Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Děkujeme za přízeň a budeme se na vás těšit zase zítra. 

Ukrajina je připravena jednat s Ruskem o Krymu, pokud ukrajinské jednotky dosáhnou během protiofenzívy jeho hranic. Uvedl to pro Financial Times Andrij Sybiha, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.

„Pokud se nám podaří dosáhnout našich strategických cílů na bojišti a až dosáhneme administrativní hranice s Krymem, jsme připraveni otevřít diplomatickou stránku pro diskusi. To ale neznamená, že vylučujeme možnost vojenského osvobození Krymu,“ řekl.

Ruská státní média informovala, že požár v budově ministerstva obrany v centru Moskvy vznikl kvůli varné konvici.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v rozhovoru s irskou televizí RTÉ vyjádřil lítost nad tím, že Ukrajinu po rozpadu Sovětského svazu přesvědčoval, aby se vzdala jaderných zbraní. Zároveň naznačil, že by se Rusko na Ukrajinu neodvážilo zaútočit, pokud by jaderné zbraně měla.

Clinton se v rozhovoru věnoval své roli v severoirském mírovém procesu a vyjádřil se k aktuálnímu geopolitickému vývoji. „Cítím osobní podíl, protože jsem je (Ukrajinu) přiměl k tomu, aby souhlasili s tím, že se vzdají svých jaderných zbraní. Nikdo z nich nevěří, že by Rusko provedlo tento kousek, kdyby Ukrajina stále měla své zbraně,“ řekl.

„Pokud není Rusko, k čemu je svět?“ uvažoval v televizi ruský propagandista Solovjev.

Boj o svobodu nelze vyhrát jen částečně, vítězství ale není daleko, prohlásil dnes večer ve Varšavě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že každá vítězná bitva Ukrajinců ve válce proti ruské agresi chrání i nezávislost Polska. „Na Polsko se vždy můžete spoléhat,“ slíbil Zelenského hostitel, polský prezident Andrzej Duda. Ruskou agresi a oběti již déle než rok trvající války označil za důsledek dřívější západní politiky ústupků vůči Rusku.

„Společně posíláme jasný vzkaz do Moskvy, do Kremlu: Nepovede se vám nás rozhádat. Nepovede se vám nás rozdělit. Nikdy více!“ zdůraznil Duda před davem lidí před Královským zámkem v centru Varšavy, kde se oba prezidenti večer znovu setkali. „Rusko nevyhraje nad Evropou, když Ukrajinec a Polák stojí bok po boku,“ prohlásil Zelenskyj, který ve Varšavě opakovaně děkoval Polsku a Polákům za podporu ve válce proti Rusku a za přijetí ukrajinských uprchlíků.

Takhle lidé ve Varšavě sledovali projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který dnes Polsko navštěvuje. 

Bulharsko uzavře přístavy pro všechny ruské lodě bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, uvádí Nexta podle informací z PortSEurope. Rozhodnutí vstoupí v platnost 8. dubna. Souvisí s pátým balíčkem sankcí EU. 

V Moskvě se setkali běloruský prezident Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin. 

Podle předběžných údajů záchranných složek byl požár v budově ruského ministerstva obrany způsoben tím, že tamní elektrická síť ze zatím neupřesněných důvodů fungovala v nouzovém režimu.

V centru Moskvy hoří hlavní sídlo ruského ministerstva obrany, uvedla s odkazem na hasiče agentura TASS. Z okna několikapatrové budovy stoupá kouř.

Ukrajina kupuje od Polska 150 obrněných transportérů Rosomak, samohybné minomety Rak a protiletadlové řízené střely Piorun, oznámila Varšava.

V ruské Brjanské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, se zřítilo lehké ukrajinské letadlo. Pilota zajali ruští pohraničníci, oznámila dnes ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž.

Deník Kommersant na svém webu zveřejnil snímek zajatého ukrajinského pilota, který se objevil na sociálních sítích.

„Letadlo z nezjištěných příčin havarovalo u obce Butovsk,“ citovala agentura RIA Novosti z prohlášení FSB. Podle něj ruští pohraničníci zadrželi pilota, který se pokoušel utéci na ukrajinské území. FSB vůči narušiteli státní hranice zahájila vyšetřování.

Irská vláda požádá veřejnost, aby na debatním fóru vyjádřila svůj názor na tradici vojenské neutrality země, uvedl ministr zahraničí Micheál Martin. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle které jde nejnovější známku možného posunu dlouholeté politiky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Martin uvedl, že fórum, které se bude konat v červnu ve třech různých městech během čtyř dnů, se zaměří na řadu bezpečnostních otázek a umožní diskuzi o desetiletí trvající politice neutrality.

„Mezinárodní bezpečnostní prostředí se za poslední rok výrazně změnilo. Byli jsme svědky zjevného a brutálního ignorování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ uvedl Martin ve svém prohlášení. „Závazek Irska k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech a naše tradiční politika vojenské neutrality nás nezbavují nutnosti reagovat na tuto novou realitu,“ dodal.

Ozbrojené síly Ukrajiny připravují na protiofenzívu osm útočných jednotek o 40 tisících lidech, informuje agentura Reuters. Zahájit protiofenzívu by vojáci podle svých slov měli v příštích týdnech nebo měsících. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou a předsedou vlády Mateuszem Morawieckým uvedl, že se podařilo najít řešení problému polských rolníků, znepokojených dovozem ukrajinského obilí.

„Nalezli jsme východisko. V nejbližších dnech, týdnech vyřešíme všechny záležitosti,“ řekl Zelenskyj podle serveru Onet.pl. „Mezi tak blízkými partnery a faktickými přáteli, jakými je Polsko a Ukrajina, nemohou být problémy,“ zdůraznil.

Onet dříve napsal, že polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk dnes rezignoval v reakci na protesty zemědělců v souvislosti se zvýšeným dovozem ukrajinského obilí. Polští rolníci si stěžují na to, že polský trh zaplavila levnější ukrajinská produkce.

Bývalý šéf státního podniku Antonov Serhij Byčkov byl obviněn z úřední nedbalosti, která vedla ke zničení letadla Mrija, uvedla 5. dubna ukrajinská bezpečnostní služba. Podle vyšetřování Byčkov nezajistil evakuaci letadla z letiště Hostomel navzdory varování úřadů.

Polsko předává Ukrajině 8 letounů MiG-29. Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že v posledních měsících již byly dodány čtyři stíhačky a další čtyři jsou v současné době předávány.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes na jednání své bezpečnostní rady obvinil západní tajné služby z podílu na „teroristických útocích“ které podle něj na provádí na území Ruska Ukrajina. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla víkendový atentát na proruského blogera vystupujícího pod jménem Vladlen Tatarskij.

„Máme všechny důvody domnívat se, že na těchto diverzích a teroristických útocích se podílí potenciál třetích zemí, západních zpravodajských služeb,“ uvedl Putin. Putin hovořil tři dny poté, co při bombovém útoku v Petrohradě zahynul ruský bloger Vladlen Tatarskij, vlastním jménem Maxim Fomin. Moskva z útoku obvinila ukrajinské služby.

V Evropské unii jsou v systému dočasné ochrany asi čtyři miliony ukrajinských uprchlíků. Vyplývá to z údajů na webu Evropské rady aktualizovaných k březnu letošního roku. Téměř milion běženců podle těchto údajů žije v Polsku a Německu. Dočasná ochrana zajišťuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v přijímající zemi.

Polsko k 1. březnu registrovalo 974.060 uprchlíků v tomto mechanismu, Německo 967.715 ukrajinských běženců. Na třetím místě byla Česká republika, která podle stejné statistiky k začátku března evidovala 432.415 uprchlíků z Ukrajiny. Jde o čísla z období před registracemi k prodloužení dočasné ochrany.

Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová ve středu uvedla, že hovořila se svým ruským protějškem Vasilijem Nebenzjou a požadovala okamžité propuštění reportéra listu Wall Street Journal Evana Gerškoviče. Gerškovič byl minulý týden v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže. Thomasová-Greenfieldová podle agentury Reuters uvedla, že s Nebenzjou hovořila v úterý.

Běloruské fotbalové týmy mohou na rozdíl od ruských mužstev dál hrát v evropských soutěžích. Výkonný výbor UEFA jednal o jejich možném vyloučení, ale žádné rozhodnutí zatím nepadlo, řekl dnes na kongresu v Lisabonu šéf evropského fotbalu Aleksander Čeferin podle agentury DPA.

Bělorusko, které je spojencem Ruska při jeho invazi na Ukrajinu, zatím jen přišlo o pořadatelství mistrovství světa fotbalistek do 19 let v roce 2025. UEFA bude podle Čeferina situaci dál sledovat a projedná ji znovu na příštím zasedání výkonného výboru 28. června.

Situace v Bachmutu zůstává „komplikovaná“ a může se denně měnit, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj na středeční tiskové konferenci ve Varšavě.

Zboží z Ukrajiny by mělo prioritně směřovat mimo EU a je třeba monitorovat vliv dovozu zemědělské produkce na domácí producenty. ČTK to dnes řekl mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Na dovoz levného obilí z Ukrajiny si stěžují polští zemědělci. Tamní vláda vyzvala Evropskou komisi, aby vývoz do EU omezila. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že čeští zemědělci mají kvůli dovozu ukrajinského obilí na evropský trh problém prodat část loňské úrody. Upozorňují i na bezpečnostní rizika.

Kvůli situaci na polském trhu dnes polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk oznámil, že podá demisi. Polská vláda již minulý týden požádala Evropskou komisi (EK), aby použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Kowalczyk uvedl, že Evropská komise požadavek zemědělců neplní a zveřejnila návrh na prodloužení dovozu obilí z Ukrajiny bez cla a bez kvót o další rok, tedy do června 2024.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Spojené státy, že svou podporou dění na Ukrajině v roce 2014 způsobily současný konflikt mezi Kyjevem a Moskvou. Evropské unii pak Putin vyčetl, že Moskvu zatáhla do geopolitické konfrontace. Vztahy Ruska a Západu se vyhrotily na konci loňského února, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu a zahájila tak největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes v Kaliningradu jednal s ruskými představiteli o bezpečnostní situaci v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou od loňského jara okupují ruské invazní síly. Informovala o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Minulý týden šéf MAAE navštívil přímo atomovou elektrárnu a jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Pokračuji v úsilí o zajištění ochrany Záporožské jaderné elektrárny,“ řekl šéf MAAE po jednání v Kaliningradu, aniž by poskytl podrobnosti. Generální ředitel ruské státní energetické korporace Rosatom Alexej Lichačov, který se jednání účastnil, prohlásil, že Rusko je připraveno návrhy MAAE zvážit. Grossi už dříve vyzval obě strany, aby k situaci kolem atomové elektrárny přistupovaly s maximální vážností, píše BBC.

Členské země Severoatlantické aliance by se na červencovém summitu ve Vilniusu měly shodnout na možnostech dalšího zvýšení obranných výdajů. Po úterním a dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí to v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož by se současný cíl dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) měl stát minimálním prahem.

Ministři se podle něj shodují i na tom, že by se aliance po úterním rozšíření o Finsko měla co nejdříve rozrůst také o Švédsko. Kdy se tak stane, to záleží zejména na jednání Švédska s Tureckem, podle jehož ministra zahraničí musí Stockholm podniknout další kroky. Řada aliančních států na přelomu století snižovala výdaje na obranu, v posledních letech však kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině začaly vlády přidávat do armádních rozpočtů peníze. 

Ukrajina připravuje brigádu 40.000 dobrovolníků, kteří mají během chystané protiofenzivy bojovat po boku pravidelné armády, uvedla agentura Reuters. Do jednotek podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka, jehož resort zajišťuje nábor, vstoupili jak bývalí vojáci nebo policisté, tak lidé bez předchozí zkušenosti s boji nebo i ženy.

Ukrajina by podle očekávání mohla do protiofenzivy přejít v nadcházejících týdnech či měsících. Podle agentury Reuters je ale možné, že se Kyjev potýká se vzrůstajícími problémy ohledně odvodů vojáků. Ukrajinskou armádu vyčerpávají boje v oblastech, jako je Bachmut na východě Ukrajiny. O svých ztrátách ale Ukrajina veřejně neinformuje.

Ukrajinská „dronová armáda“ získala za prvních devět měsíců trvání iniciativy 3 200 dronů, informoval místopředseda vlády pro inovace, vzdělávání, vědu a technologie Mychajlo Fedorov.

„Dronová armáda“ je společnou iniciativou ministerstva pro digitální transformaci a vládní platformy pro získávání finančních prostředků UNITED24.

Polsko poslalo na Ukrajinu čtyři letouny MiG-29, další čtyři se předávají a Varšava je připravena dát Kyjevu ještě šest strojů, řekl polský prezident.

Volodymyr Zelenskyj je na návštěvě Polska.

Česko podporuje ukrajinskou ambici vstoupit do Severoatlantické aliance, pouze tento krok však problémy země čelící ruské agresi nevyřeší. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO to dnes řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Podle něj je v současnosti třeba řešit plány další podpory Ukrajiny a vstup do aliance je vzdálenějším tématem. Zatímco některé alianční země chtějí Kyjev ujistit o perspektivě členství, další státy nechtějí otázku, která vyvolává ostrý ruský nesouhlas, otevírat před ukončením války.

Muži, který měl na protivládní demonstraci na Václavském náměstí v polovině března na sobě písmeno Z a logo ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 trestním příkazem půlroční podmínku s odkladem na dva roky. Na rok mu navíc zakázal pobyt na území Prahy, měl by také zaplatit 12.000 korun jako peněžitý trest. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí soudu Eva Švíglerová.

Naplánovaná vojenská pomoc České republiky Ukrajině je v hodnotě asi 600 až 700 milionů korun. Jde o tzv. nepotřebný majetek z armádních skladů. Novinářům to po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Seznam dnes Pavlovi představila, předala mu i seznam pomoci, který již ČR na Ukrajinu poslala dříve. Mluvila s ním také o návrhu na jmenování generálů.

V České republice bylo k 1. dubnu 325.742 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Čísla zahrnují jak lidi, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. Dvě třetiny běženců tvoří ženy, nejvíce uprchlíků je v Praze, Brně a Plzni. Údaje dnes představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná.

Takhle vypadá cesta do Bachmutu.

Ukrajinský generální štáb ve svém dnešním pravidelném ranním hlášení o vývoji bojů uvádí, že invazní jednotky se nadále soustřeďují na útok ve směrech na Lyman, Bachmut, Avdijivku a Marjinku v Doněcké oblasti. Epicentrem bojů jsou podle něj města Bachmut a Marjinka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Polska, kde bude jednat se svým protějškem Andrzejem Dudou. Informovala o tom polská televizní stanice TVN24 s odvoláním na poradce polského prezidenta pro zahraniční politiku Marcina Przydacze. Polsko patří k zemím, které Ukrajinu čelící ruské agresi nejvíce podporují.

„Mohu říci, že prezident Zelenskyj překročil polskou hranici,“ potvrdil ráno poradce polského prezidenta stanici TVN24.

Národní garda Ukrajiny zveřejnila video lovu nepřátelských kamikadze dronů.

Finsko se stalo 31. zemí NATO a díky tomu se hranice mezi Ruskem a zeměmi aliance NATO zdvojnásobila (o 1340 kilometrů). Finsko je navíc jednou z nejvíce bojeschopných armád, jejíž dělostřelecké síly jsou největší v Evropě – zhruba 1500 děl, včetně 700 houfnic, 700 velkorážných minometů a 100 raketových systémů.

Při ruském ostřelování Doněcku na východě Ukrajiny zahynulo v úterý šest civilistů a dalších sedm utrpělo zranění. Informuje o tom server The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinské úřady. Agentura Reuters zase s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o 45 odražených ruských útocích za uplynulých 24 hodin.

Mezi mrtvými ve třech obcích Doněcké oblasti jsou čtyři muži a dvě ženy, včetně jedné zdravotní sestry. Útoky navíc poškodily obytné domy i jednu administrativní budovu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Přípravou červencového summitu ve Vilniusu se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během závěrečného dne dvoudenního zasedání v Bruselu budou jednat i o rostoucím vlivu Číny na bezpečnost v Indo-Pacifiku či o tom, zda upevňování jejího vztahu s Ruskem může ovlivnit průběh války na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i někteří vládní politici členských zemí varovali v posledních dnech Peking před přímou vojenskou podporou Moskvy. Obě země sice od začátku ruské invaze upevnily ekonomické vazby, Čína však k otevřeným dodávkám zbraní zatím nesáhla.