinil tak podle agentury Reuters poté, co se objevily informace, že byl Kara-Murza přemístěn z trestanecké kolonie v Omsku na Sibiři na neznámé místo.
„Mám velké obavy o Kara-Murzu - britského občana uvězněného v Rusku kvůli tomu, že se vyslovil proti invazi na Ukrajinu,“ uvedl Cameron na sociální síti X.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruském ostřelování severoukrajinské Sumské oblasti přišli o život čtyři lidé, další žena zahynula při novém útoku na zničenou východoukrajinskou obec Avdijivka. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
Podle úřadů Sumské oblasti si tři oběti vyžádal minometný útok na vesnici Znob-Novhorodske. Čtvrtý člověk byl zabit v jiné vesnici na jihovýchodě oblasti.
V Avdijivce jedna žena podlehla vážnému zranění, které utrpěla při ostřelování v pondělí odpoledne. Obec Avdijivka nedaleko okupovaného Doněcku se Rusové snaží obklíčit a obsadit už řadu týdnů.
Ukrajinský generální štáb ve své večerní zprávě uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili za posledních 24 hodin v oblasti Avdijivky 13 ruských útoků.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.