Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Děkujeme za sledování zpravodajství k Ukrajině, pokračovat budeme zase od rána.
Česká vláda udělá vše pro to, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které sídlí v Praze, mohlo pokračovat ve své činnosti. Deníku Financial Times to řekl český premiér Petr Fiala. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa před týdnem v rámci omezení federálního úřednického aparátu oznámila výrazné omezení rozhlasové stanice Hlas Ameriky i konec financování RFE/RL.
Financial Times připomínají, že zpravodajství přinášené těmito rozhlasovými stanicemi je protiváhou propagandy režimů v zemích, jako je Rusko nebo Írán. Vysílání Svobodné Evropě mělo také za studené války velký význam pro mnoho lidí v komunistickém bloku.
„Uděláme všechno, co můžeme, abychom jim (RFE/RL) dali šanci pokračovat v této důležité roli,“ řekl Fiala ve FT. Dodal, že Svobodnou Evropu v mládí sám poslouchal a že to pro něho bylo důležité. Je prý velmi hrdý, že tato rozhlasová stanice v Česku sídlí a doufá, že v Praze, kde je od roku 1995, zůstane. Vyzval k vytvoření „koalice států pro evropské řešení“.
Prokuratura v Doněcké oblasti podle serveru Ukrajinska pravda informovala, že dnes v časném odpoledni ruská armáda ostřelovala město Pokrovsk a na ulici v obytné čtvrti zemřel 41letý muž. Šestašedesátiletá žena utrpěla těžká zranění, kterým posléze podlehla. V bezprostřední blízkosti Pokrovsku už měsíce svádí boje armády obou znepřátelených zemí.
Obytný dům v Rostově na Donu, poškozený útočícím ukrajinským dronem. Podle místních úřadů nálet zranil dva lidi.
Český spolek Team 4 Ukraine dodal na Ukrajinu další várku pomoci, za 400 tisíc Kč - vojákům a zdravotníkům. „S nemocnicí pro válečné veterány v Kremenčuku dlouhodobě spolupracujeme a tamější zdravotníci jsou si schopni říct, co přesně potřebují a proč, což my jim následně zajistíme a přivezeme. V prosinci jsme jim takhle dováželi sanitku a náš tým teď mohl vidět, jak jim krásně slouží,“ tweetuje spolek. „Tentokrát jsme vezli 5400 ks hygienických potřeb (pleny pro dospělé) a jednu nabíjecí stanici EcoFlow jako záložní zdroj energie. I pleny je důležité vozit, protože pacienti je potřebují, nemocnice za ně pak nemusí platit a může své finanční prostředky soustředit jinam.“
24. mechanizovaná brigáda pak převzala terénní Mitsubishi L200 a čtyři nabíjecí stanice EcoFlow.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes v Moskvě setkal s místopředsedou končící srbské vlády Aleksandarem Vulinem. Jednali spolu o protivládních demonstracích, které od začátku listopadu zmítají balkánskou zemí. Moskva udržuje dialog s Bělehradem s cílem zabránit prozápadní „barevné revoluci“, uvedl Šojgu podle tiskových agentur.
„V Bělehradě se odehrává barevná revoluce, což je nerozlučně spjato s naším postojem k Rusku. Za barevnou revolucí v Srbsku stojí západní zvláštní služby, které by chtěly přivést k moci v Srbsku jinou vládu. Nedovolíme to,“ prohlásil Vulin podle státní agentury TASS a poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za „neochvějnou podporu legitimní vlády“ v Srbsku. Vulin v pátek hovořil o spolupráci s ruskými zpravodajskými službami při reakci na protesty. Tyto výroky podle kritiků vlády ukazují, jak se režim stál závislý na Moskvě, připomněla agentura AP.
„Udržujeme pravidelný důvěrný dialog a vyměňujeme si informace, a to i s cílem čelit 'barevným revolucím'. To pomáhá zabránit destabilizaci situace v bratrském Srbsku za měnících se geopolitických podmínek. Nadále budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom poskytli podporu bratrskému srbskému lidu,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. „Srbové mohou vždy spoléhat na pomoc Ruska v jakýchkoliv otázkách, tak jak tomu bylo po celou dlouhou historii naší spolupráce,“ zdůraznil.
V pohraničním okrese Belgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování, oznámil dnes gubernátor této ruské oblasti Vjačeslav Gladkov. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním.
V Krasnogorsku u Moskvy dnes na první výročí teroristického útoku, při kterém přišlo 145 lidí o život a více než 550 bylo zraněno, odhalili památník. Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny, při této příležitosti tvrdil, že útok na koncertní síň ve středisku Crocus City Hall naplánovaly a zorganizovaly tajné služby nejmenovaného „nikoliv přátelského“ státu s cílem destabilizovat situaci v Rusku. „Neupřesnili, o jaký stát jde,“ napsal list Kommersant na svém webu.
Podle komuniké teroristický útok chystalo šest lidí ze Střední Asie, kteří se nacházejí v cizině a ruské úřady na ně vydaly zatykač a vyhlásily po nich pátrání. Tito organizátoři zverbovali čtyři bezprostřední vykonavatele útoku, podle médií Tádžiky, kteří stříleli z automatických zbraní do diváků v koncertní síni. Bezpečnostní složky je dopadly den po útoku.
„Obdržel jsem zprávu o situaci v prostoru odpovědnosti brigády, o použití bezpilotních systémů, zařízení pro elektronický boj a robotických komplexů, které brigáda sama vyrobila,“ uvedl dále Zelenskyj po návštěvě pozic 59. samostatné brigády bezpilotních systémů. „S veliteli jednotek jsem hovořil o náboru a výcviku nových pilotů, jakož i o potřebě konkrétních typů zbraní a vybavení.“
Prezident Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda navštívil také improvizovaný památník u vjezdu do Doněcké oblasti, kde se setkal s ukrajinskými vojáky.
Volodymyr Zelenskyj navštívil ukrajinské vojáky sloužící v Doněcké oblasti na východě země, kde je hlavní nápor ruské ofenzívy, informují ukrajinská média.
„Navštívil jsem velitelské stanoviště Taktické skupiny Pokrovsk a setkal se s veliteli Linie dronů, která sdružuje nejlepší jednotky bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny,“ tweetuje. „Obdržel jsem zprávu o obraně Pokrovského směru, operační situaci a průběhu misí.“
Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války, uvedl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi. Kritici vytýkají Witkoffovi, že přebírá tvrzení ruské propagandy.
Witkoff prohlásil, že Krym a „takzvané čtyři regiony: Donbas, Luhansk a ještě dva“ jsou klíčové pro urovnání války. Tvrdil, že je obývají rusky hovořící obyvatelé, kteří v „drtivé většině“ v referendech „ukázali, že chtějí být pod Ruskem“.
„Pokládám to za klíčovou otázku konfliktu,“ dodal Trumpův zmocněnec, citovaný listem Ukrajinska pravda, a dodal, že jde o to, jak daleko jsou Ukrajinci schopni ústupků v této věci, zatímco Rusové fakticky tato území ovládají. „Otázka zní, zda-li svět uzná, že jsou to ruská území? Dokáže Zelenskyj politicky přežít, pokud to uzná? To je středobod konfliktu. Naprosto,“ prohlásil a dodal: „Nepokládám Putina za špatného člověka. Je to komplikovaná situace, ta válka a vše, co k ní vedlo.“
Po útoku ukrajinských dronů na výškovou budovu v Rostově na Donu byli hospitalizováni dva ranění, napsal gubernátor tohoto regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar na sociální síti Telegram. V okupované Horlivce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny ukrajinský dron zranil čtyři hasiče, tvrdí okupační úřady podle agentury Interfax.
Nejméně tři mrtvé, včetně čtrnáctileté dívky, a 12 raněných si během noci vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Další dva lidé přišli o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti na severovýchodě země. Ruské ostřelování Chersonské oblasti na jihovýchodě si vyžádalo jednu oběť a 14 raněných, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.
„Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží,“ zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Rusko musí zastavit všechny údery,“ zdůraznil na telegramu.
V Kyjevě nálet ruských dronů způsobil v pátek pozdě večer požár v obytném domu, ale útok se obešel bez obětí a raněných, informovali záchranáři.
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek nečekaně objevil na Ukrajině, kam dorazil ze sousedního Moldavska. V pátek už si v Kyjevě třásl rukou se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Cesta hlavy státu byla přísně utajovaná, přípravy probíhaly několik týdnů a vědělo o ní jen omezené množství lidí. Jak probíhal přesun, jaká opatření byla přijata a proč se prezident rozhodl pro návštěvu právě teď?
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině v online reportáži.
Ukrajinská tajná služba SBU odhalila plánovaný teroristický útok, k němuž ruské tajné služby pomocí vydírání rekrutovaly 14letou dívku z ukrajinského Ternopilu. Rusové podle SBU plánovali výbušninu na dálku odpálit i s dívkou. Více čtete zde>>
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
