Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes pohrozil zabavením více než tisícovky litevských kamionů, které uvázly na hranici. Tu na konci října uzavřela litevská vláda po opakovaných proniknutích meteorologických balonů s pašovanými cigaretami z Běloruska do pobaltské země. Lukašenko řekl, že v Bělorusku kvůli uzavření hranic uvázlo až 1200 litevských kamionů, píše agentura AP.
Běloruský vůdce varoval, že úřady jeho země by mohly litevské kamiony zabavit, pokud Litva hranice znovu neotevře. „Pokud to neudělají v příštích několika dnech, rozhodneme v souladu s našimi zákony,“ řekl prezident. „Až po konfiskaci vozidel,“ pohrozil.
Obrazem: Cvičení ukrajinské armády u Kupjansku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer zareagoval na ranní razii: každý, kdo byl zapleten do korupce v Enerhodaru, musí skládat účty, a slíbil, že největší poskytovatel elektřiny na Ukrajině bude oproštěn od úplatkářství. „Každý, kdo sestavil korupční schéma, musí dostat jasnou odpověď soudu. Musí přijít trestněprávní rozsudky,“ řekl Zelenskij ve svém pravidelném večerním videovzkazu.
„Je nutný nevyhnutelný trest... Enerhoatom má v současné době na Ukrajině největší podíl na výrobě elektřiny. Čistota ve společnosti je prioritou. Stejně jako v energetickém sektoru a v každém průmyslovém odvětví,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
Ukrajinska pravda uvedla, že mezi vyšetřovanými ze strany NABU je také Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou založil Zelenskyj předtím, než se stal ukrajinským prezidentem. „Mindič v noci uprchl ze země, jen několik hodin před prohlídkami,“ uvedl zdroj deníku. Z jeho informací není zřejmé, jakým způsobem vyšetřování Mindiče s korupčním případem v energetice souvisí.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) oznámil, že ve spolupráci s protikorupční prokuraturou (SAP) provádí rozsáhlý zátah zaměřený na odhalení úplatkářství v ukrajinském energetickém sektoru. Podle poslance Jaroslava Železňaka je vyšetřován také bývalý ministr energetiky a současný šéf rezortu spravedlnosti Herman Haluščenko.
„Patnáct měsíců práce a 1000 hodin audiozáznamů. Byla zdokumentována činnost vysoce postavené zločinecké organizace,“ uvedl NABU s tím, že členové skupiny vybudovali rozsáhlé korupční schéma pro ovlivňování strategických podniků státního sektoru. Podle NABU se jedná zejména o společnost Energoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny.
V příspěvku na telegramu přidala protikorupční agentura fotografie tašek s velkým množstvím bankovek různých měn. Podrobnosti slíbila zveřejnit později. Železňak na telegramu uvedl, že NABU provádí prohlídku také u Haluščenka a v Energoatomu a že podnět k vyšetřování podal on a jeho kolegové poslanci v ukrajinské Nejvyšší radě. Napsal také, že navrhl Haluščenkovo odvolání.
Podle ukrajinského letectva v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu 67 útočnými drony, dvěma balistickými střelami Kinžal a pěti střelami ze systému protivzdušné obrany S-300 či S-400. Z toho 52 dronů ukrajinská protivzdušná obrana zničila, zaznamenáno bylo 15 zásahů celkem na devíti místech.
Ukrajina znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse.
„V pobřežních vodách Černého moře v oblasti Tuapse byly zneutralizovány čtyři bezposádkové čluny,“ uvedl krizový štáb ruského Krasnodarského kraje s tím, že jeden ze člunů explodoval v blízkosti pobřeží. „Tlaková vlna poškodila zasklení v patře dvoupatrového domu, garáž a loděnici. Při incidentu nebyl nikdo zraněn,“ napsal štáb.
Těžkosti života na Ukrajině ilustruje i natáčení rozhovoru s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatímco mu reportér britského deníku The Guardian kladl otázky, dvakrát ve vládní budově vypadl proud – kvůli masivním ruským útokům na ukrajinskou energetiku.
Dobré ráno.
Jak hlásí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v každodenním hlášení, za poslední den ztratil protivník 1090 lidí, 7 tanků, 7 obrněných vozidel, 57 dronů a další. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
