Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Vážení čtenáři, dnešní zpravodajství z války na Ukrajině končí, znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinští činitelé v průběhu dopoledne postupně informovali o rostoucím počtu obětí i zraněných po ruském útoku v Černihivu. Předchozí informace hovořily o 16 zabitých a šesti desítkách zraněných. Lomako později napsal, že péči lékařů vyhledalo 78 lidí, přičemž 40 z nich muselo být hospitalizováno. Úřady zároveň uvedly, že čtvrtek bude v Černihivu dnem smutku.

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely byly namířeny proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

„Jsem vděčný kanadské vládě a premiérovi Justinu Trudeauovi za jejich podporu. V reakci na body uvedené v ukrajinsko-kanadské dvoustranné bezpečnostní dohodě zahájila Kanada nový pětiletý program vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,6 miliardy kanadských dolarů,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I am grateful to the Canadian government and Prime Minister @JustinTrudeau for their support. Following our agreements outlined in the Ukrainian-Canadian bilateral security agreement, Canada launched a new five-year military aid program for Ukraine worth 1.6 billion Canadian…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 17, 2024

Odklízení škod po ruském útoku v Černihivu.

Za ochranu ukrajinského vzdušného prostoru dnes před ambasádami Spojených států, Německa a Francie v Praze protestovalo asi 50 lidí. Akci svolaly iniciativy Občanský rozcestník, Kaputin! a Hlas Ukrajiny v návaznosti na izraelskou obranu proti dronům, při které židovskému státu pomáhaly právě USA a Francie. Protestující uctili i oběti dnešního útoku na severoukrajinské město Černihiv, při kterém Rusko zabilo nejméně 16 lidí. Protestní akce skončila po 19:00 u francouzského velvyslanectví.

Na internetu se v posledních 45 dnech zvýšila aktivita účtů spojených s Ruskem, které se před nadcházejícími prezidentskými volbami ve Spojených státech snaží mezi americkým publikem šířit štvavý obsah. Oznámila to dnes americká technologická společnost Microsoft. Tématem on-line kampaní je podle ní zejména americká pomoc Ukrajině, která se s podporou spojenců od února 2022 brání ruské invazi.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Česko je připraveno být zprostředkovatelskou zemí v německé iniciativě na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Po dnešním jednání s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou to na tiskové konferenci řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČR bude podle ní očekávat, jaká forma spolupráce se od ní bude čekat.

Maximální hodnota zakázky českých firem na Ukrajinu, kterou pojistí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), se na jednoho ukrajinského zákazníka zvýší ze současných tří milionů eur (asi 75,8 milionu Kč) na pět milionů eur (zhruba 126,3 milionu korun). Návrh ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a financí dnes schválila vláda. EGAP také nově nebude požadovat doložení předchozího obchodního vztahu mezi exportérem a ukrajinským zákazníkem. ČTK o tom dnes MPO informovalo v tiskové zprávě.

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Ruská redakce BBC s nezávislým webem Mediazona a spolupracujícími dobrovolníky napočítali už 50 tisíc mrtvých ruských vojáků, převážně zabitých v bojích na Ukrajině. Ztráty jsou zajisté daleko větší, zde jde o ověření každého jednoho jména - například od rodin, z médií, oficiálních zdrojů či na hřbitovech. V druhém roce ruské invaze to bylo přinejmenším 27 300 mrtvých, víc než v prvním.

„Termín 'mlýnek na maso' se používá k popisu způsobu, jakým Moskva nepolevuje a posílá kupředu vlny vojáků, aby se pokusila vyčerpat ukrajinské síly a odhalit jejich pozice ruskému dělostřelectvu,“ komentuje BBC ruskou taktiku vedoucí k velkým ztrátám.

Německo vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.

Cílem německé iniciativy je podle mluvčího ministerstva obrany „aktivizovat a motivovat velký počet zemí, aby v krátké době něco dodaly“. Důvodem je zvýšené ohrožení Ukrajiny, která už více než dva roky čelí ruské agresi a v poslední době také nedostatku munice a dalších zbraní.

„Rusko stále častěji používá průmyslově vyráběné klouzavé pumy, které lze odpalovat z velké vzdálenosti od ukrajinských hranic,“ poznamenal dále mluvčí, podle něhož už „poměrně velký počet“ zemí dal najevo, že má zájem se k iniciativě připojit.

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu.

O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.

Podle ukrajinské tiskové agentury Unian se ukrajinským dronům podařilo zasáhnout Kazaňské letecké výrobní sdružení, kde se vyrábějí bombardéry Tu-22 a Tu-160. V areálu továrny se ozvaly okolo desáté hodiny dopoledne místního času (okolo deváté dopoledne SELČ) výbuchy, uvedla agentura. O případných škodách nenapsala.

Rusko se k tvrzení o útoku na letecký závod zatím nevyjádřilo. Ruské ministerstvo obrany dnes pouze uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Dvě dopravní letiště v Tatarstánu na několik hodin omezila provoz.

Gruzínský parlament v prvním čtení schválil kontroverzní návrh „ruského“ zákona o zahraničním vlivu. V předchozích dnech proti normě, kterou prosazuje vládní strana Gruzínský sen, protestovaly v Tbilisi tisíce lidí. Odpůrci zákona přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž posloužil Kremlu k rozdrcení opozice a umlčení nezávislých médií. Demonstraci svolali i na dnešek.

Pro návrh hlasovalo 83 ze 150 poslanců, opoziční zákonodárci hlasování bojkotovali. Návrh musí v parlamentu projít celkem třemi čteními a poté ho bude čekat pravděpodobně čtvrté hlasování, aby zákonodárci přehlasovali avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové. Osud zákona je podle ní vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu Sovětského svazu hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku.

Norma by v případě schválení vyžadovala, aby se organizace v Gruzii získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Politici z Gruzínského snu tvrdí, že cílem zákona je transparentnost a jeho cílem je boj proti „pseudoliberálním hodnotám“ podstrkovaným cizinci,. Kritici normu nazývají „ruským zákonem“ a obávají se, že poslouží k represím proti nevládním organizacím a nezávislým médiím.

Americký magazín Time zařadil mezi Top 100 nejvlivnějších osob roku Juliji Navalnou, vdovu po ruském disidentovi a politickém vězňovi Alexeji Navalném, který zemřel před dvěma měsíci v trestní kolonii. Magazín připomněl, jak brzy po jeho smrti promluvila před Evropským parlamentem a v Bílém domě ji přijal prezident Joe Biden.

„Obvinila Vladimira Putina z vraždy svého manžela a naléhala na ruský lid, ať jí pomůže s odplatou,“ píše Time. „K překvapení mnoha stoupenců svého manžela se ujala role, kterou nikdy předtím nezaujímala - už není první dámou ruské opozice, ale nyní její vůdkyní.“

Redakce nemá přesná kritéria, koho na seznam zařadit, spíš jde o vliv lidí, kteří dokážou oslovovat jiné, než o „tvrdou sílu“ prezidentů či diktátorů. Vedle Navalné je tam letos i Andrij Jermak, šéf kanceláře  ukrajinského prezidenta Zelenského.

Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud

Vladimir Putin se v nejvyšší politické pozici Ruska obklopuje svými důvěrníky, dávnými kolegy a přáteli, ať už ze studií, působení v tajné službě KGB nebo pak na petrohradské radnici. Jediným kandidátem na pozici předsedy nejvyššího soudu byla jeho spolužačka z ročníku na leningradských právech, senátoři ji teď jednomyslně odsouhlasili.

Ruské jednotky se začaly stahovat z oblasti Náhorního Karabachu, potvrdil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Baku tam loni v září po bleskové vojenské ofenzívě převzalo kontrolu. Většina tamních etnických Arménů uprchla. Rusko vyslalo do Karabachu vojáky, kteří měli zabránit dalším bojům, v roce 2020.

Ázerbájdžánská agentura APA v úterý večer napsala, že začal proces stahování ruského mírového kontingentu z Karabachu a první vojáci společně s vojenskou technikou opustili území kláštera v okrese Kelbadžar. „Ano, je tomu skutečně tak,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Peskov novinářům na dotaz, zda se Rusové opravdu z regionu stahují.

Další nárůst tragické bilance. Nejméně 13 lidí zahynulo a dalších více než 60 bylo zraněno při dnešním ruském vzdušném úderu na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to kolem poledne oznámil ministr vnitra Ihor Klymenko. Ukrajinští činitelé před tím informovali, že záchranná operace pokračuje a další lidé mohou být pod troskami.

Tři letiště východně od Moskvy dnes na určitou dobu omezila provoz. Letecký úřad Rosaviacija omezení vysvětlil blíže nespecifikovanými bezpečnostními důvody. Ruské telegramové kanály Baza a 112 uvedly, že opatření souvisela s nebezpečím dronového útoku.

Provoz byl dočasně omezen po sedmé hodině ráno moskevského času (po šesté SELČ) na letišti v Kazani a Nižněkamsku v Tatarské autonomní republice a v Nižním Novgorodu. Přibližně o tři hodiny později Rosaviacija omezení odvolala.

Podle telegramových kanálů se omezení dotkla i letiště Šeremeťjevo u Moskvy, z něhož neodstartovalo několik letů. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že okolo 11:20 moskevského času zneškodnilo nad Tatarstánem ukrajinský dron. Předtím psalo o zničení jiného dronu nad Mordvinskou autonomní republikou. Ukrajina, které se už déle než dva roky brání ozbrojené ruské agresi, se k podobným incidentům obvykle nevyjadřuje.

V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném Krymu byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Asi na dvě hodiny byl uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.

O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času (před třetí SELČ) satelit.

Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.

„Díky naší spolupráci s německými orgány činnými v trestním řízení při dokumentování ruských válečných zločinů, konkrétně deportací a nuceného vysídlení ukrajinských dětí, byla zjištěna poloha 161 ukrajinských dětí v Německu, které byly hledány jako nuceně vysídlené,“ řekl šéf ukrajinské policie Ivan Vyhivskyj v Berlíně.

Jak se děti do Německa dostaly, ani jestli tam žily v ruských rodinách, zatím média nesdělila.

„Z hlediska mezinárodního práva každý z nás uznává územní celistvost jiné země, suverenitu, nedotknutelnost hranic. To je pěkná teorie mezinárodního práva. Říkám ale, že Rusové nikdy nevrátí Krym, Rusové nikdy neodejdou z Donbasu a Luhansku,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.

Slovenský premiér dlouhodobě kritizuje strategii západních zemí ohledně Ukrajiny bránící se již přes dva roky ruské invazi.

Bývalí vysocí úředníci ministerstva obrany Ukrajiny podezřelí ze zpronevěry finančních prostředků na vojenské dodávky byli oficiálně obviněni a budou postaveni před soud, oznámil 17. dubna Státní úřad pro vyšetřování podle listu Kyiv Independent. 

V důsledku ukrajinští vojáci „obdrželi nekvalitní neprůstřelné vesty, které nelze použít v boji, aniž by to ohrozilo jejich životy,“ uvedl úřad. „To vedlo nejen ke ztrátě 222 milionů hřiven (133 milionů Kč) z prostředků státního rozpočtu, ale také k podkopání obranyschopnosti země, ohrožení životů a zdraví personálu ozbrojených sil,“ uvedl úřad.

Nejméně osm lidí zahynulo a 18 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na Černihiv, zvýšil bilanci starosta města. Záchranné práce pokračují.

Za poslední den ztratil protivník 710 lidí, 4 tanky, 18 obrněných vozidel, 2 drony a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Při ruském vzdušném útoku na severoukrajinské město Černihiv zemřeli nejméně čtyři lidé, oznámil dnes ráno podle veřejnoprávní stanice Suspilne starosta Oleksandr Lomako. Úřady upozornily na množství zraněných a prosí obyvatele, aby darovali krev. Šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus na platformě Telegram informoval o třech zásazích v centru města. Podle Lomaka Rusové zasáhli „objekty sociální infrastruktury“ a lidem na místě pomáhají záchranáři.

„V Černihivu jsou slyšet výbuchy,“ uvedla ráno na Telegramu stanice Suspilne. Podle serveru RBK-Ukrajina místní média informovala o nejméně třech explozích v této oblastní metropoli, která se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Nedobré ráno z Černihivské oblasti. Nepřítel podnikl tři raketové údery téměř v centru města. Jsou tam mrtví civilisté a mnoho zraněných,“ uvedl Čaus na videu, zatímco v pozadí bylo slyšet houkání sirén záchranářských aut.

Úřady ruského Tatarstánu plánují zapojit mladistvé od 14 let do práce v obranných podnicích, píše Rádio Svoboda. Návrh dokumentu připravila regionální vláda. Tatarstánské úřady navrhují zjednodušit zaměstnávání teenagerů ve věku 14 až 18 let a umožnit jim pracovat v továrnách ve volném čase.

Podle autorů programu se Tatarstán potýká s nedostatkem mladých pracovníků v důsledku poklesu porodnosti v 90. letech a skutečnosti, že mladí lidé nyní místo práce raději studují na odborných školách a univerzitách.

Loni v létě novináři z novin Protokol a kanálu RZVRT na YouTube informovali, že v tatarstánské Elabugě jsou studenti najímáni na montáž íránských dronů Šáhid v továrně ve zvláštní ekonomické zóně. Podle vyšetřování je mnoho z těchto pracovníků nezletilých.

V metropoli autonomního Čečenska bude čtvrť pojmenovaná po ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ohlásila podle ruských médií radnice v Grozném. Nepůjde o novou čtvrť, ale vznikne oddělením a přejmenováním části stávající čtvrti, nyní pojmenované po Šejchu Mansúrovi, vojenském a náboženském vůdci, který v druhé polovině 18. století vedl severokavkazský odboj proti carskému Rusku.

Dobré ráno!

Sehnat v rámci české iniciativy do roka další milion kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, jak premiér Petr Fiala zmínil ve svém úterním projevu ve Spojených státech, je realistické. Fiala novinářům v úterý v závěru své dvoudenní cesty do USA řekl, že věří, že se podaří podporu ještě zvýšit.

Fiala v projevu v Hudsonském institutu řekl, že díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice. Na dotaz později upřesnil, že na 180.000 kusů munice už jsou smlouvy, dalších 300.000 kusů je Česko schopné velmi reálně zajistit. "Díky naší aktivitě a kontaktům se podařilo tyto dodávky uskutečnit," řekl Fiala.

Ve Spojených státech podle něj rezonuje to, že relativně malá středoevropská země může svými aktivitami výrazně pomoci. Není podle něj důvod, proč by do roka nemohlo být reálné sehnat další milion kusů. "Ten milion kusů je to, co by bylo možné. Musíme se snažit, abychom v podpoře pokračovali a měli dost finančních prostředků," řekl.